Příspěvek: #1

Naučil jsem se jednoduchým způsobem získat rouskovaný pyl pomocí pylochytu a podložky pod ním. Při vypichování plástového pylu jsem ale narazil na problém. Možná to jen neumím, nebo se dá plástový pyl vytěžit efektivněji. Vypichování mi připadá jako zdlouhavá práce s chabým výsledkem. Jaké máte zkušenosti?

Příspěvek: #2

Ještě se dá celá pylová deska (vystavěná plástev zanesená pylem) zmrazit a poté žpachtlí strhnout až na mezistěnu a vosk rychle, ještě než to rozmrzne, vybrat anebo z vosku vybrat pylové špalíky. Podle toho co půjde rychleji...

Příspěvek: #3

Kdy je dobré instalovat ty pylochyty ?

Příspěvek: #4

Nejlépe v době, kdy je pylu nadbytek a dá se to vysledovat u česna, když s velkými rousky přilétá velké množství včel (víc jak 90 za minutu)
Ale pozor, když je víc úlů v řadě a pylochyt se dá jen jednomu včelstvu, může se stát, že se včelkám nebude chtět prolézat otravnýma dírkama a začnou nosit do vedlejšího úlu, kde je s velkým nákladem rádi vpustí, takže když sbírat, tak ve všech.

Příspěvek: #5

Tak jsem se dozvěděl, že rouskovaný pyl je mnohem hůře stravitelný, než vypichovaný (perga). A koupil jsem si vypichovátko za cca 110kč. Teď jsem to zkoušel - a je to opruz. celý plást se stejně zdemoluje a nepřipadá mi, že bych nějak odděloval vosk od pylu. A hlavně - chuťově je doslova hnusnej(.

Příspěvek: #6

(21.06.2010 21:20)petrmachac napsal(a):  Tak jsem se dozvěděl, že rouskovaný pyl je mnohem hůře stravitelný, než vypichovaný (perga). A koupil jsem si vypichovátko za cca 110kč. Teď jsem to zkoušel - a je to opruz. celý plást se stejně zdemoluje a nepřipadá mi, že bych nějak odděloval vosk od pylu. A hlavně - chuťově je doslova hnusnej(.

Jasně perga je lepší, ale opruz. Vypichovátkem to snad ani nejde. Někde jsem četl, že rychlejší je plást s pergou zmrazit a rozlámat. Jak se od sebe oddělí vosk a pyl, to už nevím. Možná ve vodě, nebo nějakým rýžováním a přetřásáním. S medem asi bude chuťově lepší.

Příspěvek: #7

zdravim nehodou nejake planky nebo nákresy pylochytu asi nikdo nevlastníte že? Nevíte kde se dají sehnat nakresy nebo něco podobného?

Příspěvek: #8

Tohle téma je pro novice jako červenej hadr pro bejka. Mne provokuje k otázce: proč těžit pyl? Ať se zase něco dozvím. Díky.

Příspěvek: #9

(10.02.2011 19:04)palo napsal(a):  zdravim nehodou nejake planky nebo nákresy pylochytu asi nikdo nevlastníte že? Nevíte kde se dají sehnat nakresy nebo něco podobného?

Ve včelařské prodejně koupíš plastovou mřížku pylochytu a zbytek už je jen na tobě, záleží jak máš řešené úly, dá se pověsit bednička před očko, nebo před česno, já jen vkládal desku sololitu s mřížkou a dvěma laťkama do podmetu a pyl propadával na podložku.


architekt : protože pokud máš chuť a čas si nějaký pyl od včel ukrást, je to supe potravina, když už včely chováme, můžeme jejich našemu zdraví prospěšných výrobků využít Pokud rousky nasušíš,nadrtíš(mixer) a zamícháš ve velkém poměru do medu v průběhu pastování, dostaneš velice zajímavý produkt. V medu praskají pevné obaly pylových zrn a tato jsou pak pro nás stravitelná.

