Včelařské fórum – o včelách a včelaření

tak jsem to tu pročítal a dělal si různé zápisky a vyšlo mi toto (asi to bude zajímat i ostatní začátečníky)
zimoval jsem na jednom nástavku 37x30 teplá stavba, 10 rámků. Když začalo být teplo a včely nosí pyl dal jsem za plod stavební rámek výměnou za nejslabší zásobní rámek. Nyní už ho staví. Nyní podle různých diskuzí mám minimálně dva různé způsoby jak pokračovat. Nemám žádné souše , pouze mezistěny.

A) podle příspěvku př. Peška

• 7-10 dnů před kvetením vložit 2 MS z každé strany plodu (před stavební rámek blíže k plodu nebo za?) asi výměnou za nejslabší zásobní rámky? (toto je otázka č. 1)
• po 5ti dnech zase přidat 2 MS na kraj plodu
• po další cca. 4 dnech přidat nástavek - do něj 3-4 rámy zavíčkovaného plodu - pouze! , bez mezistěn apod. , plod umístěn nad sebou a do dolního místo odebraných vložit MS
• po dalším týdnu (2. polovina květu stromů) do dolního vložit 2-3 MS výměnou za zavíčkovaný plod který vložím do horního a horní již doplním do plného stavu MS nyní již mám dva nástavky a další postup je jaký? (otázka č. 2)

nebo je jiná možnost dle
B) příspěvků př. Polystera

• když nosí včely pyl a mám vložen za plod stavební rámek tak asi po týdnu vložit na kraj jednu MS
• když jsou včely ve všech uličkách je již plod asi na 7-8 rámcích, tak v tu chvíli rozdělím plod a dám ho nad sebe do přidaného horního nástavku/ plásty bez plodu také rozdělit nad sebe a dát je na kraje nástavků a mezi to doplnit MS
• když je plný horní nástavek včel a vše je zastavěno a včely v podmetu visí asi 2 cm dolu, tak v tu chvíli přidám medník (třetí nástavek) s mřížkou. Do něj vložím zavíčkovaný plod (odkud? - otázka č. 3). Do uvolněného místa vložit ještě jeden stavební rámek a zbytek MS a nahoru do medníku také zbytek MS

Toto jsou asi dva pro mne nejdostupnější postupy, jen nevím, který je správný a který je reálný? Prosím poradíte mi vy zkušenější?
Zároveň se omlouvám oběma výše zminovaným, zda jsem jejich postupy nepochopil zcela správně. Také tam jsou v textu otázky a tam tápu více než obvykle
Děkuji moc za rady Karel

Já byl vloni ve stejné situaci a zvolil jsem postup stálého přidávání mezistěn. Lezl jsem do nich každý třetí den a k plodišti nebo i do něj přidával mezistěny. Ven jsem dával souše kde bylo co nejméně zásob a hlídal jsem si aby v něm nebyl pyl. Když jsem měl dané bokem 6 souší dal jsem další nástavek. Plod jsem dal nad sebe a dolu jsem dal 2 mezistěny a na kraj (mám úly s okénkem) stavební rámek. Tím jsem chtěl sledovat jak jsou na tom dole se stavěním. Horní jsem doplnil opět mezistěnami a nechal jsem je vše vystavět a matka to pěkně zakladla. Až potud to bylo perfektní. Sice jsem měl někde vytaženou trubčinu, ale mě šlo hlavně o souše. Problém byl dále vtom že jsem je nechal trochu déle v těchto dvou nástavcích. V okamžiku kdy začala kvést řepka jsem nasadil třetí nástavek. Do spodního jsem dal 3 mezistěny mezi plod a vzadu byl stavební. Do druhého jsem dal opět do plodiště 3 mezistěny a další tři jsem dal dozadu. Ty jsem po vystavění středových mezistěn dal ještě blíž k plodu. Nahoru jsem dal zavíčkovaný plod a otevřel očka, aby mohli trubci ven až se vylíhnou. Asi díky těmto zákrokům se matky neskutečně rozjeli a včely se dostali do strašné síly. Protože jsem s nasazením třetího nástavku trochu otálel vypukla u včel rojová nálada a kolem 9.5 šli ven. Měl jsem asi udělat oddělek, ale to mě přišlo absurdní a tak si ho "udělali sami" .

