Podobny,trubec byl jen darmozrout .Nikdo si nevsiml,ze masa trubcu v ule umozni vic vcel pro snusku a likvidace vicero trubcich ramku v jednu dobu zasah proti premnozeni VD.
Jako že trubci krmí plod a kojičky můžou dělat něco jiného?
Když není ve včelstvu trubčina, roztoči se nemají na kom přemnožit.
V OP oproti plodišti na třech nástavcích je všechen plod dělničí zahříván na teplotu která rozmnožování roztoči nesvědčí.
Při teplotách nižších po obvodech koleček plodu v nepřirozených plodištích moderních úlů je šance množení roztoče vyšší.
Máš to ověřené, s tou teplotou či jen dohad?
To že se roztoči přemnožují na trubčině nebude moc pravda.....už 3 sezony vyřezávám všechnu trubčinu a když jí vyndavám tak pod víčky nenajdu pomalu jediného roztoče.....a pak při léčení letním léčení jich spadne hromada....čim si to mám vysvětlovat?
Chceš říct, že včelstvo během léta blbě udrží v celém plodiště 35 stupnů? Ted na jaře bych to bral, ale v létě? Děláš z OP víc než to je.....
(15.03.2019 9:22)Kohout napsal(a): [ -> ]S teplotou co?
citace:
Při teplotách nižších po obvodech koleček plodu v nepřirozených plodištích moderních úlů je šance množení roztoče vyšší.
Udrží, ale jak říkáš blbě. Sem to slyšel od starýho Kamlera.
Ale on je taky pavědec co propaguje kombinované včelaření s vysokým plodištěm.
Tu spadlou hromadu si můžeš vysvětlit jedině tím že se ti vylíhla v dělničině když se ti trubci nelíhnou.
Trubčina se vyřezává jen jednou, to až když se v ní roztoči začnou množit. Asi ji vyřezáváš v době kdy se ještě nemnoží.
Teplota buněk na kraji rámků je nižší. Viz zmiňovaný Kamler. Říkal že to je 17% plochy rámku.
(15.03.2019 9:33)Kohout napsal(a): [ -> ]
Teplota buněk na kraji rámků je nižší. Viz zmiňovaný Kamler. Říkal že to je 17% plochy rámku.
Děkuji, patrně má pravdu, pokud to chápu dobře, tak ta nižší teplota po obvodu rámku u každého zaplodovaného rámku a ne tedy u rámků s kolečkem plodu uprostřed, jak jsi napsal.
No, vím, že každý tomu tady moc velmi dobře rozumí. Ale co když mají včely důvod držet různou teplotu na na první pohled stejných dělničích buňkách? Já vím, že to může znít jako sci-fi, ale je možné, že to má nějakou svou funkci, např. epigenetickou. Pokud by to tak nebylo, tak třeba takový termosolární úl by včelám také pomohl držet stejnou teplotu rovnoměrně na celém díle. Nebo naopak by bylo dobré odstraňovat nejen trubčí plod, ale i kraje dělničího? Jestli to náhodou nevede, k tomu že žádný plod, žádná včela = žádný parazit. Pokud by byl argument OP, že zde včely lépe drží teplotu pro dělničí plod, tak mi přijde mnohem méně pracné totéž v termosoláru. Ale u toho to zatím taky nevypadá nějak skvěle....Já se ve své metodice snažím více přiblížit tomu, jak je to pro včely přirozené, protože ony to umí lépe a bordel jim v tom dělá včelař. Tím, že jim přeházíme kde co a vytváříme snůžku v době, kdy není, tomu asi moc nepomáháme. A nakonec je pořádně promoříme, ale jinak to zatím neumíme, což?
Myslel tím mezeru mezi rámky. Několik (už nevím) řad buněk, dřevo, mezera, dřevo, buňky.
