Příspěvek: #621

Podľa mňa je dadante rámik dostatočne vysoký k tomu,že mednu,či krmnú komoru nepotrebuje.Preto krmim priamo do vysokého plodiska.Pod každým vysokým plodiskom mám ale trvalo podstavený nízky nadstavok z ktorého nikdy med vytáčať nebudem.Na jar z neho len vyradím plásty ktoré prešli fumigáciou a pridám plásty či rámiky nové.
Ak krmim v tomto čase do vysokého plodiska,je v ňom ešte stále dosť plodu.Takže včelstvo uloží časť zásob v okoli plodu a ked nemá miesto zbytok uloží pod plod do nízkeho nadstavku.Tieto zásoby v spodnom nadstavku včelstvo postupne prenesie na miesta po vybehnutom plode.Takže osobne nevidím dôvod krmiť do krmneho nadstavku a ten neskôr podkladať pod plodisko,plodiskový rámik je dostatočne vysoký pre zásoby aj plod.
V medníkoch mám panenské plásty preto,lebo matka mi do nich nekladie a zároveň tieto plásty mi nikdy neprechádzajú fumigáciou.Podľa mňa sa to KK len zbytočne komplikuje a je v dadante zbytočná.

Příspěvek: #622

Já letos krmím s medníky, tedy dost často. V mnohých je ještě květový med který mi nestojí za vytáčení a nebo je už tuhý a včely jej postupně dolují a vedle jsou včely které jsou už na dně se zásobami. Takže není čas na hrdinství.

Tak mám ve dvou NN mednících vysoké rámové krmítko a vedle jsou med. zásoby. A nebo krmím nad medníky shora.
A Finta FŇ - jednak moje včely si to obvykle samy snesou dolů co to jde, druhak aby nešly nahoru tam dám folii na plodiště nechám jim vzadu asi 5cm pruh na prostup nahoru. Když medníky nevyberou, nechávám to až do jara.

Příspěvek: #623

No, babo rad, zase som sa dostal na Y
Ano Jozefe, to som si uz vsimol ako citam vserky prispevky ze v Dadante sa MK nepouziva, lebo velkost VN je dostatocna aj pocas roka aby mali vzdy dostatok zasob, co ma tesi a odpada mi pracnost sachovania. Ty mas este celorocne podstaveny NN dole co je dalsia plocha, je to tvoja metodika co ma tiez svoje vyhody. Mozem premyslat alebo skusat co mi bude vyhovovat. A v 9. mesiaci mas v tom NN stale plod?
KaJi, dobra finta s tou deliacou foliou a medzerou, vlastne mi to pride ako bilinova-blinova prepazka s dierou. Vc to neberie ako sucast diela, tak to prenosi dole, zaujimave
Mozno sa este niekto ozve ako to on robi, dufam, ze uz to len zavazi co si vyberiem. Je pravda ze ze teraz nemam podsadene NN celorocne, akurat pred tyzdnom som do kazdej rodiny vsunul 3 M cez 2 NN zebrovite na prechod Dadant, to bude v jari ale roboty dotvorit cele plodisko.
Este otazka: ak mate panenske plasty v mednikoch ako casto ich obmienate? A nejaku radu ako vytacat taketo ramiky, lebo minuleho roku ked som zacinal vcelarit tak som mal panenske plasty 159 vyska a veruze som par potrhal pri vytacani, to som este nevedel, ze ich budem mat vzdy a musim sa naucit s nimi pracovat. Dik

