děkuji, již mám rozšířeny tři včelstva na dva nástavky....čtvrtý je stále slabší a je ošklivý počasí...chci se zeptat na toto. Zkusím u toho čtvrtého dávat vždy po asi 4 dnech 2 mezistěny doprostřed plodového tělesa a ty zaplodované co vyndám vložím do nástavku nad ten plod a z boku dám zábrany. Za další třeba 4-5 dní vyndám další plod a zase ho vložím nahoru a opět z boku udělám přepážky. Takto než bude plný celý horní nástavek. Někde jsem to tu vyčetl a příjde mi to logické. Jen nevím jak vypadá ta přepážka....stačí zavěšená překližka? Musí být přikrytý spodní rámek tak, že spojený prostor bude pouze přes plodové rámky? Jak správně funguje tato přepážka? Děkuji
tak už jsem našel jak jednoduše udělat tu přepažku....přippevnit překližku na rámek...jednoduché....
http://www.eurodadant.cz/cs/zbozi/blinov...eurodadant
ale furt nevím, jestli stačí dát tuto přepážku vedle plodových rámků a to je vše a nebo jestli musím přikrýt i viditelné rámky spodního nástavku....aby byl ten oddělený prostor víceméně včelotěsný (což úplně nepůjde, ale co nejvíce omezit vstup do odděleného prostoru) a nebo je to jedno a nechat jen přepážky z boků plodových rámků a spodek neřešit. Děkuji
jak říkáš, udělej jen sololit na ten rámek a ten zavěš na konec.
(04.05.2013 7:11)karelretik napsal(a): [ -> ]... tak už jsem našel jak jednoduše udělat tu přepažku....přippevnit překližku na rámek...jednoduché....
http://www.eurodadant.cz/cs/zbozi/blinov...eurodadant ...
Na co je ten kruhový otvor v tý Blinově přepážce? Překližka je předpokládám z obou stran rámků, o něco širší, než rámek, aby utěsnila úl napříč...je totak? Dík
Pozor, dáváme dohromady Blinovu přepážku, která se užívá při komorování v Dadant systému, a
zateplovací rámky, pomocí nichž se účelně zužují včelstva a umožní se jim lépe zvládat tepelný režim. Ještě je u dvou včelstev, která jsou slabší, mám.
U Blinovy přepážky tím otvorem včely přenášejí zásoby, které jsou přesunuty za ni. Simuluje to snůšku a stimuluje včelstvo, které zase díky té přepážce opět má lepší teplený režim, což ovlivňuje jeho rozvoj, ale také pomáhá proti NA.
Jiří
Pomáhá to proti NC nebo snad proti NA? NC příliš nevadí zvýšená teplota, ne?
Díky za připomínku, Petře, mea culpa, samozřejmě proti NA. Dementia senilis
... Opravil jsem. Proti NC ne, ta snáší vyšši teplotu velmi dobře ...
Jiří
(04.05.2013 7:11)karelretik napsal(a): [ -> ]tak už jsem našel jak jednoduše udělat tu přepažku....přippevnit překližku na rámek...jednoduché....
http://www.eurodadant.cz/cs/zbozi/blinov...eurodadant
ale furt nevím, jestli stačí dát tuto přepážku vedle plodových rámků a to je vše a nebo jestli musím přikrýt i viditelné rámky spodního nástavku....aby byl ten oddělený prostor víceméně včelotěsný (což úplně nepůjde, ale co nejvíce omezit vstup do odděleného prostoru) a nebo je to jedno a nechat jen přepážky z boků plodových rámků a spodek neřešit. Děkuji
Když tohle čtu tak si říkám, že by skutečně měl včelař před chovem včel projít povinným kurzem, školením aby ho nenapadali takové věci.
Je vidět, že Karel zimní čas málo využil na vzdělávání a načerpání informací od zkušenějších, případně absolvování nějaké praxe.
Rozmlouvat ti to nebudu aby jsme zase nešli do konfliktu. Udělej to jak popisuješ a vsadím se, že už nikdy tohle neuděláš!! Vytáhnout jen dva plodové rámky a přisunout k tomu kus překližky, sololitu nebo něčeho jiného? To je jako kdyby jsi se sám přikryl jedním listem novin a přespal při současných nočních teplotách venku! Viděl jsi někdy včelí dílo - roje mimo úl? Určitě se na vnějších plástech nenacházel plod! Překližka to nezachrání - na ní se včely neudrží, aby dostatečně zahřívaly vytažený plod.
Popřemýšlej o tom!
