Stran: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13
"Dadant systémy" nebo jinak "kombinované systémy" nejsou pro každého a do každých podmínek a s každou matkou. Tento způsob včelaření je pro včelařské profesory a ne pro začátečníky. Kolikrát to sem už mám psát. A oni si ještě stěžují, že jim nikdo neodpovídá. Podle mne má každý začátečník začínat na L2/3 nebo optimal s tím, že bude i převěšovat. Až se to naučí a vše pochopí a bude mít v důchodu spoustu času na hraní, pak si možná může dovolit včelařit v kombinovaném systému.
(28.05.2016 12:20)neon napsal(a): [ -> ]Já jsem začátečník, ale mě by jen tak mimochodem zajímalo... jak to děláš s tím 39x30x11 medníkem, když chceš do plodiště? To ho jako vždycky taháš holýma rukama celý pryč?
Proč tam místo něj nedáš 39x15 a obnovu díla neděláš v plodišti nějak jinak?
Jo, přesně tak, tahám ho holýma rukama a je to dost těžké.
Do budoucna přemýšlím o zvedáku (apiliftu).
39x15 jako medníky mám taky, jsou na plodištích 39x30x11, s podstaveným 39x15 - dadanty.
Tam je to s taháním medníku mnohem lepší, ale zanášení sladinou je tam úplně stejné, bohužel.
Prostě to ještě neumím, musím se od včel naučit, jak to s nimi dělat.
(28.05.2016 13:12)jjm napsal(a): [ -> ]Taky mi někdy zalejou sladinou mezistěny v plodišti.Bud je dám jako krycí plasty na kraj nebo je vytočím.Každopadně je to komplikace. Myslim že některé včely k tomu mají větší sklony .Podle kvality matek.
Znamená to tedy, že bych měl pořídit jiné matky než Vigorky, Singerky a Sklenarky.
Protože mám tyto tři linie a dělají to všechny stejně - lejou med do plodiště, místo do medníků.
(28.05.2016 14:50)bohemia.gall napsal(a): [ -> ] (26.05.2016 20:23)pavelno napsal(a): [ -> ]Mám kombinované sestavy na r.m. 39x30 + 39x15, 11 plástů v nástavku.
Nyní je to od spodu - dno, na něm nízký nástavek a na něm vysoký nástavek - to je plodiště, na něm je mateří mřížka a na ní vysoký medník.
Při nasazování medníků převešuji z vysokého plodiště tři plodové plásty do medníku a místo nich do plodiště nazebruji mezistěny.
Mám u včel ale jeden problém.
Ať už jsou mezistěny na jakékoli pozici a v jakémkoli včelstvu, jsou jen tak do poloviny, až do tří čtvrtin vystavěny a zanešeny sladinou, ale nezakladeny.
Je to normální?
Mám obavu, aby se včelstva nechtěla rojit.
Proč to takhle včely dělají? Že omezují matce prostor pro kladení, když ve vysokých mednících mají ještě docela dost místa pro ukládání sladiny?
Dokáže mi to, prosím, někdo vysvětlit?
Dělám něco špatně?
Děkuji, Pavel.
Při tak omezeném prostoru plodiště je to naprosto normální. Kam jinam mají sladinu dát? Dělají to tak tisíce let akorát jim tam nikdo necpal mřížku do poluviny plodiště. Do medníku jde med, kolem plodu POTŘEBUJÍ sladinu. Prostor matce pro kladení neomezují včely ale včelař, který jim nedal jinou šanci. Dej jim prostor, vyhov jejich potřebám a nebudeš se muset strachovat, že se budou rojit.
Bez mřížky mi matky vyjedou nahoru do medníku k plodu a nebo k tmavším souším a je to to samé.
Prostě med dávají dolů pod sebe a něco málo vedle, takže medník je v podstatě zase jaksi dole.
Ta mřížka by měla být pomocník, ale u mě asi nějak nefunguje nebo to se včelami prostě neumím.