Příspěvek: #624

Pepe plod v spodnom nízkom nadstavku som postrehol len výnimočne,skôr je to zóna pre lietavky a dočasné skladisko nektáru počas znášky,matka sa drží z plodovaním najradšej na vysokom pláste.Čo sa týka KK tak to vidím tak,že ak ju včelár chce mať nech zakrmí do nej.Ale nevidím na tom nič prevratné a najmä to, že sa odporúča túto KK podstavovať pod plodisko.Včelstvo sa celú sezónu snaží ukladať zásoby nad hlavu a mi mu ich už spracované strčíme nakoniec k letáču, kde to podľa mňa u slabších včelstiev môže vyvolať rabovku jak vyšitú a ak nie,tak časť zásob ak sa ochladí nakoniec vyberu osi.
Ked už KK tak je nechať na včelstve až do jari a po prvých preletoch ju podstaviť pod plodisko,silné včelstvo sa z plodom do nej aj tak nepresunie.
Po slnovrate si už každé včelstvo vytvára vence v plodisku,teda chystá si priestor pre zimovanie.U mňa to býva tak,že na vysokých rámikoch po slnečnici mám vence medu vysoké 10-15 cm a pod nimi je plod.V plodisku sa nachádza 15-20kg zásob,čiže stačí mi domrmiť 5-6kg cukr.Za tejto situácie vytvoriť KK znamená natlačiť do nízkeho nadstavku dalších 17kg cukru a vytvoriť včelstvu dalšie 15cm vysoké vence,čo mi príde zbytočné.Ak už by som chcel využiť podnecovací efekt,tak rozhodne tento nadstavok podstavujem až na jar.Príde mi to ale celé zbytočné,rámik v dadante je dostatočne vysoký na uloženie zásob a ešte zostáva dosť miesta pre plodovanie.

Příspěvek: #625

Jeden malý postřeh mimo akt. téma, nejen na jaře - to jsem si toho všiml u normálního nástavku - dole byl med, v horním plod a okolo docela sucho - tehdy jsem si říkal slabé jarní včely, nestačí přenášet z dolního plného zásob do horního s plodem.
Včera jsem na posledním stanovišti zahlédl včelstvo v Dadantu které mělo nahoře med ve dvou NN a dole kolem velkých rozloh plodu skoro sucho. A nebylo to slabé včelstvo. Medníky obsazeny a včely tam kutaly.
Tak jsem jim tam bouchl krmítko a on jim to roztok pomůže naředit.

Ale je možné, že nemají takovou potřebu mít kolem zavíčkovaného plodu věnce. V obou případech jsem si všímal zavíčkovaného, příště lépe prozkoumám otevřený, tam kojičky zásoby potřebují.

Možná je to náhoda, který plást člověk vezme do ruky - že je to jen u zavíčkovaného, otevřený je zásobený.

Příspěvek: #626

Tak třeba kolem zavíčkovaného plodu už ty zásoby tak nějak nepotřebují ...
Kolem otevřeného by to byl asi jiný příběh, což ostatně výše píšeš ...
Jiří

Příspěvek: #627

(16.08.2016 12:03)Jozef 333 napsal(a):  Pepe plod v spodnom nízkom nadstavku som postrehol len výnimočne,skôr je to zóna pre lietavky a dočasné skladisko nektáru počas znášky,matka sa drží z plodovaním najradšej na vysokom pláste.Čo sa týka KK tak to vidím tak,že ak ju včelár chce mať nech zakrmí do nej.Ale nevidím na tom nič prevratné a najmä to, že sa odporúča túto KK podstavovať pod plodisko.Včelstvo sa celú sezónu snaží ukladať zásoby nad hlavu a mi mu ich už spracované strčíme nakoniec k letáču, kde to podľa mňa u slabších včelstiev môže vyvolať rabovku jak vyšitú a ak nie,tak časť zásob ak sa ochladí nakoniec vyberu osi.
Ked už KK tak je nechať na včelstve až do jari a po prvých preletoch ju podstaviť pod plodisko,silné včelstvo sa z plodom do nej aj tak nepresunie.
Po slnovrate si už každé včelstvo vytvára vence v plodisku,teda chystá si priestor pre zimovanie.U mňa to býva tak,že na vysokých rámikoch po slnečnici mám vence medu vysoké 10-15 cm a pod nimi je plod.V plodisku sa nachádza 15-20kg zásob,čiže stačí mi domrmiť 5-6kg cukr.Za tejto situácie vytvoriť KK znamená natlačiť do nízkeho nadstavku dalších 17kg cukru a vytvoriť včelstvu dalšie 15cm vysoké vence,čo mi príde zbytočné.Ak už by som chcel využiť podnecovací efekt,tak rozhodne tento nadstavok podstavujem až na jar.Príde mi to ale celé zbytočné,rámik v dadante je dostatočne vysoký na uloženie zásob a ešte zostáva dosť miesta pre plodovanie.