Příspěvek: #10

(10.02.2011 22:13)architekt odpadu napsal(a):  Tohle téma je pro novice jako červenej hadr pro bejka. Mne provokuje k otázce: proč těžit pyl? Ať se zase něco dozvím. Díky.

Niektorí včelári u nás zbohatli nie na mede ale na peli. 100 kg mrazeného peľu, pri priamom predaji prinesie včelárovi bezmála 500 eur. Holandská firma, ktorá v nových zámkoch produkuje včelstvíčka čmeľov, vykúpi ročne 300 ton obnôžkovaného prírodného peľu. Ja už 10 rokov od 50-tich včelstvách ročne získam 200 až 350 kg peľu. Konkurujú nám Maďari, ale firma dováža i z Grécka a Španielska.

Len včelári v Česku peniaze nepotrebujú. A verte včely popri peli donesú i med a pritom sa veselo roja, čo je dôkaz o tom, že si dokážu prepašovať dostatok peľu cez peľové dno i pre seba. Raz som spýtal človeka zodpovedného za zmluvné vzťahy pre dodávka peľu pre firmu KOPERT,s.r.o., prečo neberú peľ i Česka, povedal, že u vás "nepochodili".

Jedinou investíciou do akcii odber peľu, je len vyhotovenie, alebo zakúpenie peľochytov, ostatné do včiel každý rok aj tak musíte vložiť. Výrobou sa zaoberá niekoľko menších včelárskych firiem, jedno komplet dno do oddeliteľných dien je 25 eur, niektoré sú vynikajúce. Od dobrého peľochytu záleží aj denný odber, ktorý môže byľ v priemere aj 600 g. Anton

Příspěvek: #11

(12.02.2011 2:14)Anton Turčáni napsal(a):  peľochytov, ostatné do včiel každý rok aj tak musíte vložiť.

To je pro mne novinka. Proč?

Příspěvek: #12

Me by zajimalo, jakym zpusobem pyl skaldovat, a jaka je jeho zivotnost ,,, diky za rady

Příspěvek: #13

(12.02.2011 9:33)architekt odpadu napsal(a):  To je pro mne novinka. Proč?

Architekt, neviem čo chceš vedieť, ale ak som správne pochopil ta je to ozrejemenie konca tejto vety "ostatné do včiel každý rok aj tak musíte vložiť".

Možno som mal použiť polopatizmus, myslel som tým prípravu včelstiev do znáškovej sezóny, hlavne doplnenie zásob, vloženie Ms do včelstiev a ich kontroly. TO či budeš odoberať alebo nie musí vžy pre včely zabezepčiť.
Preto okrem vloženia peľochytov, nič viac nemusíš z tohoto titulu pre včely robiť, akurát každý deň odoberať peľ.

P.s. Ak máš nejaké probléi, napíš mi súkromnú otázku a nejasnosti si môžeme vysvetliť. Anton

Příspěvek: #14

Bavili sme tu o odbere peľu zo včelstiev všeobecne, k tomu aby sme obnôžkovaný peľ získali potrebujeme doplnok do úľa, tzv. peľovú pascu-peľové dno. Ponúkam Vám možnosť využiť odnímateľné dno osadené do oddeliteľného úľového dna (ktoré na moderných úľových zostavách sú bežné), čo zmenšuje nároky na finančné zaťaženie. Moje takto navrhnuté peľové dná sú nie na najvyššej úrovni (sú aj lepšie), ale ja už ich používam 10 rokov a s menšími úpravami plnia funkciu doteraz. Jediná nevýhoda je, že na prekrytie pôdorysu úľa som použil sololit a nechal som ho v surovom stave, teda neošetril som ho ochranným vytvrdeným lakom, včely ho vyhrýzajú. Hlavne preto, že lietavky pri výlete z úľa používajú svoje naučené výletové cesty, ktoré nechcú zmeniť a snažia sa prekážku odstrániť: A aj sa im to darí. Hlavne pomôže sa vám zorientovať sa v tejto problematike Anton

http://www.vcely.sk/index.php?name=News&...=0&thold=0

Příspěvek: #15

(10.02.2011 19:04)palo napsal(a):  zdravim nehodou nejake planky nebo nákresy pylochytu asi nikdo nevlastníte že? Nevíte kde se dají sehnat nakresy nebo něco podobného?

