Včelařské fórum – o včelách a včelaření

podobně.. i když začínají kvést maliny, včelky jsou poměrně málo aktivní u česna

(27.05.2011 23:32)Axolotlik napsal(a): [ -> ]Není snůška, ochladilo se, tak mi prostě stávkují a nepracují, jak jste na tom vy?

No ony sice nelétají ale v úle makají na zahušťování sladiny

Takto to vypadalo před týdnem než se me vyrojili

Ani jedno, ani druhe, ja uz mam pred kvetem malin vytocen svetly med, takze nemaji co zahustovat a chovnou naladu zatim nemaji, matky krasne zakladaji trubciny a chovnou naladu take moc nemaji, ba naopak, letos se nejak nedari vkladat chovny ramek do medniku

Trubčina

- Ahoj, mám několik rámků optimal plných zavíčkované trubčiny. Mám ji nekopromisně vyřezat, nebo dát nad M.mřížku a po vylíhnutí je uskladnit na jaro a jarní rozvoj.

Mají trubci ve včelstvu v tomto období ještě "protirojový efekt" nebo je už jsou tak trochu navíc? (u některých včel mě přijde, že už je pomalu vyhání, tak nevim co s těma klukama dělat, je mi jich trušku líto)

V době po letním slunovratu již nemají trubci ve včelstvu protirojový efekt. O jejich potřebě ve včelstvu v tomto čase bychom mohli vést akademické debaty, které však nemají smysl. Je nesporné, že odstarněním trubčího plodu lze významě snížít populaci roztočů VD ve včelstvech. Při odstranění trubčích plástů je třeba současně aplikovat i kyselinu mravenčí či gabon a tak dále redukovat počet foretických roztočů. Jsou to tři úkony při jednom zásahu (příprava včelstva na zimování, odstranění nevhodných plástů a podletní ošetření), které mají významný vliv na ochranu zimních generací včel. Při použití gabonu je třeba úkony sladit s medobraním - viz poučení. Protože v místních podmínkách provádím poslední medobraní až v polovině srpna, nasazuji nyní při odstranění trubčích plástů kyselinu mravenčí. Po medobraní vkládám ještě gabon - pokud je nařízen. V místech, kde probíhá poslední medobraní v polovině července je možno, podle mého názoru, počkat s těmito zásahy na toto období.
JK

Já se domnívám, že trubčí plásty od LBV lze v plodištích zrušit klidně o 14 dní dříve. Hned je nahrazuji mezistěnami, které včelky nejen vystaví, ale i většinu zakladou. Problém ale je co s vytaženou trubčinou. Přiznám se, že se mi příčí ji likvidovat, asi jsem měkota a tak ji naskládám do medníků s většími mezerami a nechám trubce vylíhnout. Nakonec veškoré pokusy s odstraňováním trubčího plodu vyzněly tak nějak do ztracena. Ono tajné přání není důkaz a musí se brát s rezervou! Zdraví R. Stonjek

Můj názor je ovlivněn faktem nedostatku souší, takže nemám důvod likvidovat to, co si včelí matka zakladla a ostatní včely vychovaly. Mám pocit, že jen člověk dělá mnohé věci zbytečné a nadbytečné. Kdyby byl onen trubčí plod na nic, proč by to dělaly? nechám-li je vylíhnout všechny, je to v řádu věcí a včelstvo mohu přeléčit KM po vylíhnutí a trubčí plásty použít do budoucí medné komory.

Prosim o radu, co se muze dit?

Mame dva oddelky usazene v ulech zacatkem cervna. Po prendani z plemenacu jsme kazdy zakrmili cca 3 litry cukerneho roztoku, pak jsme je nechali na snusce (u nas je vsechno trochu pozdeji, takze v cervnu naplnomkvetly bezy, zacinaly lipy a les je hned za barakem). Vcelky se pomalu rozsirovaly. Tento vikend jsem si u jednoho ulu vsiml nebyvale velkeho provozu, hned me napadl poroj. Zkropil jsem vcelky vodou z kropitka na kytky a pridali jsme na oba uly nastavek mezisten -- pri kontrole mely vsechny mezisteny v prvnim nastavku vystavene a plne zasob a zavickovaneho plodu. V nedeli vecer jsme do druheho nastavku dali dvouramkova krmitka a asi 2 l culerneho roztoku, abychom je trochu vic prinutili vystavet horni nastavky.

Dnes jsme na rohozi, kterou mame pred cesny, nasli pred tim ulem, u ktereho bylo o vikendu pozdvizeni, velke mnozstvi mrtvych vcel. Zhruba 40 a vic, driv tam byly jednotky kusu. Zaroven jsme v krmitku v tomto ule nasli nejake mrtve vcely. Druhy ul vypada normalne -- krmitko vybrane bez mrtvych vcel a pred cesnem par mrtvolek.
Mame jen ty dva oddelky, dospela vcelstva zadna. Ty ma jedna sousedka cca 200 m daleko a 50 metru vysoko

Jde u toho prvniho ulu o loupez? Nebo se jedna o prirozeny jev a mame necha vcely, at se s tim vyporadaji samy? Jsme zacatecnici, takze nevime. Zatim jsme se rozhodli, ze prestaneme krmit (vcely zacinaji stavet druhe nastavky a i ten divocejsi ul krome tech mrtvolek vypada normalne -- prvni nastavek je obsednuty a plny zavickovanych zasob i plodu) a zaspuntujeme ocka v hornich nastavcich.

