Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Úplná verze: Zebrování
Prohlížíte si holou variantu vašeho obsahu. Prohlédněte si úplnou verzi s příslušným formátováním.
Stran: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13
Ano Karle, je docela chválihodné, že zamýšlíš "některým" včelstvům dát svobodu v rozmnožování. Zeptal jsi se ale těch druhých, zda se nechtějí také rozmnožovat? Myslím si však, že rozmnožování včelstev roji je za současné situace napadení roztočem VD nevhodné. Docela stačí námi nezvládnuté rojové nálady u některých včelstev. Jsem toho mínění, že roje, zejména roje zalétlé, jsou zcela reálným zdrojem šíření a nechtěným zvyšováním kvality tohoto proklínaného parazita.

Již Josef Antonín Janiš (1789) doporučuje jako samozřejmé a vhodné opatření při rozšiřování včelstev (početních stavů) dělat oddělence. Jsou, jak píše, stejně dobré jako přirozené roje a včelař si je může udělat, kdy je potřebuje.“ Proto bychom měli zvládnout takovou technologii chovu včelstev, abychom omezili rojení na možné minimum.

A to "zebrování", může být jedním úkonem včelaře, zařazeným do celého komplexu úkonů jiných, jak rojení zvládat. Podle mých zkušeností není žádný jednotlivý úkon, žádná jednotlivá metoda, samospásná a stejně funkční za všech okolností v průběhu celé řady včelařských sezón za sebou následujících. Teprve celý komplex jednotlivých úkonů, který se nazývá "metodika chovu", přináší relativní úspěch.
JK
Metoda zebrování je pravý opak trhání plodového tělesa. K ničemu takovému při zebrování nedochází, právě naopak, zásah se může provádět klidně NAD mednou komorou. Nebo v medné komoře a výše, v obou případech v oblasti zásob a ne v plodovém hnízdu. Včelstvo si do nazebrovaných plástů doroste samo a přepne svoje priority.

Naprostý souhlas s J. Křapkou, že žádná jednotlivá metoda není univerzální a samospásná a úspěchy jsou "relativní".

I.Černý
Na mém příkladu je vidět, že lepší dotazu je špatná odpověď, ta vyvolá více příkladných a na pravou míru uvádějících příkladu. Wink Prostě jsem to blbě pochopil a blbě udělal. Blush
Až takové to zas nebude - blbě pochopil, ale dobře udělal. Takové roztržení plodového tělesa je celkem účinné jednorázové protirojové opatření Wink
(22.10.2011 10:12)Josef Křapka napsal(a): [ -> ]...Jsem toho mínění, že roje, zejména roje zalétlé, jsou zcela reálným zdrojem šíření a nechtěným zvyšováním kvality tohoto proklínaného parazita.

A naopak, rojení je přirozený ozdravovací mechnismus včelstva. To ukazují i u nás divoce žijící včelstva, která úspěně přežívají více let.
Myslím, že mnohem větší efek na zvyšování kvality VD (tedy heterózní efekt) mají podletní loupeže kolabujících včelstev, kdy se roztočů proti době rojení přenese nesrovnatelně více a do více cílových včelstev.
A taky naše trvalé šlechtění VD na odolnost vůči léčivům.

To jsem ale nějak uhnul z tématu, admin to snad kdyžtak přesune jinam.
Ivan Černý
Ahoj dámy a pánové,

tak jsem se taky kouknul včera do úlů a nestačil jsem se divit! Dával jsem nástavky před cca 14 dny a před týdnem měly holky sotva dva rámky rozestavěné (počítám, že ještě dozanášely prázdné, vyjedené zásoby?). A včera kouknu a všude úplně plno! Ty lány řepky ve vzdálenosti cca 500 metrů vzduchem asi dělají své Rolleyes

Nicméně... V posledním včelaři jsem si přečetl o zebrování a chtěljsem ho také praktikovat. Problém byl ale v tom, že když jsem sundal v prvním úlu nástavek, který byl mimochodem opravdu neskutečně těžký Angel, tak jsem zjistil, že si postavily divočinu i mezi nástavky a ta je plně zaplodována. Už to bylo rozebrané, tak jsem zebrování udělal, ale v druhých dvou to bylo to samé už jen při kontrole pohledem skrz úly, takže jsem je nechal a raději se tu zeptám.
  1. Raději rozebrat, zebrovat i s tím, že část nového plodu zahubím a podložit nový medník pod ten první?
  2. Co potom udělat s divočinou s plodem?
  3. Když nový medník nepodložím pod ten první, zvyšuji tím riziko rojení?
Díky za Vaše rady!
V jakém posledním včelaři jsi co četl o zebrování?

