stefanos689
Bez nějakého rytí. Zkuste se někdy podívat silnou lupou na styčné plochy pleckatých rámků. Myslím, že tam najdete dost včelích "chodidel", jste si jistý, že takto poškozená včela normálně funguje a není vyhnána?
To samé síta ve dně, už jsem to tu naznačoval. Nevidíme je, včelstvo je vyžene.
Už jste měl někdy v ruce rámek, jehož horní i boční loučka je stejně široká? Nejen prázdný, ale plný medu, plodu, se včelami.
No to by mě upřímně zajímalo, jak vypadá dílo na rámku s mezerníkama - t.j. loučky stejné šíře. Připadne mi, že u Hofmanu dílo někdy trpí "zduřelými" věnci kolem plodu, možnost srovnání nemám.
(05.06.2020 20:55)tom.50 napsal(a): [ -> ]že by se včeličkám zamotaly hlavičky a popletlo je otočení rámku o 180 stupňů je prostě jen babská pověra. Včely jsou neskutečně blbovzdorné a dají si líbit hodně.
Třeba zebrování a trhání plodiště? - přátelský rýpanec, ať to nevypadá, že se tady na fóru málo hádám a nechytám ostatní za slovo
Je pravda, že včely jsou sice dočasně blbovzdorné (prokazují to pár miliónů let), ale myslím, že mohou celkový účet za všechny maličkosti vystavit až později než při nejbližším vytáčení medu (ale o tom tady Tom v souvislosti se zebrováním psal).
(05.06.2020 20:55)tom.50 napsal(a): [ -> ]...vůbec jim nevadí opačný sklon buněk...
Loni jsem usazoval roj, který už měl vystaveny nějaké plásty.
Při navazování ořezaných plástů do rámečku jsem jeden omylem otočil vzhůru nohama. Opačný sklon buněk kompenzovali prodloužením buněk a znovu si je zahnuly zpět nahoru a zalily při krmení. Škoda, že jsem neudělal fotku plástu v řezu
Ale to je pořád jenom jedna zkušenost, takže bych z toho nechtěl dělat pravidlo.
Chlapi taky sem divnej mam mezerniky nekde z boku, nekde na vrchu a prostridany s hofmany. Hofman mi přijde nejlepší ale je pravda že je včely víc lepej jsou dražší a hůř se vyrábějí, uzavřel bych to asi s tím že někomu se líbí blondýnky a někomu brunetky. Jo a to ze mackaj vic vcely je tome taky pravda.
(05.06.2020 8:00)TomasoFernando napsal(a): [ -> ]Já používám tyto od německého výrobce.
https://www.ivcelarstvi.cz/mezerniky-typ...2-ks_z573/
Možná už 8 let, pořád ty původní. Přešel jsem z mezerníků. Mně nevyhovovaly. Některé hoffmany mají i břit, jako ty od Apinovo. Ty také používám a doporučuji vyzkoušet.
Apinovo je předražený o desetinou čárku napravo. Ale ten břit jsem viděl už častěji i jinde. Zaujalo mne to, jak dlouho asi vydrží nezatmelený? Je možné příležitostně foto? Máte ho i někdo jiný? Díky za informace o něm.
Používám je taky a jdou postupně ven.
Pár dní zpět, jsem si dovolil poznamenat, že pro mě jsou cenné mezerníky na jedné straně, protože nemohu omylem změnit orientaci rámků.
Padl zde názor zkušených:
(05.06.2020 20:55)tom.50 napsal(a): [ -> ]že by se včeličkám zamotaly hlavičky a popletlo je otočení rámku o 180 stupňů je prostě jen babská pověra.
Už dříve jsem narazil na opačný názor, jiných zkušených, ale až dnes jsem jej dohledal:
(09.03.2013 7:18)MilanBencúr napsal(a): [ -> ]... Ak toto prirodzené usporiadanie plástov včelár svojvoľne poprehadzuje, včelstvo bude, okrem iného, bodavejšie a bude mať snahu vyrojiť sa.
Tím se samozřejmě nevylučuje možnost záměrné a zdůvodněné změny orientace rámku, pokud včelař ví co a proč chce, jak poznamenal Pavel Holub.
