Příspěvek: #3
RE: Včelaření v Rumunsku
Ahoj,
včelaření je v Rumunsku velmi populární a řekl bych, že se mu začíná věnovat čím dál tím více lidí a dokonce k němu začíná přecházet i jedno z tradičních řemesel Delty a to je rybaření, protože poměry se, co se týká rybolovu, velmi změnily (podíl na tom mají sami rybáři a veliký), takže hledají jinou cestu k obživě. Jenomže je tady jenomže. Oni vidí, že soused včelaří, a nese mu to jakousi obživu a myslí si, že budou taky hned tak úspěšní a další a další taky. Nakonec na malé ploše včelaří "x" lidí a neprodává nikdo, nebo jen omezeně. Znám tam vesnice, kde jeden nebo dva začali s pěstováním okurek a prodávali u silnice. Hodně lidí se u nich zastavilo a kdekdo koupil. Teď stojí u silnice 3/4 vesnice s okurkama, předhánějí se v cenách a lidi ani nepřibrzdí.. Podobné to za čas bude i s medem...
Jaký mají rumunští včelaři med? Výborný. Hodně včelařů kočuje za snůškou, hlavně z akátu a pak přímo v Deltě kvete spousta rostlin, zatím je neznám jménem, ale při další návštěvě se je pokusím zdokumentovat a určitě se tady najde odborník, který mi je pomůže určit. Hodně včelařů tam zimuje na "medné komoře" žádnej cukr! Když jsem se před několika lety (jezdím tam od roku 2007 každoročně fotografovat místní život a přírodu) seznámil s Calinem v jedné z vesniček Delty, povídali jsme si samozřejmě nejvíce o rybách a včelaření a pořád jsme se nemohli dobrat tomu, kdy začíná krmit a kolik zkrmí cukru. Potom mi vysvětlil, že jim vlastně část zásob nechává a na tom zimuje...
Abych se vrátil kraťoučce k medu, mám doma akátový z loňska a ještě teď nádherně teče, vůbec nekrystalizuje a na chuť je opravdu vynikající.
Se včelařema v Rumunsku jsem se seznámil tak, že když jsem je někde u cesty nebo ve vsi viděl u včel pracovat, zastavil jsem a poprosil je, zda si je nebo jejich včelařská stanoviště můžu vyfotit. Vždycky velmi ochotně souhlasí a zvou mne alespoň na chvíli posedět. Všeho nechají a tradicí je, že pokud zrovna vytáčí nebo prostě u včel med mají, nalejou do hrnku nebo skleničky k ochutnání a povídají! Úžasná atmosféra. Celkem pravidelně odcházím se skleničkou medu, kterou si u nich koupím, takže domů pak vezu i několik sklenic od různých včelařů... Potkal jsem tam jednou tátu s dcerou, (také jsou vyfoceni v té kolekci) která mu pomáhala na včelnici (kočovné) a přespávali u včel v takové dřevěné skládací boudě, kterou po snůšce rozeberou, naloží na dodávku s korbičkou a zase putují dál. Byli neskutečně přátelští a jen přes silnici včelařil učitel, který měl o prázdninách volno a tak ho využil k vylepšení finanční situace rodiny. Když zjistil, že jsem čech, volal na mne, že byl v Praze! A zase hrnek medu a hodina času stráveného s moc fajn člověkem.
Domlouvám se s nimi rusky a jinak rukama a nohama, ale já tvrdím jednu věc, když spolu lidi chtějí mluvit, domluví se.
Honza
Včelařská oblast Litoměřicko, RM 39 x 24 a 30x43,5
To, že je nekdo paranoidní, ještě neznamená, že ho nikdo nesleduje ;-)
|