Příspěvek: #1

(10.09.2012 7:26)PetrM napsal(a):  

(08.09.2012 18:57)liptaka napsal(a):  Zo začiatku budú mať niektoré včelstvá určite nejaké tie problémy pretože nie sú zvyknuté na svoju prirodzenú potravu.

A co jedí od jara do podzimu? Myslel jsem, že právě tu svoji přirozenou potravu a tedy použití medné komory pro ně není změnou na rozdíl od podletního nakrmení cukrem.

Rád bych připomenul, snad to nebude vnímáno jako arogantní či rýpavé, že cukerný invert je směs monosacharidů glukozy a fruktozy, vzniklý enzymatickým rozštěpením disacharidu sacharozy pomocí enzymu invertázy (ten "vyrábějí" včely- http://cs.wikipedia.org/wiki/Invert%C3%A1za) stejně, jako jarní květový med, respektive řepkový med. Drtivá většina nektarů je složena ze sacharozy. http://cs.wikipedia.org/wiki/Med
Květový med se tedy chemicky nijak významně neliší od cukerného invertu, jen obsahuje navíc pylová zrna a mikroskopické množství "čehosi", co prostý invert sacharozy = směs glukozy a fruktozy zhodnocuje a dělá z něj člověkem nenapodobitelnou potravinu. To něco, tedy soubor vitaminů a enzymů včely dokáží bez újmy postrádat. Já se domnívám, že to snad ani nepoznají.

Příspěvek: #2

Ano, to je zajímavý názor.

Tím bych navrhoval reakce na tom.50 ukončit bo se zjevně opět jedná o snahu sofistikovaně vyvolat flame (ohnivou diskusi) a skočit tak na nahozenou vějičku...

Příspěvek: #3

(10.09.2012 21:14)Viktor napsal(a):  Dle mého názoru musí včelky umět zimovat na všem, co si nanosí do úlu (alespoň některé). Jinak by tady žádné včelky už dávno nebyly. Je pravda, že ty včely, které byly přirozeně zvyklé zimovat na medovicovém medu jsme si asi za těch, jak výše píšete 100 let asi z našich chovů sami vyselektovali, ale určitě i ty se v našich chovech ještě někde najdou.

Obávám se, že tvůj názor není správný a pokusím se ti to vysvětlit podle toho, jak to vidím já na základě toho všeho co jsem přečetl a vyzkoušel.

A-
V první řadě je nutné si uvědomit, že příroda, na rozdíl od nás má čas a nějakých deset, sto, či tisíc let pro ni nic neznamená a jestli tedy padly třeba na území rozlohy ČR včely v důsledku třeba melecitozy, nic se nedělo a během příštích třeba 50, 100 a nebo i více let se území zase postupně zavčelilo.

B-
Už jsem tu napsal, že u nás žádné lesy kromě Boubína nejsou a vše, co z nedostatku vhodného pojmosloví nazýváme lesem jsou monokulturní plantáže několika málo vybraných druhů dřevin. Nekamenujte mě včelaři, je to prostě tak. Přirozený les by stěží mohl mít pohromadě desítky a stovky hektarů lesa s takovým množstvím modřínu, aby melecitozový med mohl pozabíjet přes zimu včelstva. A když se to stalo, tak viz předchozí bod.

C-
KaJi tu jasně říká, že divoká včelstva by patrně žila v síle našich plemenáčů = tedy asi 5-6 rámků 39x24 nebo 39x30. Neustále by se rojila, k tomu a jen k tomu, tedy k rozmnožení směřuje přirozený sklon včelstev (a všeho živého). Tato, z našeho pohledu malá včelstva by asi žila rovnoměrněji rozmístěná v krajině a tak by přírodě nijak nevadilo, když by například každé druhé nepřežilo na blbých zásobách atd.

Nemyslím, že by byly včely přirozeně zvyklé na medovici v zimě. To je dáno jen a pouze nožstvím balastních látek = výkalů vznikajících trávením toho kterého druhu monosacharidu a tedy velikostí výkalového vaku. Jestli budou včely konzumovat med s hodně zbytků, nevydrží to, lidově řečeno a pokálí se před příchodem první možnosti se proletět = vyprášit. To se celé, víc v tom nehledej.

V jiném příspěvku tu KaJI říká, jak mu včely vydržely na medovici. Ano, vydrží, když se vprostřed zimy můžou aspoň jednou vykálet. To ale nikdy nevíme předem a proto nahrazujeme zimní zásoby, ty přirozené, cukrem. Rafinovaným (ne tedy "přírodním" /to je ten hnědý, ten má odpadních látek nadbytek!/). O rafinovaném cukru víme naprosto jistě, že na něm včelstva přezimují vždy. Invert z řepného cukru je téměř bezodpadový a tedy jeho trávením vzniká tak málo výkalů, že to včely "vydrží" skutečně až do jara i kdyby byla zima jakkoli tuhá.