(28.05.2016 15:06)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]"Dadant systémy" nebo jinak "kombinované systémy" nejsou pro každého a do každých podmínek a s každou matkou. Tento způsob včelaření je pro včelařské profesory a ne pro začátečníky. Kolikrát to sem už mám psát. A oni si ještě stěžují, že jim nikdo neodpovídá. Podle mne má každý začátečník začínat na L2/3 nebo optimal s tím, že bude i převěšovat. Až se to naučí a vše pochopí a bude mít v důchodu spoustu času na hraní, pak si možná může dovolit včelařit v kombinovaném systému.
Vidíte a já si myslel, že to bude dobrý systém.
K těm matkám, budu tedy muset pořídit Pradědky od pana Cimaly a bude to, ty jsou dělané do dadantů.
pavelno
Nečetl jsem vlákno celé. Nikdo vám neodpovídá a když, tak tak stručné a obecné kecy, že i já mám co dělat porozumět tomu, co chtěl básník říct. Tahle doba heslovitých štěků je k zbláznění.
Není pravda co říká Pavel Holub, naopak, systém Dadant je to nejjednodušší, co si lze představit a ne jak tvrdí on. Naopak.
Popisovaná sestava je dobrá, tedy dno, polštář z NN a VN jako plodiště. Dál to máte úplně špatně a to je ten důvod všech vašich potíží. Pokusím se o heslovitost, případně dovysvětlím. Je vidět, že jste už hodně pochopil a že vám to myslí a tak následující.
Po zimě máte mít polštář, jen v něm před půlkou dubna nahradíte polovičku dělničích rámků 1 trubčím s hotovou trubčinou a asi 5 stavebních rámků. Na tom máte VN, nevěřte, že zužování není třeba a zužujte pomocí Blinovy přepážky. Díky zužování třeba obměníte část díla. Ale popořádku.
Asi týden před rozkvětem prvních třešní dáváte do VN první M a když kvete třešeň zpravidla druhou. Poslední rámek dáte stavební aby si mohly i ve VN chovat trubce. Obyčejně tam začnou dřív, než v polštáři. Plodiště je plné, začala kvést třešeň. Jestli jste v předjaří nezúžil, tak jste tam nemohl dát ty dvě (nebo aspoň jednu) M. Komorování taky umožní "vyčistit" nejstarší souše a při rušení komor je vyřadit bez zásob a pylu.
Nastal čas rozšířit. Dát jim naráz VN je blbost. Polštář zatím nepovažujte za obsednutý prostor a dát na VN další VN znamená rozšířit o 100% a to je pro vč šok a zpravidla zaviní zdržení ve vývoji (a taky může nastartovat RN). První, co přidáte na sestavu polštář a VN je NN bez mřížky. Mřížka totiž, naprosto vždy představuje pro vč strop a včely budou nejdřív plnit plodiště a teprve až budou muset, tak budou chodit skrz mřížku. Když to uděláte jak vám říkám, bude to mít za následek to, že vám nebudou plnit medem VN, ale ten NN co dáte na něj, podmínka ale je, že to bude bez mřížky! Některé vč zaklade v NN na jednom či několika rámkách půlměsíčky nad dolní loučkou. Nevadí. Když tam nedáte trubčinu či volnou stavbu, tak tam matka asi nepůjde a opakuju, když jo, nevadí.
Teď přijde doba, kdy odcházejí zimní včely a vč jakoby slábne, letos se to třeba nedělo, ale jiné roky to zná každý. I kdybyste nezúžil a tím pádem neměl ve VN žádnou M, nevadí, převěsíte plod. Ale já to nikdy nedělám a stejně obměním asi 50% plodiště, což je zbytečně moc. Podaří se to díky tomu zužování a oddělkům.
Ale zpátky v čase, kvetou jabloně a vy máte na dně NN polštář, kde je polovina rámků pro trubčinu, VN, kde je jeden SR a na tom NN s jen dělničími soušemi a nebo lépe napůl M a souše, jak se moderně říká nazebrovat.
