Včelařské fórum – o včelách a včelaření

(05.01.2012 19:56)Smetana Bohuslav napsal(a): [ -> ]Ještě, že příroda nemá ruce a nohy,to by bylo facek a kopanců.
Ono to vlastně v praxi již probíhá, ale v jiné formě. Zatím to tak nebolí, a až časem pochopíme jakou "pomoc" jsme přírodě poskytovali, pochopitelně v dobré víře.
Pro pořádek, některé naše kroky tzv.pomáhat, pomáhají pouze nám včelařům a příroda o takové kroky ani nestojí.Bohužel, slovně se k našemu počínání nevyjadřuje a varovný instinkt nám jaksi již dobře nefunguje.

I příroda se může mýlit. Jeden takový omyl má nedozírné následky. V dobré víře stvořila člověka . . .

Smetana Bohuslav napsal(a):Není to život,kdo tropí hlouposti, ale naše konání je mnohdy neuvážené,nepromyšlené a včelám nebezpečné.
Jak si jinak vysvětlit používání materiálů pro příbytky včelích společenství z různých lisovaných materiálů (OSB desky,dřevotřískové desky,sololity,polystyrény).
Přírodního dřeva (to,které vyroste v lese a je ještě bez přísad) je dostatek,cenově přijatelné a navíc miliony let prověřené.
Pro výrobu částečně náročnější, ale zdravotně 100% neškodné.

Jako ekologické kredo se to dobře poslouchá. Ale, po pravdě řečeno, minimálně stejně( pro mne spíše více) je důležité prostředí, ve kterém žijeme my, lidé. A ruku na srdce - kdo z nás bydlí ve srubu z nenamořeného dřeva? A má někdo z nás (mimo pár kytek a možná kamínku z pláže v Chorvatsku) doma cokoliv přírodního, čeho by se mohl alespoň dotknout ? Všechen nábytek, oblečení a bohužel i jídlo obsahuje uměle vytvořené chemické látky.
Všichni tvorové, které člověk chová pro užitek, nebo pro své potěšení, se musí smířit s tím, že budou přicházet do styku s předměty a materiály průmyslově vyrobenými. Včela není vyjimkou.

Vladimíre,svatá pravda,všechno z toho co popisuješ se nedá nijak vyvrátit ani "okecat" a naše životní prostředí je opravdu špatné. Bohužel, je to jenom naše chyba a mimo člověka není nikdo, kdo tento stav způsobil. Nejhorší element na planetě homo sapiens -destruktor to má ve svých rukou a bude-li chtít změnu, je to jenom v jeho moci.
Se včelami a ostatním životem je trochu jiná situace,neboť oběťí jsou mimo nás všichni ostatní tvorové zde žijící.
My jim určujem v čem budou přebývat, kolik toho mají vyprodukovat, my jim určujeme stanoviště vhodná i nevhodná, zkrátka jejich osud záleží na našem rozhodování.
Když někdo vysloví -žívotní prostředí, pro mnohé je to důvod se pouze, v tom lepším případě pousmát a když se narodí zdravý člověk, což je v dnešní době malý zázrak, bereme to jako normální.
Také nežiju o mnoho lépe stran životního prostředí než ostatní "destruktoři",neboť jedeme na stejné lodi, ale pro přírodu a její budoucnost se dá mnohé k lepšímu udělat.
A právě včelař,ten který má k přírodě o trochu blíž než ostatní, by mohl mít více pochopení a citu pro naši ušlechtilou činnost a tak alespoň přibrzdit, když ne zastavit
pád, který nás v budoucnu čeká.

(06.01.2012 0:10)Vladimír Polyster napsal(a): [ -> ]Z předešlých 39 příspěvků je většina posměšných, nebo odsuzujících. Přitom pouze, Gupa, KaJi a já jsme to v praxi zkusili. Všichni tři jsme jsme dospěli k závěru, že to není k ničemu dobré. Ale abychom to mohli říkat, museli jsme to vyzkoušet.

Mno mne stačilo když byl orkán KYRYL před lety, dostat se ke včelám po 14 dnech a v noci hledat střechy, folie a uteplinku po 1/2 metrem sněhu, ne včelách byl led, sníh a cca -10°C a včelky spokojeně v chomáči v ule.... Tenkrát jsem měl nejvíce měli ze 3 ulu, bylo toho asi 10 kg ledu....

(17.12.2012 21:53)KaJi napsal(a): [ -> ]Kdysi když jsem zkoušel včelám i topit jsem myslím dopočítal že 4 kila cukru odpovídají asi 20W na měsíc. Ale můžete to po mě přepočítat.

