Včelařské fórum – o včelách a včelaření

(29.05.2020 13:15)Peter Veliky napsal(a): [ -> ]bolo alebo je zaužívané, ak chceme dostať včely do medníka, tak sa do neho dva plodové plasty preložia z plodiska. Ako dostávate včely do medníka vy? Pri rozdielnych mierach, ktoré používate vy, by to ani nešlo. Dík.

Dotaz byl na Toma.50 a trochu by mně zajímalo, jak to dělají zkušení dadantisti.

Přesto jeden pokus začátečníka:
V nízkém nástavku vyndám tři rámky. Na tento nástavek dám
redukci (mininástavek, tím se dostanu na výšku rámku z vysokého nástavku) a pak můžu převěsit dva plásty s vysokého nástavku (v nízkém si nechávám manipulační mezeru po jednom rámku).

Vysoké rámky mají nahoře prostor ze stran, takže pokud do nich ukládají sladinu, tak je včely roztahují do šířky, což mi nevadí (stejně je chci dát pryč).

Když jsou sousední nízké rámky vystavěné a z vysokých vyběhl plod, vysoké rámky odstraním (pokud jsou znovu zaplodované dají se do oddělků), odeberu redukci a doplním chybějící tři nízké rámky.

Chyba může být, že nad nízkými rámky je prázdný prostor, ale nezdálo se, že to včelám vadí, postavily tam na fólii dvě srdíčka.

Mininástavky (redukce) se mohou dále použít, při krmení plochým krmítkem.

Volakedy keď som bol chalan som dal do medníka plod aby tam šli včely a nakoniec som došiel na to že stačí dať prázdny medník a doň dať na kraj medový rámik a včely tam pôjdu samé. Najrychlejšie idú vtedy keď sa tam dajú nevyčistené rámiky od vlanajška. Pevné včely sa tahajú hore aj z matkou ako jej to vyčistia a pripravia na kladenie.

A když nemám pevné včely?

A prečo? Veď včely majú plod už na vianoce a že by prestali plodovať je nepravdopodobné a môžu omedziť plodovanie len na minimum. Množstvo plodu je základ včelstiev a kripliaky patria na likvidáciu.

(29.05.2020 16:09)marek. napsal(a): [ -> ]Dotaz byl na Toma.50 a trochu by mně zajímalo, jak to dělají zkušení dadantisti.

nejsu Tom, nejsu dadantista a zkušený už vůbec né , ale dělám to tak, že na plodiště dám medník a hotovo, jedno esli s mezistěnama nebo soušema. nic nepřevěšuju, nikeho nikam nelákám.

Je pravda, že hlavní důvod mého zásahu byla obměna plodiště a nikoliv lákání, které jsem vzal spíš jako bonus.

tož obměnu bych si nejakým převěšováním a miniredukcama už vůbec nekomplikoval. řeším to oddělkama nebo vytavením.

(29.05.2020 13:15)Peter Veliky napsal(a): [ -> ]Tom.50,
bolo alebo je zaužívané, ak chceme dostať včely do medníka, tak sa do neho dva plodové plasty preložia z plodiska. Ako dostávate včely do medníka vy? Pri rozdielnych mierach, ktoré používate vy, by to ani nešlo. Dík.

Pod vaším příspěvkem odpověděl Petr. Základ je, aby vč mělo dost placu na všechno dole, asi 170 dm2, ale vše co je víc jak asi 120-150 dm2 ve spodním ploštáři, tak se co je víc jak těch asi 150 jakoby nepočítá nebo jak to říct. Vč si tam obsadí co chce, základ ale je, že to nesmí být stejný VN jako je plodiskový, nýbrž nízký. Musí v něm být asi 5-6 N rámků pro trubčinu, prostřídaných dělničími + polsední velký rámek v plodišti je taky SR. Dřív a i to tu někde v minulosti píšu, jsem se domníval, že vč musí mít asi 150 dm2. Není tomu tak, musí to být víc, ne ale neomezeně víc, ale max asi 170, možná 180.

Pokud je toto splněno a do prvního NN se nedá žádná trubčina, ani možnost stavby - vše jsem opakovaně velmi detailně popsal v minulých dnech, pak vč nejen že NN doslova dychtivě obsadí, když je na to dost silné!, ale ani se matka nesnaží jít tam klást, tedy když nedosrtane pro kladení atraktivní rámky naprostředek. Když musím použít někdy zakladený rámek, musí ke zdi!