Toto je zajímavý příspěvek, neumím s vámi ale souhlasit.

Pokud se nechá NN "nad hlavou", celou zimu tam utíká teplo. To nijak nevadí, v zimě. Naopak. Jenže v předjaří to vadí hodně a ne vždy se podaří vystihnout přehození v té chvíli, kdy je to potřeba a nebo nejvhodnější.

Další důvod je, že my nevíme, kdy to včely přenášejí, pan Cimala ve své přednášce jasně říká, že mu je docela fuk kdy to přenesou, že za léta pokusů přišel na to, že to dát dolů kolem půlky devátého měsíce je lepší. Tečka.
Už jsem tu psal o tom, že já na to přišel taky už dávno. Bohužel ne na základě teoretického zdůvodnění a promyšleného záměru. Prostě jsem (těsně po revoluci) na chalupu z lesa přivezl NN s melecitozou a nevěděl co honem s nimi aby je nesežrala motýlice. Nachomýtnul se tam kámoš, jeden jsme zvedli plodiště, druhý pod něj strčil NN plný cementového medu a druhý rok jsem litoval, že jsme to neudělali u všech. Ta vč, kterým jsem to nastrkal pod VN začátkem března se nelišila od těch, která nedostala nic. Jenom tam, kde to dostaly už v září, to mělo prokazatelný výsledek.

Přeberte si z toho kdo co chcete. Tvrdím Jozef 333, že nemáte pravdu.

Příspěvek: #628

ako sa prejavil ten preukazateľný výsledok?

Příspěvek: #629

Dvojnásobný výnos medu než byl průměr stanoviště a ten průměr byl vysoký díky těm s NN "pod nohama". A tak výkon těchto vč byl nepřehlédnutelný.

Ale pozor. Mám, asi z nostalgie (a taky že nemám dost úlů) ještě několik úlů s pevným dnem a tak nic pod plodiště dát nejde a i tam se dá dobře včelařit. Jen se to musí dělat jinak. Vysoký či nadprůměrný výnos se tam ale vyskytuje vzácně. Vždy do toho dám odd a on zesílí tak, že to zdárně vyzimuje a druhý rok je to normální vč, jen je v blbém úle...

Příspěvek: #630

Ten prumerny vynos je asi kolik, aby byla predstava. Dekuji.

Příspěvek: #631

Tehdy na mojí chalupě vždy kolem 20 kilo za rok.

Najednou těch pár vč skoro 50 a průměr vylítnul výrazně nad dlouhodobých 20. Spokojen?

Tak mě napadá, že možná nepočítá průměr každý stejně. Já celkový výnos dělím počtem zazimovaných vč. Úhyny nemám nikdy, ale často zjara spojuju a tak když zazimuju 20 vč, ale kvůli spojování či brakování některých vč nakonec vytáčím jen od například 15 vč, stejně jejich výnos dělím 20. Tvrdím, že jedině tohle je správný výpočet, tedy pokud nechci klamat sám sebe.

Čtu to po sobě a nemůžu nedodat, že krátce na to jsem včely na chalupě, což je sice krásné, ale pro včely nevhodné místo - mrazová kotlina, odvezl definitivně jinam a tak netuším, jestli by se stejný výsledek opakoval i v dalších letech.

Příspěvek: #632

To je způsob výpočtu, který ukazuje na schopnost včelaře zazimovat včelstva, resp. přijmout zimní ztráty už v podletí či na podzim.
Je to ale velmi zavádějící způsob výpočtu, pokud chci hodnotit výnos stanoviště nebo výkon včelstva...
Také by se dalo říci, že způsob výpočtu průměru podle tom.50 míchá dohromady hodnocení výkonu včelstev a včelaře...

Metod hodnocení včelstev/výnosu je více. Tvrdit, že některá je jedině správná, je jen projev arogance. Anebo neschopnost vidět jiné potřeby hodnocení výnosu.

