Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Kdyby to roztoč rozjel podobně, jako v podletí, tak by se brzy vyautoval. Tedy nadměrně virulentní kmeny roztoče by se vyautovaly samy. Je to stejné, jako s tím koronavirem. Každý úspěšný parazit najde rovnováhu vztahu a doufejme, že se koronavir nestane "běžnou chřipkou". Roztoč také nalezl rovnováhu vztahu, akorát s tím, že v tom vztahu figuruje i včelař s jeho akaricidy a produkcí oddělků a k tomu všemu ještě virozy a NC.

Ale on se tak rozjíždí, množí se od časného jara až do podletí furt stejným postupem který vede k neustálému nárústu populace. Že roztoč nalezl nějakou rovnováhu vztahu s hostitelem je totální blbost. Tu rovnováhu zajišťuje včelař léčením. Kdyby ve včelstvu přezimovalo 2000 roztočú jakápak rovnováho by tam byla?? Včelstvo by umřelo ba brouky dřív než by se stačilo rozplodovat.

dávam za pravdu Z. Barnatovi- poznám prípady,keď aprílove,májové roje, neošetrené skolabujú v auguste /srpnu/ na varoa. Takže ani nariedenie či ako to nazvať roztoča rojmi neprináša efekt ,ak včelstvá sú dosť zamorené klieštikom už z jari.myslím ,že tam platí priama úmera čím viac klieštikov po zime tým väčšia ohrozenosť včelstva v nasledujúcich mesiacoch- ale to sa vie už strašne, strašne dávno...

Jak tam může být rovnováha za těch pár let co zná "naše včela" kleštíka?? Rovnováha je se včelou východní díky jejím obr.mechanizmum.Na to aby vznikla rovnováha přece potřebuje evoluce vic let ne?? I proto se občas najdou vcelstva která odolavají bez léčení,ale není to pravidlo.Navic tyhle rovnováhy jsou tak krehke,(vytaženo na jiné přírodní rovnováhy mezi druhy) že stačí málo a jsou narušené a v naší těžce narušené přírodě nemůže o rovnováze být řeč (pokud by se místně utvořila stačí např.jeden zahrádkář SS postříkána,postřik zemědělce,velká melecitozni snůška kterou včelař nezachytí a je hned po rovnováze).

(20.03.2020 19:55)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]Mnozí kritici možná totéž mají ve svých včelstvech, akorát se do nich tolik nekoukají, a proto to ani neví, ani si to nepřipustí, věří své nule.
Nemá smysl včely týrat "léčením" hned, je lépe počkat, až bude teplo. Teď se roztoč stejně nemnoží.

Nemohu Pavle souhlasit s tím, že se roztoč nyní nemnoží. Nebude se množit tam, kde včelstva neplodují, ale po zimním slunovratu to v našich zeměpisných šířkách nebývá obvyklé. Uvedu příklad na jednom konkrétním nejzamořenějším včelstvu.
Očištění podložek 1/3. Dne 2/3 - masívní prolety včelstev - uklízení po zimě. Odečet 3/3 - spad na podložce 23 kousků. Odečet 7/3 - spad 19 kousků. 17/3 - čištění podložek bez odečtu spadu a vložení utěrek napuštěných kyselinou šťavelovou a glycerinem (KŠG). Dnes, tedy 21/3, spad 91 ks, ale zima a vítr, tak i ten odečet není přesný, na podložce řádky suchých cukerných zásob také k přesnosti odečtu nepřispěly. Skutečný spad bude patrně i vyšší. Mezi spadlými roztoči jsou i roztoči světlé barvy, to znamená vylíhlí v buňkách. Také v ostatních včelstvech nárůst spadu po vložení KŠG.

S větou prvou, že kritici věří své nule, naprosto souhlasím. Proto bych doporučoval všem, ihned po oteplení provést monitoring a zařídit se podle okolností.
Vše dobré. JK

Malá úvaha o rovnováze v přírodě:
(Je třeba načíst nějakou učebnici ekologie tj. vědy o dynamice přírodních systémů - (!) ekologie není o ochraně jak se všeobecně uvažuje).

Pokud si rovnováhu představuju tak, že každé včelstvo to přežije, tak taková rovnováha s kleštíkem není ani na včele východní (ale včelař právě o takovou "rovnováhu" stojí).

Ale rovnováha může být taky, že přežije třeba 51% a 49% každý rok odejde (třeba i mnohem horší poměr) a ztráty se nahradí rojením (nějak podobně to může být u včely východní v přírodě, ale to je jen moje domněnka(!), ke které nemám žádná čísla a nechtějí se mi hledat). Ale takové rovnováhy se včelaři bojí, protože za podobné rovnováhy se těžko vydělává na živobytí.

(Jak by to tady vypadalo, kdyby přežívalo všech 10-14 mladých sýkor z každého hnízda? Doopravdy je úmrtnost sýkor v prvním roce života přes 60% a ve druhém roce to není moc lepší. Ale tohle je rovnováha.)