(03.05.2013 9:00)karelretik napsal(a): [ -> ]děkuji, již mám rozšířeny tři včelstva na dva nástavky....čtvrtý je stále slabší a je ošklivý počasí...chci se zeptat na toto. Zkusím u toho čtvrtého dávat vždy po asi 4 dnech 2 mezistěny doprostřed plodového tělesa a ty zaplodované co vyndám vložím do nástavku nad ten plod a z boku dám zábrany. Za další třeba 4-5 dní vyndám další plod a zase ho vložím nahoru a opět z boku udělám přepážky. Takto než bude plný celý horní nástavek. Někde jsem to tu vyčetl a příjde mi to logické. Jen nevím jak vypadá ta přepážka....stačí zavěšená překližka? Musí být přikrytý spodní rámek tak, že spojený prostor bude pouze přes plodové rámky? Jak správně funguje tato přepážka? Děkuji
Vymýšlíš a zbytečně si komplikuješ život.Počkej až bude stávající nástavek plně obsednut pak vem tři rámky ze zavíčkovaným plodem sraž plodové hnízdo a na jeho okraj dodej po mezistěně třetí dej tak aby mezi mezistěnou a další mezistěnou byl jeden již vytavěný rámek i když si troufnu říct že včely jsou v této době již schopny se postarat i o dvě mezistěny u sebe .Odebrané plodové rámky dej nad plodové hnízdo z každé strany krycí rámek pokud máš souš je to lepší pokud né tak tam dej holt mezistěny a nástavek klidně doplň mezistěnami pokud nemáš souše případnému zebrování,pokud to uděláš když je stávající nástavek plně obsednut tak se neboj že by se včely o plod nahoře v přidaném nástavku nepostaraly a i mezistěny budou rychle stavět a matka se velice rychle bude stěhovat vzhůru.To co vymýšlíš ty by znamenalo přendané rámky z každé strany teplodržnou přepážku a k tomu i nějak oddělit prázdný prostor nad rámky ve spodním nástavku do doby než ho zaplníš rámky.Začínají ideální podmínky pro rozříření a to i ve vyších polohách a hlavně se v tom nebudeš hrabat co tři dny,takové časté návštěvy určitě včelám neprospějou.
(04.05.2013 12:57)Jiří Matl napsal(a): [ -> ]Pozor, dáváme dohromady Blinovu přepážku, která se užívá při komorování v Dadant systému, a zateplovací rámky, pomocí nichž se účelně zužují včelstva a umožní se jim lépe zvládat tepelný režim. Ještě je u dvou včelstev, která jsou slabší, mám.
U Blinovy přepážky tím otvorem včely přenášejí zásoby, které jsou přesunuty za ni. Simuluje to snůšku a stimuluje včelstvo, které zase díky té přepážce opět má lepší teplený režim, což ovlivňuje jeho rozvoj, ale také pomáhá proti NA.
Jiří
Nechápem kto vytiahol na svetlo Božie Blinovu priehradku, tá bola v móde v rokoch 50-tich a 60-tich a používal som ju i ja. Nič sme s ňou nedosiahli, hlavne preto, že včely nevyhrievajú celý priestor (a to sme vtedy nevedeli), kde je plodisko, včely dokážu potrebnú teplotu 35,6°C udržať zomknutím včelích tiel, v mieste kde ošetrujú plod. A veriť tomu, že včely prenášajú zásoby a tým navodia znášku, nechcem použiť nevhodné slove, je nadhodnotené.
Včely začnú "ujedať" zo zásob mimo plodového chumáča až vtedy, keď sa plodové teleso priblíži k nim. Ak si dobre všímate včely na pláste s väčším objemom zásob, vyjedajú bunky s medom až tesne pred položením vajíčka matkou.
Keď som už pritom, priehradka vo včelstve by urobila dobré služby v zime, pretože ňou by sme mohli vymedziť priestor povedzme 6-7 uličiek a skutočných zásob (nie fiktívne) v množstve 1,8-2,0 kg na plást. Včely by nemohli si vybrať miesto kde je menej zásob a do jari nám padnú pred "bránami", zásoby sú v úli ale ďaleko. Potom píšeme že "zásoby mali a predsa nám uhynuli.
Takže krátko a jasne, treba prezimovať silné včelstvá, ktoré po rozídení zimného chumáč obsadí min. 6 a viac celých uličiek, podmienkou k tomu je ešte aby na obsadených plástoch bolo dosť zásob. Potom po prvých liahnutí jarných včiel, tie potom obsadia aj neobsadnuté plásty s medom a nebutete potrebovať žiadne Blinove priehradky. Predstavte si amerických včelárov, aby pracovali-včelárili s týmito priehradkami
Dnes v době nástavkového včelaření kdy je možno odstěhovat zásoby do nástavku pod plodové hnízdo a chovu silných včelstev přemýšlet o Blinovo přepážce je tak troch mimo mísu.Tento pojem spíše nahradil pojem medná komora mimo jiné jakási spižírna pro nárazovou dobu nouze v dosahu včel bez toho aby se matce zmenšil prostor v místě kde nejradši ploduje.