Díky za takový příspěvek, je super to mít takhle od někoho, kdo je na začátku jako my, ale přeci jen s maličkým náskokem.
Jen mám k tomu otázečky.
Píšeš, že s 3. nástevkem jsi otálel. Je to tedy tak, že včely se dostaly do rojovky ještě před jeho nasazením a dáním MS do 1. a 2. N a tento zásah už jim to samozrějmě nijak nerozmluvil?
A jak píšeš, že se včely díky těmto zásahům dostaly do velké síly. Těmi zásahy myslíš to posouvaní MS, dokud byly ještě na 2 bednách. Hej?
Měj se mnou trpělivost díky Pepa

Když jsem dával 3 nástavek už tam byli matečníky. Vylámal jsem je, ale asi ne všechny a nebo narazili další a šli ven.
Myslím že tím přidáváním mezistěn a podporou stavění jsem docílil toho že se matka rozjela až moc, ale ono to je možná normální protože letos jsem do nich tolik nesahal a rozjeli se taky pěkně. V sobotu chci prohodit nástavky a budu to muset hlídat. Jo a vyrojili se mi vloni 4.5

Řekl bych "sevření do mezistěn". Někdy to včelky vnímají jako omezení a ne rozšíření prostoru. Musí se pomalu, vždy musí být k dispozici prostor na plodových plástech nebo v souších u plodu. S mezistěnami (ve větším) to půjde až bude pořádná snůška.

Asi zítra půjdu do včel, ale s několika otazníky. Jestli rozšiřovat, když bude odcházet zimní generace a snůška je daleko. Přitom jsem včera kontroloval podmety, tak jsou, už pěkně prověšené co mám v 1 nástavku míru 39*27, tak vyberu ty nejnašlapěnější a dám druhý nástavek. A co mám ve dvou nástavcích, tak nejsem si jist jestli jenom prohodit nástavky nebo prohodit a dát třetí nástavek

No nevím zda je snůška daleko. Co vidím tak alespoň u nás nosí z jív a teď i javorů a kvetení třešní je na spanutí. Já bych ti doporučil preventivně rozšířit u slabších prozatím podstavit a u silných nadstavit. Pokud je necháš a vzhledem k tomu, že oteplení a tedy plodování nastalo po 10.4. tak na 1.května vychází líhnutí prvního plodu, tak by se ti mohly záhy dostat do rojovky.
U těch slabších podstavených budeš mít rezervu a ty silnější to již zvládnou i nahoře - to jednodenní ochlazení v neděli přežijí pak dva dny tropy (to stihnou postavit mezistěny) a následující ochalzení už budou nastěhované na novém díle a posilovány líhnoucími se mladuškami. U těch podstavených pak stačí počkat na další oteplení v květnu a prohodit nahoru, možná už budou mít něco postaveno ale určitě to budou mít navoněno po svém a snadněji se tam přemístí a pokud rozšiřuješ soušemi tak se to alespoň uklidí.

Můj názor je ten, že v tuto dobu mít včely pouze v jednom nástavku 39x27 je málo, už měly být od loňska ve dvou a ted přidávat už třetí. Budou se ti rojit ani nebudeš vědět jak. Když už teď ti visí do podmetu ... Jsi v nízké nadmořské výšce, tak na co čekat. Teď rozšiřují včelaři, kteří jsou položení mnohem výše. To čerpám ze zkušenosti jiného včelaře na této míře, kterému se daří.