A ta divočina - to jako mluvíš o 1cm výšky mezi nástavky, nebo o jaké?
KaJi, omlouvám se, já toho ted četl víc a spletl jsem si to s bedničkama na oddělky ze styroduru Cool

divočinou mám pospojované prostory mezi nástavky i dole v podmetu, když jsem vyndaval zaplodované plásty, abych je dal nahoru.
Tak v té divočině budou spíše trubci, takže žádná škoda a můžeš si ji prohlédnout. Vd je na ní velmi dobře vidět.
(07.05.2012 8:17)KaJi napsal(a): [ -> ]V jakém posledním včelaři jsi co četl o zebrování?

Ve Včelařství 5/2012 je článek "Včelaření bez rojů aneb zebrování". O zebrování zavíčkovaného a nezavíčkovaného plodu jako prevence RN. Celkem mě to zaujalo,ale dotaz na praktické zkušenosti zůstal na fóru bez odezvy.
Tak Martine dej prosím vědět, jestli se dílo zdařilo a včelky se obešly bez RN.
Zpět k tématu, přidávání nástavků.
Kdy přidat 4. nástavek na míru 39*24? Osobně bych to viděl jako vhodné teď ( tedy aspoň u nás, protože začala plně řepka ) , ale zatím jsem viděl jen příspěvky o přidávání 3 nástavků této míry před x dny a pak jen něco o rojích.
Bohužel to nevyzkouším, budu mít jen letos jen oddělky, ale co se letos naučím, příští rok snad nezkazím.
Těžko to dělat podle datumu, je to podle vývoje včelstva. U mne byly 4. VN (někde i 5. VN) na včelách už od loňského roku. A někde jsem je přidal v polovině dubna - letos byl vývoj oddělků dost opožděn.
DonePepe, dám Wink neboj...

Chtěl jsem se jen ujistit, co s tou divočinou a když ted oté velikosti nenarozených přemýšlím, byli to opravdu trubci. Jsem prostě na začátku své včelařské cestičky a zatím si ji prokopávám a pomalu rozšiřuji novými poznatky a vědomostmi, které z velké části sbírám i tady...

Je to skutečně v 5/12, což je pro mne, vzhledem k tomu, že mi to chodí k mamče na trvalou adresu, nejnovější číslo Smile

Ještě jednou do nastuduji a zítra, pakliže Pámpůch a Taťána dají a vydaří se počasí, to dojedu udělat.

Divočinu tedy vyřežu a alespon se kouknu, jestli tam tedy není VD, což je další poznatek, který by mne samostného nenapadl a píši si ho do svého včelařského deníčku, sekce "praktické poznámky". Díky za něj!

Jestli takhle pojedou holky dál, tak budu dávat za chvíli taky 4 VN. Jenže je nemám, páč jsem zakoupil pouze tři na každý úl, netuše, že jim to takhle půjde. Nicméně už jsem po včerejšku domluven a jedu si pro další nástavky. Pro jistotu...Rolleyes
Dnes jsme prohlížel další stanoviště, tam kde byla včelstva nejvic zdecimovaná melecitozou.

Dala se do formy, a je skutečně vidět, že na jaře jedou nahoru a proplodovávají se zásobami.

Přecházejí z 30 na 30cm, z 30cm na 24cm. U 24cm proplodovaly běžnmě 3 nástavky, někde čtyři.
STavební nálada je zatím moc nechytá, těch tichých výměn jak píše Wight taky moc není. Zatím jsem viděl jen v jednom včelstvu naražené dvě misky ve středu plástu.
Tak já tam byl, jak jsem psal... no... nepotěšil jsem se.

Nastudoval jsem zebrování, napsal si to i na papír,abych vážně neudělal chybu, vybavil se vším potřebným k úlům a jal se provádět. První dva úly dobré, v prvním taktéž naražené dva matečníky, ale jedou jak divoké, nosí o sto šest, všude dost plodu. Chvilku jsem sice musel prohlížet, co je mladší a co starší, ale tak učím se a trochu mi to zatím trvá. Nicméně zvládl a ani nevím proč, nechal jsem tam ty matečníky, což jsem později zjistil, že se mi vyplatilo...