Pre rokmi som cital slanok - myslim ze v OVP - o pokuse pri ktorom vcelstvu od polovice februara kurili. Vynos z neho - odobrate ramiky z plodom, postavene plasty a odobraty med prepocitali na mednu produkciu a vysiel im ca 5 nasobok voci ostatnym vcelstvam na stanovisti.
Mat na zahrade vcelin mohol by to byt zaujimavy napad ako podporit jarny rozvoj a zlepsit produkciu - vynos zo vcelstva.

No a když už, tak v létě namontovat i klimatizační jednotku, ne

(23.12.2012 2:13)Matej1 napsal(a): [ -> ]... Mat na zahrade vcelin mohol by to byt zaujimavy napad ako podporit jarny rozvoj a zlepsit produkciu - vynos zo vcelstva.

A jak se zařídí, aby nabídka v přírodě byla v souladu s otopným plánem...?

Copak otopný plán, ale já teď přemýšlím, kde seženu energetické štítky. No jestli budu muset na každý úl....
Horší ale bude, kdo mi to předělá po každém přehození nástavků.
iRP

O topení - zkušensoti myslím z Rakouska - byl kdysi ve Včelařství seriál (1997 a později ?) doc.Ptáčka, kde psal o zajjímavých věcech - v jednom z nich psal i o topení. Myslím v Rakousku.

Objevem byl spínač - topilo se jen za tmy a v případě že venkovní teplota šla pod myslím 10°C. Tedy šlo ořezání limitujících teplot v noci - včely nevyletovaly.

Já to použil v době, kdy jsem potřeboval množit, chtěl jsem urychlit jarní rozvoj.

Včely byly skutečně rozvolněné po úlu, pověsily se až nad topné těleso - měl jsem je na poměrně bezpečné napětí, takže to dávalo něco kolem 20W.

Jenže ono to asi nebude zamenat jen topit, uteplení podle mě vede k potřebě dodávat do úlu vodu, protože jak psal v tom seriálu v jiném čísle docPtáček - med je hygroskopický podle teploty - takže studený pojímá víc vodu, v úle nejsou kondenzační zony, atd.
Jak říkám, pro moji potřebu se zatím neukázalo dělat věci složitě.
Letos je okolo spousta řepky, takže možná napíši za rok něco zajímavého a jiného o významu uteplení apokud bych se nudil, vytáhnu i bednu s trafem a několika včelstvům co jsou doma v PS zatopím.

Ale je to asi spíše pro chovatele matek a oddělků - tam je možné očekávat přínos, jinak jak píš JD - příroda jede podle sebe. V této souvislosti jsou zajímavé informace o kladení matky podl teplot - Bretscko, Dvorský, Čermák - byly o tom články - myslím vcelarskenoviny.cz atd. I ta Včelařství by možná stálo za to vyhledat (a nelegálně oscanovat)- ten seriál doc.Ptáčka - škoda kdyby to zapadlo,

---

Vím o včelaři tady na horách co topí za okénkem žárovičkami z lampičky a dodává vodu. A podle letu včel pozná že došla voda.
A vím o jiném ještě výš co je na jaře zůží v neuteplených úlech a má výnosy stejně vynikající

Nad tymto uz dlhsi cas uvazujem. Viem si to predstavit ak by som mal vcelin blizko domu tak napichnut na rozvod kurenia hadicu iducu do radiatora vo vceline a pri vytapani baraku jednym vrzom vytapat aj vcelin. Kedze kurim drevom, ktore ma nestoji skoro nic bolo by to pri zvysenych vynosoch efektivne.

Hmm, tohle aplikovat u většiny populace, tak za několik(netroufám si říci za kolik) generací může "konečně" dojít k úplné domestikaci a úplné (možná totální) závislosti na Homo destruktor. Varoa, nosema, mor, včely co bez topení nepřezimují....pro pár kilo medu navíc?

Možná položím přiblblou otázku. Kdo vytopí přírodu, aby stihla rozjeté včely?

Vykurovanie úľov v zime a na jar, to je otázka už viac desaťročí, vždy sa nájdu jednotlivci, ktorí si myslia, že zdolajú prírodu. Najskôr sa chvália so svojím "vynálezom" pred blízkymi včelármi a v jeseň sa pred nimi skrývajú aby nemuseli priznať farbu. Ak je priaznivá jar, tak včelstvá rastú ako z vody, ale nie preto, že im včelár kúri elektrikou, ale preto, že jar bola vydarená aj bez zázračného ohrievania úľov. Ja vždy hovorím, treba do toho investovať a vyskúšať, to je najlepšia odpoveď tým, čo sa pýtajú.