---

Přikládám ilustrativní "tabulku" s ukázkou výpočtu průměrného výnosu včelstva dvěma způsoby. Varianta 1 rozpočítává celkový výnos i na 5 včelstev, která např. uhynula - podle logiky tom.50. Varianta 2 jen na ta, která se účastnila snůšky. Všimněte si prosím, jak se posunuje dělící čára mezi podprůměrnými včelstvy a nadprůměrnými... Včelstvo 09 je podle jedné metodiky (var. 1) výrazně nad průměrem, podle druhé (var. 2) sotva na průměru. Co je vhodnější metoda hodnocení výnosu (např. pro chov v dalším roce) nechávám na čtenářích .

výpočet průměru____var. 1_______var. 2
včelstvo___________med (kg)____med(kg)
01__________________35=198%_____35=149%
02__________________30=170%_____30=127%
03__________________27=153%_____27=115%
04__________________26=147%_____26=110%
05__________________26=147%_____26=110%
06__________________25=142%_____25=106%
07__________________25=142%_____25=106%
08__________________25=142%_____25=106%
09__________________24=136%_____24=102%
10__________________21=119%_____21=89%
11__________________20=113%_____20=85%
12__________________19=108%_____19=81%
13__________________18=102%_____18=76%
14__________________17=96%______17=72%
15__________________15=85%______15=64%
16__________________0=0%________nepočítáno
17__________________0=0%________nepočítáno
18__________________0=0%________nepočítáno
19__________________0=0%________nepočítáno
20__________________0=0%________nepočítáno
průměr___________17,7=100%__23,5=100%

(Kilogramy medu jsem vložil náhodně; výpočet v excelu; včelstva seřazena sestupně podle medného výnosu pro lepší názornost; přenesení tabulky z excelu do VF v přehledné podobě mi trvalo půl hodiny... )

Příspěvek: #633

Noo mne osobne sa zda Tomov vypocet spravny. Pisal tam ze nema uhyn vc co je podstatne preco tak pocita.
Dolezite je napr. ze 2 slabsie vcelstva spoji a donesu mu 30kg, keby boli solo tak by doniesli po 15kg ale ako vieme, mozno v skutocnosti (napr. berme ze su ovela slabsie ako si myslime) nedonesu ani 10kg, takze to spojenie je vyhodnejsie a aj mudrejsie, to musi vcelar poznat a mat skusenosti, kedy uz vie ze to treba spojit. Tahal dedko repku.
vcelky.cz ma tiez spravny pohlad lenze s tymi vc co uhynuli.
A teraz skuste tabulku urobit tak aby 1. Variant mal sumar 20kg nie 17... a 2. Variant sumar na 26kg nie 23, a dosadte cisla a %.
Z tohto vyjde ze pri 2. Variante budu ovela vyssie % co je?

---

Ahaa, takze takto sa poniektori dopracuju k 100kg vynosom na vcelstvo.
Vyzimovanych 100 rodin, v jari spojenych (alebo nadstavenych) do 50, vynos 5 ton/50=100 ?? to su mi finticky

Příspěvek: #634

Spojovat slabá včelstva na jaře je absolutně nevhodná metoda pro zvýšení výnosu. Ať už jsou dvě včelstva slabá z jakéhokoliv důvodu, kdo odhadne,která z těch dvou matek dokáže využít výhodu většího počtu včel a po 15.5. z nich nezůstane zase jen slabé včelstvo? Chovej jen silná včelstva. Když budeš mít na zimu včelstva, která obsedají 3N 39x24, nebudeš mít nutkání spojovat dvě dohromady.... A tam máš potenciál, který můžeš na jaře využít a z něho i chovat. Teď je doba, kdy se s tím nechá něco dělat....na jaře je pozdě. Pokud chceš výnosy nad 100 kg, musíš mít v první řadě matky, který takové včelstvo utáhnou. Ono když zimuješ včelstva na 2VNn39x35 + 1Nn 39x17, nebo na 3-4n 39x24 -(samozřejmě obsednuto včelama) nebudeš na jaře mít čas přemýšlet o spojování, protože bys už v dubnu do takového včelstva vrchem nahlížel ze štaflí.... Takový včelstva lze vybudovat s jednou matkou a spojování, nebo připojení oddělku k takovému včelstvu, už nemá žádný praktický význam.
Spojování slabých včelstev pro zvýšení medného výnosu, už je opravdu, jak Kuba napsal, výkon včelaře.

