Já bych si docela dovedl představit včelaření v zadováku na rámkové míře 39x30 se 13 rámky v plodišti i v medníku na důchod.
Prostor již přijatelný.
Rámků v úle jen cca 3x víc víc než nástavků v nízkonástavkovém úlu.
Je to jedna z mých variant na důchod, pokud mi bude dopřán.
Je tu pro mě zatím jediný problém - pokud se mi osvědčí medná komora, nedá se tu použít.
Vystavené úly na fotkách jsou nepraktické právě množstvím rámků, které se musí vždy vzít do ruky a tím se ztrácí výhoda, kterou by mělo malé množství velkých rámků.
RK
Na hraní možná, ale na stáří si umim představit ležan...
Ono trošku zlejší včelky a pochopíte rozdíl, ja z neznalosti začinal na českém universálu a dostal divošky.... zlaty nastavek...
Ležan mohu doporučit. Mám čtyři na míru 448x285 s 33 rámky. Mám je ze styroduru s dřevěným rámem nahoře. Mám je sice jen na sezónu na vyběhnutí plodu z díla na vyřazení, ale dovedu si tento typ úlu představit pro někoho kdo je nějak omezen. Je to perfektní, když na pantech nadzvednete víko a máte celý úl v řadě před sebou. Mřížku v rámu vložíte za který rámek chcete. Rozšiřovat můžete i po jednom rámku.
(29.08.2011 19:37)Madra napsal(a): [ -> ]Na hraní možná, ale na stáří si umim představit ležan...
Ono trošku zlejší včelky a pochopíte rozdíl, ja z neznalosti začinal na českém universálu a dostal divošky.... zlaty nastavek...
Já v budečácích včely stále chovám. Tak vím o čem mluvím.
Tak ono Radku proti gustu žádný dišputát. Nejsem ten typ jako jsem zažil na jedné schůzi: "ja mam langstroth, ty budečaky, tak jsi blbej" (to jsem opravdu zažil...)
Osobně přemýšlím na chov matek a oddeelky ležany a na včelařeni pro med klasicke nastavky.... Ono při každem tvoření oddelku tahat mednik....
Ale třeba ten starý včelař Volejnik, tem ma 39x15 a má je jako nastavky, ale i zadem přistupne s okynkem, na studenou stavbu, ale i loučku na divočinu.... A ta zaroven i držela ty ramky.... zajimave řešení.
Jó zadovák s více sekcemi jak je na těch odkazech a na studenou stavbu s okénkami vzadu to je můj sen. Přemýšlel jsem o tom a hledal zda ještě někdo nevymyslel že by rámky měli horní loučku dutou nebo z bambusu anebo navázanou na nějakou trubičku a ta by se nasouvala na tyčky(trny) přišroubované k čelní stěně v patřičné rozteči. Po nasunutí všech rámků (horních louček na trny/tyčky) v dané sekci by se ty přečuhující tyčky vzadu podepřely laťkou zasunutou do drážky v bocích. Tato laťka by měla zářezy pro tyčky v téže rozteči jako na přední stěně. Pak by se sekce zavřela plexikovými dvířky s panty na boční stěně. Po zavření všech sekcí by se pak zavřela celá zadní dvířka. Bylo by to jako zasouvání desek elektroniky do velkého stojanu s nějakým výpočetním zařízením (diskové pole). Je pravda, že by se pak museli prohazovat jednotlivé rámky a ne celé nástavky (sekce), ale zase by byl zase okamžitý přístup na jednotlivé rámky kamkoliv bez sundávání nástavků a okamžitý pohled mezi rámky v celém úle. Odpadla by manipulace s těžkými nástavky. Výkluz by ale musel být řešen tak,že by se mezi sekce vložila přepážka (místo mateří mřížky) a vlastní výkluz by byla hadice vně úlu spojující jednotlivé sekce ve které by byl nějaký trychtýřek nebo něco takového umožňující jednosměrný přesun včel. Včely v horních patrech by pak nemohli přímo do dolní části a za matkou by musely prolézt touto vnější trubicí dolů a nahoru by jim to již nešlo. Opět bez zvedání nástavků a vsouvání výkluzu.
No třeba se někdo časem najde kdo by takovýto nápad realizoval a otestoval - já na to bohužel nemám vybavení a čas, takže mě tu můžete kamenovat jako pouhého teoretika - snílka.
(31.08.2011 21:52)JKL napsal(a): [ -> ].... někdo nevymyslel že by rámky měli horní loučku dutou nebo z bambusu anebo navázanou na nějakou trubičku a ta by se nasouvala na tyčky(trny) přišroubované k čelní stěně v patřičné rozteči. Po nasunutí všech rámků (horních louček na trny/tyčky) v dané sekci by se ty přečuhující tyčky vzadu podepřely laťkou zasunutou do drážky v bocích.
