(21.08.2016 9:10)vocho67 napsal(a): [ -> ]Abych se v tom orientoval, jak velký je ten "slabý oddělek"?
Loni jsem zimoval několik oddělků 7 až 8 rámků 39 x 24 - úspěšně.
Loni jsem zimoval oddělečekk který obsedal jen 4 rámky 42x17.Kdyby přišel pořádnej mráz tak by neměli šanci.Ale on nepřišel. Matičku jsem zužitkoval hned při jarních kontrolách.Na jarní rozvoj by neněli.Na jaře je mladá záložní matka velmi cenná.
Pane Barnate, v pár větách dokážete sdělit co já neumím ani půlstránkou. Díky.
Jen si nejsem jistý tím mrazem, mě přežilo vždycky všechno. Když se ještě nemusela brát měl, zimovali jsme klidně v tenkostěnných plemenáčích na 4 rámky 24 nebo 30, pravda, nikdy ne na nízkém rámku.
Je to absolutní nesmysl ptát se na způsob zazimování včelstva , které obsedá 7 rámků a 3/4 výšky dvou nástavlů L2/3! To samý je mluvit o tom, že úspěšně přezimuje oddělky na 7-8 r.39x24. To už jste se pomátli?..... že tohle by byl nějakej problém????
Včelstva zimující na 5r. 39x24 jsou schopná přežít uplně všecko za předpokladu dostatku zásob. Když lze vyzimovat včelstvíčko na 6r.20x17....tak na co se chcete ještě zeptat? Zachvíli tu budou otázky typu: "Lze vyzimovat včelstvo na dvou nástavcích 39x24?"
To už jsou včelaři fakt tak nesamostatní?.... Na osmi rámcích 39x24 s 12ti kg zásob zimuju všechny "chovné" matky v prvním roce života. V Budečácích to bývalo klasifikováno jako "středně silné včelstvo".....
Ve svých včelařských začátcích jsem si dovolil zimovat inseminovanou matku na 4 rámcích 39x24 v dřevěném plemenáčku. Oddělek v pohodě zimu přežil. Teď bych si to nedovolil.
Jarda se ptal na situaci v 600mnm.
Matky se dají zimovat ve dvou či třírámkových sekcích.
Vždy je to jen o tom jak jim tam narvat dost zásob.
(21.08.2016 9:32)bohemia.gall napsal(a): [ -> ] (19.08.2016 10:46)tom.50 napsal(a): [ -> ]Někdo taky píše, že přemést jen na M. To se nedoporučuje kvůli šoku pro matku a tak se dává jeden rámek s plodem a matkou doprostředka. Má to být ten, kde matka zrovna je, já jí dám na nejmladší, ale s plodem.
Samo se nedoporučuje? Kdo nedoporučuje? Odkud autor čerpal? Napíšu něco z vlastní zkušenosti, protože tahle rada se může stát pro některá včelstva "konečnou".
V případě jednoho plástu s plodem mezi mezistěnami někdy dojde k neochotě matky přejít s kladením na nově postavené mezistěny, nebo přechází pomalu a velmi neochotně. Vzhledem k pokročilé době, dojde k tak výraznému oslabení včelstva, že do zimy je z nich slaboch na pár plástech. Pokud tedy přemetat, VŽDY pouze na mezistěny se zaklíckovanou matkou. V případě nezaklíckování matky hrozí, že se včelstvo vyrojí.
Právě ve zmíněné výše citované přednášce lektor výslovně doporučoval nenechat včelstvu na výběr. Protože jakmile tam "milosrdně" dáte byť i jeden vystavěný či zakladený plást, včelstvo se nerozjede a metoda přestane fungovat.
Sám jsem si takhle naběhl před 3 lety, když jsem smetal včelstvo do TBH a nechal jsem jim tam přivázaný jeden původní plást, aby se jaksi měly čeho chytit a od čeho odrazit.
Po týdnu, kdy se nic nedělo, jsem se poptal a urychleně jej vyndal a sobě nadal do trulantů.
A pak terpve začal cvrkot. TBH dodnes žije, a to velice pěkně ... Je to docela velký zvíře ... Deo gratias ...
Jiří
(21.08.2016 11:46)Milan Havelka napsal(a): [ -> ]Je to absolutní nesmysl ptát se na způsob zazimování včelstva , které obsedá 7 rámků a 3/4 výšky dvou nástavlů L2/3! To samý je mluvit o tom, že úspěšně přezimuje oddělky na 7-8 r.39x24. To už jste se pomátli?..... že tohle by byl nějakej problém???? Včelstva zimující na 5r. 39x24 jsou schopná přežít uplně všecko za předpokladu dostatku zásob. Když lze vyzimovat včelstvíčko na 6r.20x17....tak na co se chcete ještě zeptat? Zachvíli tu budou otázky typu: "Lze vyzimovat včelstvo na dvou nástavcích 39x24?" To už jsou včelaři fakt tak nesamostatní?.... Na osmi rámcích 39x24 s 12ti kg zásob zimuju všechny "chovné" matky v prvním roce života. V Budečácích to bývalo klasifikováno jako "středně silné včelstvo".....