Mám tři loňské oddělky zimované ve dvou nástavcích 39×24. Přidávám mezistěny, které staví a čtu tady rozšířit až bude snůška a pokvetou stromy. Nevím, ale tady ještě nic nekvete a včely se až přehnaně vyvěšují v podmetu. (foto dole).
Z úlů teče voda, vůně plodování je cíti i dva metry od úlů, tomu přidání nástavku se už asi dnes nevyhnu. Není to nějaké přehnaně rychlé??????

To se vyvěšují ještě ty zimní včely. Jednak jim začíná být teplo a pak

1. nějaká ta snůška je - je vidět čerstvá sladina v plástech
2. plásty si zaplnily jednak pylem a pak plodem, který aby mohl být krmen a měl přístup vzduchu tak potřebuje více prostoru v uličkách a holky se tudíž přesunuly níže aby té mládeži daly prostor
   

Raději rozšiřovat dříve, včelám chvíli trvá než si udělají pořádek, když jim v tom uděláme "bordel" a pak už mají prostor a můžou nosit, kam chtějí. Týden před je už na poslední chvíli .

Jelikož jsem zastánce metody co nejšetrnějšího přístupu ke včelstvům, snažím se do nich chodit co nejméně! HLAVNÍ JE NEDĚLAT Z TOHO VĚDU.
Každý zásah včelaře, ať je sebešetrnější, je pro včely šok - zbrzdí rozvoj, můžete zamáčknout matku atd.

Řeknu zcela otevřeně, že když mi včely obsednou celý horní nástavek (zimuji ve dvou), tak jednoduše v dubnu prohodím nástavky(asi 3 týdny před rozkvětem řepky). Tím si zakladou rovnoměrně oba dva nástavky. Zároveň do horního dám jednu mezistěnu nebo jeden stavební rámek pro monitoring stavebního pudu. Na začátku květu řepky dám mezi ty dva jeden nástavek složený z mezistěn a krycích plástů na okrajích. Doprostředka dva plásty s otevřeným plodem. Jo a medník samozřejmě oddělit mřížkou.
Dobrý je vychytit matku a dát ji pod mřížku.

Je to jednoduchý a účinný.
Hezký den P.

Zeptal bych se, jak při takovém postupu, ale i obecně, nevytočit zbytek zásob cukru, které včely nespotřebují přes zimu.

to mě ani nenapadlo, že by včely zachovaly plásty s invertovaným cukrem. Ještě jsem se s tím nesetkal. Včely mají velkou spotřebu na jaře a určitě všechno vyberou.

Jsem začínající včelař proto se ptám, nepřijde mi, že by "všechno určitě vybraly". Do medníku / medného nástavku by měly asi jít jenom prázdné souše nebo mezistěny nebo ne? Maximálně s plodem.
Nebo se pletu?

Také nad tím uvažuji, zbylo mě pár souší a hodně je jich se zbytky cukerného roztoku, třeba jen kousky , ale jsou tam. Chtěl bych ale zkusit využívat medné komory a tyto plásty nechat pro včelky.

děkuji zatím za příspěvky...byl jsem u včel a udělal toto:
u 1. jsem dal MS před a za plod - tedy jako 2. a 6. rámek . 7. mám stavební už skoro zastavěn trubčinou.
u 2. a 3. jsem dal jednu MS až na kraj jako 10. rámek
u všech těchto tří včelstev bylo zakladeno vajíčka asi 4 rámky...
ale u 4. bylo zakladeno vše....přidal jsem tedy nástavek, ale nevím jestli dobře....do horního jsem dal POUZE 4 rámky se zavíčkovaným plodem...dolu jsem místo nich dal MS...veškerý plod jsem uložil nad sebe....počítám, až třeba za 4 dny dám další plod nahoru a dolu zase doplním MS....je dobře že jsem do horního nástavku dal POUZE ty 4 rámky a ne i MS ? Děkuji

