Příspěvek: #1

zakládám toto téma jako pokračování posledního čísla Moderního včelaře jako navazující diskuzi o chovu původního plemene na většině našeho území. Rád bych aby se zde případně přihlásili včelaři, kteří mají o uvedenou problematiku zájem

Příspěvek: #2

Zdravím. Po tom co jsem si loni pořídil první včely, jsem k vánocům od své přítelkyně dostal roční předplatné Moderního včelaře. Asi ani netušila jakou radost mi tím udělá a já sám nakonec taky ne. Radost jsem po rozbalení dárků samozřejmě měl, ale ta pravá euforie dorazila až po přečtení prvního čísla. Jakožto zastánce "přírodního včelaření" ohromným způsobem oceňuji iniciativu zachránit a rozšířit původní plemeno včely u nás. Myslím, že svojí extenzivitou a houževnatostí si určitě může získat místo na nejedné včelnici. Takže držím palce všem, kteří se tohoto chvályhodného počinu ujali a jsem moc zvědavý co nám do budoucna přinese.

Příspěvek: #3

Zdravím.
Absolutní souhlas s předcházejícím příspěvkem. Taktéž jsem si letos objednal roční předplatné Moderního včelaře. Fandím včelařům, kteří chtějí včelařit s původním plemenem - včelou tmavou. Myslím si, že v dnešní době je dost opomíjená.

Příspěvek: #4

Jen bych rád uvedl věci na pravou míru a předešel tak některým nedorozuměním. Celá záležitost kolem AMM je na té úrovni, že se skupinka včelařů ve svém volném čase snažila v posledních dvou letech zmapovat možná podslední lokality výskytu AMM v ČR. I když se téměř jiště již dnes nejedná o čistou původní populaci, ale o křížence, loketní index některých vzorků je dostatečně od kraňského plemene odlišuje. Věc se nemá tak, že ji do ČR někdo hodlá dovážet či tu na kšeft rozchovávat. Jen se snaží skupinka včelařů zachránit na izolovaných stanovištích poslední zbytky v místě, kde poslední zbytky létají. Je proto naprosto nepochopitelné jakou odezvu, zejména u chovatelů matek, měly články v MV1.

Příspěvek: #5

stefo napsal(a):Myslím, že svojí extenzivitou a houževnatostí si určitě může získat místo na nejedné včelnici.

Já jen doufám, že ta včelnice bude hodně daleko od té mojí.
Před několika lety mě známí požádali, abych je navštívil na jejich chalupě a pomohl jim nějak vyřešit problém s bodavými včelami, které choval děda v sousedství.
I když jsem se snažil jim vysvětlit, že mohu nanejvýš s dědou promluvit , nakonec mě umluvili.
Když jsem je navštívil, děda nebyl doma, prý ho odvezli do nemocnice. Takže jsem dědův jediný úl viděl zepředu z boku tak na 12 m. Přesto se mi za malou chvíli
u plotu podařilo na mé vlastní hlavě chytit několik včel se zřejmě agresivními úmysly. Už na vhled jsem měl dojem, že by se mohlo jednat o včelu tmavou. Doma mi to mikroskop potvrdil - loketní index 1,8 až 1,9.
A jak to dopadlo? Děda v nemocnici zemřel a příbuzní nechali včely vysířit. Já od té doby nemám k tmavé včele příliš vřelý vztah.

Příspěvek: #6

To je právě to české klišé, které pořád drmolíme dokola. Ve své podstatě nemusí být včely AMM bodavé svinské potvory. Ten problém jsme udělali my včelaři, když jsem do její domoviny začali tahat jiná plemena. Až následnou bastardizací dochází k tomuto jevu. Dá se to úplně stejně otočit... pro chovatele v zahraničí, který má AMM jsou včelaři s kraňkou pohromou, protože mu mohou výrazně zhoršit temperament.
Ale jednou se to čeští včelaři naučili takto a z hlav jim to nikdo nedostane.

Příspěvek: #7

Někde jsem četl, že kraňka je ve své původní formě také pěkně bodavá (zdroj už nevím) a zlepšení bodavosti se dosáhlo selekcí a šlechtěním. Tedy asi porovnávat kraňku, která prošla pár staletí šlechtěním a včelu tmavou, která přežila někde v lese je irelevantní. Ač včelu tmavou chovat nehodlám, úsilí o zachování živočišného druhu chválím a podporuji.