Já bych tipnul loupež. Čili pohotovost ... A zúžil bych vstup do úlu, měly by už být dost silné, aby se ubránily, ale slídění začíná. Ono vlastně letos u nás ani nepřestalo ...

v jednom úlu mi stáhly zásoby z medníku do plodiště a jelikož matka neměla kde klást, tak zastavěly celý podmet

Prosím o radu...
Dnes dopoledne mi vichřice při bouřce odfoukla plechovou stříšku s folii a intenzivně, asi 3 hodiny do úlu přes medník pršelo.... Je třeba nějak včelkám pomoci nebo jsou schopny si samy "vysušit" úl? Děkuji za rady

Budete to must nechat na včelách příteli. Věřte, že dobré včelstvo si s trochou vody poradí. Tak držím palce. JK

Včelky si ul vysuší. Pokud je to vylozeně nevyplavilo a nejaké zůstaly v úlu.

(30.06.2011 21:56)Vašek napsal(a): [ -> ]Prosím o radu...
Dnes dopoledne mi vichřice při bouřce odfoukla plechovou stříšku s folii a intenzivně, asi 3 hodiny do úlu přes medník pršelo.... Je třeba nějak včelkám pomoci nebo jsou schopny si samy "vysušit" úl? Děkuji za rady

V roce 2009 se mi stalo to samé, do dvou včelstev pršelo a foukalo asi hodinu, zato fest. Přes stříšky jsem neměl žádnou zátěž dalo se to tedy podle počasí tušit......Dorazil jsem tedy po cca hodině až dvou (dřív jsem nemohl, protože vzduchem lítalo všechno možný - větve, cedule, věci ze zahrad....) z vík jsem vyhodil "promočenej" polystyrén a víka nasadil na včelstva. Včely sice vypadaly jako zmoklé slepice, ale asi jen na povrchu, neboť v průběhu následujícího času jsem nezaznamenal ani ten nejmenší rozdíl od nezasažených včelstev.
Dnes mám přes každý úl přehozenou jednoduchou, neráčnovou stahovací kurtnu a nevím co by muselo přijít, aby to ty úly rozhodilo. Kurtny jsou navíc podle mého mnohem lepší antivandalní opatření (psychologické), než např. cihla na stříšce.
Ať se daří, Libor V.

No ony totiž holky šikovny vytvoří proti dešti takový "kožich" a voda po nich zteče jako po šindely..

Dali ste si už otázku koľko žije jarná a letná včela? Ja mám sprostredkované informácie z tlače. Všeobecne sa tvrdí, že ich čas žitia je krátky, v OVP (odborné včelárske preklady) som pre niekoľkými rokmi čítal (pokus zamerané práve na preukázanie faktu), že život letnej včely je trvá 3 až 4 týždne, teda max. 28 dní a to aj v prípade, že v tomto čase nepracuje. Za tento čas toho včela veľa nedokáže a hlavne vtedy ak je v tom čas daždivé počasie.

Ideálne by bolo urobiť pokus tak, že liahnúce sa mladušky značiť farbou (aspoň 1000 ks) počas jedného dňa, potom ich pozorovať a úbytok značiť až do poslednej žijúcej včely.
Ja som tohoto roku mal možnosť sledovať dĺžku života od preletu až po po ich celý život. Pokus začal 21.4, kedy som robil PRO (protirojové opatrenie), včely dovtedy vyletovali z náhradného letáča (asi 30 cm nad hlavným), kedy včely museli lietať cez hlavný letáč. Včely však prilietali na miesto náhradného letáča a odtiaľ po stene úľa pochodovali smerom dolu a tak do úľa cez hlavný letáč. Nové včely, ktoré začínali svoj nový život po vyliahnutí sa orientovali cez hlavný letáč, ale tie čo boli orientované na náhradný letáč vydržali sadať na toto miesto až do konca života a na tom som založil svoj pokus.
Liahn. posl. včiel17.4
Pokus začal: 21.4, vtedy posledné orientované včely mali 3 dni
15.6, vyleteli posledné žijúce včely

---

Tieto včely žili: 59 dní

Či tento úctyhodný vek dožili všetky včely vyliahnuté 17.4 sa z pokusu nedalo zistiť, ale to čo som zaznamenal môže znamenať, že počas ich života môžu prejsť celou fázou prác, od čistenia buniek, vyhrievania plodu, kŕmenie plodu, prinášanie vody, peľu a nektáru (z prežitých až skoro 40 dní mali na znášky).
Jedna pravda nemusí vyvracať druhú, ich životná púť je závislá od počasia potravy a zdravotného stavu včelstva, tým myslím že ich dĺžka života môže byť rôzna čo nie je v rozpore s iným názorom.

To vyvolává další otázku: která činnost je pro dělnice nejvíce vyčerpávající. Co jsem slyšel, tak je např. pro včelu mnohem náročnější krmení plodu, než zpracovávání cukerných zásob na zimu.

Podle mě je "nejtěžší" výstavba díla. Tato činnost, dělá slabším včelstvům velký problém.

Je možné že by matka v tuto dobu přestala klást??

některé linie včel to dělají - není snůška omezí kladení - tzn, že neproplodují zásoby až na dno a nechávají si rezervu pro další vývoj