A protože nepřevěšuju plod, (nikdy bych nejedl med z vysokých rámků - zúčastnily se léčení a ty tmavé, několikrát zakladené jsou plné výkalů larev a ty se dostávají do medu), tak jakmile je potřeba rozšířit, podstavím pod NN další NN a případný plod z prvního NN dám do toho přidávaného. Stejně postupuju když dávám třetí NN a i když se dává čtvrtý. Ano, vždy se musí další NN podstavovat pod ty, co už tam jsou. Dát ho nahoru nefunguje!!!! Snažím se o dílo v NN panenské a tak matka nahoře neklade (jak který rok, v drtivé většině ne).
Ano, zažil jsem úly, do kterých bylo vidět a tak se nemusely furt rozebírat. Dnes je moderno a tak se dřeme. Ale o tom se nyní nebavíme.
V plodištích včelstva plodují až k horním loučkám vysokých rámků a medu je tam minimum. Někdy matka klade i dělničinu v polštáři, od toho ho tam včelstvo má.
Z uvedeného vyplývá, že vůbec nemám mřížky ( mám jich asi 50, drátových, ale nanic) a nemám vysoké a těžké medníky a zatím to unesu a nemusím vymýšlet zvedací zařízení.
Zpátky k našemu včelstvu. Je teď, odkvetly jabloně a i řepka, dokvétá divoký hloh a nebo je za půlkou, každým dnem rozkvete malina. Je třeba odebrat nějaký med. Vezme se horní NN, bude už zavíčkovaný až ke spodním loučkám (někdy se dají vzít dva NN a nebo se dal vzít jeden už před týdnem, to podle roku a zralosti medu). Průměrné vč má jako medník 3 NN. Je třeba dát další. A tak se tři NN dají stranou, ano, jsou těžké, ale samosebou se nesundavají najednou ale po jednom, to snad dá rozum. Případný plod se dá do jednoho a ten přijde na VN. Když je to rozebrané, udělá se kontrola co se tam děje a případná opatření, nejlépe oddělek i třeba jako prevence. Já tam mám nejméně 2 letošní M a nyní dám další 2, někdy tři, jindy souši, prostě podle toho, co je třeba. Na VN přijde NN s případným plodem + mezistěny, na kraje souše. Pak další suchý NN, zase na kraj souše a určitě několik M, úplně všechny M v NN nedávám nikdy. A na to dva už zamedované NN v pořadí, jak tam byly před zásahem.
Teď máte odebraný jeden, nejstarší NN s medem a na včelstvu jsou nad VN 4 medníkové NN. V plodišti se uvolnilo místo pro další plod (a pyl), včely mají kam dávat novou snůšku a necpou to do plodiště a včelstvo funguje.
Jestli po malinách vč ještě zesílí, pak stejným způsobem přidáte pátý NN. Víc už asi letos potřeba nebude.
Co je na tomhle fyzicky náročného = těžkého a co je na tom složitého, že by to měli dělat až pokročilí? Právě toto je jednoduché, nejjednodušší co si umím představit.
Tak ať se daří.
Jo a vytáčet med jen z NN je super už kvůli dřívější zralosti medu a příjemné práci, kor když s tím pomáhá žena nebo děti. Těm se pracuje s velkými rámky fakt obtížně a nechtějí to dělat.
Super příspěvek, stotožňuji se s každým slovem.
Tohle je konečně přínosné, moc děkuju.
(28.05.2016 15:06)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]"Dadant systémy" nebo jinak "kombinované systémy" nejsou pro každého a do každých podmínek a s každou matkou. Tento způsob včelaření je pro včelařské profesory a ne pro začátečníky. Kolikrát to sem už mám psát. A oni si ještě stěžují, že jim nikdo neodpovídá. Podle mne má každý začátečník začínat na L2/3 nebo optimal s tím, že bude i převěšovat. Až se to naučí a vše pochopí a bude mít v důchodu spoustu času na hraní, pak si možná může dovolit včelařit v kombinovaném systému.
Ještě se chci zeptat k tomuto.
Když bych šel do LG 2/3, to máte na mysli používat nebo nepoužívat mateří mřížku?
Zkoušel jsem pokusně pár let jen v čistě NN 39x15x11 a bez mřížky byl med a plod všude, bohužel, úplně stejné jako v kombi bez mřížky.
