Příspěvek: #21

(12.03.2013 16:09)Misoka napsal(a):  Jen pro info, jaký druh lísky máte (na mých druzích jsem včelu ještě neviděl)? Dík!

Tak to bohužel nevím úplně přesně, viděl jsem je na lísce převislé, Corylus avelana pendula a na lísce velké červenolisté Corylus maxima purpurea, ale lítaly i na sousedovy lísky neznámého původu. Jsem v polabí v nadmořské výšce asi 160 m, takže to tu kvete asi dříve, než jinde. Ještě mrknu na lísku pokroucenou, jestli už práší.

Příspěvek: #22

(12.03.2013 21:24)gusto napsal(a):  ....Prečo ich nesmie vysádzať každý rok po sebe?

Pravdaže to bude pre včely pozitívny prínos, ale musíš ich vysádzať každý rok po sebe (ide o množstvo) a hlavne popri potoku ak tečie v blízkosti včelnice. Ak chceš mať radosť tak na včelnici vysaď samičie krovité vŕby, ktoré môžeš podľa potreby zrezávať, aby rástli nové výhonky s veľkým množstvom bahniatok. Kde ich zohnať ti neporadím. Ja som ich roky ošetroval, ale keď som pred 10 rokmi sťahoval včelnicu, zabudol som si z nich narezať výmladky a navyše dobytok ich zničil.

Takže pre jarný rozvoj včelám môžeš pripraviť a zlepšiť peľovú pašu, čo sa prejaví lepším plodovaním včelstiav a zvýšené plodovanie a tým viac lietaviek do znášky.

P.s. Prepáč Gusti, človek niekedy vyprodukuje aj nepodarok!

Příspěvek: #23

(12.03.2013 20:43)nasij napsal(a):  ...jojo ta vrba by se mi taky líbila kdyby nekdo posílal ...

přátelé, pokud jste nepohybliví, tak strejda google vám umožní najít třeba toto:
http://www.vrbovna.cz/vrby.html
... ale jinak je třeba se právě nyní proběhněout po okolí a podívat se kde která jíva , vrba a líska je obsednutá včelami a zkuste si je sami namnožit. U vrb a jív stačí po odkvětu uříznout klacek 20 cm dlouhý a jako palec tlustý a potom ho vrazit ze 3/4 do země. Do podzimu máte krásně zakořeněné stromky. Lísky, ty se snadno množí zase hřížením (vygooglujte si jak na to).
Když každý rok vysadíte do přírody v nejbližším okolí 10 takových stromků, máte za 5 let zaručenou první pastvu při proletu.

Příspěvek: #24

Vrby jdou řízkovat dobře vesměs. Občas to ale chytne plíseň(když to nastydne atp.),takže není na škodu to preventivně stříknout Previcurem,třeba. Jíva mi ale řízkovat nešla,což je škoda,protože si myslím,že právě Jíva je pro včely snad nejlepší ze všech vrb.Vždycky na zahradě vykopnu semenáč,kde se objeví a přesadím.To je jediné mé množení Jívy.

Příspěvek: #25

Vrby, lísky, lípy, akáty apod lze koupit levně tady.
Super kvalitní sazenice. Kdysi jsem v Brandýse kupoval 660 lísek. Nemají vše na všech střediscích. Objednali mi je jinde a když se něco vezlo tak je přihodili, zaškolkovali a dali mi vědět že si můžu přijet. Nemohl jsem to najít, ptal jsem se na cestu popelářů. Jeden, ten největší mě objal za ramena, přimáčkl k sobě a se slovy "Tak koukej prdelko moje zlatá" mi ukázal cestu.


http://lesoskolky.cz/

Příspěvek: #26

(12.03.2013 18:12)Anton Turčáni napsal(a):  

(11.03.2013 22:35)fero napsal(a):  Zdravim, mam otazku, na vcelnicu chcem na jar vysadit aspon 10 vrb (salix caprea, salix triandra, vrba krehka, vrba kosikarska) chcem sa opytat bude to mat razny efekt na jarny start vciel alebo len nepatrne (nie vyrazne) im to pomoze? myslim tym buduce roky, kedze tento rok uz nezakvitnu.

Pravdaže to bude pre včely pozitívny prínos, len nesmieš ich vysádzať každý rok po sebe a hlavne popri potoku ak tečie v blízkosti včelnice. Ak chceš mať radosť tak na včelnici vysádzať samičie krovité vŕby, ktoré môžeš podľa potreby zrezávať, aby rástli nové výhonky s veľkým množstvom bahniatok. Kde ich zohnať ti neporadím. Ja som ich roky ošetroval, ale keď som pred 10 rokmi sťahoval včelnicu,zabudol som si ich nepripravil.

Vysádzanie peľo a medonosných krov je len kvapkou v mori, včely majú pomerne veľký rádius zberu v okolí včelnice a preto boli a budú odkázané na zdroj nektáru väčšieho rozsahu, takže v prvom rade by malo stanovište poskytovať viacej zdrojov nektáru, či medovice.