Každý další nízký medník (jiné než nízké se nepoužívají) se dává vždy pod ty medníky, co tam už jsou. Nikdy nahoru, to by ignorovaly. A to, že ho někdy zanesou neznamená, že je to pravidlo a můžu na to spoléhat, je to jen výjimka.

Zásady. Teplo, žádný průvan, žádné síto ve dně, žádná očka, ale klidně tenkostěnný úl (ve stínu). Ale nejhlavnější je síla. Včelstvo, které chci pustit do medníku, musí být tak silné, že na krajním zadním rámku ve VN musí být tak husto včel, že přes ně není vidět plást. Často vidíme na videích borce jak mu v medníku chodí po rámkách 27 včel. I když mu nějaký med přinesou, vždy je to dosoušeč - takové vč med nezahustí a možná je ten med nejen vlhký, ale dost možná i nehotový.

A nepřehlížejte slovo zadní rámek. Česno uprostřed je špatně, mnohokrát jsem to tu vysvětloval, česno MUSÍ být u strany a sice u levé kdyř ž stojím za úlem, logicky napravo z pohledu čelního. Tím vznikne v úle nějaké vepředu a nějaké vzadu a od toho se odvíjí obměna vysokého díla v Dadantu, která podle chytrých, co mají česno uprostřed, je prý obtížná. Cimala to dovedl (nebo už Řeháček) tak daleko, že má v jednom úle dokonce dvě blinovky a má jedno místo "uprostřed" a dvě místa "v zadu". No jo, no.

Shrnu to jinak. Nědo nechce oppustit knižní (z některých knih) bludy o nutnosti léčit až se mu namnoží brouci, což neustále monitoruje a tudíž se nemůže vzdát sejta ve dně. Kdo nechce mít česno u strany a kdo odmítá očko a kdo nechce mít dvě míry v kednom úle, bude lepší aby se držel mřížky, jedné míry v úle, převěšování plodu, dvojnásobku práce s polovičkou medu (tedy 4x nižší produktivity) a bude mít svůj prastaře zaprděný klídek. Nač něco měnit, nedej Bože se učit něco nového a něco zkoušet. Taky na co "panenský" med, blbě se to vytáčí - musí se opatrně - panenské dílo vyžaduje opatrné vytáčení a nikdo za takový med víc nezaplatí. A tak dále.

A autory je třeba číst pozorně a přinutit se je chápat, ne každý furt dokola vysvětluje - pro ty nejchytřejší je potom jako upovídaná slečna, jak mi včera vysvětlil. Sedláček někde napsal jasně a stručně, že se rozhodl definitivně zrušit míru 24. Co ale se stovkami nástavků a tisíci rámků, které měl v provoze? Začal je používat jako já NN, samosebou bez mřížky. Tady mentální lenoch skončí a řekne, že tedy nemusí mít víc měr v jednom úle, když Sedláčkovi funguje 24 jako jiným 15 nebo 17, tak proč si komplikovat život a nezůstat u všech nástavků a rámků stejných na národní míře 24. A už ignoruje, že ale Sedláček má základní míru vyšší než 24 a hlavně, že pod VN má jako POL NN a ne 24.

Tak směle do toho, půjde to, když se bude doopravdy chtít.

Tome,
evidentne sa Vám nepáči sito, ale pod sitom je tzv. monitorovacia podložka, ktorá podľa mńa simuluje pevné dno. Systém, ktorý prezentujete mám u niektorých včelstiev. Nestíham vyrábať bedničky, tak to robím postupne. Ako však bojujete proti rojeniu, mne sa väčšina včelstiev vyrojila, je to však na 90% tým, že nestíham a nevenujem sa včelstvám tak, ako by bolo potrebné. Systém, dať im v pravý čas prácu, novú bedničku, mi nefunguje, včely to ignorujú, tam by bolo vhodné podľa mňa prevesiť. Oslabím ich aj vytvorením oddielku, aj tak sa vyroja. Matečníky nevylamujem - čas. Takže ako to robíte Vy?