Je docela smutné, když se někdo s minimem zkušeností dovolí na něco zeptat a místo toho dostane klystýr.
Za sebe mohu napsat, raději přitroublé otázky o včelaření, než diskuse, které nemají se včelama nic společného.
(přehlédnul jsem popis velikosti oddělků, omlouvám se)
Ještě doplním, Jaroslav Stoklasa včelaří v 1000m.n.m.
Tam bude vše jinak, než v nížinách. Zima je tam nepochybně podstatně delší a 7 rámků v neutepleném může být průser.
Včelaření v těchto výškách má zas naopak tu výhodu, že několikrát za zimu spolehlivě nastane inverze a krásné teplé slunné dny pro prolet.
(20.08.2016 23:28)misan napsal(a): [ -> ] (20.08.2016 23:00)Jaroslav Stoklasa napsal(a): [ -> ]...
"Za starých časov" sa úľ zužoval podľa obsadených rámkov. Raz som likvidoval po nebohom včelárovi úle a našiel som tam aj celý zimný kabát za prepážkou...
Teraz by nemal byť problém vyplniť to polystyrénom veľkosti rámka, alebo tak nejako. Koniec koncov, aj to kŕmitko by tam mohlo zostať, pokiaľ by Ti ho nejako moc nezalepili propolisom, ale hlavne aby bránilo vnútorným prúdeniam vzduchu.
Myslel som zvisle vyplniť priestor, (nie oddeliť) aby v úle okolo chumáča a hlavne pri jeho uvoľňovaní nevznikali turbulentné prúdenia (Turbulencia je nepravideľný pohyb kvapalín alebo plynu po nepravidelných dráhach - Wiki). aby prúdenie dole - hore včely samé ovládali.
(20.08.2016 23:34)Jaroslav Stoklasa napsal(a): [ -> ]Nemyslím na zatepľovanie. Skôr na odvádzanie vlhkosti. Tie dva otvory, v dne a očko v kombinácii s fóliou a slabým včelstvom... Ide mi o to, či nebude v úľoch pri takejto konštelácii privysoká vlhkosť a ak áno, ako ju eliminovať. Komorovať včelstva nezvyknem, ani slabé. V tenkostennom úli to nemá význam. Jedine vtedy, ak sa zaizolujú všetky strany úľa. A to robiť nebudem.
Tak teraz to nechápem. Alebo chápem? Zúženie úľového priestoru plným materiálom je komorovanie? Kde je tá "komora", ktorá tomu dáva meno?
Pokiaľ som mal ležany vlastnej konštrukcie, tak zadná stena (nebola) bola pohyblivá a "pochodovala" či v lete či v zime vždy za posledný rámik. Aj to bolo komorovanie?
Jardo sice to je proti tobě v nížině, ale mám tady dva oddělky na plastu L2/3 2x6 rámků, přepážka a krmítka a tak budu zimovat.Budo mít jen očko, jen co dokrmím, zavřu dolní česno. Dno mám nízké, plné.
V tvém případě, to co píše Tom, z každé strany tepelněizolační příčku a vlhkost ti bude kondenzovat za ní ve studené zoně, pokud to bude příčka s otvorem. Maximálně bych dal pod to prázdný nástavek, aby se kondenzace nadbytečné vody odehrála tam, nebo ve vysokém dně, a nechal bych jen to očko.
Když vyzimují včely pod sněhem, tak to s tím kyslíkem není zas tak významné. Tedy že tam musí být průvan.
Knihy kdysi myslím psaly o užitečnosti vyššího obsahu CO2, myslím, že snad zpomaluje metabolismus včel.
(21.08.2016 12:46)vocho67 napsal(a): [ -> ]Je docela smutné, když se někdo s minimem zkušeností dovolí na něco zeptat a místo toho dostane klystýr......
....to nejspíš netušíš co je to klystýr....
Asi sme sa zle pochopili. Ja nepochybujem o tom, že prezimujú, ani o tom, či budú mať dostatok zásob. Z dôvodu veľkého a neplánovaného rozšírenia včelnice však nemám materiál (úle, stropy, dná). Preto som to vyriešil tak, že som urobil po dva nadstavky z 19mm steny pre každý takýto odloženec. V tých dvoch nadstavkoch je 14 rámikov, po sedem nad sebou. Z nich asi 10 vystavaných, 4 prázdne. Zvyšný priestor vypĺňa cez oba nadstavky, po celej výške a dĺžke kŕmidlo. Hore je fólia a vrchnáky (4cm polystyrén a plech). Momentálne včely obsadajú na šírku celý priestor po kŕmidlo a dole zasahujú do pol nadstavku (toho dolného). Doteraz som takéto včelstvá nezimoval v takýchto zostavách. V mojej lokalite sú obrovské problémy s vlhkosťou. Preto moja otázka skôr bola myslená na to, ako ju v úli v zime eliminovať. Pre mňa osobne z časových a materiálnych príčin by bolo už najvýhodnejšie do toho nezasahovať. Ale chcel by som vedieť viac názorov, ako takým včelstvám pomôcť. O tom či prezimujú a či tam narvem dosť zásob do konca apríla nepochybujem. Misan, u nás sa za komorovanie považuje akýkoľvek spôsob zúženia priestoru v úli po jeho šírke. Čiže akákoľvek prepážka za rámikmi. Preto možno ten nesúlad s tým slovom. Ide mi o tú kombináciu otvorov s fóliou a slabým včelstvom. Dá sa to otvoriť na celú šírku dna, ale momentálne je taká rabovka, že tieto odložence sa nemajú šancu ubrániť s väčším otvorom. Očko som otvoril preto, lebo vplyvom príjímania zásob (každý trtí deň 1 kg cukru) a plodovania sa tak zvýšila vlhkosť, že po stenách stekala voda, ktorá ostávala na dne.