Jestli jsem dobře pochopil, tato debata o přepážce je vlastně takové uhnutí od Karlova dotazu o rozšiřování včelstev na jaře. Karel je začínající včelař a nemá dostatek souší a i to včelstvo není v dostatečné síle. Aby včelstvo vybudoval, rozdělí jej do dvou nástavků (na výšku), plodové těleso do horního a zásoby do spodního, přidá nahoru 1 mezistěnu do plodového tělesa a zbytek neobsazeného prostoru v těchto nástavcích omezí přepážkou. Je srdečně jedno, zda jde o přepážku s dírou (Blinovu) nebo přepážku bez díry. Po vystavění mezistěny může přidat další mezistěnu (či dvě ?), jeden plást shora přesunout do spodního nástavku a posunout přepážky atd.. Přepážku bych v žádném případě naházel na smetiště. Já je tímto způsobem využívám při stavbě záložních včelstev z oddělků (od 3 plástů) a fungují. Jestli jsem to pochopil špatně ...?
JK
(26.04.2013 9:46)Josef Lekki napsal(a): [ -> ]Raději rozšiřovat dříve, včelám chvíli trvá než si udělají pořádek, když jim v tom uděláme "bordel" a pak už mají prostor a můžou nosit, kam chtějí. Týden před je už na poslední chvíli .
Takto to aplikujem aj ja. Ako vodič z povolania a hlavne v kamiónovej doprave, nemám nazvyš čas a nemôžem robiť zásahy včas.
(05.05.2013 8:01)Josef Křapka napsal(a): [ -> ]Jestli jsem dobře pochopil, tato debata o přepážce je vlastně takové uhnutí od Karlova dotazu o rozšiřování včelstev na jaře. Karel je začínající včelař a nemá d..........Přepážku bych v žádném případě naházel na smetiště. Já je tímto způsobem využívám při stavbě záložních včelstev z oddělků (od 3 plástů) a fungují. Jestli jsem to pochopil špatně ...?
JK
Presne tak jsem si to predstavoval...ale uz to predelavat nebudu,pridal jsem po tom co jsem tu cetl reakce misto prepazek mezisteny - sest kusu, tri na kazde strane. Uvidim co s tim provedou....josefe moc dekuji a dekuji i vcelkam za svatou trpelivost...
Chtěl bych se zeptat, jestli by následující postup na jaře byl reálný.
Jednalo by se o včelstva, vyzimovaná ve dvou nástavcích, na r.m. 39x30cm o deseti rámcích, na studenou stavbu.
Po zhruba dvou jarních proletech vložit do horního nástavku stavební rámek k plodu, cca na 6 místo.
Po jeho vystavění nástavky přeskupit tak, že ve spodním by se nechal téměř všechen plod, pyl a trochu zásob.
Na tento první nástavek dát hned mateří mřížku a na to druhý nástavek. Do něj dát jeden až dva plodové plásty, k nim jednu mezistěnu a zbytek souše.
Po vystavění mezistěny v horním nástavku převěsit ze spodního nástavku do horního opět dva plodové plásty a místo nich do spodního dát mezistěny. V horním nástavku by se plodovým plástům uvolnilo místo odebráním souší.
Mohlo by to takto fungovat, když by se hned na jaře dala mateří mřížka a plodiště bylo jen o jednom nástavku?
Díky za případné námitky nebo rady, Honza.
Tento postup je v zásadě možný. Pokud by se včelám uvolňovalo v plodišti místo postupným převěšováním zavíčkovaného plodu do medníku,
10 rámků 39x30 by jim bohatě stačilo.
Ale: - postup je pracný a včely také nebudou nadšeny, když jim opakovaně polezete do plodiště
- z medníku budete muset odstraňovat plásty a ty už budou zastříkány sladinou. Co s nimi dál?
Tak z medníku by se nemusely odstraňovat plásty se sladinou, moh by je převěšovat do dalšího medníku, ale veškerá práce je dvojnásobná, a nejvíce záleží na citu včelaře. Pokud je bude držet v jednom nástavku, tak být ve střehu s rojením a častější kontroly s převěšování. Já to taky dělám pokud včelstvu se nechce do více nástavků.. Na jaře se moc včelstvům nechou stavět mezistěny...