S mřížkou to bylo dobré, jenom spousta rámků a nástavků.
Langstrothem 2/3 (Optimalem) by se to množství rámků a nástavků na včelstvo snížilo, to je pravda.
Jenom by mne tedy zajímalo, jak by to mělo být s tou mřížkou v mé oblasti.
U nás to bez ní prostě moc nejde.
Co mi k tomu pane Holub napíšete?
Děkuju, Pavel.
A o jakou oblast se jedná, když je váš profil o ničem?
Vysočina, Žďársko - pampelišky, ov. stromy, řepka, maliny, lípa a les, tedy je toho tady docela dost, ale je to spíše pod průměrem, kazí to tady dost počasí.
Včelařím ve stejných podmínkách. Není možné brát zkušenosti třeba od Milana Havelky a pod., kde je blahobyt. Rozšiřování včelstev v nízkonástavkovém systému je jednodušší a dá se přesně přizpůsobit aktuálnímu vývoji ve včelstvu a snůšce. S VN to lze také s tím, že je včelstvo v úlu situováno k jedné straně a má volnost rozvoje do strany. U kombinované sestavy je to komplikované v tom, že se nedá převěšovat. Rozvoj ve včelstvu ovlivňují krycí pylové plásty a věnce medu a s těmi je (v našich podmínkách) nutné pracovat. Ty vymezují prostor, né úl a nesmyslný počet nástavků. Ce je za a nad nimi včely často ignorují. Když přijde nárazová snůška, tak přidaný prostor za a plodiště zanesou do půl buněk sladinou a letí. Prostor, rozsah plodiště a medníku, by měl odpovídat aktuálnímu stavu včelstva a snůšce.
(29.05.2016 9:16)pavelno napsal(a): [ -> ]Super příspěvek, stotožňuji se s každým slovem.
Dobré. Akorát si nedokážu představit vysoké rámky plné výkalů larev. Oproti tomu nesundávat tři nástavky najednou ale po jednom je dobrá rada.
Keby som mal včeláriť v kombinovaných nadstavkoch tak zostava by bola na dne LG 1/2 na ňom LG Jumbo a potom medníky LG 1/2 podľa potreby.
(29.05.2016 14:03)Kohout napsal(a): [ -> ] (29.05.2016 9:16)pavelno napsal(a): [ -> ]Super příspěvek, stotožňuji se s každým slovem.
Dobré. Akorát si nedokážu představit vysoké rámky plné výkalů larev. Oproti tomu nesundávat tři nástavky najednou ale po jednom je dobrá rada.
U vás pane Kohout nikdy nevím, co je myšleno vážně. Jste vzdělaný a sečtělý a tak se mi nechce věřit, že nevíte, proč vlastně je staré dílo, tedy s množstvím košilek, největším "semeništěm" moru. Já kupříkladu jsem to donedávna nevěděl. Nereju, neposmívám se, jasně se vás ptám. Není to na dvě věty a tak se mi vám to nechce psát pokud to víte. A váš posměch v příspěvku, na který reaguju, přehlédnu.
(29.05.2016 9:16)pavelno napsal(a): [ -> ]Super příspěvek, stotožňuji se s každým slovem.
Tohle je konečně přínosné, moc děkuju.
(28.05.2016 15:06)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]"Dadant systémy" nebo jinak "kombinované systémy" nejsou pro každého a do každých podmínek a s každou matkou. Tento způsob včelaření je pro včelařské profesory a ne pro začátečníky. Kolikrát to sem už mám psát. A oni si ještě stěžují, že jim nikdo neodpovídá. Podle mne má každý začátečník začínat na L2/3 nebo optimal s tím, že bude i převěšovat. Až se to naučí a vše pochopí a bude mít v důchodu spoustu času na hraní, pak si možná může dovolit včelařit v kombinovaném systému.
Ještě se chci zeptat k tomuto.
Když bych šel do LG 2/3, to máte na mysli používat nebo nepoužívat mateří mřížku?