Doufám, že se nikdo nezlobí, že se vracím k uzavřené věci. Nesnažím se ukázat, že se někdo mýlí. Jen musím přiznat, že názor M.Bencúra se mi líbí více tím, že je podpořený nějakým pozorováním. Ale pozorování a důkaz jsou opravdu odlišné věci, takže se nedá vyloučit, že pravdu má Tom.50.
marek.
Ani nevím, zda činím dobře, ale vysvětlím vám to, co jsem vypozoroval já.
V první řadě Bencůrův dojem je jen jeho dojem, v životě jsem nic takového od nikoho neslyšel, nečetl v žádné odborné literatuře, není mi známa žádná studie na toto téma. Je to nesmysl, pak by bylo i třeba jen přidání mezistěny těžkým zásahem do včelstva. To by se stalo ještě něco strašnějšího, najednou by včely na sebe neviděly a některým by se určitě začlo stýskat po kámoškách. To si přece rozumný včelař nevezme na svědomí.
Bodavost i rozbíhavost je daná geneticky a měli bychom systematicky ničit matky takových včelstev. Často se tu píše, že včely jsou jinak hodné, ale když třeba zemědělci něco stříkají, je zle. OK, proč ale "nezlobí" všechna vč v ten den? A dá se to říct i jinak, opravdu kvalitní včely se nedají rozhodit nějakou marginálií, bastardi ano. Právě jsem uvedl názor stejně nepodložený, na základě vlastních emocí a vlastního vidění světa jako je ten Bencůrův, bez ohledu na objektivní skutečnost. Vyberte si, chcete-li.
Proč potřebuju otáčet rámky podle svislé osy. Je to obšírnější.
Někdo provozuje velmi škodlivé zebrování a dělá to proto, aby přiměl vč, aby se víc a rychleji rozplodovalo. Jenže je obecně známý fakt, že takové trhání plodu je škodlivé a stresující. Ale úplně beze stresu se asi včelařit nedá. Pak je dobré sice vč podnítit, ale s co nejmenším možným stresem.
Není žádné tajemství, že včely se spíš budou pohybovat a s menším stresem v rámci daného počtu rámků ve vodorovném směru v ploše už zaplodovaných rámků (nezvětšit prostor kvůli tepelnému ovládnutí). Když je v časném jaru zřetelně hnízdo u jedné strany všech plodových rámků, na všech plodo rámcích je v zadní části rámků (dále od česna) zásob až ke spodní loučce, funguje jim je napřeskáčku otočit o 180 stupňů. K roztržení plodového hnízda vožením cizího studeného rámku nedošlo, ale efektu je docíleno též, lépe a elegantněji. Žádné narušování zásob, dlouhé hrabání ve vč, stresování, prochládání, rychle se prostě otočí polovina rámků zásobami k česnu a o zbytek se postarají včely samy.
Musím tu vyjmenovávat další důvody, proč je dobré mít mezerníky tak, aby šlo obracet libovolně rámky? Je jich samosebou víc, většinu by ale mohlo zajímat právě to podnícení k rychlejšímu jarnímu rozvoji.
Tome,
díky, takovou nějakou odpověď jsem čekal. Taky jsem psal, že nejde o žádné důkazy, jen názor k diskusi, která nemusí a asi ani nemůže skončit tím, že jeden názor bude prohlášen za všeobecně platný. (Dokázat nějaké tvrzení o včelách, alespoň tak jak průkazný experiment chápu já, je velmi obtížné, je to běh na dlouhou trať a naprostá většina včelařů na to prostě svojí kapacitou nestačí. Takže je nutné názory ostatních sbírat respektovat a pozorovat co na to včely.)
V každém případě, pozorování M. Bencúra jsou pro mně zajímavé.
Už jsem zkoušel (zatím bezvýsledně) hledat jestli jím popsaná orientace plástů je zákon volné stavby. (A podívám se, co říkají moje včely, když se jim do toho moc nekecá, takže něco snad uvidím letos a něco zase až za rok.)
