Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Nevytáčím nezavíčkovaný plásty. Já mám zavíčkovaný plásty odshora dolů. Voda je od 15,6% - 16,8%. Pokud stále probíhá snůška - je to jediná možnost, jak se vyhnout vysokému procentu vody. Je to sice mnoho práce s odvíčkováním, ale nejsou problémy s kvašením medu. Pokud snůška skončila a med při trhnutí plástam ve vodorovné poloze nekape, pak se dá vytáčet i nezavíčkovaný....ale to je otázka, zda se to vyplatí a jestli včelám pak něco zůstane. Při pozdních snůškách ale mívám problémy, že pod víčky je i 21% - hlavně u slunečníce. Takový zásoby dokážou v úlech do jara vykvasit tak, že se včely neprotáhnou uličkama. Pak takový med radši použít na medovinu, než jim ho nechat na zimování.

Kromě jistoty zralosti medu je tu ještě jeden velký bonus, a to čistý panenský vosk.

Milane, já bych to video potřeboval vysvětlit, prosím.

Já vím, že ta kamera to zkresluje, ale nepřijde mi na můj vkus, že by tam bylo až tak moc včel. Neber to jako popichování, já to prostě z pohledu začátečníka tak cítím, že je to obrovská věž, kde jsou včely sice všude rozprostřeny, ale na můj vkus žádný rámek není opravdu plně obsednutý - je to tak pro to včelstvo opravdu dobře, umí si v takto obrovském prostoru udržovat své důležité podmínky (teplo, ...) pro život? Nepřišlo mi ani, že otevřený plod byl nějak zvlášť obsednutý. Jasně, je to obrovský prostor, zkresluje to kamera, plod je v x nástavcích, ale stejně. Já když vyndám plodový rámek, mám ho přes včely neprůhledný a i tak se většinou nerojí. Což samozřejmě nevím, zda je takto dobře, ale mě to přijde přirozené, že ten jejich prostor prostě ovládají.

Proč tolik beden? Je vážně potřeba, aby měli ve třech prvním VN jen pyl a sladinu a pak teprve více plodu? Jak potom včelstvo v tak obrovském prostoru zimuje? Já si nemohu pomoci, ale mě prostě přijde, že nemůžou tak obrovský prostor a počet rámků využít. Proč vlastně potom dělat takto obrovská včelstva? Má to smysl, když mám v 4-5 VN plod a pyl a teprve potom VN se zásobami? Jak to potom točíš? Celkově by mě zajímalo, jak to potom funguje, to opravdu pak točíš z horních VN na např. 6./7. místě a do ostatních nejdeš? Kolik z takového včelstva jsi schopen vytočit? Kolik ho potom musíš zakrmit?

Jak takové včelstvo zaléčuješ?

Jak často je rozebíráš? Jak se v takovém včelstvu třeba hledá matka?

Přišlo mi, že mají v každém VN uprostřed plod tak cca na 3 rámcích rozesetý ve skoro každé bedně - je to fakt dobře? Já osobně čekal na takovou věž, že tam musí být větší plochy plodu.

Jsem začátečník a takové včelstvo a práce s ním mi prostě hlava nebere a asi nejsem jediný, fakt to potřebuji trochu v rychlosti vysvětlit Díky.

---

Taktéž mi přijde, že při prohlížení je to včelstvo hrozně neklidné, běhají zmateně po rámcích, u mě v klidu sedí na ramku a takhle pobíhají jen když jsou opravdu vystresovaní dlouhou prohlídkou.