Příspěvek: #8

Uklidnilo mě, že ti agresoři, se kterými jsem se setkal, nemuseli být AMM, ale bastardi.

Příspěvek: #9

Znovu bych chtěl zdůraznit, že tu nejde o obecné zavedení chovu A.m.m., nýbrž o pokus o uchování mizejícího původního druhu v rámci uchování biodiversity a v izolovaných lokalitách, tak, jako to mají např. v Bavorsku. Jde o dobře definovaná pravidla a přesný řád. Je to lepší a průhlednější řešení, než současný stav, který tak trochu připomíná ... hádejte, co?
Jiří

Příspěvek: #10

Chtěl bych poprosit někoho, kdo této problematice rozumí, jestli by sem mohl, nejen pro mne, ale i pro ostatní, umístit popis včely tmavé a včely kraňské i s obrázky.
Díky, Pavel

Příspěvek: #11

a co zkusit hledat? Třeba tady:
http://www.n-vcelari.sk/sal/VCELY7.html

Příspěvek: #12

Po přečtení 2 čísla MV, bych rád poděkoval redakci za její stanovisko k článku, hochů co spolu mluví, ze spermobanky ČSV. Již dlouho jsem nic tak tendenčního, zmanipulovaného nečetl. Nevím, kdo ten článek dal dohromady, ale minimálně jeden z podepsaných ví, kdo je včelařem K, ale to se nehodí do scenáře. To, že se jej snaží utlumit hned v rozjezdu, je přesně dáno střetem zájmů. Nebudu se vyjadřovat k odborné stránce Stanoviska, ale kde je řečeno, že na tmavé včele nemůže být něco pozitivního, co by se dalo případně využít. Cením si včelaře K za názor " Dokud to nezkusím, nevím nic". Včela tmavá zde byla vždy, dokud jsme ji v 60 létech nezlikvidovali. Patří sem a měla by se zachovat. Jsou místa, kde by mohla vegetovat. Na Boubíně je také prales a nikdo jej nechce všude po republice.
I včelařská veřejnost je skeptická k varroatolerantní včele, přesto stojí zato se s tím zabývat. Tak proč ne včela tmavá. Proč to jde v Polsku, v Německu, ve Švýcarsku, tak proč ne u nás. Na jedné straně máme výhrady k nařízené tvrdé chemií, chceme volnost v rozhodování a na druhou stranu tvrdě vystupujeme, když se to nám nehodí. To by byl průser, kdyby se ukázalo, že právě včela tmavá je varroatolerantní.
Že se výzkumem tmavé včely nebude zabývat náš výzkumný ústav je také jasné, ale proč to nejde v rámci MSVV. Včela tmavá není v zájmu výzkumu? Nebo jde jen o výzkum varroatoletantní včely. Potom však nejde o výzkum včel. Také nechápu, proč se stanovisko chov. komise odvolává právě na MSVV, když není ani partnerem ČSV.
Článek Bc. Jana Vondráka, já naopak považuji za vydařený. Nevidím v tom nic bulvárního. Jde přeci o "informace ze včelařského života".
A jesti "hoši co spolu mluví" již vidí brod a pochodují k němu s holými zadky, tak já se toho brodu nedožiji a jsem přesvedčen, že ani podepsaní ne.
Já také nechci divoké včely, ale nechci se nechat strašit jen proto, že se účelově hodí, vyvolat paniku mezi včelařemi.
Redakce MV zveřejnila jak článek Bc. Vondráka, tak stanovisko chov. komise a svou reakci. Jestli pak se něco podobného dostane na stránky odborného časopisu včelařů, Včelařství.

Příspěvek: #13

No já jsem ten článek zatím jen tak přelétl,ale zaujala mě ta uvedená citovaná pasáž ze Včelařské čítanky z roku 1909 hodnotící chování včely domácí: " Ke včelaři jsou včely domácí velmi nepovolné a mají nezpůsob,že provázejí ho od úlu k úlu,což jest velmi protivné." Tak mne občas také takto "provázejí".Klidně i za úly. Ve mne ten článek paniku nevyvolává.Je to jejich názor.