(21.03.2020 11:41)Josef Křapka napsal(a): [ -> ]

(20.03.2020 19:55)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]Mnozí kritici možná totéž mají ve svých včelstvech, akorát se do nich tolik nekoukají, a proto to ani neví, ani si to nepřipustí, věří své nule.
Nemá smysl včely týrat "léčením" hned, je lépe počkat, až bude teplo. Teď se roztoč stejně nemnoží.

Nemohu Pavle souhlasit s tím, že se roztoč nyní nemnoží. Nebude se množit tam, kde včelstva neplodují, ale po zimním slunovratu to v našich zeměpisných šířkách nebývá obvyklé. Uvedu příklad na jednom konkrétním nejzamořenějším včelstvu.
Očištění podložek 1/3. Dne 2/3 - masívní prolety včelstev - uklízení po zimě. Odečet 3/3 - spad na podložce 23 kousků. Odečet 7/3 - spad 19 kousků. 17/3 - čištění podložek bez odečtu spadu a vložení utěrek napuštěných kyselinou šťavelovou a glycerinem (KŠG). Dnes, tedy 21/3, spad 91 ks, ale zima a vítr, tak i ten odečet není přesný, na podložce řádky suchých cukerných zásob také k přesnosti odečtu nepřispěly. Skutečný spad bude patrně i vyšší. Mezi spadlými roztoči jsou i roztoči světlé barvy, to znamená vylíhlí v buňkách. Také v ostatních včelstvech nárůst spadu po vložení KŠG.

S větou prvou, že kritici věří své nule, naprosto souhlasím. Proto bych doporučoval všem, ihned po oteplení provést monitoring a zařídit se podle okolností.
Vše dobré. JK

Díky ze reakci. Já jsem zatím světlé v tuto dobu nepozoroval. Je možné, že už je to všechno jinak, a možná proto jsou někde tak masivní úhyny. V takovém případě asi přestaneme stíhat doplňovat stavy.

Všem výše, co nepochopili znovu opakuji "jedná se o komplexní vztah včetně včelaře". Kdyby vyvážený stav hostitel/parazit nenastal, už bychom skoro žádné včely neměli, nastal by exponenciální pokles. To by se jistě stalo, kdyby byl ze vztahu vyloučen včelař. Věřím, že pak by si příroda následně rovnovážný stav našla a zavčelenost by se na nějaké ± úrovni ustálila.

Cituji:
Všem výše, co nepochopili znovu opakuji "jedná se o komplexní vztah včetně včelaře". Kdyby vyvážený stav hostitel/parazit nenastal, už bychom skoro žádné včely neměli, nastal by exponenciální pokles. To by se jistě stalo, kdyby byl ze vztahu vyloučen včelař. Věřím, že pak by si příroda následně rovnovážný stav našla a zavčelenost by se na nějaké ± úrovni ustálila.

Se vší pravděpodobností by však došlo k úplnému odvčelení daného území. Pokud by roztoč nenašel odpovídající náhradu, vyhynul by též. Po čase by došlo k opětnému zavčelení, opětnému možnému rozšíření roztoče, opětnému odvčelení atd. Až po nějakém tom miliónku let by možná došlo ke koexistenci včel a roztoče.
Z toho by nás již ale hlava zcela určitě nebolela. Tak dlouho se však některým včelařům čekat nechce.
JK

To netrvá milionky, ale do deseti let. To už se na různých místech světa odehrálo.
Opětovné zavčelení?
To by muselo zůstat na vztahu včely a roztoče. Jak se do toho vloží včelař, je po vztahu.

Očištění podložek 1/3. Dne 2/3 - masívní prolety včelstev - uklízení po zimě. Odečet 3/3 - spad na podložce 23 kousků. Odečet 7/3 - spad 19 kousků. 17/3 - čištění podložek bez odečtu spadu a vložení utěrek napuštěných kyselinou šťavelovou a glycerinem (KŠG). Dnes, tedy 21/3, spad 91 ks, ale zima a vítr, tak i ten odečet není přesný, na podložce řádky suchých cukerných zásob také k přesnosti odečtu nepřispěly. Skutečný spad bude patrně i vyšší. Mezi spadlými roztoči jsou i roztoči světlé barvy, to znamená vylíhlí v buňkách. Také v ostatních včelstvech nárůst spadu po vložení KŠG.