Příspěvek: #635

(17.08.2016 0:23)tom.50 napsal(a):  Dvojnásobný výnos medu než byl průměr stanoviště a ten průměr byl vysoký díky těm s NN "pod nohama".

To je možné,ale já verím tomu,že včelstvo len z jedným dostatočne vysokým plodiskom dokáže priniesť medu rovnako a podsadený NN nadstavok medný výnos nezvyšuje.Já mám Dadant z rámikom vysokým 35cm,takže ak mám v nadstavku 10-15cm vence medu,majú včely na zimu zásob dosť a na plodovanie tiež.Po slnečnici mám v plodiskách 15-20kg medu,takže v septenbri dokrmim 3-5kg cukru čo včely uložia na miesta po vybehnutom plode.Včelstvo má tak celkové zásoby okolo 20kg čo mu stačí do prvej znášky a a aj na podnecovanie ak vyradujem plásty za prepážku.Potom sú tu dadantisty ktorý majú plodiská z nižším rámikom a ty väčšinou krmia do NN nadstavku ktorý je nad plodiskom a to z dôvodu,aby matka nebola obmedzovaná na nižšom rámiku a tiež z dôvodu,aby na jar na vysokých rámikoch ktoré potrebujeme vyradiť neboli nadmerné zásoby.
Já pri mojej miere ak by som krmil do NN nad plodiskom by pre mňa znamenalo to,že by som do NN nadstavku musel natlačiť 18kg cukru a v plodisku samozrejme včelstvá majú 15-20kg slnečnicového medu.To by znamenalo,že v úle by som mal v priemere 38kg zásob.Ak by som podsadil NN na jeseň,tak včely by z neho malú časť zásob odobrali a uložili na miesta po vybehnutom plode,viacej do plodiska nevojde ,zostatok zásob by sa snažili po ochladení vybrať osy.Ak by som ho podsadil na jar,tak včelstvo tiež neznesie zásoby pri letáči,preto by sa snažilo zásoby prenášať k plodu.A teraz k tomu navýšeniu výnosov.Stačí si spraviť taký pokus ktorým som si prešieľ.Na jar som mal nazvyš plástov zo zásobami.Tieto plásty aby mi ich nozožrala vijačka,tak som ich podsadil pod plodisko niektorým včelstvám ktoré inak mali zásob dosť, dostali celý plný nízky nadstavok zásob.
Tom a hádajte kde som mal najlepší výnos, no práve u týchto včelstiev.Včelstvá mi automaticky zásoby ktoré nezniesli pri letáči začali prenášať ,ale nie do plodísk kde bolo zásob ešte dostatok,ale do medníkov,práve u týchto včelstiev som mal najvyšší výnos a medníky podozrivo rýchlo oťaželi.Další taký pokus bol počas znášky zo slnečnice,med mal 19-20% vody a ani za ten svet mi vodu v mede včely nevedeli stiahnuť.Takýto med by som sa hanbil predávať.Takže som spravil to,že som medníky podsadil pod plodisko a na plodisko včely dostali prázdny nadstavok.Behom týždňa mi včely všetok med prenoslili do medníkov,ale z obsahom vody o 2% nižším.Čo tým chcem povedať,no len to,že to Vaše podozrivé zázračné dvojnásobné navýšenie výnosov sa dá vysvetliť aj inak.

Příspěvek: #636

(18.08.2016 0:00)tom.50 napsal(a):  Tehdy na mojí chalupě vždy kolem 20 kilo za rok.

Najednou těch pár vč skoro 50 a průměr vylítnul výrazně nad dlouhodobých 20. Spokojen?

Tak mě napadá, že možná nepočítá průměr každý stejně. Já celkový výnos dělím počtem zazimovaných vč. Úhyny nemám nikdy, ale často zjara spojuju a tak když zazimuju 20 vč, ale kvůli spojování či brakování některých vč nakonec vytáčím jen od například 15 vč, stejně jejich výnos dělím 20. Tvrdím, že jedině tohle je správný výpočet, tedy pokud nechci klamat sám sebe.

