Taky jsem toho využil a naposled (potřetí) jim tam foukl Varidol. U nás tak teplo nebylo a létalo ven jen jedno včelstvo. Taky jsem jim pomohl s těmi mrtvolkami a v jednom byly i dva tuhý trubci a s jednoho očka na mě taky jeden vystartoval. To jsem netušil ze zimují i trubci
. Ale jinak všechny holky v pohodě. Tři týdny po 2. fumigaci a na podložkách ani jeden VD. Abych upřesnil po 2.F za 24 hodin někde nula maximum 10 a pak dalších 20 dní ani ťuk. Mrknul jsem na ně přes strůpkovou folii jak si v klídku pobrukují ty své adventní bzučáčky. Teď už počkám do vánoc, kdy jim popřeju hezké a veselé a očistím podložky, aby Dol měl co v únoru počítat.
(25.11.2011 20:08)Anton Turčáni napsal(a): [ -> ] (25.11.2011 15:32)roslp napsal(a): [ -> ]S těma mžížkama pomalu. Znám včelaře, který takovou aplikací přišel o 40 včelstev!
Sám poznáš prípady keď včelár očividne klame, lebo sa hanbí priznať, že včely nezvládol a Ty tento klam šíriš ďalej, čo nie je fér!.
Anton
Ešte sa vrátim k tomuto tématu, ab som presvedčil "roslp", že včely vydržia toho viac ako si myslíme a len tak ľahko sa i pri malom prístupu vzduchu (hlavne v zime), prežijú.
Paradoxne sa mi ponúkol dnešný prípad na včelnici, keď som našiel zimujúce včelstvo od tretej fumigácii z 5.11 tohoto roku. Od tejto udalosti prešlo 23 dní, čo včelstvo bolo v úli úplne uzavreté, až na bežné malé netesnosti.
Veril som, že včelstvo žije (nelietalo, lebo nemalo skade), otvoril som povalu-strop a včely sa mali k svetu, ani na podmete som nenašiel mŕtvolky.
Tak ako, môžu mŕtvolky tak upchať letáč kde je založená proti predátorom materská mriežka alebo nie? Anton
Standa, trošku hamuj-brzdi, kovové materské mriežky (MMr) sú drahé. letáč je nízky. možno by táto MMr stačila aj na tri úle. Vidieť však, že sa činíš, ale mal by si kontrolovať úľovú podložku, či neostal nejaký zakuklenec v úli.
Raz som takto uzavrel do úľa s včelami dvoch piskorov, ale mŕtvych. Predpokladám, že uhynuli preto, že nemohli voľne vychádzať do prírody. A predstav si, neboli ani obalený propolisom, boli jednoducho vysušený.
Možno tieto stojany pod úle sú lacné, ale majú aj nevýhody npr. terén pod musí
byť aspoň troch v rovine, na svahu ich nepostavíš, pomerne rýchlo zhnijú, sú nízke, prehliadať npr. nadstavok postavený na úľovom dne, pri vyberaní rámikov trpí chrbtica. Ešte tak odspodu pridať krátky hranol 10x10 cm, výška 22 cm by už bola prijateľná.
Ak si mladý, tak to tak nepocítiš ako mi starší, ale.... Anton.
(29.11.2011 0:41)Anton Turčáni napsal(a): [ -> ]Ešte sa vrátim k tomuto tématu, ab som presvedčil "roslp", že včely vydržia toho viac ako si myslíme a len tak ľahko sa i pri malom prístupu vzduchu (hlavne v zime), prežijú.
Paradoxne sa mi ponúkol dnešný prípad na včelnici, keď som našiel zimujúce včelstvo od tretej fumigácii z 5.11 tohoto roku. Od tejto udalosti prešlo 23 dní, čo včelstvo bolo v úli úplne uzavreté, až na bežné malé netesnosti.
Veril som, že včelstvo žije (nelietalo, lebo nemalo skade), otvoril som povalu-strop a včely sa mali k svetu, ani na podmete som nenašiel mŕtvolky.
Tak ako, môžu mŕtvolky tak upchať letáč kde je založená proti predátorom materská mriežka alebo nie? Anton
Že by uhynyly včely na nedostatek vzduchu to nikdo neříkal. Výrok "ucpaly česna" říkal, že zabránily ostatním, aby vykonaly čistící prolet. Na co ta včelstva uhynula to můžem jen hádat. Nikdo tam v době, kdy se to stalo nebyl. Dotyčný tam dojel koncem března na běžkách. Viděl ucpané mřížky včelama, které se nemohly protáhnout a vrstvu pokálených mrtvých včel na dně úlů.
Ja kovove MM nepouzivam. Ty byly urcene do srotu a tak jsem je vytahl a pouzil
Vse jsem checknul,a je to ok
Ohledne stojanu mas pravdu.Na pristi rok dam palety do nekam
a poridim si stojany
Turčán napsal(a):včely vydržia toho viac ako si myslíme a len tak ľahko sa i pri malom prístupu vzduchu (hlavne v zime), prežijú.