Tak jsem včera jedny včely zrušil, neměly žádný plod. Trochu jsem podcenil situaci, myslel jsem, že jsou jen ve dvou NN a zásoby mají v 1 NN, tak jsem to spojil se stěhováním loňského oddělku. Nakonec z toho byla dvou hodinová operace a včel ve vzduchu, jak při rojení (taky jsem neviděl žádného ze sousedů na zahradě ). Ze zrušeného včelstva byly 3 NN včel a 2 NN zásob + ještě pár rámků s pylem. Jeden NN se zásobami přišel do loňského oddělku a vysypané včely se nacpaly na úl sousedního včelstva. Zítra budu muset přidat někam ty zbývající rámky se zásobami a pylem.

(26.04.2013 11:00)koubin007 napsal(a): [ -> ]Jelikož jsem zastánce metody co nejšetrnějšího přístupu ke včelstvům, snažím se do nich chodit co nejméně! HLAVNÍ JE NEDĚLAT Z TOHO VĚDU.
Každý zásah včelaře, ať je sebešetrnější, je pro včely šok - zbrzdí rozvoj, můžete zamáčknout matku atd.

Řeknu zcela otevřeně, že když mi včely obsednou celý horní nástavek (zimuji ve dvou), tak jednoduše v dubnu prohodím nástavky(asi 3 týdny před rozkvětem řepky). Tím si zakladou rovnoměrně oba dva nástavky. Zároveň do horního dám jednu mezistěnu nebo jeden stavební rámek pro monitoring stavebního pudu. Na začátku květu řepky dám mezi ty dva jeden nástavek složený z mezistěn a krycích plástů na okrajích. Doprostředka dva plásty s otevřeným plodem. Jo a medník samozřejmě oddělit mřížkou.
Dobrý je vychytit matku a dát ji pod mřížku.

Je to jednoduchý a účinný.
Hezký den P.

No neviem či je zrovna toto najšetrnejší spôsob.Osobne pri tomto spôsobe vidím viacej nedostatkov.Plodové teleso je prakticky rozdelené vysokým nadstavkom,čo je podľa mňa hrubý zásah a spoľahlivo môže fungovať len pri silnej znáške,kde včely stredný pridávaný nadstavok vystavajú behom pár dní a matka ho postupne rozkladie,ak už včely do toho času predčasne nezanesú sladinou vystavané medzistienky.V prípade že sa zhorší počasie prípadne repka nemeduje a stavba viazne,plodové teleso je prakticky rozdelené,matka nekladie v strednom nadstavku lebo v podstate nemá kde a vo vrchnom včely z veľkou pravdepodobnosťou budú pociťovať osirelosť a založia náhradný chov.Takže z veľkou pravdepodobnosťou bude nutná kontrola vrchného nadstavku na prítomnosť materských buniek.
Osobne rozširujem tak aby som plodové teleso nerozdelil a teraz na jar to dodržujem na 100% .Nie je problém pridať nadstavok, ak včely dá sa povedať na čierno obsadzujú plodisko až po poslednú uličku.No plodové teleso nemusím pritom rozdeliť.S plodiska vyberiem podľa sily včelstva obyčajne pri prvom rozšírení 2- 3 zaplodované plásty zo zaviečkovaným plodom,a dám ich do stredu pridávaného nadstavku.V plodisku plodové plásty stiahnem opäť k sebe a za posledný plodový plást vkladám medzistenu a to vždy na každú stranu nadstavku jednu,takže plod zostáva nad sebou v 3NN nadstavkoch. Toto všetko kombinujem zo zámenou nadstavkov,pričom spodný prázdny nadstavok ide na plodisko,kde preberá funkciu medníka.Celé toto rozšírenie smerom hore je bez použitia materskej mriežky a robím ho obyčajne pri kvete ovocných stromov.Následne až v prvých dňoch kvitnutia repky zakladám materské mriežky na plodiská,čo je dostatočne dlhý čas k tomu, aby do konca kvitnutia boli medníky čisto bez plodu.
Každý má ten svoj osvedčený spôsob kedy a ako postupovať,preto môj príspevok neber ako návod,ale ako názor.