Jo spokojen. Děkuji.
Mně šlo o to jestli to bylo významné. Třeba z informace Dr.ŠUmery že měl víc v EDadantech a nevím o kolik procent nebo čísla mi nevyplyne nic.

K tomu co píšete na jaře, taky jsme to tak dělal a dlouho to fungovalo. Ale dávejte si bacha jakmile jen zaznamenáte podezření že ani spojená nejdou nebo dokonc když dáte slabé nad silné a problém pokračuje.
Pak se na to radši koukejte jako na prašivé včelstvo a tak s ním zacházejte. Myslím prašivinu jako infekční chorobu, ne urážku.
Draze vykoupená rada, tak si ji tak přeberte.

A jak to počítám já, jakákoli ztráta včelstva - i to spojení, přidání záložního oddělku s matkou - je prostě ZTRÁTA. Jak jinak to nazvat. To jen až budete číst že mám ztráty, tak takto to po tom zjištění a nespojování (až na pokusné vyjímky) počítám já.

Příspěvek: #637

Jozef 333, aj niekto skor. To s osami to moze byt celkom pravda, vc si vynosia co potrebuju a ked uz nemaju co tak zvysok nechaju a osy si to aj vyberu. Minuleho a tohto roku je u mna neurekom. A ten N prenoseny do mednika na jar no dakujem keby som tam mal cukrove zasoby, krystalovo priezracny medik ?. Ale s tym znizenim vlhkosti to musim raz vyskusat.
No uvidime co budem nakoniec praktikovat, ci podsadzanie alebo ako pises ze ti to staci. 330 vyska by mi mohla byt aj postacujuca, popripade aj tak vyskusat a vysledky rozhodnu.

Příspěvek: #638

(18.08.2016 8:12)Jozef 333 napsal(a):  To je možné,ale já verím tomu,že včelstvo len z jedným dostatočne vysokým plodiskom dokáže priniesť medu rovnako a podsadený NN nadstavok medný výnos nezvyšuje.

Josefe - máš pravdu, že podsazený nízký nástavek nezvyšuje medný výnos, ale pouze v případě, že máš podstavený druhý vysoký. Hádal bych se do krve, že v době výrazného přínosu podstavený NN zvyší přínos tak na jeden, max. na dva dny....ono se ty sladiny moc do něj nevejde....Pro nárazovou snůšku je to skvělý, pro dlouhodobou je to málo. Pokud máš v dubnu nebo v květnu včely opravdu v síle a je snůška - (to v síle myslím - v první dekádě dubna na 4Vn 39x24+1Nn 39x17) - jako že bývá..... pak jedinou možností na zvýšení výnosu je sušička na med. Při dnech s přínosem okolo 15-17 kg....tudíž za 7 dní někde okolo 80 kg - ale s 23-24% vody, ani jiná možnost není....buď čekat na zavíčkování, ale ztratit třeba týden přínosu - nebo sušit.

Příspěvek: #639

Při dnech s přínosem okolo 15-17 kg.... To vážne ?

Příspěvek: #640

Milan v tom ti dávam za pravdu,ale já som Tomovi naznačoval iný prípad.
Tiež som postrehol to,že včelstvá počas nárazových znášok ktoré majú podsadený nízky pod plodiskom dokážu priniesť o niečo viac medu.Včelstvá ktoré majú plodisko len na základni,ako keby mali plno-určitý čas v znáške ako keby poľavia,zalejú plodisko a až následne si z tým robia poriadok,ale znáška uteká a potom je toho medu menej.Na budúcu sezónu chcem skúsiť systém dvoch vysokých plodísk podobným spôsobom ako si to v niektorom príspevku opísal,uvidíme,bude čo porovnávať.Já som zase taký,že niečo za niečo a nepúšťam včelstvá do veľmi vysokých zostáv.Nie že by na to silou nemali,ale nemám sušičku a tak sa snažím priestor udržať v objeme úľa NN,VN a dva NN medníky,ide mi o to,aby som už med nemusel dosúšať,je však pravdepodobné,že dochádzam takto o časť znášky.