Nesedí mi na tom, to jak poznají střed, kde orientaci otočit (střed je tam kde začaly stavět? střed je u česna? Takže spousta otázek, kde se odpovědi hledají těžko, dlouho a možná bez výsledku a možná i zbytečně, ale já mám včely na hraní a ještě spíš na koukání
Marek
Pokud včely mají možnost a včelař jim v tom nedělá bordel, postavení buněk a plastů má pro ně smysl. Proto staví vždycky tak jak stavi. Namlouvat si, že vytvoření chaosu v postavení plastu včely podnítí je pitomost vcelare, který toho o vcelach asi moc vědět nechce. Asi se nevzdelava a nečte odbornou literaturu. Chaos vytvoreny včelařem musí včely vždycky nejprve upravit k obrazu svému, vždy to znamená pokles v produkci a teprve potom mohou začít normalne fungovat.
(05.06.2020 6:31)pecka napsal(a): [ -> ]Já mám taky 37/30 a mezerníky dávám dva na horní loučku a dva dolů na boky. A bsolutní spokojenost. Když jsem je dával všechny na bok, tak se mi stávalo, že jsem je nahoře přitlačil rámky moc k sobě a bylo po mezeře. Navíc některé rámky malinko uhnou do strany a potom mezerníky na boku minuly rámek před sebou a bylo po mezeře. Nemám žádný problém s vyndaváním rámků z jakékoliv pozice.
Dovolil jsem si zvýraznit jednu vaši větu.
Ano, dnes si každý výrobce dělá co chce a tady je důkaz jednoho nepochopení. Dle někdejší ČSN byla hornní loučka rámku míry 39 s oušky dlouhá přesně 415 mm a dosud jí tak většina výrobců dělá. Jenže přířezy se musí kupovat s metrem v ruce aby HL měly skutečně 415 mm.
Bohužel někteří nechápou určitou zákonitost (boční mezerník) a dělají HL jak je napadne a pak se může stát to, co popisujete.
No a v čem spočívá ten
"boční mezerník". Nuta (drážka) pro ouška rámků, když vnitřek nástavku pro míru 39 musí být 405, musí být na každé straně jen o 1,5 mm širší, než je délka HL a tudíž musí být tento rozměr (od boku nuty k boku nuty protější strany nástavku) přesně 418 mm.
Podotýkám, že adorovaný Langstroth tam nemá českých 1,5 mm, ale jen JEDEN mm!!!!! Tedy nuta jedné strany nástavku musí být široká přesně 6,5 mm. Pak se nikdy nemůže stát, že rámek popojede do boku a minou se mezerníky na bočních loučkách. Pro ty, kdo to nechápou, vysvětlím proč. No proto, že když se jeden rámek dostane nadoraz na jedné straně a druhý nadoraz na druhé straně, osový rozdíl jsou 3 mm. Protože je ale mezerník (neměřil jsem ho) cca 8 mm, nemůže se stát, že by se mezerníky minuly s loučkou širokou 8 mm. Jo a taky se nemůže stát, že by propadávaly rámky, to už vůbec ne. Ale někdo má nuty tak hloupě široké, že obojí je možné. Lze to vyvložkovat třeba proužky novoduru.
Pro úplnost. Hloubka nuty měla být podle ČSN 12 mm, kdy se uvažovala tloušťka ouška 6 mm a včelí mezera též 6 mm - včela Tmavá byla menší než K a tak VM 6 mm stačila. Ano, v VM byla
nad rámky, vždy a bez výjimky a tudíž nástavek byl vždy o 6 mm vyšší, než jmenovitá výška rámku a spoídní okraje rámků musí lícovat s nástavkem dole.
Právě jste dočetli ČSN, kterou už neseženete - normy byly zrušeny. Já dělám ouška rámků místo 6 mm 7 a VM (samosebou nahoře) 8 mm a tudíž je můj nástavek vyšší o 9 mm a nikoli 6 mm dle bývalé ČSN. Pořád je to dokonale kompatibilní se vším, co mám po předcích s výše uvedenými rozměry. Jen je větší VN mež 6, max však 9 a min 5 a obojí ještě jde.
Doporučuju si výše uvedené rozměry někam uložit, protože drtivě drtivá většina úlů je pořád vyráběna (lepší výrobci jí dodržují) dle někdejší ČSN.