Zkoušel jsem pokusně pár let jen v čistě NN 39x15x11 a bez mřížky byl med a plod všude, bohužel, úplně stejné jako v kombi bez mřížky.
S mřížkou to bylo dobré, jenom spousta rámků a nástavků.
Langstrothem 2/3 (Optimalem) by se to množství rámků a nástavků na včelstvo snížilo, to je pravda.
Jenom by mne tedy zajímalo, jak by to mělo být s tou mřížkou v mé oblasti.
U nás to bez ní prostě moc nejde.
Co mi k tomu pane Holub napíšete?
Děkuju, Pavel.
S vámi je to těžké. Sice jste nadšený z toho, co vám píšu,a le zase "melete" svou. Já mám podmínky nmv 460 metrů a nadstandartně drsné okraje "české Sibiře" a jde to bez mřížky. Taky jsem si velmi mnoho let myslel, že to bez mřížky nejde a že všude bude ode všeho něco. Není to tak. Ale jak myslíte, asi si budete muset projít těch mých víc jak 30 let tápání a nechtění chápat, co mi druzí říkají...
Prachobyčejné rytí, nenechte se odradit, čtu vás rád.
Ovšem to s tou výměnou díla si vyjasněte.
Na jedné straně tvrdíte že je zbytečné hodně stavět na druhé straně až panický strach z moru.
Nejenom tmavé ale každé plásty jsou semeništěm nemocí pokud tam ta nemoc někde okolo je.
Pokud je, tak pak je každý plást zdrojem infekce, čím více plný spor nebo bacilů tím větší.
Takže pokud je někde mor nebo jiná bakteriální choroba, tak pak je rozumné vyměnit snad celé plodiště.
A pokud mám vyšetřením zjištěno že ne, tak pak je zbytečné to včelám moc kazit. Dávají jasně najevo co preferují.
Taky si myslím že si neukládají jídlo do záchoda.
Jedna věc je, co si umíte myslet a druhá věc je, jak je to v reálu.
Ani KaJi netuší, v čem je "zakopaný pes" a tak bych prosil vás dva abyste mi sdělili, v čem tedy jsou ti zlí mikrobi ve starém díle. Přesně v čem, jak to funguje? jak se do tmavého díla mikrobi dostávají a kde tam jsou? A jací ještě jiní mikrobi než mikrobi napadající plod?
Nepotřebuju exhibovat tady, klidně se těším na SZ. Ovšem, moje info či povědomost pochází z VúVČ Dol, z té líhně podnikání za peníze ovčích členů ČSV a nejen odtuid, ale z výzkumu obecně a zde na fóru se pohrdá vědou a tvrdí se, že vědci jsou debilové a alternativci to vše vyzkoumají líp, tak pochybuju, že vy ty informace budete akceptovat stejně, jako onehdá (naštěstí) odmítali nacisté židovskou vědu a tak Openhaimer dal bombu USA a ne Hitelrovi. Ale to je jen podobnost čistě náhodná, samozřejmě.
KaJi a chce se mi dodat. Vy máte včely nějak záhadně nemocné, nesílí vám a nějak zaostávají a to obměňujete jak divej. Já jen rozumně do asi 50%, ovšem nikdy pod 35-40% plodového díla ročně a žádný problém nemám. Zvláštní ne?
V případě spor AFB a bacilů EFB - tak ty se šíří kálením. A pak i příškvary, když už to včelstvo nezvládá a larvičky hynou.
Ale je to trochu složitější, protože larvičky se nakazí od kojiček - přijímají od nich infikovanou potravu.
Kde se v kojičkách vezme infekce je trochu složitěšjí - v případě spor moru asi z potravy - tedy medu ale zase mají mechanismus jak se jim z medného volátka dostanou na správnou stranu - do výkalů.
V případě EFB neboli hniloby je zdrojem sama infikovaná včely která byla krmena bacily a nebo to může dostat z pylových nebo z medných zásob.
Takže v konečném důsledku možná nezáleží ani tak na barvě stáří plodových plástů ale na tom jak jsou kontaminovány zásoby.
