Příspěvek: #21

(21.11.2012 21:23)ing. Rostislav Pešek napsal(a):  No a zvýšené náklady? Samozřejmě bez diskusí jsou, nějak se tam prostě dostat musíš. Ale dopravní náklady jsou ty poslední, které budeš po vlastních zkušenstech ve finále řešit. Snad jen nejvíc namíchne, když si doma zapomeneš nějakou základní věc, např. sirky na rozdělání kuřáku.

Mám také více stanovišť a vyplatilo se mít základní sadu nářadí trvale na každém stanovišti. Ale dnes bych se asi obešel i bez mnohého nakoupeného vercajku - stále více zjišťuji, že mi v podstatě pro běžnou činnost stačí šroubovák (namísto rozpěráku), perořízek, smetáček, rukavice, klobouk a křída... Náklady tak 500,- Kč a nemusím skoro nic převážet. A mnoho návštěv stanoviště můžu podnikat i projížďkou na kole, takže bez zvýšených nákladů (a ještě udělám něco pro zdraví).

Příspěvek: #22

Kolko mate cca. rodin na 1 stanovisti? A naco krida?

Příspěvek: #23

Taky jsem se kdysi pídil po tom kolik je optimální počet včel na jednom stanovišti.
Někde jsem se dočetl, že když ještě existoval VÚ Tachov, tak zjistili, že optimální počet je něco kolem 35 včelstev na stanovišti, ale jednalo se o stanoviště v lese a pravděpodobně chovali černou včelu.
Nedávno jsem četl (myslím, že ve Včelařství), že Švýcaři dělali pokus se stanovišti, kde měli na jednom stanovišti 100 včelstev a na druhém 300 včelstev a nezjistili ve výtěžnosti žádný rozdíl.
Pak jsem viděl dokument v TV, kde pojednávali o symbióze hmyzu a rostlin. Mimo jiné se tam na chvíli mihly i včely. Prý dochází částečně ke komunikaci mezi včelami a rostlinami. Rostliny si prý nějak dokážou zapamatovat včelu, která se už jednou napila nektaru a podruhé už jí nic nedají, tím jí donutí letět na jiný květ a tak přinutí roznášet její pyl. To by potvrzovalo teorii, že dobré stanoviště uživí neomezené (relativně) množství včel. Kdo viděl kolik je vody, i v období sucha, v kořenech u velkého stromu, tak nepochybuje, že ten dokáže zásobovat nektarem květy, pro neomezený počet včel.

Tak a teď si vyberte

Příspěvek: #24

(22.11.2012 10:42)Scipio napsal(a):  Vcely maju zo stanovista dolet cca. 5 km, cize dokazu nosit z cca 7850 ha. Tu som nasiel mednatost vcelarskych rastlin na ha, takze neostava nam ine iba obist chotar a pocitat.

Mednatosť niektorých rastlín / podľa A. F. Gubina/ Rastlina a vedla je množstvo medu z 1 ha v kg

Scipio nie je to také jednoduché, vypočítať hektáre, mednatosť porastov, vypočítať množstvo nektáru a vypočítať koľko tam môže byť včelstiev. To by bolo jednoduché, ale musíme počítať aj s negatívnymi faktormi, ktoré môžu naše nádeje riadne okresať. Tých faktorov je viac, nielen plocha porastov a ich vypočítaná mednatosť, ale aj npr. bonita pôdy kde sa porastu nachádzajú, môžu ovplyvniť naše výpočty ďalší faktor v čase kvitnutia je všemocné POČASIE, ktoré ovplyvňuje výlety včiel a produkciu nektáru či medovice.

Preto nie je jednoduché ani posudzovanie koľko včelstiev umiestniť do kruhu s polomerom 5 km, pretože s trvanlivým prínosom môžeme rátať len s porastami krov a stromov, repka a slnečnica prípadne ďatelina, lucerka a ostatné vysievanie poľnohospodárskych medujúcich rastlín.

