(23.12.2012 11:56)KaJi napsal(a): [ -> ]A vím o jiném ještě výš co je na jaře zůží v neuteplených úlech a má výnosy stejně vynikající
Toto je úder hřebíčku na hlavičku!!
A když by byl úl ještě uteplený a měl pro jarní rozvoj vysoké plásty, je úspěch
zaručený!
Asi zase někoho naštvu, no jo no...
V jiném tématu se lze dočíst jak někdo píše, že zimuje ve styrodurových, podle fotek co tam dal to vypadá že sedmirámkových vícenástavkových "úlech" a říká, že v tom dobře vyzimují a mají tak prudký rozvoj, že se brzy vyrojí.
No a co z toho vyplývá?:
A - uteplený nástavek není nutný, je ale lepší
B - málo plástů v nástavku = raketový rozvoj
No a pak je A jasné a B znamená napodobit malý úl zúžením, nejlépe Blinovou přepážkou. Nezmenšit úl, ale vytvořit tepelné podmínky úlu malého, s možností aby si včely mohly, kdykoli to pár hodin ve dne teplota v úle dovolí, donést si zpoza přepážky zásoby ze "zakomorovaných" zásobních plástů. Ne tedy vytápět úl včelařem, ale pomoci včelstvu vytvořit podmínky, aby si "zatopilo" a vytopilo si úl samo tehdy a tak, jak potřebuje - samy včely to vědí nejlépe.
To je absolutní prazáklad včelaření v ČR a lze se to dočíst v knize D. Škrobal a kol. - Včelařův rok z r 1967 na straně 105.
V citované knize říkají, že se zužuje jakmile je teplota ve stínu nejméně 10. Já zužuju klidně už koncem února když se udělá počasí. To jde když je včelstev pár, řekněme 20, max do 40 a proto velkoprovozy vyvinuly metody, kdy se nezužuje. Úspora práce se zužováním vyváží nižší průměrný výnos a navíc jsou roky, kdy ani zužování nepomůže. Prý.
Zužování a komorování zásobních plástů zvýší v mých podmínkách výnos nejméně o 25% a pro mě je celkem rozhodující, jestli mi stačí jen 15 úlů místo dvaceti se vším tím nezbytným, co k té čtvrtině úlů navíc je potřeba (včetně pěti míst na včelnici).
Nikomu nic nenutím, jen říkám, jak to vidím já.
Nemusí se zužovat, ve většině let je to ale lepší.