Příspěvek: #14

Ve mě taky paniku nevyvolává. Mě se jen nelíbí, že ten jejich názor, je podepřen argumety, které jsou podané tak, aby se kolem nedalo moc diskutovat a byla pravda na jejich straně. Jistě, každý má třeba i různý názor, ale měl by ho prezentovat přímo a na rovinu. Nic víc, nic míň.

Příspěvek: #15

Já to nevidím tak jednoznačně, původní článek byl opravdu hodně slabý ono přebujelé nadšení nejsou důkazy! A jestli jsem správně pochopil tak autor v podstatě na porovnání toho moc nemá, ale závěry z ničeho udělat umí, viz např že původní včela to na medovici umí, zatímco kraňky lenoší a takových srágor je tam víc. Naopak odpověď dalšího článku mě připadá seriozní a logická. Každopádně vyhledávání původní včely a její chov v nějaké opuštěné lokalitě mi připadá jako velmi zajímavý koníček a všem, kteří se tím budou zabývat přeji splnění jejich nadějí. Já za sebe ale původní včelu na svých včelnicích mít nechci ! Zdraví R. Stonjek

Příspěvek: #16

Se zájmem jsem si přečetl článek v MV 1/2012 i následnou reakci v tomto čísle. Argumenty zkušených šlechtitelů mi připadají dostatečně pádné, zajímavý je poslední odstavec o podlehnutí touze o výjimečnosti, řekl bych až módní záležitosti. Zde bych se opravdu velmi rád opřel o zkušenosti letitých šlechtitelů, naše zemička nejspíše není dostatečně velká na experimenty, izolovaný chov nemá moc šancí na úspěch.

Příspěvek: #17

No,článek jsem dočetl. Na to abych posuzoval odbornost argumentů autorů nemám kvalifikaci ani zkušenosti,takže to beru jako určitý pohled na věc. Hranice včely nezajímají. Já bych uvažoval v tomto případě spíše jako o nějaké mezinárodní spolupráci,dejme tomu.Myslím,že se nestane to,že budeme moci říci něco v tom smyslu:"U nás máme také Apis mellifera mellifera jako máte u vás. Spíše by to bylo jako:" tam a nebo tam (třeba v chráněném území) se Včela tmavá vyskytuje".A bude jedno ve kterém státě,protože to bude a je rarita pro každého. Spíše než o touze o vyjímečnosti a podlehnutí nějaké modní vlně, mi ten první článek o Včele tmavé vyzněl jako ve smyslu,že se jedná o mimořádného živočicha podobně jako je vzácných mnoho jiných jež stojí za to, aby přežily. Souvisí to podle mne s takovým tím dnešním ekologičtějším pohledem na přírodu některých lidí,který by se nazvat "modním" dal. Ale zaplať bůh za takovéto modní vlny. Takové v 19.stol.,které citují autoři článku, myslím neexistovaly.Že by si někdo ze včelařů dal do chovu včelu tmavou pochybuji.Když už,kde by ji vlastně sehnal? Druhý oponující článek mi přijde jako odborné stanovisko šlechtitelů matek.Zdá se mi zbytečně vyhrocený.Možná ale je nutné se bát! Vždyť už před vánoci,jestli se dobře pamatuji, proběhla medii zpráva,že "..jednomu včelaři jeho úly vyloupily divoké včely,které přiletěly z lesa..."(i když bylo kolem nuly?!)