(02.01.2013 18:25)Zdeněk Brentner napsal(a): [ -> ]Možná položím přiblblou otázku. Kdo vytopí přírodu, aby stihla rozjeté včely?

To snad děláme všichni né?

Najviac medu vcely pocas roka spotrebuju na kurenie (pri neizolovanych uloch az 90 kg/vcelstvo/rok). Az potom nasleduje ich vlastna fyzicka spotreba+krmenie lariev (asi 60 kg/vcelstvo/rok). Cize kurenie od polovice februara do polovice aprila urcite ma zmysel. Okrem toho pri nejakych +10 sa uz da bez problemov dodavat cukor aj pel - a vrby rakyty (prvy vyznamnejsi zdroj nektaru a pelu) uz kvitnu zaciatkom aprila. Ak by som mal vcely na 3B nastavkoch zaciatkom aprila tak by som mohol vytacat aj vrbovy med - super.
Ak by som mal vcely blizko domu tak nevaham to vyskusat.

Scipio, ale o tom pojednáva hivet.sk "Ako včeláriť v teplodržnom úli".
Tak potom o čom je reč? Dodávať do úľa unikajúce teplo, alebo zabrániť unikaniu tepla?

Sám "konštruujem" úľ, u ktorého by sa "sila uteplenia" dala zvoliť, prípadne zmeniť. Zatiaľ sa o tom nechcem rozpisovať (aby ma admin nevykarhal že radím niečo nebezpečné). Teraz pracujem na prototype. Materiál mám asi na 60- 80 nástavkov lang 2/3. (V minulosti som z tejto príležitosti inicioval vlákno o neštandardných materiáloch na stavbu úľov aby som si overil moje myšlienky).

V roku 1990 vyšla bružúra od Miloslava Dvořáka: "Metoda využití sluneční energie u včel s vynálezy podněcovaní včel sluncem." Pokiaľ by ste mali záujem, tak tu je adresa, kde ju bolo možné objednať: Miloslav Dvořák, Pošta č. 6 post. rest., České Budejovice. Upozorňujem, že je to 22 rokov stará adresa! Skúste "zagúgliť", možno sa dozviete viac. Je to naozaj netradične chápaný postup pomocou zrkadiel, skiel a zemných výkopov.



Komentovať to nebudem, nič z toho som nevyskúšal. Možno by sa našlo niečo aj na patentovom úrade alebo podobných organizáciach. Podľa tvrdenia autora, mal to v tom období chránené....

Viděl jsem pěkné vytápění tady u nás a leží mi v hlavě - v podstatě desky od palet polepené asfaltovou lepenkou položené jako dlouhý náběh před úly, spíše svisle než šikmo. O to se na jaře sluníčko pěkně opře a teplo stoupá k úlům, v létě zase listí zastíní.

Kaji, si skôr starší ako mladší, tak už buď realista, včely , ktoré sú určené na prácu vonku, v prípade ak by si to realizoval a fungovalo by to, včelám nepomôže, ak v mieste zberu peľu bude len 7°C. Rastliny a kry nebudú produkovať nektár či med, ale aj v prípade, že ich pridaná teplota vyhnala z úľov. Za hranicou možno 5-15 mm od teplého úľa sa vyletené včely budú vracať späť prípadne skrehnú a padnú do trávy. Tak čo tým dosiahneš?

Včely nemajú problém vyletieť za prácou aj keď sú v úli, ich vnútorný mechanizmus im napovie či je vonkajšia teplota vhodná na výlet z úľa alebo nie. Preto im to nekazme všelijakými vynálezmi. Nakoniec, veď to ty dobre vieš.

V minulosti som čítal v jednej starej knihe o skušani vyhrievania úľov, ktoré pokusy robili v rusku v severnych častiach, vznikal tam problem s nízkou vlhkosťou a i napriek niektorým pozitivám upustili od toho experimentu, ktorý trval dlhšiu dobu, pretože sa neosvedčil v celkovom zhodnoteni. No doba ide dopredu a nie je vylúčene , že pokusy sa budu opakovať a zhodnotia sa pozitívna a v niektorých prípadoch sa najde uplatnenie aj v praktickom včelatstve. Nikdy netraba zatracovať druhych len zato , že to ja nerobim, niektorí pripievateliia , ktori to odskušali určite vedia zhodnotiť prinosy a zapory. A tiež je dôležite v akom prostredi sa pokusy uskutočnujú , ak vyhrejem včelstvo a vonku je sneh ? Symbioza s prírodou by asi nebola ?