To by vysvětlovalo že oboje je nacházeno i na skoro panenských plástech, tento rozpor málokdo řeší řeší ale když je někde tmavé dílo v plodišti tak je to každému jasné.
Ale zdrojem je podle všeho potrava - a nejvíc loupení ve včelařem udržovaných klinicky nemocných včelstvech. To u Moru.
Hniloba moc prokoumaná není, je to trochu nákladné, jak poznat bacily když jsou ve včelách a není klinika až na chvilky na jaře atd. - PCR tchniku použili Švýcaři, a jak jsem psal jinde, moc dobrá zpráva pro idealisty to není.
Měly to včely všude okolo klinicky nemocných. Na stanovišti 90% a okolní provozy 30%.
Ale včely mají na i na EFB své obranné mechanismy, jinak by nákaza sama od sebe někdy nezmizela. A všechny včely by byl nemocné nebo uhynulé což zřejmě není. To nakoenc platí pro AiE FB.
(30.05.2016 10:06)tom.50 napsal(a): [ -> ]Jedna věc je, co si umíte myslet a druhá věc je, jak je to v reálu.
A jak je to tedy v reálu s těmi výkaly larev v medu?
(30.05.2016 10:06)tom.50 napsal(a): [ -> ]Nepotřebuju exhibovat tady, klidně se těším na SZ. Ovšem, moje info či povědomost pochází z VúVČ Dol, z té líhně podnikání za peníze ovčích členů ČSV a nejen odtuid, ale z výzkumu obecně a zde na fóru se pohrdá vědou a tvrdí se, že vědci jsou debilové a alternativci to vše vyzkoumají líp, tak pochybuju, že vy ty informace budete akceptovat stejně, jako onehdá (naštěstí) odmítali nacisté židovskou vědu a tak Openhaimer dal bombu USA a ne Hitelrovi. Ale to je jen podobnost čistě náhodná, samozřejmě.
KaJi a chce se mi dodat. Vy máte včely nějak záhadně nemocné, nesílí vám a nějak zaostávají a to obměňujete jak divej. Já jen rozumně do asi 50%, ovšem nikdy pod 35-40% plodového díla ročně a žádný problém nemám. Zvláštní ne?
A- Když vám jinde napíšu to co jsem načetl z vědeckých pramenů tak tomu nechcete věřit, že si vymýšlím chorobu.
A tady na foru se vědou nepohrdá, právě naopak, ale současný stav v ČR má trochu skluz za vědeckým poznáním ve světě.
To vaše nafixovcání na "vědu" od výrobce jak sám píšete je spíše takové nevědecké. Věda - to jsou ověřená fakta, ne zimní měl.
B - nemám, míval jsem, našel jsem řešení. Letos mám včely vcelku OK. A kde ne, tak je to v souladu s hypotízami (mými), ale když vám žádní vědci v ČR neporadí tak si na to musíte přijít sám.
Takže letos je to jako kdysi. Plné bedny včel a snad to nebude moc kolabovat,a le to neeovlivním - jak píši jinde, když si to přinsou tak si to přinesou. Ale já si to dál přenášet nebudu.
Ale byly to perné roky. Na druhou stranu já na rozdíl od mnoha ty včely měl, jen slabé. Podle JPP někteří včelaři okolo měli o hodně včel míň, pokud nějaké.
A za Bé2 hlavně - málokdy záleží u nákaz na včelaři, podstatná je nákazová situace okolo. A vy jste v ochranném pásmu, takže vaše okolí je pod kontrolou a podle všeho až na pár kousku čísté. Já když se kdysi dostal do ochranného pásnma, tak jsem si oddechl, protože jsme věděl že okolo nemám nikoho s klinikou moru.
(30.05.2016 10:53)Kohout napsal(a): [ -> ] (30.05.2016 10:06)tom.50 napsal(a): [ -> ]Jedna věc je, co si umíte myslet a druhá věc je, jak je to v reálu.
A jak je to tedy v reálu s těmi výkaly larev v medu?