Ano, nebylo tam tolik včel, ale je to způsobeno tím, že na začátku května odešla stará generace a to je na tu dobu okolo 3 kg včel. Ono se to během 10 dní doplní. Hodně včel taky bylo za snůškou ( v 15:30) a že přínos byl - to bylo podle nektaru vidět. Včelstvo si v téhle sestavě dovede teplo držet zcela bez problémů. Nemá žádnej smysl mít ve třech nástavcích pyl! Jako nemá smysl si na podzim stěžovat na nedostatek pylové snůšky. Proč tolik beden? Kdyby stačily - nedávám už mezistěny. Bez prostoru nedokážou včely využít nárazovou snůšku. Takovýhle včelstvo dokáže přes 20 kg sladiny denně jen proto, že to mají kam dát. Jak včelstvo zimuje v 5+1? Už jsem to tady popisoval i rozmístění zásob v úle, Hlavní je je že nemá zásoby jen nad sebou ale má je defacto vedle sebe po celé výšce sestavy a na styku s medem má chomáč o výšce cca 90cm a šířce třeba 6-7 uliček. Točím pouze z horních nástavků a to jim pro jistotu ten horní nn nechávám. Nemysli si, že celou sezónu je to takhle v úle jako jste viděli....mění se to tam. Pyl ubývá, zásoby jsou přenášeny...přidávají se mezistěny.... pokaždý je tam jinak. Matku taky přínos stlačí dospodu. Po slunovratu už nezakládají trubčí plásty.... Vloni jsem z tohoto konkrétního včelstva vytočil 174 kg medu a cca 70 kg jim zůstávalo na zimování. Bez kapky cukru. Nekrmil jsem je. Včelstvo léčím pouze Varidolem 3x fumigace. Včelstvo bylo teď rozebráno podruhé....a nebýt toho natáčení , tak bych ještě týden počkal. Matku většinou nehledám. To bych musel rozebrat všechno.... a to trvá tak 45 minut celá operace. Pouze na jaře a na podzim, když jsou relativně malý ji zkontroluju. není potřeba jí každý týden vidět nebo jí malovat nehty. Ten plod je tak rozesetý, protože začala snůška a množství přínosu prostě blokuje plochu.
Ps" Velká včelstva mají výhodu, že už na jaře jsou schopna slušných přínosů. Problém je, že letos není normální jaro. Při normálním průběhu by bylo v úle teď tak dvojnásoběk medu toho co je tam teď....ale začíná nárazová snůška a akát ....tak oni to letos, pokud bude jeden dobrý týden, na tech 150 kg dostanou. S malejma včelama na 4Vn to neuděláš tam, kde ti končí snůška 10.6.

Takhle jsou dneska ty samý včely v 14:53 před bouřkou v podmetu.
[attachment=5138]

Repkový med to už druhé točenie.


Takto škriabem propolis každých 10 dní a je ho zhruba 35g na sololite, to už 3 x .

Máš řepku zavíčkovanou?

áno tak 1/3 rámikov a aj celé rámiky. Plodisko samí agát a matky lezú po mede.

Konečne po daždi ožila facelia.

Já točil dneska řepku, z 50 rámků jsem měl malou hromádku víček a voda 17%.

(09.05.2018 12:57)Krolth napsal(a): [ -> ]Proč tolik beden? Je vážně potřeba, aby měli ve třech prvním VN jen pyl a sladinu a pak teprve více plodu? Jak potom včelstvo v tak obrovském prostoru zimuje? Já si nemohu pomoci, ale mě prostě přijde, že nemůžou tak obrovský prostor a počet rámků využít. Proč vlastně potom dělat takto obrovská včelstva? Má to smysl, když mám v 4-5 VN plod a pyl a teprve potom VN se zásobami?

Přišlo mi, že mají v každém VN uprostřed plod tak cca na 3 rámcích rozesetý ve skoro každé bedně - je to fakt dobře? Já osobně čekal na takovou věž, že tam musí být větší plochy plodu.

Byl jsem u toho a co mě zaujalo nejvíc? Že v těch 6 VN a 2 NN nebyla jediná volna buňka. Ty vcely už to neměly kam dávat musí být nesmírně výkonné a dlouhoveké . A byly úplně v pohode. Z toho ze neměly tu sladinu kam dávat cpaly ji úplně všude a matka pak neměla celistvé plodové hnízdo ale nikde ani miska. Tyhle vcely si to jak bude možnost zase srovnaji a už teď měly na hlavou 4 nastavky medu. A to množství pylu? Jistě ví proč to dělají a jistě ho potřebuji na vyziveni zimní generace. Smekám před včelami které tohle dokazi. A je tam jedna matka .

No já to moc nechápu..v úlech mám oproti Loukymu i Milanovi mnohonásobně více včel, ale na druhou stranu ty jejich medné výnosy jsou u mně jenom z říše snů..Asi jiná rasa nebo nemohlo by to být snůškovými podmínkami?

Letos je to o trochu tmavší než jiný roky.

To jak bylo sucho tak je zaprášenej.

tom.es pokud mas v ulech mnohonasobne vic vcel coz v pripade Milana pochybuju tak mas velice priznive anuskove podminky kdyby byly spatne budes mit vcelstva mensi.takze zbyva bud blba genetika a vcely ti vse promeni v maso nebo spatna metodika vcelare...