Takou stálicou je agát, ktorý ako si uviedol dáva až 1700 kg/ha, ale aj to nie vždy. Pred desiatkami rokov uvádzal jeden rumunský včelársky expert, že na 15 ročný porast možno umiestniť až 28 včelstiev s priemerným výnosom 44 kg.
Preto mohli kočovníci umiestniť na jedno dobré miesto aj 250 včelstiev a každý neprišiel domov na prázdno, akurát že včely sa pripravovali doma, kde mali dostatok peľu.
Toto sú hlavné aspekty,koľko včelstiev umiestniť na jedno miesto. Ja mám na včelnici 70 včelstiev a môžem napísať, že mi to vyšlo, i keď posledné roky nemám znášku z repky a slnečnici a to čo je v okolí nestačí na znášku, les nedáva nič a ani nechcem medovicu z dubov, ktorý sa nedá vytočiť a jeho chuť je nevhodná na konzumáciu. Takže tak, niektorí máme šťastie na miesto, kde sme včely umiestnili, iní budú len paberkovať io keď príroda je nevyspytateľná.

Scipio, ideálny polomer pre znášku nektáru je vo vzdialenosti 3 000m, to sú moje osobné skúsenosti. Ak je zdroj ďalej, včely naň nalietavajú len pri ustálenom počasí. Ing Čermák dokladá vzdialenosť doletu včiel až 7,2 km. Podľa mňa je to nepravdepodobné, pretože potravy ktorú nesie sebou by jej na let nevystačila.

Příspěvek: #25

No prave som stravil prijemne chvile na Google maps nasho chotara (bol uz detailne nafoteny) a repku mi nosili tento rok z cca 3.5 km a slnecnicu pred 4 rokmi z cca. 5.5 km a boli to dobre znasky. Takze tych 5 km sa mi zda realne.
Ja mavam dubovu medovicu a zakaznici ju vzdy do Vianoc vykupia ako prvy druh medu. Lenze finta medovice je, ze na nu treba stromy, vosky, mravce a super pocasie tak preto je taka unikatna a neda sa preniest jednoduchym vysadenim stromov.

Příspěvek: #26

(22.11.2012 16:47)Anton Turčáni napsal(a):  pretože potravy ktorú nesie sebou by jej na let nevystačila.

odebírám odborné včelařské překlady a tam v prvním letošním čísle (str. 149) psali o tom, že včela na jedno natankování uletí 64 km. Pak uváděli spalovací motor včely vs náš benzínový v přepočtu na 1 kg paliva. Včela by obletěla na 1 kg medu rovník 50x !!!

Příspěvek: #27

(22.11.2012 14:53)Scipio napsal(a):  Kolko mate cca. rodin na 1 stanovisti? A naco krida?

Křída na to, abych mohl psát záznamy o včelách rovnou na stěnu úlu. Včelstev se snažím mít na stanovišti maximálně kolem 20. Při tomto počtu jsem zatím nezaznamenal problémy s úživností, ale cítím tento počet jako limitní. Stanoviště s větším počtem mi až moc připomínají velkovýkrmny prasat a obrovské kravíny nebo slepičárny, a na to já fanda nejsem. Mojí snahou je spíše jednotlivá stanoviště organicky zakomponovat do krajiny a dotvářet tak její podobu (věřím, že k lepšímu). K problematice úživnosti stanoviště ještě připomínám, že problém nespočívá jen v nabídce nektaru nebo medovice, ale stejnou měrou i v nabídce pylu.

Příspěvek: #28

Všetko je to o včelárovom dobrom odhade a skúsenosti!Poznať znáškové podmienky a rozložiť si svoju stratégiu ziskovosti a strát!Poslednu dobu moja materská základňa na Spiši vykazuje nerovnomerné znášky.Základom je znáška z medovice a tej sa poslednú dobu nedarí!Preto som si vytvoril stanovište nové na kvetové medy!Poľnohospodár nám vždy povie svoje budúcoročné plány a následne sa rozhodujeme i my s kolegom!Na budúci rok počíta s peknou výmerou repky a slnečnice!Ak má človek viac včelstiev je dobré rozložiť si riziko neúspechu,ktoré vždy číha počas sezóny.Ak nevýjde jedno ostáva nádej na druhé!Iné znáškove pomery znamená, iná nadmorská výška,iná kvetena a iné možnosti!