Neskoré a slabšie odložence /2x3/4 L/ som po krmení koncom augusta zúžil prepážkou a plásty som uložil symetricky - plod dole a zásoby hore. Otvorený zimný letáč bez očka. Prežili všetky v 800 mnm.
(21.08.2016 1:34)tom.50 napsal(a): [ -> ]Komorování má význam u rámku 39, u Langa tuplem!
Proč tuplem? Protože je o 56 mm delší nebo protože je o 8 mm nižší?
(20.08.2016 23:00)Jaroslav Stoklasa napsal(a): [ -> ]Tento rok som podmienkami donútený zimovať slabé odložence v provizórnych podmienkach. Premýšľam, ako ich zazimovať. Potreboval by som poradiť. V prílohe prikladám popis.
Ja som pred rokom zazimoval oddielok v 2 LG 2/3 nádstavkoch po 8 rámikov; zo 16 rámikov bolo včelami obsaddených cca 10, 20.8. (1. deň zakrmovania) mali plod na 3 rámikoch; voľný priestor som nijako nezužoval. Zakŕmil som tak, že spolu mal cca 14 kg zásob. Vysoké dno, horné očko otvorené na vetranie ("sitko"), hore fólia, 4 cm uteplivka (biela), 2 cm polystyrén vo veku. Letáčový otvor na 2 včely. Dno som mal otvorené - odkryté do silných mrazov koncom decembra, potom som im tam symbolicky zasunul kartón, ale aj tak nad nim mali 3 cm medzeru na celú šírku dna. Vyzrážaná voda sa pod fóliou objavila až koncom zimy, po začiatku plodovania; očerneli ušká na rámikoch aj nádstavok pod fóliou. Oddielok prezimoval bez problémov.
Folia na strop nie je vhodmá lebo sa tam zráža voda.
Včely veselo plodujú, vláčia žltý a belavý peľ, tvoria sa medovicové vence, pekne tmavé.
(22.08.2016 8:23)Merkuri napsal(a): [ -> ]Folia na strop nie je vhodmá lebo sa tam zráža voda.
To není 100% pravda. Záleží na konstrukci úlu a na tepelné izolaci nad folií
V zimě jsem si všimnul, jak dokáží včely využít silnou izolaci nad folií.
Pěkně se ke stropu přimáčknou celým hroznem a tím tepelnou izolaci využijí ve svůj prospěch.
Úl sice v zimě nevytápí, každé snížení tepelných ztrát zimního hroznu je pro ně dobré! (i ze stran)
Mám folie i nemám, už to moc neřeším, spíš ano. Ale izolaci nad stropem považuji za dvojsečnou.
U langa je to jedno, je tam dost místa na dost zásob, ale když jsem míval Brennery s krátkou loučkou cca 30cm, tak tam jsem byl radši, když včely zůstaly dole.
Tam jsem zjistil, že stropní izolace je to, co je skoro spolehlivě přitáhne pod strop.
Takže krmný nástavek tam zůstával až do podzimu - zimy a při fumigaci šel pryč.
vocho67
Velmi zajímavý poznatek!
Já mám za to, taky o tom píše pan Sedláček, že do konce roku nechám strop nezateplený, aby vč neplodovala předčasně, v lednu dám zateplená víka. Nedávno jsem to tu popisoval. Tímto vaším příspěvkem se mi zdá, že to snad dělám správně. Díky.
Já bych doplnil paralelu. Vypozoroval jsem, že když zazimuju v jednom sástavku dvě záložní matky na např 4 rámcích a jsou oddělené tenkou přepážkou, tak pohledem z hora je jasně vidět to, co píšete vy, ale ve vodorovné rovině. Chumáče jsou tak, jako by to byl jeden, ale s tou přepážkou uprostřed. Už moje máma říkávala, že se (včelstvíčka)" hřejou jedno o druhé".
KaJi
já to tak neumím zdůvodnit, ale dělám to tak i u rámku 39. Nic se tím nemůže zkazit.
Včely plodujú podla podmienok v akých žijú, n.v. . plemena ... Držať ich na chlade podla úletou Sedláčka je nonces.. No neviem načo je dobré ich zateplovať v januári lebo vtedy už plodujú no fakticky tesne pred vianocami.