Peter Veliky
Já osobně používám očka, vysoké dna i sita a zatím nemusím řešit problémy s úhyny a hustotou medu.
Ale nepleť si monitorovací podložku a pevné dno.
Pevné dno včely čistí,ale k podložce se přes sito nedostanou a pokud jde někdo k včelám jednou za týden nebo za dva tak plísně vykonají své.
Podložky používám jen přes zimu teď je dno úplně otevřené.
Monitorink 2x v sezoně max na 3 dny a pak znovu otevřené dno a česno naplno.
Všechny včelstva jedu na SS.
Přidávání nástavků v pravý čas.
Zkus fintu s novinama jako u spojování včelstev.
Včely se samy prokoušou a obsadí další plodiště nebo medník až budou potřebovat do té doby jim noviny drží teplo a snižují prostor.

Peter Veliky

Dělám to přesně jako vy, letos se mi to rojí a nebo chce rojit - někde na to přijdu (pozorovat na česně chutě vyrojit se neumím) a když na to přijdu, vylámu matečníky a udělám oddělek. Vloni se to nerojilo a nebo minimálně, rojení je především rokem. Letos se rojí i BF a to je tedy co říct! Ano, letos jsem si to zavinil sám tím, že mi chybělo asi 50 NN s dílem.

Nejde říct, že se mi nelíbí síto. Nikdy jsem takovou pošetilost neměl, to bych já včelám nikdy neuděla! Ale co jsem u koho viděl, nikdy to netěsní. Ale i kdyby to těsnilo. Tady to rozvedu obšírněji.

Opakovaně jsem tu napsal, že je mnoho škodlivých faktorů, stresů, které každý sám, či když se sejdou dva-tři, nic neznamenají. Pak tu jsou takové, které nemůžeme ovlivnit, třeba nepřetržitý tok mikrovln a nebo co leje agrochemická mafie po polích, se smogem ani s emisemi továren. S tím neuděláme nic. Chemické prostředky na polích samy jsou testované a neškodné (nikdo ale nezkoumá co se stane při kombinaci všech rezidují jednotlivě bneškodných chemikálií, které jsou v půdě z minulých let), mikrovlny samy jsou neškodné, testované jsou taky jen ty mikrovlny a ne v kombinaci s dalšími vlivy a i když by působily současně (což se děje) by nic neznamenalo. Ale pak k tomu připočtěme trápení (stres), který včelám dělá zbytečně člověk - kyseliny třeba, "studený odchov", zebrování = trhání plodového tělesa, pančovaný vosk, místo cukru škrobové hydrolyzáty či i inverty chemické místo enzymových, nesmyslné podtrhávání předčasným přidáváním medníků a další a další "drobnosti", které ovlivnit můžeme. Zvlášť škodlivé je používat LBV, kdy se vč v plodišti znemožní chovat dělničí plod hned na 3 rámcích! A další a další nesmysly, které běžně včelaři dělají a vůbec je nenapadne, že tím můžou snižovat celkovou vitalitu svých vč.

Mezi spousty drobných stresů počítám i chození po sejtu. Navíc včela má na nohách velmi sofistikované ústrojí, drápky, jejichž poškození, je nevratné. A přitom včela vypadá normálně, chodí normálně, ale možná má poškozená "chodidla" - aspoň mám za to, že se to nikdy nezkoumalo, někdo se prostě usnesl, že síto včelám nevadí. Možná nevadí a možná jim nohy nepoškozuje. Mechanicky ne, ale je tu jedno velké ALE, něco, co já z nedostatkuvhodného pojmosloví neumím nazvat jinak než "psychika včel". Zkuste si představit, že vám někdo u celého baráku odstraní podlahy a dá místo nich betonářské karisítě z drátu 10 mm a oko 200x200 mm a za dva dni zešílíte a to vy si můžete dát boty opravit, včela ne! A pozor, karisítě jsou svařované, pletivo pletené a to je velký rozdíl na "zasekávání" tenkých "věcí" mezi dráty, které se jen dotýkají a malé skuliny tam jsou. Tudíž si představte místo relativně pohodlné karisítě pletivo.

Možná je to všechno hloupost. Ale faktem je, že včelstva hynou. Nikdo ale nedělá žádný úlcollos nebo systémcollos nebo jak to nazvat. Aby se tedy, když už se to dělá, taky už monitorovalo jaké má kdo vybavení a jakou provozní metodu a čím se zbavuje kleštíka. A pak bychom možná žasli!!!!!!!!