A pak nevěříte že za úhyny může broub,brouk. Vemte si jak teplý byl minulý březen .Josef Křapka určitě na podzim léčil dobře a vidíte že přesto má ve včelsvech přez 100broukú už v púlce března. Za plošné úhyny múže jen a jen brouk a i když koncem července proléčíte gabonem,klidně vám včelstva pomřou na (virozy)

Príď si pozrieť moje podložky

Ono je to asi s množením brouka na jaře trochu jinak.
Když je v buňce, tak asi nezáleží ať je jaro, léto, podzim.
Zde ,podle mne , hraje roli to jak se dlouho zdržují mimo buňky.
Teorie Zdenkova - jak uvidí první vhodnou buňku - šup tam - je na jaře mimo mísu.
Vemte si příklad ze zimy - dokáží při nedostatku vhodných buněk tam vlézt i tři.
Na jaře a v létě nikdy !
Tak ,že co to říká : jaro setrvají na včele delší období , kdežto ,v létě a na podzim vyleze a hned se snaží znova rozmnožit .....
Přece jen je tu "Zákon o zachování RODU".
A v období hojnosti -Jaro - by si podřízl větev pod sebou. Sám by se zlikvidoval. Schází mu totiž loupeže....... !!!!!!!!
Se zalétáváním včel by to do podzimu nezvládl se namnožit ke kolapsu včel.
Tak ,že si udělal pravidlo : z jara se množit pomalu , v létě start a podzim ................
A věřím tomu že - O - neexistuje jak se nám snaží namluvit - to by ti šílenci s aerosolem a kolektivním léčením již tuhle válku dávno
VYHRÁLI !!!!!!!!!!!!
Teď jen nalézt tu rovnováhu VČELA - BROUK - VČELAŘ !!!!!!!!!!!!!!!!!! F.V.

Nesouhlasím !! Množej se furt stejně ,To by potom nebyli plošné kolapsové roky kvuli časnému teplému jaru. Přemnožení brouká má přímou úměru s časným teplým jarem.Léčí se furt stejně ale nepočítalo se s tím že velké plodování začne v roce 2019 už v půlce února. V tom byl ten hlavní problém minulého roku. Minulý rok v březnu jsem to tady předpovídal.
Na jaře je broukú málo a tak nebudou 3 v jedné buňce ale věřte tomu že brouci nezahálej a neseděj někde na prázdno.

zdenku množia sa furt stejne, súhlas, každý mesiac sa ich počet približne zdvojnásobí...
ale tá foretická fáza teda pobyt mimo plod môže byť od 4 dní po jedenásť...
...čiže ... na jar a "v podletí" to stejne nemusí byť...

(21.03.2020 14:29)Zdeněk Barnat napsal(a): [ -> ]Léčí se furt stejně ale nepočítalo se s tím že velké plodování začne v roce 2019 už v půlce února.

Netvrď niečo, čo absolútne nie je pravda!!! U nás dokonca aj 60+ včelári liečia ďaleko skôr ako po vytočení medu na začiatku augusta.
Ja som vlani začal začiatkom júna. Čo sa týka podložiek, pri odoberaní meliva pre testy na mor v strede februára by si u mňa klieštika nenašiel takmer vôbec. A to je už po prelete! Založil som podložky naspäť, po mesiaci tam skoro nič nie je.

Ahoj, včera (po ochlazení) mi začaly vylézat včely ven a tam tuhnout, něco asi taky vytahaly kámošky v rámci úklidu.
Co mě na tom zarazilo je to, že to dělají v takové zimě (5st.)
Síto jsem měl nedávno vyčištěné, z něj to vytahané není.
Do večera jich tam bylo asi 2x tolik, než na fotce.
Je to normál? Nepamatuji se, že bych si toho všiml v předchozích dvou letech.
Dělaly to více nebo méně skoro všechna včelstva

Mohli byť pokojne medzi rámikmi aj vsunuté v bunkách. Rozoberal si ich už?

Připadá mi to jako pozůstatek boje, lupičky a obranářky, není jich moc, zúžil bych česno aby se mohli lépe ubránit a lupičky to tak nelákalo.

(22.03.2020 10:15)supec napsal(a): [ -> ]Ahoj, včera (po ochlazení) mi začaly vylézat včely ven a tam tuhnout, něco asi taky vytahaly kámošky v rámci úklidu.
Co mě na tom zarazilo je to, že to dělají v takové zimě (5st.)
Síto jsem měl nedávno vyčištěné, z něj to vytahané není.
Do večera jich tam bylo asi 2x tolik, než na fotce.
Je to normál? Nepamatuji se, že bych si toho všiml v předchozích dvou letech.
Dělaly to více nebo méně skoro všechna včelstva

Není to normální. V tuto dobu může být příčinou otrava z postřiků. Zemědělci teď stříkají řepku, mohou tam být kvetoucí plevele (nejčastěji penízek rolní). Nebo za větrného počasí postřik toxický pro včely zasáhl kvetoucí stromy (jívy, mirabelky). Těch možností je víc. Každopádně pokud je otrávený pyl, hynou včely v úle postupně, tak jak pyl konzumují. Pokud je chladno, zůstávají uhynulé na dně úlu a na česně. Za pár dní to včelstva doženou líhnutím plodu, ale v tuto dobu to může být kritický problém.

Nemusí to ani kvést. V pátek u nás stříkali hnojivem DAM-390 pole s mladým obilím. Pokud se to stříká jako mix, hynou po tom včely:

- směsi s DAM se automaticky posunují o třídu nebezpečnosti výše, právě tak jako výslovně neuvedené směsi přípravků.

Zdroj: Praktický pohled na ochranu včel v intenzivním zemědělství po novele vyhlášky