Příspěvek: #29

A jiné je i každé včelstvo na stanovišti... Letos to bylo u nás po řepce snůškově dost slabé, přesto některá včelstva měla zásob (relativně) hodně, jiná téměř padala hladem. Jedno takové jsem zachraňoval na poslední chvíli, což se mi nikdy v sezoně nestalo. Kdybych chtěl na základě takové zkušenosti hodnotit stanoviště, musel bych jej odepsat, třebaže dřívější roky bylo stanoviště uspokojivé. Pro posouzení úživnosti stanoviště je tak třeba brát do úvahy aspoň pětileté průměry.

Příspěvek: #30

No môžeš si vypočítať priemer ako chceš,ale príroda si urobí aj tak svoje!

Příspěvek: #31

(22.11.2012 10:42)Scipio napsal(a):  Vcely maju zo stanovista dolet cca. 5 km, cize dokazu nosit z cca 7850 ha. Tu som nasiel mednatost vcelarskych rastlin na ha, takze neostava nam ine iba obist chotar a pocitat.

Mednatosť niektorých rastlín / podľa A. F. Gubina/ Rastlina a vedla je množstvo medu z 1 ha v kg

Agát 1700
Ostružina lesná 70
Facília, lipa malolistá. 1000
Pohanka 60
Šalvia lekárska 650
Repka ozimná 50
Komonica lek., vrbka 600
Slnečnica 30-50
Koriander 500
Slivka, Horčica 40
Javor mliečny, 200
Kružina 35
Vŕba rakyta 150
Višňa, tekvica, uhorka 30
Ďatelina hybr. 125
Trnka, púpava 25
Vičenec 120
Lucerna 24
Malina 100
Jabloň 20
Čakanka 80
Ľadenec 15

Tyto údaje jsou super a díky za ně. (měl jsem za to, že významnější je javor klen než mléč)

Jenže.

Včelařím celý život na Podblanicku v n. výšce kolem 400-500 metrů. Akát je tu velmi rozšířenou plevelnou dřevinou. Nikdy ale nemeduje. Vždy v době jeho květu je tady zima a prší. Letos prvně bylo hezky a stejně jsem med z akátu neměl ani já, ani nikdo jiný...
Pak jsou všechny tyhle údaje zavádějící. I svazenka (facília) se tu sporadicky seje (nikdy jsem neměl to štěstí, že bych jí měl v doletu včelstev). Ale co jsem slyšel od kolegů, je údaj o její "mednatosti" silně nadsazený a nebo i ona nemeduje všude.

Je možné, že ne všechny "plodiny" či dřeviny medují vždy a všude?

Jo a řepku tu pěstují snad na čtvrtině polí, ale včelu jsem na ní neviděl už leta...
Řepku polívají repelenty, říká se, (a dokonce se říká že už i slunečnici = ta byla mým snem, nepěstuje se tu a jak se zdá, o nic nepřicházím) co ale to ostatní?

---

V nějakých starých překladech jsem vyčetl následující.

Nějaký Němec či Rakušan tam říká, že řešili v jeho velkovčelařství otázku tohoto tématu při volbě lesních stanovišť. Psal, že jejich lesy jsou opatřeny přesně rovnoběžnými zpevněnými cestami, v pravém úhlu křižované příčnými cestami, v pravidelných odstupech jsou zřízena zpevněná místa na skládky dřeva. Vyřídili si s lesní správou, že směli umístit včelstva na tyto volné skládky, tuším že psal, že ty skládky byly po 200 metrech a cesty byly na vrstevnici sotva rozpoznatelného svahu a tedy tam nehrála roli změna výšky, či krytí v nějakém úžlabí a tak. Včelstev rozmisťovali, nevím už proč vždy 8 a stanovišť byly desítky.
Výsledek byl neuvěřitelný. Stejná včela, stejný úl, stejně silná a stejně ošetřovaná včelstva, stejný les. Výnosy se lišily neuvěřitelně, zatímco některá včelstva (stanviště) dala násobky průměru, jiná stanoviště byla bez medu a přitom byla ta stanovištš doslova nadohled. Natož tedy v doletu.