Mě vč nehynou nikdy už spoustu let po sobě, měl jsem jediný úhyn v r 2007 kdy mi padlo na virozy (tehdy ve Vlašimi padlo 97% všech vč, tedy padlo víc než 1.000 vč) všechn 11 vč. A když jsem začínal znovu, řekl jsem si, že moje včely nazažijí žádný stres, který zažít nemusí, že odstraním všechny myslitelné škodlivosti, skutečné i možná jen domnělé, které já ovlivnit můžu. Zatím mi to funguje a který z mých kámošů to začal dělat jako já a předtím úhyny měl, už nemá jediný úhyn.

Ale tvrdit já nic nemůžu, nemůžu nic zkoumat na 35 vč + 30 oddělcích. Zkoumat má výzkumný ústav, ten ale spíš hledí na to, aby KM lidi nepřestali používat, když rejžuje na kšeftování s ní. A když chybí autority a seriozní výzkum skutečných vědců, musíme si nějak poradit sami. Mě to funguje takto a v něčem se třeba mýlím, ale prostě úhyny nemám nikdy. Jsem vychovaný generací včelařů, kteří o sobě a svých vč věděli navzájem všechno a největší potupa byla aby někomu uhynulo včelstvo, když hlady tak to bylo zvlášť hrozné a odsouzené. Dnes se to zvrhlo tak, že kdo nemá aspoň 30% úhynů, není dobrý včelař! Nejen, že se za to nestydí, ale dokonce říká, že šlechtí odolné včely!

Jasně, píšu moc dlouhé příspěvky, mnozí je neuměí chápat a ztrácejí se v nich a když poučky, tak snesou jen holovětné stručné štěky a chtějí i tak složitou věc, jako je chov včel, heslovitě systéme ano-ne. Za to já nemůžu. Dávám tu k dispozici co mi funguje a popiusuju to do nejmenších detailů. Stačí to tak jen udělat u části vč a pak mluvte (to nemyslím na vás konkrétně pane kolego, ale obecně na všechny).

Takže, Peter, jen nevyměknout a nepřevěšovat plod. A zeptám se vás, máte polštáře s trubčinou? Ekvivalent 3 rámků trubčiny podle LBV je správný, jenže ne ve VN, ale v POL!!!!!!!!!!

Zopakuju důvod, někam si to zapište či zkopírujte.

Vč trubčí plod považuje za pro přežití postradatelný, zatímco na dělničím plodu a jeho kvalitě, TEDY KVALITĚ DĚLNIC ale závisí doslova budoucí přežití. Proto si vč přirozeně dává trubčinu na periferii plodového hnízda, tedy mezi "hodnotnější" jádro plodu = dělničího a česno nebo prostě zdroj či přísun chladu (jak víte, že asi plastová monitorovací podložka tlustá např 3 mm neodvádí teplo rychleji, než palubka silná jen 10 mm? Jak víte, že kovová síť negeneruje nějaký elmag či jiný náboj?). Když se totiž vč musí stáhnout do chumáče, obětuje trubčí plod. Ten navíc tím, že larvy mají svůj metabolizmus, tak předehřívají vzduch proudící od česna do plodového jádra s dělničím plodem (to se jim to ale nesmí zničit očky). Proto je úmístění trubčiny doprostřed dělničího plodu nesmyslné a škodlivé. Proto mám jak pro míru 24, tak 30 ale i 34,7 POL 15, kde je 5-6 rámků trubčích (stavebních) prostřídaných dělničími na ukládání nárazových snůšek. Stejný NN 39x15x11 (ale jen s 10 rámky) mám jako medníky a cílem je, aby v medníku nebyl nikdy žádný plod a jen panenské plásty. Drtivě se to daří!

Peter. Vy chete převěšovat plod, ale jaký máte úl? B10 asi že? Tedy nižší než naše 30 (ale mnohem lepší než naše 24) a jen 10 r a ještě řekněte, že používáte LBV. No potom, jestli nemáte POL z NN s trubčinou, pak se vám vč bez převěšování rojit budou - vy je doslova vyháníte z úlu. A vyháníte je, pokud nemáte POL s takovými rámky, jak jsem tu už mockrát detailně popsal, i tehdy, jestli LBV neděláte. Jedna bedna B je málo, dvě MOC! jedna bedna B je super plo dělničí plod a trubčí musí být v NN POL a ten ale z v vysokého nástavku nefunguje. Píšu to tu furt dokola.