Matka neklade souvislé plochy plodu jako v přirozeném plodišti. Naklade malé kolečko plodu doprostřed plástu a jde klást na vedlejší plást. Vrátí se až začnou včely tepelně ovládat pár buněk po obvodě kolečka a ty zaklade.
Takhle rozjebe plod do více nástavků. Spotřeba včel ktré by se mohly zůčastnit snůšky, spotřeba medu na provoz krásného plodiště oproti OP (okleštěnému plodišti).
Kamler přednáší to svoje vysoké plodiště. Ne OP.
OP má výhodu že v něm se nepřehazuje vůbec nic.
Prevěsujete někdo do medniků, rotujete nástavky, nebo jinak trháte plodiště?
Na tremosolár si vydělat mně přijde pracnější než vyrobit prepážku a koupit mřížku.
S týmto sa dá súhlasiť, ale len v skorej jari. Pri kvitnutí čerešne je plod už celiství, žiadne rozhádzané plochy plodu po rámikoch nie to ešte po nadstavkoch ( teraz myslím NN ).
(15.03.2019 10:14)m.h. napsal(a): [ -> ]No, vím, že každý tomu tady moc velmi dobře rozumí.
A já zas věřím tomu že Kamler je dobrej výzkumník.
(15.03.2019 9:33)Kohout napsal(a): [ -> ]Udrží, ale jak říkáš blbě. Sem to slyšel od starýho Kamlera.
Ale on je taky pavědec co propaguje kombinované včelaření s vysokým plodištěm.
Tu spadlou hromadu si můžeš vysvětlit jedině tím že se ti vylíhla v dělničině když se ti trubci nelíhnou.
Trubčina se vyřezává jen jednou, to až když se v ní roztoči začnou množit. Asi ji vyřezáváš v době kdy se ještě nemnoží.
Vyřezávám všechnu....i první i tu druhou někde i třetí.....a třeba loni jsem nenašel v trubčině jedinýho brouka.....neměl jsem sice potom velkej spad, ale nějakej byl. Budu to dál ještě zkoušet a bádat, ale moc tomu zatim nevěřím, že by roztoč upřednostnoval trubčinu....
To se mi louky na tobě líbí. Že se s tím nesereš a na vše objevené se snažíš přijít sám.
Trošku ti poradím. Nastuduj si od kdy se začínají roztoči ve včelstvech množit. Kdy žijí převážně na včelách a kdy začínají napadat plod.
Až to budeš vědět, necháš první trubčinu vylíhnout a rámky vyndáš. Dej je matce k zakladení začátkem července. A pak vyřež.
(15.03.2019 11:24)Kohout napsal(a): [ -> ] (15.03.2019 10:14)m.h. napsal(a): [ -> ]No, vím, že každý tomu tady moc velmi dobře rozumí.
A já zas věřím tomu že Kamler je dobrej výzkumník.
Ano, taky si myslím, že tomu Kamler rozumí. Jen jsem chtěl naznačit, že nic není černobílé a vše může mít nějaký smysl či funkci. To, že my ji nerozpoznáme, neznamená, že tam není. Když včely dokáží regulovat teplotu na desetinu stupně a my naměříme, že se někde liší, nemusí to být jejich neschopnost...to je vše, jen na zamyšlení. Nic proti nikomu.
Člověk se po roce přihlásí na fórum co nového a stále stejná písnička. Louky vs všici ostatní. Už byste se na to mohli vy...
Plno zajímavostí ti uniklo. To myslím zcela vázně.
Po roce se snad ani nemá cenu se přihlašovat ne...
(15.03.2019 19:23)Michal Vejvoda napsal(a): [ -> ]Člověk se po roce přihlásí na fórum co nového a stále stejná písnička. Louky vs všici ostatní. Už byste se na to mohli vy...
Kdyby se na to vy....znamenalo by to, že nejsem úspěšný a to by mě dost mrzelo. Takže doufám, že je ta závist ještě chvili bude držet.