Našel jsem následující příspěvky v tématu
Obnova díla
Přijdou mi docela trefné k otázce Honzy, o použití plodiště o jednom vysokém nástavku na rámky 39x30 a umístění na něj mateří mřížky hned na jaře.
Zvláště pak k té pracnosti s převěšováním a stálým lezením do plodiště, jak píše pan Šumera.
(23.02.2013 10:57)Josef K napsal(a): [ -> ] (01.08.2012 22:51)ing. Rostislav Pešek napsal(a): [ -> ]Doposud, do cca 26 - ti letech takovéhoto způsobu jsem nepozoroval, že by snad plodiště složené ze dvou NN 42 x 17 bylo malé.
iRP
Dotazy na pana Peška:
- kolik rámků dohromady potom včelstva mají zaplodovaných v těchto dvou plodištních nástavcích
- jaké zhruba uspořádání plástů včely udělají (kde a kolik pylu, kde plod, apod.)
- mají v tom hornějším N také nějaké zásoby
Děkuji, Josef
(23.02.2013 20:00)ing. Rostislav Pešek napsal(a): [ -> ]Ono to plodiště skutečně není a nemůže být malé. Je třeba si uvědomit, že na velikost a rozlohu plodového hnízda má hodně vliv i technologie.
Na jiném místě popisuji proces jarního rozšíření včelstev a zároveň stavbu mezistěn.
Dokud je to únosné, jsou plodové plásty z plodiště vyjímány náhradou za vkládané mezistěny, tedy v podstatě klasické převěšování. Současně se s tím nasazuji další nástavky. Málokdy to ale dělám tak, že ho tam prostě prasknu celý najednou se soušemi, snad někdy proloženého mezistěnami. Je vždy daleko lepší do něj něco z původních převěsit, pro včely pak rozšíření není tak velkým šokem. To lze ale dělat jen do doby, kdy horní nástavky (nad mřížkou) nejsou tak těžké a není jich moc. Tedy max. 1 - 2. Pak je po cca dvojím převěšení plodiště nejen ve dvou spodních, ale i nad mřížkou. Nahoře samozřejmě jen vybíhající plod bez matky, všude proloženo novými mezistěnami. Ve chvíli, kdy dám do plodiště cca 6 – 7 nových mezistěn, prakticky do podzimu už tam nelezu, taky proč. Jedinou výjimku tvoří vytáčení květového medu, kdy se po odejmutí medníkových nástavků snadno dostanu na mřížku, kterou sejmu, opět vyhodím 2 - 3 plodové plásty, náhradou za mezistěny.
Mřížku samozřejmě vracím. Možná je tvorba oddělků, pokud jsou připraveny matečníky. Od této chvíle lze plodiště považovat za složené na zimování, prakticky z nově postavených mezistěn.
No a odpovědi na dotazy : OPTIMAL 42 x 17, 11 rámků, teplá stavba
- V plodištních nástavcích je v každém zepředu 1 - 2 pylové, plod všeho stáří, vzadu 1 - 2 zásoby. V nejnižším nástavku jsou navíc 2 - 3 rámky stavební, abych matku táhnul dolů. Ostatní viz výše.
- viz výše
- Pokud používáte mřížku, matka pudově utíká s plodem nahoru, do tepla. Nad mřížku už ale nemůže. To vede k vytěsnění zásob do medníku, proto jsou plodištní rámky prakticky jen s plodem.
Zásob je tedy v plodišti velmi poskrovnu jen v rozích rámků a 1 - 2 rámky vzadu. To se ale v podletí mění, část nově přinášených zásob pak končí i v plodišti na místě po zmenšujícím se plodovém hnízdě.
iRP
Tak, a co na to všechno říci teď?
Že návod k "vedení" včelstev neexistuje.
Minulý týden jsem jen mrknul pod víka. U 7 z 8 včelstev ještě seshora včely nevidno. To poslední sice již sedí v i horním nástavku, ale zdaleka není přilepené pod strop. No ale teď při pročítání loňských záznamů přemýšlím jak letos poznat jaro. Konkrétně třeba termín, kdy případně prohodit nástavky, pokud včely budou stále sedět dole a nad hlavou budou mít nástavek zásob. Loni to bylo jasné, ostrý zlom kolem 10.4. a pár dní na to se šlo na to.
Letos +10°C skoro každý týden včetně předpovědi na celý příští týden. Svoje včely jsem ještě při proletu neviděl s to ani minulý víkend, kdy bylo celkem pěkně. Nic je zatím asi ven netáhne.
Tak podle čeho v letošní nezimě pozvat kdy začít a konkrétně třeba s tím prohodit plod do tepla pod strop?