Popište nám jak to vlastně děláte a nešetřete slovy, toto není jednoduché a nic sofistikovaného se pár holovětami sdělit nedá (nebo to neumím já). Nedal jste dost informací, jen se strefuju, nakolik jsem se strefil ve vašm případě? Jestli přidáváte bedničky jinam, než pod všechny medníky, co na úle už jsou, pak se fakt divíte, že je nechtějí obsazovat? A jestli používáte mřížku, pak vše výše napsané zase zapomeňte, já mřížkařům poradit neumím.

Pavle,
vy idete na úplne iný systém ako Tom a darí sa Vám. Myslím si, že ak si človek "vymaká" ten svoj systém, tak sa mu bude celkom dariť, ak pri tom aj rozmýšľa. Čo sa týka tých monitorovacích podložiek, mal som skôr na mysli únik tepla. Predpokladal som, že Tom má na mysli toto. Ale po prečítaní jeho príspevku je to celkom inak.
Ja som donedávna "fachčil" presne ako vy. Musím priznať, že som mal lepšie výsledky ako teraz, no mal som viac času. Čo sa týka pridávania bedničiek, teda práce, aby včely nemysleli na blbosti sa mi neosvedčilo, ako som spomínal, možno to robím zle. V dvoch bedničkách niekedy na jar možno pred rokom dvoma mi"vreli" včely, tak som im pridal bedničku bez prevesovania, pri kontrole o pár dní si tú pridávanu bedničku ani nevšimli, tak reku ja s vami vybabrem, dal som ju medzi. Aj tak sa v pravý čas vyrojili. Tento rok mali bedničky pridané, pár medzistienok, aby stavali, aj tak sa vyrojili a postavili veľmi slabo. Proste sa mi pridávanie bedničiek neosvedčilo ako protirojové opatrenie. Čo sa mi osvedčilo, ale Tom je kategoricky proti bolo zebrovanie plodového telesa. To som skúšal pred dvoma rokmi. Takže hľadám optimálnu metódu, bez mučenia včiel.
Tom,
my spolu sem-tam komunikujeme, tak pripomeniem, že som langstrothák. Začínal som na bedničkách 168mm a už druhý rok prechádzam na 241mm bedničku. Vankúš(pol) testujem už asi druhý alebo tretí rok, iba tento som im do neho pridal "trubčaky", ale iba po tri, nemal som viac rámikov po ruke. Takže zostava: vankúš, plodisko a ďalej NN. Zatiaľ to nie je ono, ale verím, že je to iba nedostatkom môjho času. Akoby naschvál sa mi každý rok vyrojí najlepšie včelstvo. Už sa mi stalo, že so stratil genofond, pretože novú matku zrejme chytil vtáčik.
A ako monitorujete spád klieštika po liečení pri pevných dnách? Včelárski odborníci na prednáškach pripomínajú, že je už potrebné liečiť celý rok. Neviem si to predstaviť, ale mám pocit, že vy liečite iba v jeseni a funguje to.

(31.05.2020 14:55)tom.50 napsal(a): [ -> ]Peter Veliky
...
A zeptám se vás, máte polštáře s trubčinou? Ekvivalent 3 rámků trubčiny podle LBV je správný, jenže ne ve VN, ale v POL!!!!!!!!!!
...
Proto je úmístění trubčiny doprostřed dělničího plodu nesmyslné a škodlivé. Proto mám jak pro míru 24, tak 30 ale i 34,7 POL 15, kde je 5-6 rámků trubčích (stavebních) prostřídaných dělničími na ukládání nárazových snůšek.
...
A vyháníte je, pokud nemáte POL s takovými rámky, jak jsem tu už mockrát detailně popsal, i tehdy, jestli LBV neděláte. Jedna bedna B je málo, dvě MOC! jedna bedna B je super plo dělničí plod a trubčí musí být v NN POL a ten ale z v vysokého nástavku nefunguje. Píšu to tu furt dokola.