Jo, to byly časy: na vše ČSN.
Politika je vše, domyšleno do detailu. I mezerníky, léky, léčba a i ten kleštík.
Obdiv k těm kdo to umí od sebe oddělit.
Franto ty sám pri svojich životných skúsenostiach vieš veľmi dobre čo je politika..
Poznám tvoje uvahy a z názory tvojej stránky,
(ktorú považujem mimochodom za vynikajúcu a je tak rozsiahla že mi ale úplne, úplne padla sánka
)
ale podľa pravidiel majiteľa tejto stránky také "politizovanie" aké si konkrétne napísal v príspevku o ČSN bolo za čiarou a nesúviselo s témou vlákna a zbytočne by mohlo viesť k "zapleveleniu" diskusie.
Píše mi docela dost lidí SZ právě o ty rozměry z někdejší ČSN. Nepíšou veřejně na VF
a bystřejší čtenář VF jistě pochopí, kvůli komu, kvůli jakému typu lidí.
Jsem zvědav, kdy se podobným podaří zrušit třeba metrické závity, to pak bude ráj, každý si bude dělat co chce. Maso v buřtech není už teď. V některých. Zrovna tak některý výrobce ještě dělá úly dobře, mnozí ale už ne. Nová, lepší doba. Teda jak pro koho.
Jan Werich jednou prohlásil:
"Válka s lidskou blbostí se nedá vyhrát. Ale nesmíme jí nikdy vzdávat, protože pak by blbost zaplavila svět."
Snad není politika když dodám, že se mi zdá, že tu válku většina už vzdala.
ČSN norma na výrobu včelích úlů, která spadala pod číselnou řadu Zemědělství, byla bez náhrady zrušena, takže v on-line přístupu k normám už ji nikdo nemůže najít. Jediná šance je zakoupit ji v tištěné formě, pokud ještě bude k dispozici, o čemž se dá s úspěchem pochybovat. Sám se o to pokusím, ale jak říkám, nevím, nevím. Tudíž výrobci nemají kde čerpat závazné rpzměry, proto se děje to, co se děje. Na místě závazných ČSN jsou dnes jen doporučení a to i v takovém oboru jako elektrotechnika.Malý příklad: Dříve - bude použit vodič modré barvy. Dnes-použije se vodič vhodné barvy, pokud možno modré, není však podmínkou.
To v některých případech způsobuje povolení takových výrobků na trh, kde je to podle mého životu nebezpečné, např. italská čerpadla mají fázový vodič modrý. Ano, je to možné, světle modrý vodič je takto možno použít. Pravda, čerpadlo nemá být po rozebrání pro laickou obsluhu, ale...Připomíná to recepty kuchaře Babici, když nemáte kakao, dejte tam hořčici
ČSV knihovna Praha Křemencova - normy ČSN
Výpůjční doba
[attachment=5855]
(21.11.2020 21:21)tom.50 napsal(a): [ -> ]Píše mi docela dost lidí SZ právě o ty rozměry z někdejší ČSN. Nepíšou veřejně na VF
a bystřejší čtenář VF jistě pochopí, kvůli komu, kvůli jakému typu lidí.
Jsem zvědav, kdy se podobným podaří zrušit třeba metrické závity, to pak bude ráj, každý si bude dělat co chce. Maso v buřtech není už teď. V některých. Zrovna tak některý výrobce ještě dělá úly dobře, mnozí ale už ne. Nová, lepší doba. Teda jak pro koho.
Jan Werich jednou prohlásil:
"Válka s lidskou blbostí se nedá vyhrát. Ale nesmíme jí nikdy vzdávat, protože pak by blbost zaplavila svět."
Snad není politika když dodám, že se mi zdá, že tu válku většina už vzdala.
Ja som včelaril v rôznych úloch od 9 - 15 rámikovom + nástavok žiaden rozdiel a ani vo velkosti dna.
Medzerníky majú ale len tú nevýhodu že to nemá pliecka ako hoffman kde sa dá zoškrabnúť krásne čistí propolis. Medzerník je akurát vychodisko z núdze pred hoffmanom nič inšie.