Dakujem za info chcem sa este spytat ze vlastne ci ich musim vysazdat kadzy rok, nestaci ak ich kazdy rok zostriham a ony znova vyzenu nove vyhonky ako je to napr u salix caprea? co sa tyka znaskovych pomerov tak v dolete (3km) maju agát, borovice, lipy, javory a duby...samozrejme zavisi aj od polnohospodarov ci zaseju repku alebo slnecnicu, alebo tak bachnu kukuricu. Vcely budu umiestnene v lokalite rodinnych domov ktore maju ovocne stromy. Teraz spät k vrbam, mam vyhonky ktore uz zakorenili, chcem sa spytat je mozne znich spravit polokri, repsektive podpnik?

Příspěvek: #27

fero
Môžeš snich urubiť napr, nízkokmenné alebo štvrťkmene, v podstate po odkvitnutí vŕby skrátiš všetky výhony na 4-6 očiek, hovorí sa tomu strih na hlavu, po niekolkých rokoch miesto kde striháš-skracuješ bude pripomínať ludskú hlavu, ale pozor koruna bude z roka na rok širšia väčšia rátaj tak okolo1,5až 3 metre, píšem širke koruny vo vrchole, nie v mieste strihu,takže výsadbu by si mal urobiť cca 3 metre od seba, a hlavne nezabudni z roka na rok budeš mať z toho viac a viac dreva...

Příspěvek: #28

(13.03.2013 23:15)fero napsal(a):  

(12.03.2013 18:12)Anton Turčáni napsal(a):  

(11.03.2013 22:35)fero napsal(a):  Zdravim, mam otazku, na vcelnicu chcem na jar vysadit aspon 10 vrb (salix caprea, salix triandra, vrba krehka, vrba kosikarska) chcem sa opytat bude to mat razny efekt na jarny start vciel alebo len nepatrne (nie vyrazne) im to pomoze? myslim tym buduce roky, kedze tento rok uz nezakvitnu.

Pravdaže to bude pre včely pozitívny prínos, len nesmieš ich vysádzať každý rok po sebe a hlavne popri potoku ak tečie v blízkosti včelnice. Ak chceš mať radosť tak na včelnici vysádzať samičie krovité vŕby, ktoré môžeš podľa potreby zrezávať, aby rástli nové výhonky s veľkým množstvom bahniatok. Kde ich zohnať ti neporadím. Ja som ich roky ošetroval, ale keď som pred 10 rokmi sťahoval včelnicu,zabudol som si ich nepripravil.

Vysádzanie peľo a medonosných krov je len kvapkou v mori, včely majú pomerne veľký rádius zberu v okolí včelnice a preto boli a budú odkázané na zdroj nektáru väčšieho rozsahu, takže v prvom rade by malo stanovište poskytovať viacej zdrojov nektáru, či medovice.

Dakujem za info chcem sa este spytat ze vlastne ci ich musim vysazdat kadzy rok, nestaci ak ich kazdy rok zostriham a ony znova vyzenu nove vyhonky ako je to napr u salix caprea? co sa tyka znaskovych pomerov tak v dolete (3km) maju agát, borovice, lipy, javory a duby...

Asi som to zle napísal, "každý rok" som myslel peľovú pašu každý rok zveľaďovať-rozširovať vysádzaním nových odrezkov a krov, ak sú také možnosti. No ak je to vzdušná vzdialenosť, tak aj tam ešte včela zaletí, ak má k tomu včela podmienky, teplo tak okolo 24-6°C, bezvetrie a k tomu na orientáciu slnko alebo jeho priesvit cez riedke oblaky.
Inak by sa na takúto vzdialenosť oplatilo včely previezť priamo k agátovým porastom.
Salix capreu-osiku sa mi nikdy nepodarilo rozmnožiť odrezkami, tú treba rozmnožovať presádzaním odkopkov.

Příspěvek: #29

(14.03.2013 7:57)Rasťo 71 napsal(a):  fero
Môžeš snich urubiť napr, nízkokmenné alebo štvrťkmene, v podstate po odkvitnutí vŕby skrátiš všetky výhony na 4-6 očiek, hovorí sa tomu strih na hlavu, po niekolkých rokoch miesto kde striháš-skracuješ bude pripomínať ludskú hlavu, ale pozor koruna bude z roka na rok širšia väčšia rátaj tak okolo1,5až 3 metre, píšem širke koruny vo vrchole, nie v mieste strihu,takže výsadbu by si mal urobiť cca 3 metre od seba, a hlavne nezabudni z roka na rok budeš mať z toho viac a viac dreva...

Pochopil som to dobre, ze odrezky necham vyrast na pozadovanu velkost a potom budem kazdorocne zastrihovat v jednom mieste?