Príspevok je adresovaný Petrovi, no verejne, tak si môžem dovoliť reagovať.
Tome, ale tvoj postup, jeho pointa, nemá so spomínanou LBV nič spoločné. Pretože v nej je jasne uvedené, že ak je plodiskový rámik vysoký, tak SR musia ísť do neho a do centra. Tvoja metóda ako protirojové opatrenie asi nemá nejaký dominantný vplyv na to, že sa ti včelstvá menej roja. Skôr sa to podobá na postup v metodike Eurodadantu. V spleti mnohých informácií sa niektoré detaily strácajú, no treba na to upozorniť. Máš i kopu inširatívnych postupov či opatrení, no v tom kvante informácií sa potom strácajú...
No ešte mám dotaz. Prečo potom keď ti úľová zostava s "polštářem" 39x15 funguje tak perfektne, máš ešte toľko iných úľových mier a naviac ich ešte chceš rozširovať? Až ti teda metodika v jednej zostave perfektne funguje, tak načo potom ten celý arsenál? Celé to akosi nedáva logiku...

Daniel

Několik rámkových měr mám proto, že stále hledám, baví mě hledat, vymýšlet, přicházet věcem na kloub. 24 mám proto, že na tom bohužel 80% lidí chce oddělky a na lepších mírách ne - to je ta logika, s odpuštěním i vaše, že je přece nelogické si pořizovat včely na jné míře než má většina. "pětatřicet" (347) mám proto, že jsem doufal, že nebudu muset mít POL. Ukázalo se, že POL být musí a tudíž je zbytečná a stačí osvědčená 30. Nicméně mám na ní 5 vč a budu ten úl sledovat dál. Mám i 5 univerzálů s pevným dnem a okýnka jsem zadělal napevno. Mám velmi silný dojem, že jsou v nich vč lepší a medu víc, přinejmenším je to stejné. Chápu jak "revolučně" to zní. Je to tak.

Jste pozorný čtenář a tak vám neunikl můj sen po originál Dadantu 435x30x12. Je tady totiž domněnka, že rámek delší než 39 může mít nějaký vliv. Kvůli zachování zdraví do co nejvyššího věku se nikdy nevzdám čtvercovosti - možnost TS a proto nikdy nepřejdu na ED - to je úkrok nesmyslným směrem. Proč je výška 30 hraniční jsem tu mnohokrát vysvětlil a tak je delší rámek jediná možnost jak dostat do jedné plodiskové bedny víc plodu a prostě plochy. No a delší rámek 42 by mi nic neřešil, při délce rámku 43,5 jde udělat čtvercovou bednu na 12 rámků se všemi výhodami ED a bez největší nevýhody pouze SS.

A ano, moje provozní metoda je Dadant a ne ED = Eurodadant. Já si k úlu Dadant-Blatt ale nepořídím jeho NN, použiju k němu svoje 39x15x11. Jestli si to vůbec pořídím, moje zdraví říká, že raděj už ne...

Kvůli stáří odbourám POL dole, není nutné ho mít dole, je to jen do jisté míry výhodnější. Lze s ním včelařit nahoře nad VN30 (i 24), nakonec, já tak včelařím přes 50 let a moje rodiče myslím od r 1947 měli univerzály 39x30x12 a k nim NN 39x14,4x11. Na výslovné přání jak včelařit bez oddělitelného dna a přesto moderně s POL nahoře bezprostředně nad VN vysvětlím na opkuju výslovné přání - nestárnu jen já a možná by to někoho zajímalo. Ve výnose ani pracnosti není rozdíl když je POL dole nebo nad VN, naopak, odpadá zvedání velké bedny úplně. Jediná nevýhoda je, že se nedá dát v půlce září KK pod nohy a dokonale tak zužitkovat například melecitozní "cement". A třeba pan Cimala má každoročně asi 15 kilo srpnového hořkého medu ze starčeků a on by bez možnosti dát KK dolů v půlce září nemohl existovat a nebo ne tak snadno. Vždy je nutné vnímat i kontext a konkrétní podmínky toho kterého autora. Mnozí to nezdůrazňují, připadá jim to bezvýznamné. Já hořký med nemám nikdy a cement výjimečně a nějaké úly s oddělitelným dnem mi přece zůstanou a tak si případný cement mám jak vyřešit. Tudíž úl s oddělitelným dnem nutně nemusím mít.