(26.04.2013 14:32)karelretik napsal(a): [ -> ]děkuji zatím za příspěvky...byl jsem u včel a udělal toto:
u 1. jsem dal MS před a za plod - tedy jako 2. a 6. rámek . 7. mám stavební už skoro zastavěn trubčinou.
u 2. a 3. jsem dal jednu MS až na kraj jako 10. rámek
u všech těchto tří včelstev bylo zakladeno vajíčka asi 4 rámky...
ale u 4. bylo zakladeno vše....přidal jsem tedy nástavek, ale nevím jestli dobře....do horního jsem dal POUZE 4 rámky se zavíčkovaným plodem...dolu jsem místo nich dal MS...veškerý plod jsem uložil nad sebe....počítám, až třeba za 4 dny dám další plod nahoru a dolu zase doplním MS....je dobře že jsem do horního nástavku dal POUZE ty 4 rámky a ne i MS ? Děkuji

U 2-3 pokud to chápu tak je plod již na předposledním rámku a ty jsi dal mezistěnu na jeho okraj pokud to tak je tak by to znamenalo že je nástavek plně obsednut a měl jsi již přidat další.Pokud je plod ale někde na třetím 4 rámku od zadu jako u 1 měl bys postupovat jako u 1.U 2-3 mezistěna bude vystavena ale včely jí zřejmě zanesou sladinou lépe je starší dílo odsouvat od plodového hnízda a nahradit ho novím tedy mezistěnou.U 4 postup správný jen doufám že jsi tam nenechal jen ty 4 rámky ale kolem jsi to doplnil pokud né tak dej pokud máš nějakou soš třeba ze zbytkem zásob jako krycí rámek z každé strany krajních plodovích rámků a klidně to doplň mezistěnami pokud máš souše tak to prozebruj.Jen již nepřevěšuj nahoru další plod matka si tam přejde a bude klást pokud jí to místo dovolí nahoře tím že bys jí tam přidal další plod zezdola tak jí prakticky zabereš místo a i mezistěny zde budou lépe stavěny jak dole.U nástavkového včelaření je spíše snaha ve vhodnou dobu dostat plod dolů proto se méně proplodovaný nástavek kterým bývá spodní prohodí ve s nástavkem kde je právě hlavní plodové hnízdo.Matka opět postoupí do vrchního méně proplodovaného nástavku následně.
Já radši po zimě jaká byla a pokud mi to síla včelstev dovolí odeberu spodní nástavek při prvních prohlídkách v té době je plodové hnízdo stejně pouze v jednom nástavku,sice je pak zůstavší nástavek plně obsedán ale vzhledem k tomu že plodu bylo minimum tak mi matka následně velmi rychle proploduje celý nástavek protože včely jsou schopny postarat se o plod kdekoli v nástavku přičemž k vyhřívání a udržení potřebného tepla mají relativně malý prostor a já následně udělám to co ty u 4.Při vyším počtu včel mi to umožní v době kdy je dost práce poměrně rychle vše udělat se vším už je hnuto a není třeba vše rozpáčit jak je tomu po zimě kdy je vše přitmelené .Přičemž kombinovaný sistém mi umožňuje další varianty.Toto nedělám při dřívějším příchdu jara kdy je plodu nepměrně více jak letos stačí nahlédnou na příspěvky před třemi týdny kolik měly včelaři zavíčkovaného plodu,následně ve vhodnou dobu prohodím po mírných úpravách nástavky to už ale plod zasahuje i do spodního nástavku.Píši o rámkové míře 39x27,5 a pokud bych dnes začínal a chtěl včelařit nástavkově v kombinovaném sistému šel bych ještě do vyších měr u vysokého nástavku něco podobného co popisuje přítel Sedláček v posledním čísle včelařství tak 39x35.