Pokusím se velmi volně a heslovitě reprodukovat základní info z přednášky Dr. Peroutky, kterou jsem slyšel v prosinci 2015. Nemám čas hledat na netu jestli pan doktor mluvil pravdu, předpokládám, že jako veterinář a celoživotní včelař praktik ví, co přednáší. Tvrdil, že tlumočí, kromě jiného také práce z Dolu.
Jen včelí larva se může nakazit a jen v larvě probíhá množení BL. Samosebou spory přenášejí dospělé včely, ovšem v jejich zažívacím traktu se původce nemůže množit.
Pokud je nákaza slabá, že nepropukne klinické stadium, pak se larva moru ubrání, nicméně v jejích výkalech jsou spory obsaženy ve velkém množství.
Včelí larva nevyměšuje dokud je plod nezavíčkovaný, má zaslepený anální otvor. Ve chvíli, kdy se larva v zavíčkované buňce kuklí, uvolní se její anální otvor a výkaly jsou použity ke zpevnění kokonu a dokonalému přilepení košilky ke stěnám buňky a nebo k předchozí košilce, pokud jde o opakované zaplodování buňky. Spolu s výkaly, které jsou takto využity, jsou v košilkách tím pádem i spory MVP. Proto je staré dílo "semeništěm" MVP (a nejspíš i hniloby, to nevím jistě) a proto je nutné včelí dílo obměňovat. Ovšem samotné panenské dílo propuknutí MVP nezabrání.
V té souvislosti ještě stojí za zmínku, že se košilky (výkaly larev) vyluhovávají do medu a velmi značně ovlivňují jeho barvu, ale zejména chuť a proto se v zahraničí (pane Matl, neříkám kde v zahraničí) propaguje získávání medu z pouze panenského díla a to už velmi dávno, já jsem to poprvé zachytil v nějakém článku Jindřicha Boháče někdy z konce 70 let 20 stol, kdy Boháč tvrdil, že v západních zemích je ten trend. Konkrétně on tvrdil, že nejsnáze se toho dosáhne systémem Dadant, tedy pro med nízké a
pouze panenské dílo.
Ovlivnění chuti medu, vytočeného z tmavých, opakovaně zakládaných plástů, je obecně považováno za prokázané ještě před r. 1981, kdy B. Gates předastvil PC a tak neumím uvést zdroj. Pochybovači si budou muset mnou uvedené info ověřit sami. Možná ale nakysle natrpklá, nepříjemná pachuť medu ze starých, opakovaně zakladených plástů je způsobena výluhem z chitinu a ne výkalů larev, pak ale netuším, který z autorů blábolí hlouposti a oč jde rozmazleným konzumentům medu v některých zemích.
A tak pane Kohoute vaše vtipné přirovnání včelí spíže k záchodu není zase až tak mimo mísu, pokud tedy netěžíte med z pouze panenského díla.
Dr. Peroutka přednesl svojí přednášku před asi stovkou včelařů. Ovšem to o ukládání zásob do záchodu je ryze Kohoutova vtipná fabulace, takto to pan doktor rozhodně neříkal.
Nyní mě, Kohoute, prosím omluvte, jdu dělat něco užitečného (pro mě).
Jenže je tam to B co asi neřekl.
Že včely mají mechanismy jak se bránit. Proto ty buňky m.j. čistí a podle všeho i vylakují propolisem, lidově vyleští, než tam matka naklade znovu vajíčka. Stejně tak čistí bunky před uložením sladiny.
Tedy že přítomnost spor ve včelstvu není pro včelstvo fatální, tedy že je dáno že v něm propukne mor.
Pan Peroutka prý při jedné odborné debatě o tlumení moru na protiargument odpověděl, že Včelařům se nemůže říkat všechno.
S čímž se dá i souhlasit, když tak slyším co si lidi přeberou a přepovídají z přednášek.
Prý i v Dole když si chtěli namnožit mor a dali do včel plást s morem tak se nic nestalo - tedy stalo - včely to zvládly, vyčistily a žádný mor se nekonal.
To ostatně i vědci v zahraničí vědí taky.
Tam probíhal i výzkum, jak velké jsou rozdíly mezi kmeny včel v odolnosti na mor. Značný.