Příspěvek: #18

Ujasněme si fakta. Já beru článek o včelaři K jako včelařskou zajímavost. Možná je trochu sugestivní nadpis. Ale teprve reakcí chovatelské komiseč ČSV se z toho stává aféra. Jistě má komise právo na názor, navíc i já s ním souhlasím, ale kdyby si odpustila úvodní stať o včelaři K a závěrečné hodnocení článku Bc Vondráka, tak by mi vadila jen zmínka o MSVV z úst komise ČSV. Ale nikdo mi nevymluví, že člověk má nárok si hrát na Boha. Kolika zásahy se podepsal na přírodě. A vždy si myslel, že je to správné a potřebné. Vždy v tom byly vlastní zájmy. Včelu tmavou také téměř vyhubil. A teď se najde jeden, dva idealisti, kteří by ji rádi zachovali a všichni se na ně vrhnou, aby jim to dali sežr....Včela tmavá v nějaké podobě přežila. Stará se o sebe sama, bez člověka a jeho pomoci. To je mi sympatické. Kolik roků ji člověk likviduje? Jistě naše zemička je na experimenty malá, ale doteď přežila a nikomu nevadila. Šlechtit varroatolerantní včelu, chce také izolovaná stanoviště, aby to mělo smysl. Na to zemička malá není? Jak můžeme již dnes vědět, že pokud se to podaří, nepodřízne si zase člověk pod sebou větev, jako s včelou tmavou. A jest-li jsou mi sympatičtí lidé, kteří se snaží o varroatolerantní včelu, tak zrovna i lidě kolem včely tmavé. Šance by měli mít všichni stejné. Je mi jasné, že můj názor se nemusí líbit velkovčelaři, chovateli matek i obyčejnému člověku, který přichází do styku se včelami. Každý má svůj názor. Ale my jsme se tady vyskytli omylem přírody a chceme o ní rozhodovat. Přitom jsme takhle malí.....a nemáme patent na rozum. A nemají ho ani odborníci. Také už se člověk mohl poučit v minulosti.

Příspěvek: #19

Je v tom, pravda poněkud víc emocí a hodnocení, než by věcné debatě slušelo. Což je škoda. Fakt ale je, že celá ta snaha má za cíl jednak zachování biodiversity jako přirozeného principu, ale a především: vnesení řádu do situace, která má do onoho řádu celkem daleko. Což je pdstatné. Tedy definice s stanovení jasných a obecně přijatelných a respektovaných pravidel. Než z živelnosti vznikne chaos. Proto je dobré, že redakce MV toto téma otevřela. A že dala a bude v diskusní rubrice dále dávat možnost se k němu vyjadřovat.
Jiří

Příspěvek: #20

Ještě pamatuji jak můj táta v padesátých letech kolikrát naříkal na své zakoupené bodavé včely. Ještě i pamatuji, jak si můj táta liboval, když v šedesátých letech a letech následujících organizace nakupovaly kraňky a táta začal ke včelám chodit s lehkou košilkou a krátkými rukávy a odložil i rukavice a dokonce i kuklu. Ještě pamatuji když můj bratr nakoupil včelstva z likvidovaného včlařského provozu bývalých st. statků se kterými, některými z nich, jsem měl v době svých začátků velmi bolestivé zkušenosti. Také pamatuji, že někteří pamětníci pamatovali, že v předminulém století včely tak bodavé nebyly a také nedaly moc medu. To až když ti "moudří" sem dovezli tu Italku a ta se s naší včelou sprskla, říkali. Ten kříženec dal sice víc medu ale také i jedu. Také pochybuji, že po cca 100 letech křížení středoevropské včely tmavé s včelou vlašskou (italkou) a také jinými divoce dovezenými plemeny, vřesovkou, kavkazkou horskou, ukrajinskou, krymskou... by se někde na našem území našel čistý genofond původní včely. Aby tomu tak nebylo, tak o to se již postarali v minulém století naši předkové. Proto si myslím, že vytlačení tohoto bastarda včelou kraňskou bylo jediné dostupné řešení, jak učinit včelaření dostupné i našim současníkům. Myslím si, že věřit, že by se středoevropská včela tmavá dokázala vypořádat s kleštíkem, nemůžeme příliš počítat. Pokud by tomu tak bylo, jistě by již některé včelařské výzkumné ústavy, které mají nepoměrně lepší podmínky v oblasti technického zabezpečení a také znalostí než kterýkoli z nás, již natahovaly ruku pro Nobelovu cenu za výsledky ve výzkumu potlačení kleštíka včelího. Proto bych si již s ohledem na bolestivé zkušenosti z minula s "bastardizací nynější kraňky s dosud někde zachovaným bastardem prý původní včely" nehrál. Nejvíce škody včelařství dokáží nadělat nadšenci s kapacitou neřízené střely. Viz Brazílie, kleštík...
JK