U třetího mi začalo být teprve dnes něco divného... Ten třetí nástavek jsem tam o víkendu dal spíš už tak, jak jsem byl rozjetý z prvních dvou. Dnes jsem ho sundal a koukám, včel dost,ale nějaké divné... tak jsem sundal i druhý, vyndal první rámek a nestačil se divit. No, co Vám budu povídat. Plod žádný, všude samá trubčina a hrboplod. I mne,jako amatérovi začátečníkovi došlo, že není matky... Zavolal jsem tedy našemu náčelníkovi ZO, kterýžto je mým mentorem a rádcem. jeho rada zněla - rozházet zbytek po ostatních (ono to teda bylo delší a složitější, ale vyznělo to zhruba takhle). Navrhl jsem nesměle, že mám v jednom ty matečníky a dohodli jsme se, že to zkusím.

Takže ted budu čekat, co to udělá a pojedu je zkontrolovat. Ačkoliv jsa začátečníkem, nezdá se mi, že by mi matička frnkla s rojem. To by tam byl přeci nějaký plod, ne? Klidně mne opravte, já se rád přiučím a opět připíšu další stránku do deníku... Anebo mi ulítla už před nějakou dobou, já to nepodchytil, ačkoliv jsem pravidleně kontroloval a plod mezitím vylezl a nasadily trubce. A že jich tam je!

No... den jako vymalovaný :-(Je to samozřejmě zkušenost, ale smutno mi bylo...
(09.05.2012 22:27)Martin Trhlík napsal(a): [ -> ]Tak já tam byl, jak jsem psal... no... nepotěšil jsem se.

Nastudoval jsem zebrování, napsal si to i na papír...
No... den jako vymalovaný :-(Je to samozřejmě zkušenost, ale smutno mi bylo...

Nic si z toho Martine nedělej, smutno Ti bude ještě mnohokrát. Vlastně vždy, kdy Ti včely neudělají pomyšlení ... Není včelaře, který by tím neprocházel každý rok znovu a znovu. A o tom to je. Sleepy
JK
(09.05.2012 22:27)Martin Trhlík napsal(a): [ -> ]Tak já tam byl, jak jsem psal... no... nepotěšil jsem se.

Nastudoval jsem zebrování, napsal si to i na papír,abych vážně neudělal chybu, vybavil se vším potřebným k úlům a jal se provádět. První dva úly dobré, v prvním taktéž naražené dva matečníky, ale jedou jak divoké, nosí o sto šest, všude dost plodu. Chvilku jsem sice musel prohlížet, co je mladší a co starší, ale tak učím se a trochu mi to zatím trvá. Nicméně zvládl a ani nevím proč, nechal jsem tam ty matečníky, což jsem později zjistil, že se mi vyplatilo...

U třetího mi začalo být teprve dnes něco divného... Ten třetí nástavek jsem tam o víkendu dal spíš už tak, jak jsem byl rozjetý z prvních dvou. Dnes jsem ho sundal a koukám, včel dost,ale nějaké divné... tak jsem sundal i druhý, vyndal první rámek a nestačil se divit. No, co Vám budu povídat. Plod žádný, všude samá trubčina a hrboplod. I mne,jako amatérovi začátečníkovi došlo, že není matky... Zavolal jsem tedy našemu náčelníkovi ZO, kterýžto je mým mentorem a rádcem. jeho rada zněla - rozházet zbytek po ostatních (ono to teda bylo delší a složitější, ale vyznělo to zhruba takhle). Navrhl jsem nesměle, že mám v jednom ty matečníky a dohodli jsme se, že to zkusím.

Takže ted budu čekat, co to udělá a pojedu je zkontrolovat. Ačkoliv jsa začátečníkem, nezdá se mi, že by mi matička frnkla s rojem. To by tam byl přeci nějaký plod, ne? Klidně mne opravte, já se rád přiučím a opět připíšu další stránku do deníku... Anebo mi ulítla už před nějakou dobou, já to nepodchytil, ačkoliv jsem pravidleně kontroloval a plod mezitím vylezl a nasadily trubce. A že jich tam je!

No... den jako vymalovaný :-(Je to samozřejmě zkušenost, ale smutno mi bylo...