LBV jsem opakovaně zkoušel po několik let a nefunguje! Funguje diskutabilně v prvním náporu jarního rozvoje, ale pak dokonale způsobí stísněnost = nedostatek plochy pro dělničí plod a v důsledku toho buď sekundární rojovku - tedy teď a v červnu a i když jí nezpůsobí a rojovka nepropukne, vč bude oslabené, protože bude mít málo dělnic a bude žít ve stresu a pak padne na viry. Tím spíš když někdo ten stres znásobí KM, sejtama v roli struhadel včelích chodidel a dalšího trápení, která včelaři svým vč působí a nebo věčným průvanem a včelami ze studeného odchovu = oslabeně méně vitálními. LBV je vlastně vědomé omezování kladení matek, skotečně moderně myslícími včelaři opuštěné spolu s opuštěním převěšování plodu a mřížky.
Nikomu nic nenutím, prostě jsem to vyzkoušel a dospěl jsem k tomuto.

Ano, v některých letech se mi vč rojí do 20%, možná i malinko víc, v jiných méně nebo vůbec. Třeba se mi rojí, ale neuhyne mi nikdy ani jediné! A opakuju, kdo mě poslechl a začal to dělat podle mě, už úhyny taky nemá. A jestli moje neumělá teoretická zdůvodnění nejsou správná a nebo logická, funguje to. Zkuste to, za to nic nedáte.

Ať se vám daří. Jo a Danieli, vaše příspěvky rád čtu a děkuju za lidi vašeho formátu.

Ďakujem za promptnú a vyčerpávajúcu odpoveď.
Ten uvádzaný originál dadant má v sebe hodne výziev, hlavne u toho, kto si už vyskúšal rôzne iné systémy a mal pri tom otvorené oči a hlavu. No kapacita jeho plodiska je taká, že by sa tam tie LBV rámiky v pohode zmestili. No tam sa treba zmieriť s tým, že bez mriežky to asi nepôjde. No to len na okraj, aby to nevypadalo , že som tou metódou trochu posadnutý. No ja mám s ňou veľmi dobré skúsenosti. I keď som ju tento rok "usekol" skorým podaním len jedného SR , tak nejaká búrlivá masívna rojovka sa neobjavila /ktovie ako v tejto dobe, "co sa deje v úlech teď" / Faktom je že i my včelári sme rôzni, niekto je tvrdý konzervatívec a príčinu problémov či už s výnosmi alebo zdravím , ktoré prichádzajú postupom doby vidí v zmene klímy a iných exogénnych vplyvoch, s čím sa nič robiť nedá, poprípade nanajvíš menia línie matiek. No sú takí, ktorí na to idú ináč, s čím sa nedá pohnúť nehýbu, ale snažia sa svoje postupy "abgrejdovať" - korigovať, s cieľom eliminovať to všetko negatívne zvonku. Asi tu niekde vás radím.../A tak trochu i sám seba/

Peter, po zralé úvaze jsem poslal odpověď jen vám. Už jsem tu psal mockrát jak na to, ale asi že je to zadarmo, tak to nikoho nerajcuje a tak dám konkrétní návod za úplatu. Bez záruky, že mu to bude fungovat. A spíš formou nějakého placeného kurzu. Jenže protože jsem líný zjišťovat jak se kurzy dělají, aby se neporušila nějaká buzerace = zákon, vyhláška či něčí autorská práva, tak nic dělat nebudu.

Vše co vím a umím je možné najít tady na VF.

Tome.50 ako môže byť pri LBV málo miesta pre robotníčí plod, keď má byť plodisko z dvoch nadstavkov CS /JÚ/ 10 rámikových? Pre Daniela; tuším, že roje prídu .

Ale určite vo vyšších polohách, kde včely sále trčia v úľoch, sa to dá čakať. No som zvedavý, do akej miery môže podnecovanie počas tejto dlhej chladnej periódy rojovku ovplyvniť. S týmto postupom mám ešte málo skúseností na hodnotenie, nechám sa prekvapiť. Ak sa nasledujúce dni čo len trochu oteplí, tak do plodísk nazriem /ak ovšem nebudem oberať roje/. Dnes predpokladám že je teplota pri včelách len minimálne nad 10 st. Horšie je, že to vypadá tak, že chladná perióda ešte bude pokračovať, i keď to oteplenie predpovedajú. Skôr to vypadá na ďalšiu dávku roztoku. No čo už, keď som ich "odrezal" od medníkov. Veru, nemáme to my horali ľahké

emer

No právě, opakovaně tu stále dokola říkám, že dvě vysoké bedny jsou moc, jedna málo.