Ano. Stejně jsem smýšlel i já kdysi, jak to mohly včely bez lidí přežít? Přece medovice je až po květové snůšce! A tak logicky na ní musely včely zimovat.
A to je právě ten omyl, že si pořád pod pojmem příroda lidi představují kulturní, lidskou prací přeměněnou krajinu.

Po samtovce se mi dostala do rukou kazeta s filmem o první rybářské výpravě do Mongolska. Kameraman si hodně všímal přírody. Rostliny stejné jako tady, tedy duby, břízy, jívy, vrby. Ale stromy jen kolem řek, jinak step. Prostě zdánlivá poušť, kde místo písku je tráva. Film má datum od začátku do konce září. Pak jsem pochopil. Ta step v září, v naprosté divočině vypadala líp než naše botanické zahrady v létě. Všude něco kvetlo. Tráva byla na ploše od pár metrů do velikosti fotbal. hřiště složená z koberců barevného kvítí. Jestli takhle vypadala lesostep, to, co bylo po desetisíce let i na našem území, pak chápu že včely přežily zimu když si pod letní medovici (když jí na těch pár jehličnanech, co rostly děsně daleko od sebe vůbec nanosily) uložily podzimní květový med a na něm přežívají včelstva dobře i dnes...

Měl bych ještě pokračovat, ještě to není celé, ale už jsem zase "moc dlouhý"...

Jo a ještě přece jen. Je nutné si uvědomit, že zhruba to jedno století, co nahrazujeme med cukrem byla zrovna taková velmi chladná perioda a nyní se příroda vrací do evropského normálu, kdy zimy nejsou moc tuhé a včely se většinou můžou proletět. Ale protože tu vládne davová psychoza s globálním oteplováním, tak tohle většina ekokatastrofiků popře a už nyní jsem je určitě naštval tak moc, že i kdyby s předchozími větami stokrát souhlasili, teď jsem to zase podělal...

Příspěvek: #4

Citace:Drtivá většina nektarů je složena ze sacharozy.

Citace:To něco, tedy soubor vitaminů a enzymů včely dokáží bez újmy postrádat.

Cože, prosím

Ajo, už chápu, jdjd má recht.

Příspěvek: #5

Nepamatuju se že bych se jako mladý choval jako někteří tady, jsem celkem rád, že svoje mládí jsem prožil s příjemnějšími idmi kteří vzdělání druhých ocenili a nepřivádělo je k zuřivému napadání. Bobku čti -
http://cs.wikipedia.org/wiki/Nektar

neomlouvej se, takoví jako ty se nikdy neomlouvají,
taky jsem to nepsal tobě, ten komu to bylo to možná ocení

Příspěvek: #6

V tom tvém odkazu na wikipedii ale nepíšou že drtivá většina nektarů je složena ze sacharózy. Píšou tam, že všechny nektary obsahují, mimo jiné, sacharózu.

Příspěvek: #7

Prostě je to tak a na faktu, že nektary včelařsky významných rostlin jsou prostě sacharoza nic nezmění ani to, jestli tomu ty věříš a nebo ne a přesnost mého tvrzení a nebo Wiki si ověř sám.

Když něco nevíš není žádná hanba, nakonec proto sem chodíme abychom se pořád učili. Někdo ví víc o tom, jiný o jiném a slušní lidé si mají co sdělit a čím se obohatit. Ty ses ovšem rozhodl že jsem blb a tak se ke mě podle toho chováš. Patrně ti v dětství nevysvětlili, že je to neslušné. Pak se toho moc nedozvíš, ale třeba o to ani nestojíš. Tak si mě nevšímej, píšu to pro ty, kdo zájem mají.

Nektar je sacharoza a včely velmi dobře přežijí i velmi dlouhodobě bez medu s pouhým cukrem. Ale to nebylo jádro sdělení. To ti bobku asi zůstalo utajeno...

Příspěvek: #8

Zkus si, prosím, ještě jednou přečíst ten odkaz na definici nektaru na Wikipedii který jsi sem sám dal. Opravdu tam nepíšou že nektar je totéž co sacharoza. Já z tebe blba nedělám.

A protože mám ve zvyku získávat informace z více různých zdrojů, tak jsem se v knize
"Včelařství" od V.Veselého a kolektivu (str.191) dočetl ještě i něco navíc:

"Z cukrů je v nektaru nejvíce zastoupena sacharóza, glukóza a fruktóza a podle jejich vzájemného
poměru rozdělujeme nektary rostlin do tří skupin.

1. nektary s převahou sacharózy
2. nektary se stejným poměrem sacharózy, glukózy a fruktózy
3. nektary bez sacharózy"

Pokud jde o aminokyseliny, enzymy a další bioaktivní látky které podle tebe včelám krmeným cukrem
určitě nechybí a "dokáží je bez újmy postrádat", tak to s tebou nemá cenu řešit. Vždyť jsme
ztroskotali už na sacharóze. Budu to řešit s lidma co nezačínaj diskuzní příspěvek slovy "Prostě je to
tak".
Doufám že jsem tě tedy, jakožto slušný člověk, obohatil a neušlo ti jádro sdělení ))