Díky Milane za odpověď. Smekám, fakt smekám.

Tom.es: Mě posadila na prdel informace 174kg z tohoto vč a to jim ještě nechal na zimu ... To je skoro moje cifra ze všech včel za celou sezónu xD xD xD no, máme se co učit.

Od Milana se inspiruju a učím asi rok a mám od něj i jedno včelstvo, mám sice hodně odlíšné snůškové podmínky, ale základní filozofie zimování co nejsilnějších včelstev funguje všude a letos je to vidět obzvlášť, zima přešla skokově do suchého léta a to co nakvétá postupně vykvetlo najednou a kdo na to naměl včelky v síle tak toho už moc nedokáže, (možná ještě zaprší a překvapí les, ale tomu už moc nevěřím).
Na Milanově přístupu se mi líbí využití přirozeného potenciálu včelstva, kde není třeba už od konce zimy do včelek vrtat a týden co týden překládat plodiště, jo Louky má pravdu ty včelky to zvládnou a udělají co se po nich chce jenže mám pocit že hlavně z pudu sebezáchovy. Jsou rúzné cesty jak se dobrat slušného medného výnosu a je na každém ať si nějakou najde. Louky před pár dny napsal, že má včelky v polyši, protože je má na produkci medu a ve dřevě by je měl jen na opylení zahrady, nechtěl jsem na to vůbec reagovat, ale proč narychlo vyrábím 5. bedny ze dřeva? Protože nemám čas postupně odtáčet jen z části zavíčkované rámky a Maky už postupně vytáčí, protože v jejich Lang. 2/3 nechce jít přes 7 nástavků.
Proč tohle vlastně píšu? Protože jsem přesvědčen o tom, že včelař ve dřevě nebo v palubkáči není logicky jen hoby opylař zahrádek, jak tu bylo prezentováno (a u Milana to je vidět). Vím, že jsem se několika chybami připravil o 2-3 týdny rozvoje v krátkém momentu předjaří, ale potenciál dobře zimovaných včelek to dohnal.
Pořád se učím a učím se rád

Inzerát: Hledám silného, nejraději ukrajinského chasníka na tahání nástavků. Výška nad 2m, váha: 130kg a víc, štafle s sebou. Zn: Metoda včelaření ala Milan Havelka.

Milane video hezké, poučné co včely také dokážou. Jinak. Pusť si to a uslyšíš proč přestat kouřit .
PN.

Největší včelařské umění a vedení včelstev je teplo a sluneční svit. Letos se to jasně ukazuje. Vše jde samo ani některé tříleté matky není třeba měnit. Nosej a nosej a rostou a rostou. Mnohdy jsem zazimoval obrovská včelstva vzniklá dvoumatečným včelařením, dal jsem jim 30kg cukru na zimu. Na jaře pak celý ten náskok ta energije včelstva, všechno to vyšumělo ve špatném počasí a zimě a bylo z toho prd. Mít teplo je nejvědší včelařské umění.

(10.05.2018 0:09)Petr Střelec napsal(a): [ -> ]Jsou rúzné cesty jak se dobrat slušného medného výnosu a je na každém ať si nějakou najde. Louky před pár dny napsal, že má včelky v polyši, protože je má na produkci medu a ve dřevě by je měl jen na opylení zahrady.....
Proč tohle vlastně píšu? Protože jsem přesvědčen o tom, že včelař ve dřevě nebo v palubkáči není logicky jen hoby opylař zahrádek, jak tu bylo prezentováno (a u Milana to je vidět).

Petře to si špatně pochopil, nemyslel jsem, že ve dřevě se nedá včelařit profi. Můžeš v něm mít třeba 1200 včelstev jako mají Cihlářovi, ale ten výnos je tam prostě jinde, navíc polyš skoro nic neváží, já si vůbec nedokážu představit, že bych se tahal s nástavkama ze dřeva.

Lenže drevo je pevné, húževnaté, znesie pád a vydrží mnohonásobne viac než polyuretán alebo polysterén. Mám úle čo sú 62 ročné z červeného smreku a nič im nechýba a pritom boli natreté len fermežu. Ja sa rád natahujem z plnými nádstavkami keď je v nich dačo.
Čo budeš z nádstavkami robiť o 20 rokov keď sa budú rozpadať?