A ještě jinak, ve které bedně ze dvou mají být 3 trubčáky? Já jednak nevěděl, že mají být dva VN a jednak jsem měl za to, že to má být tudíž v horní (měl jsem za to, že má být jedna a tak pojem horní je u jedné blbost).

Pochopil jste to, kde chce vč dělničí plod a PROČ HO CHCE TAM A NE JINDE a kde trubčí? Kde hlavně to chce? Napsal jsem to jasně, několikrát, marně, nechcete to číst, protože je to jiné, než jak to chcete vy.

Máte jakékoli úly,a le to je včelám fuk, ony chtějí plodové těleso tvaru koule a na jejím spodku chtějí trubčinu, ne celé plásty a třeba 3 z 10 ale chtějí na každém plástu jedni u DOLNÍ třetinu té pomyslné koule. Protože by stavěly úhlopříčné kraviny, nejde jim do NN dolů dát vedle sebe SR a proto se musí prostřídat s dělničáky - stejně by tolik trubčiny vč nechtělo a stejně jsou dole dělničáky třeba na nárazovou snůšku, obojí, jak dělničí buňky a trubčina tlumí nárazy, jednou prudké snůšky jindy chladu a proto tomu dal Sedláček jméno polštář, který taky tlumí nárazy.

Koule- Dvě B10 na výšku 56 cm, zešíř asi 36 a zdéli 42
dvě 24 49 40 39

A + 15 jako Dadant- 40 40 39
Škvaři 30+15 " 45 40 39

Prostě ze stejných beden se to udělat nedá, buď dvě míry v jednom úle a nebo klasika = mřížka, převěšování = úhyny a med s výluhem výkalů včelích larev a s reziduy léčiv

Navrhuju - nechme toho, zjevně to nechcete pochopit a akceptovat, nevadí vám, že větší polovina světa používá v jednom úle vedle nízkých na med na plod vysoké rámky V JEDNÉ BEDNĚ a ne místo toho dvě stejně vysoké bedny.

já se s vámi nehádám a opakuju, že vám nikomu nic nenutím, jen mám zdravé včely jako málokdo a nikdy nemám ani jediný úhyn - já mít úhyny, stačila by mi desetina té inspirace, co jsem tu dal já a ihned bych to šel zkoušet, já sám bych šel zkoušet. Ale vy čekáte, až vám to někdo dá komplet na klíč - jedno vím jistě, strašně se načekáte a kouzelný dědeček se nedostaví, na to vemte jed!

A doplním. Jinde tu píšu o zavedení NN s rámkem pouhých 11 cm, už jsem to vymyslel vloni a nestihnul (bohužel jsme to slíbil KTM a moc mu to chybělo, už pracuju na nápravě). No a proč tak hloupě nizoučký NN? No odpověď je u rozměrů Škvařila. Koule pánové je ten tvar co je potřeba respektovat, vašim včelám je ukradený nějaký Adamec, Langstroth, Boconádi nebo B nebo Ptáček (Optimal) nebo Řeháček (Eurodadant) a dokonce i Sedláček (39x34,7) i nn systém (Farrar kolem roku 1938). A kdo to nechce chápat, určitě si to udělá po svém a určitě taky dobře.

Bohužel tady použitý systém nepíše pod sebe sloupce číslic a tak si to musíte umět přeluštit. Právě v tom se to tajemství skrývá. V těch číslech.

Kdyz uz jsi to zmínil,tak tohle je duvod 11 cm rámků a proc ne jinak je snad jasny.Mam u baraku lokalitu s obrovskym množstvím třešní a chtěl bych tento med čistý ale i presto ze je tresni kam oko dohledne v medniku to pak vypadá takhle.Ramek 17nebo 15 je moc proto to chce nižší.plodiste nevytacim ale v medniku je vzdy cca 5-8 takovych to ramku.Verim ze pri 11 cm ramkach a dobrem jaru bude čistý.