tak sa dnes skoncil moj pokus s orechovym klatom #139. No nadseny nie som, ale tak respektujem prirodny vyber. Tri tyzdne dozadu lietali len taky cvrkot, minuly tyzden mi uz bol podozrivy a dnes prazdno. Mozno keby kam oko dovidi nebola zasiata len ta prasiva kukurica, ze by to dopadlo lepsie. Tento rok tie moje pasikave musky skutocne stradaju a z pohladu cloveka to nevyzera moc ruzovo. Nechavam selekciu na ruky prirody, ale je to hra vabank a fakt kapanek na nervy
Včelám je to jedno, ale vyloženě mokré dřevo bude praskat a klát bude mít víc česen než je potřeba. Je proto lepší nechat ho ve stínu vyschnout a občas ho prolít vodou. Zabrání se tím vzniku většího množství prasklin.
(01.12.2014 20:12)jindřich pittner napsal(a): [ -> ]Přátelé, prosím o informaci,zda mohu usadit včely do syrového klátu, nebo zda musí být plně vyschlý....
Jindro, prečo by si<nemohol? Majú vari v prírode vyschnutý strom? Takže žiaden strach. Letáč môže byť hocikde na kláte, dole, v strede, hore a otvor môže mať tvar npr. aj ako trhlina, okrúhly, väčší či menší.ň len pamätaj na jedno, musíš mať možnosť im doplniť zásoby a hlavne aby si mohol v ňom fumigovať.
Já jsem použil taky čerstvý kmen, utáhl ho obručema aby nepraskl a na jaře osadil včelama. Do zimy jdou na 2 patrech volné stavby, zdá se, že jsou vitální a spokojený. Jen jednu drobnost jsem zjistil - na místech, které nemohou úplně ovládat (pod kyblíkem s krmným roztokem) mi vyrostly houby (asi žampiony). Tak čekám, kdy uvidím včelky s houbařskejma košíkama
(01.12.2014 23:39)Anton Turčáni napsal(a): [ -> ]Majú vari v prírode vyschnutý strom? Takže žiaden strach.
Mají a nebo je ještě živý a včely žijí ve vyhnilém jádru,zatímco v okrajové běli proudí ještě míza a nic nepraská. Pokud se ale kmen uřízne,což je v případě klátu jasné,tak dřevní buňky umírají a dřevo jak vysychá praská.To je v případě i uhynulého stromu.Podle toho jaká pnutí při tom vysychání v něm vznikají rupne méně či více. Jinak takový klát z oddenku bude vysychat celá léta.
Skácel jsem 50 letý ořech 1 m nad zemí, aby nepadl na sousedův plot. Uvažuji jej takto surový použít jako klát již v příštím roce a to jako přírodní dutinu přístupnou jen seshora. Ale nevím jak dutinu vybrat. Řetězová pila odmítá řezat kolmo na vlákna, vypálit se to mokré dřevo nedá a jiné ne příliš pracné řešení neznám. Prosím o radu. Že bude ořech na obvodu kambiálního válce vyhánět ratolesti a větve, případně jejich delšího ponechání i celé kmeny, s tím počítám. Bude se to muset řezat.
Františku, sežeň si tesaře. Větší party nají benzínové řetězové dlabačky. Tou můžeš postupně oddlabat nejlépe střed a pak svisle štípat. Každopádně je to výzva. Práce to tedy bude. Vybral si si pořádné dřevo. Ale ta dlabačka maká dobře. Jestli bude na malém těle, tak se ní bude dělat dobře. Jen řetěz stojí docela peníz - tak nezničit.
Dláto přes vlákna - to bych vzdal úplně
Pak že nerostou... ve spodní části klátu mi vyrašil pyjovník. Včelky už nekontrolují celý prostor, ale klima je zřejmě vhodné pro pěstování žampionů. V létě med, v zimě houby
(04.12.2014 17:50)František Němec napsal(a): [ -> ]Skácel jsem 50 letý ořech 1 m nad zemí, aby nepadl na sousedův plot. Uvažuji jej takto surový použít jako klát již v příštím roce a to jako přírodní dutinu přístupnou jen seshora. Ale nevím jak dutinu vybrat. Řetězová pila odmítá řezat kolmo na vlákna, vypálit se to mokré dřevo nedá a jiné ne příliš pracné řešení neznám. Prosím o radu. Že bude ořech na obvodu kambiálního válce vyhánět ratolesti a větve, případně jejich delšího ponechání i celé kmeny, s tím počítám. Bude se to muset řezat.