Jaký byl závěr si bohužel nepamatuju kromě toho, že ten jejich pokus ukázal, že se nedal najít žádný systém či zákonitost.
Z článku jsem si vzal, že je třeba vyzkoušet mnoho stanovišť systémem "pokus/omyl" a že co se líbí nám vůbec nemusí být to pravé pro včelstva a že možná jen o pár desítek metrů vedle dřímá medový ráj. Jediné čím si to dokážu vysvětlit jsou geopatogenní zóny a průvan.

Co si myslíte vy kolegové?
Mám nové stanoviště, letos první zima. Dnes slunečno a velmi větrno a mrazivo. Popošel jsem o 30 metrů dál od úlů a naprosto nelogicky vítr skoro žádný. Opakoval jsem to snad desetkrát a jestli mě někdo pozoroval, jak tam chodím sem a tam, tak asi myslel, že jsem jasnej.

Příspěvek: #32

u mě převažuje bezpečí domova a ochrana včelstev nad kočováním a výtěžností. Já někoho u včel chytit, asi bych byl hvězdou na Primě v krimi plus

Příspěvek: #33

Najst optimalne stanoviste nie je jednoduche.
Najdes dobre miesto, dohodnes sa z majitelom, aj znaska je obstojna. No o rok tam moze byt znaska nic moc, alebo na jar zistis, ze sa pre blato nevies dostat mesiac na stanoviste.
Je dobre, ak sa stanoviste nachadza na rozhrani pola a lesa. Tiez je dobre poznat kvalitu okolitej pody. Darmo totiz tabulky udavaju mednatost rastlin, ked na pode v okoli stanovista nemeduju - napr. slnecnica, ci cernica ( malina ) na piesocnej pode a pod.
Ak sa vcelar specializuje na med moze mat stanoviste aj dalej od domu - aj 100km. Ak ale prudukujete pel, ci matersku kasicku a musite na stanoviste denne, potom aj "menej vynosne" miesto blizko domova ma svoje prednosti.

Příspěvek: #34

K Tom50. V tom lese se možná - pokud tam byla medovice ukázalo to co jsem myslím četl od Ing. Čermáka.

Když to kvete tak není rozdíl v přínosu (tedy síla atd ano) a není podle čeho šlechtit.
Na medovici se ale ukáží velké rozdíly, pokud není všude. Je to o schopnostech včel najít a navigovat ostatní. Myslím že v Olomouci na MSVV měl podobně zajímavou přednášku o vyhodnocování - tedy jak to včely dělají, řídí. ne včelař - zdrojů snůšky.

Příspěvek: #35

(22.11.2012 21:31)NitraM napsal(a):  Letos to bylo u nás po řepce snůškově dost slabé, přesto některá včelstva měla zásob (relativně) hodně, jiná téměř padala hladem.

Letos u mne po řepce přišla jen medovice / průměr 25kg/,přesto některá včelstva téměř padala hladem. Po zapsání výnosů do tabulky mi bylo jasné proč.
Před dvěma roky jsem získal výběrové přirozeně spářené matky od chovatele Havlína.Do letošní sezony šly dvě dvouleté,dvě jednoleté matky.Na řepce průměr, ale k medovici si ani "nečuchly".To byly ty hladovějící.Zkusím je ještě jednu sezonu a ač jinak se mi projevovaly sympaticky, "půjdou".
Zbytek včelstev byl,jakvidíte níže, více či méně zdegenerované Singrovky.