Asi to nepatří do tématu zebrování ale pokusím se reagovat na příspěvek.
Udělal bych toto.Bezmatečné včelstvo chvíli počká.A z tvého pohledu máš tři možnosti krom té o které píšeš.
Jelikož máš zbylé včelstva poměrně silná a jejich další posílení ještě rozdělením bezmatečného ůlu by jim nemuselo prospět nehledě na to že nevíš zda je v ůle neoplozená matka či trubčice které také není radno přidat rovnou do jiných úlů.
  1. Udělal bych silný oddělek na rojovém matečníku který máš(lepší by byla kladoucí matka)výhodou je že bys dělal oddělek ze včel příslušících k matečníku tedy žádný problém z jeho přijetím.Oddělek bych uklidil do vylíhnutí do chladna.Jakmile by se matka vylíhla což lze spočítat podle stavu matečníku odnesl bych celí bezmatečný úl kus stranou a tam ho postavil prozatím bych s ním nic nedělal.Na jeho místo postavil utvořený oddělek.Co se stane létavky se vžebrají k oddělku a protože se tam budou vracet pomaleji než když bys úl vysypal tak oddělkové včely novou matku uhlídají.Až následovně řekněme tak po dvou třech dnech bych bezmatečný úl to co v něm zbylo sklepal na nějakou plachtu a nástavky z ometenými rámky vrátil nad oddělek.
  2. Ještě jednoduší je prostě najít matku (pokud je označená tak se najít dá - dá se najít i neoznačená ale to už může být oříšek) ve včelstvu které se ti chce rojit tomu ponechat matečníky a udělat hodně silný oddělek na staré matce ten hned postavit na místo kde stál bezmatečný úl ten opět celý odnes někam opodál.U oddělku zuž česno a po vžebrání létavek k oddělku opět vysypat bezmatečný úl a dílo vrátit nad oddělek.To jsou dva způsoby při nich zachováš včelstvo.
  3. prostě osazenstvo vysypat úl odstranit a dílo rozdělit po ostatních včelsvách.
Dobrý den,
nemáte prosím někdo někde při ruce ten český překlad článku W. Wrighta o zebrování, co vyšel v MV? Mám druhý a třetí díl, ale ten první prostě nemůžu najít, začínám se hrozit, že jsem to někomu půjčil, a chtěl jsem si to znovu přečíst a strávit pěkně od začátku...
Díky
HI
Přečetl sem si článek od pana Čermáka o zebrování. pochopil sem správně že se s nástavky a rámky a hýbe pouze jednou? Nebo se v průběhu sezony ještě zebruje? Sem začínající včelař, chtěl bych vyzkoušet příští rok tuhle metodu, protože moje letošní ošetrořování včelstev nebylo nejšťastnějšíSad
Ano, metoda zebrování se provádí jen jednou (brzy na jaře - Březen), zebrují se pouze zásobní rámky. Tedy jeden N se zásobami se rozzebruje do dvou N. Prokládají se soušemi. Pokud nejsou, dají se použít stavební rámky. V žádném případě nepoužít mezistěny. V tuto dobu ještě nestaví, byla by to katastrofa. Plodištní nástavky zůstanou nedotčeny = důležité.

Další zákrok je až v (~polovině) Květnu (když se dostaví stavební pud) a to přidání stavebního rozšiřujícího nástavku.
Odpadají všechny kontroly na Rojovou Náladu, není jich potřeba (jsou vlastně nežádoucí).
Dalším krokem bude přidání dalšího stavebního nástavku až původní vystavějí a rozumně obsadí. Každopádně rozšiřovat raději dříve než později. (jedná se o silná včelstva a Květen, kdy je teplo, snůška a mohutná stavba, včelstvo na vzestupné křivce)
Další krok (v Červnu) dle situace, buď přidat další nástavek pro snůšku (záleží na Rámkové Míře), nebo část medu odtočit (musí být zralý).
Potom dle situace a místních snůškových poměrů.
Ahoj,
mohu se zeptat vás, kteří máte se zebrováním zkušenosti, jak to děláte, že nemáte na přelomu zimy/jara plod v horním nástavku ve zbytcích zásob, aby bylo možno zebrování zásob uskutečnit?
Jaké zásoby na zimu včelám necháváte?
Jaké úlové sestavy používáte?

WW řešil otázku výšky nástavku a nakonec vypozoroval, že vysoký nástavek mu na jednom konkrétním místě na světě v jeho podmínkách udrží plod níže do okamžiku, kdy provádí zebrování. Jak na to ale v případě úlu ze samých stejných NN uprostřed Evropy? Napadá mne asi jedině nechávat více zásob. Ale kolik?
Nepýtaj sa koľko im dať, ale pýtaj sa, na akej ploche musia byť zásoby, Ja si myslím, že ak majú zanesenú celú plochu 10 rámikov, tak sa budú držať dole. To ale musíš včely pripraviť od potencionálnej znášky, jednoducho med nevytočiť a pri zakrmovaní včelstva ho polož nad plodisko. Ako to urobiť, už neraz napísal ing. Dvorský
Stran: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13
Referenční URL's