Ale vymysleli, priateľu, vymysleli. A nevolá sa to zadovák, ale "listák, listovák, listár alebo aj listovací úl". A už pekne dávno to aj opustili. (Ale určite sa niekde niekto nájde, kto to ešte používa.) Hlavná nevýhoda je, že včely dokážu ozaj dokonale všetko zatmeliť.
Ak by si hľadal v literatúre, určite by si našiel pár malých informácií. Skús autorov ako Čavojský, Mačička, Veselý, Svoboda atď.
Tož, idea to není až tak špatná. Kdyby ty potvůrky nepoužívaly to festovní lepidlo propolis. Když jsem se předevčírem vracel přes Borovou Ladu, zahlédl na pozemku p.J. zbrusu nový, ještě neosazený klát. Neodolal jsem nahlédnout devnitř a řešení - opět zadovácké. Přitom použitý průměr kmenu by si přímo koledoval o nástavkové řešení - jenže, zase ten propolis!
No možná s odstupem právě toho času a použitím nějakých moderních materiálů by to snad mohlo jít vyřešit. Přeci jen 18.-19. století neznalo co 21 a přesnost výroby dílů v té době byla menší a ty škvíry co nepřesným dosedáním částí vznikaly musely včely zákonitě zalepit. Pokud by se nedostaly mršky do té dutinky aby jí přilepily k tomu trnu, tak by snad problém být neměl. Konec konců i u nástavků musíme použít sílu a rozpěráky.
Ovšem propolis je silný argument to ano.
Dík za info o tom listováku - netušil jsem, že něco takového již bylo.
No fakt, že jo - vono to existuje (ale jen položeno na lištách, loučky profilované do tvaru U tak aby byla ploch styku s podpírající kulatinou co nejmenší a tedy slepení propolisem minimální, vodící drážky v lištách na přední stěně(doraz) a zhora):
[
attachment=560]
Je to na německém fóru
http://www.imkerforum.de/showthread.php?t=18413&page=3
Jinak je o tom něco tady:
http://www.sci.muni.cz/ptacek/AFH-vyprac...ickova.htm
Taky zajímavé:
![[Obrázky: huber1.gif]](http://outdoorplace.org/beekeeping/graphics/huber1.gif)
![[Obrázky: warre-193x300.jpg]](http://beetherapy.org/blog/wp-content/uploads/2011/06/warre-193x300.jpg)
Zapomeň na fušování včelám do řemesla. Příroda je chytřejší než člověk. Ani komunista neporučil větru dešti.
A jestli dala včele propolis, zařídila, že jej dokáže dokonale používat. A my, musíme používat vždy hrubou sílu, když jdem proti přírodě. V tom není rozdíl 18 nebo 21 století.
(31.08.2011 22:10)architekt odpadu napsal(a): [ -> ]Kdyby ty potvůrky nepoužívaly to festovní lepidlo propolis. . .
Kdyby se dal sehnat v tubě, tak nemusí být ani epoxy
Tak to máš Jene pravdu, ale jde to i jinak. Plánuji přes zimu výrobu velkokapacitních krmítek na půdorysu langu - čili něco jako obrácené víko. Na jaře jej taky jako falešné víko použiji, nedám fólii a vsadím se, že po týdnu budu mít ve spojích dna s boky perfektně zatmeleno, že nepropustí v srpnu ani kapku roztoku. Ušetřím na lepidle i na práci.
Toto řešení považuji jako ideální pro pzorování přirozeného života včel.
Tak pro to pozorování přirozeného chování jsem našel lepší "úl" - tedy dá li se to tak nazvat :
viz. :
Bubble hive
To je kotel na vaření guláše? Co mám schánět?
Dík za odpověď JK
Řekl bych ,že to je kryt světlovodu a nebo světlíku co se montuje na průmyslové objekty-a jestli ne tak by se nechal takto klidně použít
Podľa mňa je to taktiež ochrana svetla. Čo ma viac zaujalo sú samotné vystavané plásty v tomto uzavretom priestore, ani jeden plást nie je prichytený o sklený obal. Je to dôkaz, že na šikmé steny včely plásty nepritmeľujú. A tak by to malo byť aj v mednej krave, ale asi tu hrá rolu, určiť správny sklon bočných stien, ich minimálny sklon od zvislici. Anton
![[Obrázky: dscf7459.jpg]](http://s2.postimage.org/33mst09gk/dscf7459.jpg)
![[Obrázky: dscf7466.jpg]](http://s2.postimage.org/33mw42yg4/dscf7466.jpg)
![[Obrázky: dscf8555.jpg]](http://s2.postimage.org/33mxrmaxw/dscf8555.jpg)