Není třeba se obávat, že by se včely v zimě udusily, ani když na česno napadá sníh a nemají zasíťované dno. V chumáči byly naměřeny hodnoty až 6% CO2, což je mnohonásobně překročená smrtelná dávka pro člověka, a holky byly spokojeny.
Jak jsem se dne večer díval na počasí,tak tam byly ukázány teploty v celé Evropě.Např. jih Španělska 17C,Sicílie podobně atd.
Zajímalo by mě,jak tam na jihu Evropy zimují včely. U nás musí odpočívat,aby byly na jaře silné,ale pokud tam mají pořád nad 15C,tak musí zákonitě lítat a tím se opotřebovávají,kvete jim tam pořád něco?. A jak je to s plodováním matek? Musí být větší spotřeba zásob atd. Zkrátka spousta informací,které bych rád věděl. Poradí mi někdo?
Nad touhle otázkou jsem se už také pozastavil. Nechystám se kočovat na jih Španělska, ale zajímalo by mě to. Pokud díky vyšší teplotě probíhá plodovací cyklus neustále, byť s nějakým útlumem ( snůška ani v těchto zemích nebude neustále na úrovni hlavní snůšky ), tak budou matky mnohem více zatěžovány a jejich výměna bude probíhat dříve než u nás. A samozřejmě boj s VD, to při neustálém plodování bude oříšek. Samozřejmě se pohybuji na poli teorie a úvah. Má někdo detailní informace, jak tyto procesy v teplejších oblastech probíhají?
Pokud se problematika "rozjede", založím nové téma.
Brácha žije ve Španělsku už pátým rokem (Barcelona). No je tam zima velice mírná a kratinká,proti té naší.To se nedá vůbec srovnat. Když napíšu,že si tam lidé udělají před barákem klidně záhon Klívií (Clivia miniata) ,tak to mluví jasně.
Přiznám se ,že mě vlastně nenapadlo se ho zeptat jak je to tam se včelami.Podle toho co mi ale po Skypu ukazuje,tak si myslím,že to tam jen na "chvilku usne",jakoby zpomalí a pak se to zase rozjíždí.U nás je ještě sníh a on mi už ukazuje co mu na balkoně kvete .Vloni tam napadl krátce v zimě sníh (snad na pár hodin) a doprava v Barceloně úplně skolabovala.
Je tam ale zase problém s různými škůdci,které naše zimy zredukují a nebo by tady vůbec nepřežili.
Příroda má v takových podmínkách určitě jiné obranné mechanismy, kterými se škůdci bojuje. Jen tak na okraj, máš za domácí úkol zajistit odpovědi na naše všetečné otázky
. A že bráchovi děkujeme.
No jo,mechanizmy má,ale hmyzákům se tam lépe žije.
Tam zase hraje roli asi pak ten pařák přes léto.Říkal,že tam nelétají mouchy jako tady,že prý jak tam není k dispozici voda běžně jako tady,jako tůně,kaluže po dešti atd. OK. On včelám sice vůbec nerozumí,ale zkusím ho vyzpovídat až se zase ozve.
Samotného by mě to zajímalo.
Podobně jsou na tom i jinde přece ... Co třeba A. cerana ... A jak ta to má zmáknuté ...
. Našla si na to způsob obrany ...
Jiří
Toho tepla je v letošní zimě nějak moc. Podle střednědobé předpovědi má být nad nulou až do poloviny ledna. Zajímalo by mně jestli to má vliv na vyšší spotřebu zásob. Nedíval jste se někdo na váhu, jaký je úbytek hmotnosti ve srovnání s běžnou zimou?
Samozřejmě to má vliv na spotřebu zásob, včely jsou aktivnější, potřebují energii a tu si doplní spotřebou zásob.
Mám na váze jen jedno včelstvo a spotřeba zásob teď není velká (za prosinec kilo nespotřebují). Domnívám se, že větší spotřeba zásob byla na podzim. V tuto dobu, tyto teploty, vzhledem k spotřebě zásob, tak nevadí. Pokud ale teplo vydrží, včely budou více plodovat a pak spotřeba půjde hodně nahoru. Dost asi také záleží na tom jaké včely chováme.
Proč by měla být spotřeba zásob větší, když je teplo? Při mrazu včely více musí mihotat svaly aby vytvořily teplo a tak spotřebovávají více zásob. Také je riziko,že se chumáč nepřesune na další zásoby a uhyne hlady. Ale hlavně, nejvíce zásob padne na jaře na krmení plodu. Na přezimování spotřebuje včelstvo něco kolem 7 kg (to jsem někde četl, ověřeno sledováním to nemám - nebudu v lednu rozebírat včelstvo jestli už ploduje). Zimujícímu včelstvu více vadí náhlé, opakované a extremní změny teplot a s tím spojené rozvolnění a semknutí chomáče.
Mě taky vadí, když do vytopené místnosti, kde si hovím někdo stále chodí a pouští mi teplo ven na mě obšťastňuje chadným vzduchem.
Vy jste na rozdíl od včely savec s o dost jiným termoregulačním systémem