Příspěvek: #30

fero
Odrezok necháš vyrásť napr do 1 metra , ak dosiahne túto tvoju požadovanú výšku, zastrihni ju ,potom ti z každého očka vyrastie nový prútik , nižšie položené prútiky odstrhni alebo odlom pri kmeni, tak ti na vrcchole ostane možno 3-5 možno viac nových prútov, tie ponechaj do jari celé ako výrastú, nestrihaj ich, na druhý rok po odkvitnutí každý prút skráťna 4-6 očiek nie viac, z každeho očka na každom prúte ti vyrastú opeť nové prúty a tie zasa budeš skracovať na 4-6 očiek ale až na budúci rok, pochopil?

Příspěvek: #31

Fero jestli chceš vědět jak to vypadá, můžeš si prohlédnout knihy Josefa Lady. Na takových vrbách seděli vodníci teď vážně, nechej si to ukázat od nějakého blízkého zahrádkáře, nebo v zahradnictví.

Příspěvek: #32

(15.03.2013 8:50)Rasťo 71 napsal(a):  fero
Odrezok necháš vyrásť napr do 1 metra , ak dosiahne túto tvoju požadovanú výšku, zastrihni ju ,potom ti z každého očka vyrastie nový prútik , nižšie položené prútiky odstrhni alebo odlom pri kmeni, tak ti na vrcchole ostane možno 3-5 možno viac nových prútov, tie ponechaj do jari celé ako výrastú, nestrihaj ich, na druhý rok po odkvitnutí každý prút skráťna 4-6 očiek nie viac, z každeho očka na každom prúte ti vyrastú opeť nové prúty a tie zasa budeš skracovať na 4-6 očiek ale až na budúci rok, pochopil?

Pochopil , chcem sa este opytat, ze jak hovoris treba ich sadit minimalne v spone 3 metrov?

Příspěvek: #33

Můžeš i blíž. Časem je vyjednotíš.

Příspěvek: #34

fero
môžeš ale ako píše Kohout, počase ich musíš vyjednotiť , teda vykopať, ten spon ako som písal je preto taký velký aby si mal prístup zo všetkých strán,a ďalej preto aby sa ti sama koruna stromu-kríka rovnomerne rozrastala, vytvoríti kruhový pôdorys, bez väčšej námahy, každý nový prút sa ti bude ťahať za svetlom

Příspěvek: #35

(13.03.2013 9:09)yaw napsal(a):  

(12.03.2013 20:43)nasij napsal(a):  ...jojo ta vrba by se mi taky líbila kdyby nekdo posílal ...

přátelé, pokud jste nepohybliví, tak strejda google vám umožní najít třeba toto:
http://www.vrbovna.cz/vrby.html
... ale jinak je třeba se právě nyní proběhněout po okolí a podívat se kde která jíva , vrba a líska je obsednutá včelami a zkuste si je sami namnožit. U vrb a jív stačí po odkvětu uříznout klacek 20 cm dlouhý a jako palec tlustý a potom ho vrazit ze 3/4 do země. Do podzimu máte krásně zakořeněné stromky. Lísky, ty se snadno množí zase hřížením (vygooglujte si jak na to).
Když každý rok vysadíte do přírody v nejbližším okolí 10 takových stromků, máte za 5 let zaručenou první pastvu při proletu.

Máš to opravdu vyzkoušené s řízkováním JÍVY! Nevím proč, ale nechce se mi věřit, že se JÍVA přijme - a nebo jsem zapomněl kouzelné zaříkadlo, proto hledám vysemeněné stromky.

U VRB to je jiná, tam postup nezpochybňuji.

Díky za odpověď.

Příspěvek: #36

vrba a jíva je něco jak Holandsko a Nizozemí

Příspěvek: #37

Vrba jíva (Salix caprea) se na rozdíl od jiných druhů vrb množí řízkama velmi obtížně. Pokud ji chceme množit a ne jen přesazovat, nezbývá než výsev nebo roubování. Kříženci vrby jívy s jinými druhy vrb se řízkovat dají.

Tady píšou že

Citace:Jívu nelze množit řízky. Její rozmnožování je proto odkázané na drobná létající semínka, která vyklíčí na světle při trošce vlhkosti na otevřených písčitých půdách velmi rychle.

Tady zase upozorňují na velice krátkou dobu klíčivosti semen vrb

Citace: Semeno má po dozrání téměř 100 % klíčivost, která však již po několika dnech ubývá. Proto je zbavíme ihned po sběru pápeří lehkým protíráním na sítě a co nejdříve je vysejeme.

Příspěvek: #38

Zkoušel jste někdo výsev Jívy.Já to zkoušel a nepodařilo se mi to.Ani náhodou.

Příspěvek: #39

Taky jsem to zkusil bez úspěchu ale to jsem ještě nevěděl, že semena tak rychle ztrácejí klíčivost. Letos si to snad ohlídám.

Příspěvek: #40

No to já jsem si to hlídal,ale někde jsem udělal chybu,protože z těch stovek pidisemen ani jedna......Měl jsem to přistíněné ve skleníku ve výsevním substrátu....asi to nebylo ono