zde iodkaz na dobrej pylochyt, komu se nechce neco patlat tak tu je odkaz..


http://www.vcelarskyobchod.cz/index.php?...cts_id=281

Příspěvek: #16

Z hľadiska tvojich troch včelstiev, je to jednoduché, z hľadiska npr. len 55 odberných miest vo včelstvách (z toľkých odoberám ja) je to 32 tis Čk. Úspešnosť včelárenia v našich podmienkach vždy závisela od šikovných rúk včelárov. A to včelár nepotrebuje kúpiť len peľové pasce, je toho oveľa viac. Samozrejme, pri vstupe do podnikania sa oplatí aj investovať (možno ich získať späť za 1_2 roky), ale len vtedy ak to vie a má v okolí dostatok zdrojov a má možnosti jeho speňaženia. Takže to "patlanie " sa oplatí a potom sa často hovorí o "českých ručičkách" a Českí včelári vždy v tomto vynikali. Anton

Příspěvek: #17

jj ja si taky vse patlam, a bavi me to,,ale jsou i mezi nami malo zrucni a veci si kupuji,, ja si tvorim taky vse sam ,

jen jsem chtel rict ze pokud je nekdo malo zrucny, tak si to muze zakoupit,,

PetrM upravil 20.02.2011 14:02 tento příspěvek z důvodu: Zbytečná citace odstraněna.

Příspěvek: #18

Zajímalo by mně, co dáváte pod pylochyt. Když budeme uvažovat o vysokém dně přístupném ze zadu a celozasítovaném.
Je to jen podložka ( např plastová v šupliku pod varoasítí), nebo nízká vanička v podmetu, nebo husté síto zespodu větrané ( kvůli odvodu vlhkosti a zamezení plesnivění)?
V obchodech jsem vždy viděl maximálně pylochyt, ale celá technologie odběru pylu tam zchází. Jak jsem zjistil má být pyl pěkný a v rouskách, tedy ani prach ani velké hrudky.
Pyl jsem totiž ještě neodebíral a letos to chci zkusit a nejraději rovnou správně. S pozdravem Tomáš M.

Příspěvek: #19

Trochu si to musíme vyjasniť,

• úľové dno je celé uzatvorené peľovou mriežkou s min. počtom otvorov priemeru 5 mm min 600 (čím viac týme lepšie), hrúbka peľovej pasci od 2 do 4 mm.
• pod ňou musí byť kovová sieť s okami 3,15 mm!, ktorá bráni včelám prístup ku peľu. Peľ prepadne do podstavenej nádoby, ale včela nie.
• pod tým je konečne nádoba s pôdorysom väčším ako je komplex otvorov. Nádoba je zhotovená s latiek 10x 25 mm, dno nádoby je prekryté sieťou (
  kovovou alebo z UH), očká musia byť menšie ako sú peľové obnôžky. Sieť dovolí pod odobratí obnôžok preosiať a hrubšie nečistoty prebrať a odstrániť. Obnôžky môžete sušiť alebo mraziť a tak použiť pre osobnú potrebu.

Anton

Příspěvek: #20

Zpracovani ziskaneho pylu: po vycisteni od hrubych necistot, profoukat(odstraneni jemnejsich necistot a dále...

1. Ususit v susicce pri 35-40 st.C
2. zmrazit
3. trochu prosusit, rozemlit a zamichat do medu
4. prisuseny pyl napechovat do sklenice a zalit zahratym medem(myslim ze se redi vodou) necha se probehnout mlecne kvaseni...podrobnosti bych dohledal a doplnil.