Příspěvek: #36

Vhodnost stanoviště je poměrně složitá otázka.Snůška na stejném stanovišti se může diametrálně lišit podle aktuálních podmínek.Dobré stanoviště potřebuje rozmanitost květeny přičemž pokud neberu v úvahu kočování za snůškou kolikrát přinesou včely více v příměstských částech než u lesa.Také nemá smysl se spoléhat jen na jeden zdroj potravy,pokud je někde na jaře 500 ha řepky ještě neznamená že tam bude dobré stanoviště snůšky na sebe musí navazovat pokud jedna vyplivne musí ji nahradit jiná minimálně pro to aby včely nepadli hlady.To je jedna stránka věci.Druhá je vhodné místo především k jarnímu rozvoji Pokud všude roztál sníh a před včelínem ještě pořád sem tam nějaký je tak to asi nebude to pravé ořechové a pokud při každém větším průvanu létá zařízení včelnice asi se vloudila chybyčka.Chce to závětrné místo z jara pěkně vyhřívané od slunce a v létě před ním chráněné lépe je vzrostlí strom nad včelnicí něž deset metrů před včelnicí jehličnatá desetimetrová mlazina.Pak je počasí které jaksi neovlivníme s tím mají mnozí zkušennosti z letoška tak se holt včelá drobet pomůže nakonec oni nám to vracejí i s úrokem.

Příspěvek: #37

Tom 50 tak to ta vazne lutujem. Ty mas velke plochy agatu i repky, len nic nemeduje - tomu sa hovori pech.
Pametam raz jeden znamy dotiahol vcely nedaleko mojich, lebo myslel, ze mam super lokaciu. Po mesiaci som ja bohato vytacal a jemu skapalo mnoho rodin od hladu. Finta je skor v zakladnej finte vcelarenia = 10% silnejsia ako priemerna rodina donesie 30% viac medu, 20% silnejsia 60% viac. Obdobne 10% slabsia ako priemerna donesie nic, 20% slabsia moze zahynut od hladu.

Příspěvek: #38

Scipio,poviem to takto!Nie v každom lese rastú hríby,hoci má stromi!Ale správny hubár vie kde má ísť,kedy a ešte mu musí priať šťastie!A platí to i na znáškové(kočovné)stanovište!A žeby včely uhynuli od hladu keď je znáška?...

Příspěvek: #39

No Miloši, něco na tom je a já tomu říkám talent. Ono se myslí, že talent je jen v umění. Myslím, že talent může být na leasco.

Jeden příklad. Taky rybařím. Letos umřel o skoro generaci starší kámoš-rybář Jarda. Kdysi, ještě za komunistů, jsme jezdili s partou každý týden v neděli v zimě na ryby na plavanou, ve čtyřech a s námi tento Jarda. My chytili někdy, on vždy. Měl pověst vydry, byl cukrář a myslelo se, že má nějaké kouzelné těsto.
Jednou jsme dojeli na Sázavu na určité místo a já mazaně pospíchal zabrat nejslibnější flek. Jarda v klidu šel poslední, zastavil se na nejblbějším místě co na něj zbylo v silném proudu. To co předvedl byl koncert!! Ostatní skoro nic a já, dobře mi tak, vůbec nic.

Za týden si Jarda na stejné místo stoupnout nešel a přitom počasí se jevilo naprosto stejné jako před týdnem, vody nebylo víc ani méně a nebyla kalnější či čistší. Místo bylo volné, šel jsem tedy na něj já a nic. Jarda nachytal jako vždy, ale úplně jnde. A tak to bylo po několik let skoro vždy.

Vyzvídal jsem já a vyzvídali jsme celé roky všichni a z něj pak vylezlo, že neví jak to dělá. Prostě nějak pozná, podle asi tlaku vzduchu, pocitu, prostě má talent vědět, kam který den jít na ryby a kde je to v ten který den marné.

A to co píšeš že by měl umět včelař, umět vycítit kam má svoje včely dát, tak tomu věřím na ne sto, ale tisíc %!
Jenže ten talent nemáme zdaleka všichni a tak to zkoušíme stylem pokus/omyl. A nebo přesněji, ten talent vědět, kde se bude mým včelám dařit nejlíp já holt nemám...

Příspěvek: #40

Já rybařilv dětském věku taky a mám podobnou zkušenost. Chlap, říkali jsme mu Plotičkář, chytal plotice na plavanou. na háčku měl burizon. Vždy přijel na fichtlovi, postavil se k vodě a chytal jednu za druhou. My stáli vedle něj, měnili si s ním na požádání místo a skoro nic jsme nechytli. Když měl kýbl ryb (myslím, že se smělo odnést 7kg) tak jel domů a od té doby u nás ani ťuk.