I když vždy existuje dávka, která znamneá konečnou.
Problém moru je ten že s ním dovedou včelaři dlouho úspěšně včelařit - jak zde dal nedávno Jaro pěkný příklad.
Takže dokud se nezmění legislativa a nebude se dělat pravidelný celoplošný scan místo té zimní měli, tak taková místa kde je to úspěšně a nepovšimutě provozováno budou. A taky tomu přestaneme říkat mor ale jen bakteriální nákaza a budeme k tomu přistupovat bez paniky a racionálně.
Jediná možnost je soustavně nacházet místa s klinikou a pálit jen to co je nutné, ale kvalitně a profesionálně - jako v tom NSR jak byl tady nedávno odkaz.
A na celém velkém (německém) okrese veterinář nepamatuje recidivu, i když pálí jen včely s klinikou.
Pokud se k tomu dostanu odeberu sklenici medu z NN systému a z panenského díla v dadantu.
A budu testovat zda někdo pozná rozdíl. Jsem velmi skeptický,
Konečně od vás KaJi perfektní příspěvek!
Když jsem to prvně četl od toho Boháče, o medu z pouze panenského voští, docela mě to, přiznám se, pobouřilo! Tenkrát, byl jsem mladý a prchlivější a pomyslel jsem si něco o: blbech, co nevědí roupama co by do tý rozmazlený americký (nebo německý) huby dali! Navíc, když to barví med do tmavšího odstínu a tenkrát český zákazník málem nevzal květový med do úst...
Ovšem jak šel čas, názory jsem na toto postupně změnil...
Je tu ale jiná věc, asi by to patřilo jinam a taky to jinam napíšu. Ale ono to má souvislost.
Včera jsem si všimnul jedné věci. Musím zešíř.
Koupil jsem vč po kámošovi, z odúmrti, ale na 37x30. To jsem nechtěl a tak jsem všecko předělal na 39. A taky si zavedl opět kromě 30 i míru 24. Obojí ale systém Dadant, tedy med jen do nízkých a jen (a nebo se o to maximálně snažím) panenských plástů. Jenže mi zbyla spousta rámků 37x30. Milan Havelka mi říkal, že dělá pokusy s výškou rámku 35 a mě bylo jasné, že bych to neunesl. KaJi tu psal o Brenneráku, vždy jsem si s tím pohrával. Prostě nějaký úl, co unesu nástavek ještě i za pár let až už neunesu třicítku. No a protože jeden Lang má výšku 18,5, na cirkuli jsem souše 37x30 zmenšil na 18,5, přitloukl spodní loučku a mám co Havelka, jenže půlené (no a užší, místo 39 tak jen 37, nevadí, je to pokus).
Tak jsem z toho vytáčel první med, včera. Z tmavého, po letech mám prostě med z tmavého. Jen z tmavého. Ten dlouhý úvod, jak se mohlo stát, že mám med z tmavého, byl nutný. Pointa už přijde.
Med z tmavého se nejen že líp a rychleji vytáčí. On je sušší. Prostě je v něm méně vody, asi o %. Pomyslel jsem si, že je to nějaká náhoda, za rok už budu mít panenské (a nebo nebudu, jestli to povedu jako NN systém). Ještě nevím co udělám. A zjištění to bylo nepříjemné, med z tmavého je sušší, hm, NÁHODA a basta.
Večer mi volal kámoš. A má, tak jako já i 30 i 24. ale na rozdíl ode mě u 24 používá do medníku staré souše s výškou 24 a tedy vytáčí u čtyřiadvacítky tmavé rámky. No a mezi řečí povídá, že med z toho tmavšího díla má asi o % menší vlhkost.
Ještě jsem to nestrávil a u mě na jediném vč a u něj na asi 3 to nic neznamená, asi náhoda. Nicméně mám o čem přemýšlet...
No a poctivě se dělím tady na fóru se zkušeností, která mi není úplně příjemná (odporuje mému přesvědčení) a dávám ke zvážení a ptám se, zda někdo vypozoroval něco podobného a taky aby si toho ostatní všímali.
Stran: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13