Zkušel jsem zjara 2011 podstavit NN 11x39x15 pod přezimované VN 11x39x24, vybavil jsem je mezistěnami a nechal celou sezónu na místě. Na podzim byly poťapané včelami, ale ani v jednom úle mi na nich nic nepostavily, všechna stavba se soustředila nad ty přezimované VN, ať jsem tam dával VN nebo NN, šly jen nahoru. Nadstavovat jsem začal až po rojení - vyrojily se úplně všechny, asi z nedostatku prostoru, protože dolů se nerozšiřovaly a vrch jim nestačil. Jsem na Hané, 224 mnm. Rozšiřovat mezistěnami se mi dobře dařilo nahoru, pokud jsem převěsil plodové plásty (abych získal zaplodované nízké rámky, tak jsem je dal do pozorovacího okénka zboku těch vysokých a až byly zaplodované, tak jsem je dal do těch nadstavovaných), případně když jsem nazebroval nebo vložil NN mezi dva zaplodované (bez ohledu na výšku). Takto jsem obměnil cca 80% plástů, nechal jsem na zimu jen ty s pylem, ty mi bylo líto vyhodit, protože v těch nových panenských nebyl skoro žádný pyl. Prosím, nedokázal by mi někdo poradit fintu, jak donutit ke stavbě v těch podstavených, abych nemusel převěšovat plásty? To by se mi na metodě LBV líbilo, jen mi to zatím nějak nejde. Děkuji předem RO
Radim, pozri si príspevok na vlákne
Jak postupovat na jaře č. 5, možno Ti to pomôže. Stavba medzistien nie je taká jednoduchá ako je to popísané v
LBV, niekedy je to len zbožné prianie, preto som na moje včely išiel "tvrdo" a použil som materskú mriežku. V príspevku sa to dozvieš. Anton
Pozor, pánové, jsme ve vlákně o Rašovské metodě.
Metoda LBV s ní má společné sice jméno autorů, ale jde o něco jiného, ačkoli se to často zaměňuje.
Tedy aspoň tak, jak to chápu já. O tom stavění nahoře či dole jsou zajímavé informace na webu Ing. Dvorského - Otázky a odpovědi. Také mi na jaře dole nestaví, ani když jim tam dám soušové jádro.
Jiří
Jirko, ja som podkladanie Ms pod plodisko odskúšal na rady uvedené v článku od známeho včelára Paľa Silného, no stalo sa mi, že že som dopadol tak ako mnohí ďalší. Myslím si, že to môže fungovať v čase, keď je včelstvo silné a zároveň je znáška. Vtedy, keď som to ja skúšal, nebola v tom roku skoro žiadna znáška, potom výsledok pokusu bol adekvátny. Viac som to nerobil až v roku 1990, keď som nabehol (na moj?) na systém úľovej štvorzostavy (miera B)metóu dvoch matiek, keď každý rok povinne vystavali jeden nadstavok medzistien. Včelám som už nedal šancu MS nevystaviť, pretože som využíval možnosti materskej mriežky, viď článok 5 na tomto vlákne. Anton
Díky, Antone, je to holt velmi subtilní a důležité je evidentně vnímat celkový kontext, samozřejmě včetně stavu a síly daného včelstva. Je to škola a učíme se. Furt ... A to je na tom to pěkné, ne?
Jiří
Já včelařím kombinovaně NN/VN a dostat včely na jaře do spodního NN je problém a nemusí se to vždy podařit. Po prvním proletu a podle počasí:
- uteplit dno, zejména pokud je zasíťované, ev. zúžit česno, asi omezit očka ( já je nepoužívám), atd.,
- do spodního NN vložit prázdný vystavěný trubčí plást, ev. ponechat z minulého roku,
v době rozkvětu plané třešně:
- vložit/vyměnit tři stavební rámky (SR), zbytek souše. Další SR ve VN za 14 dní doplňovat až když jsou spodní vystvěny (to už je, ale LBV).
Mezistěn v NN si ani nevšimnou.
Jsem si vědom, že toto se Rašovské metody bezprostředně netýká.
příspěvek č. 204. Co je to LBV?
Je to přesně tak, jak píše Anton. Pokud chceš stavět mezistěny, musí do "ohně" t.j. do tepla. Dole by to snad šlo, ale bez mřížky v žádném případě. Matka vždy bude mít tendenci utéci do tepla, proč by musela dolů na mezistěny? Jedině v případě, že jí to nahoru mřížkou nedovolíš. Pokud včelaříš bez mřížky, mezistěny přidej NAD plodový nástavek.
Naučil jsem se největší profit ze včelstva získávat na hraně plodového tělesa a zásob.
Velmi dobře se to dá aplikovat právě s mřížkou. Matka plod "opírá" o mřížku (logicky jde nahoru do tepla, ale nad mřížku nemůže). Proto, pokud má málo prostoru pro plod, vystaví a zaklade i dolů, ale ochoty k tomu moc nemá. Zvláště pokud je na vyšším rámku jak 24 cm. A když tak trubčinu. Naopak včely nedovolí odtrhnout zásoby od plodu, proto ukládají zásoby bezprostředně nad mřížku. Dolů nemůžou, tam je plod. A nad plodem i velmi ochotně staví, protože SEM potřebují uložit donesený med.
iRP
Mezistěny nad mřížkou a nad plodem jsou vystaveny kvalitně od horní až k dolní loučce. Naopak, pokud přece jen staví ve spodním nástavku, je kvalita znatelně horší a při dolní loučce bývá mezera i tehdy, když MS byla posazena až dolů.
Chtěl bych trochu přispět našimi rodinnými zkušenostmi s podstavováním nástavků s mezistěnami. Táta- profesionální včelař touto technologií úspěšně obhospodařoval 150- 200 včelstev v tachovských nástavkových úlech a včelaří tak dodnes. Prakticky všechna včelstva mezistěny podstavené před první snůškou z ovocných stromů nebo mléčného javoru postaví během 10-14 dnů. Záměnou plodištních nástavků a mřížkou matku přinutí tyto mezistěny do slunovratu zaklást. Stejnou zkušenost jsem získal i já s podstavováním polonástavků. Naopak špatné zkušenosti mám s mezistěnami v medníkových polonástavcích. Svoji pozitivní roli hraje jistě i typ použitého úlu a vlastnosti chovaných včelstev- stavební pud. Nástavky mezistěn však určitě podstavovat lze.
FK
Překvapuje mne stavění v době kdy prakticky není snůška.Mohl bys napsat v jakých podmínkách včelaří tvůj otec?Chápal bych to tak že silné včelstvo mající již hodně mladušek dostalo včas mezistěny aby mohlo využít k jejich vystavení silných snůšek . Je logické že včelstvo nejraději staví směrem vzhůru co nejblíže matce při silné snůšce v době prodlužujících se dní.V této době není ani problém při postavení mezistěn v medníku ani u celého nástavku mezistěn kterým je roztrženo plodové těleso myšleno u NN.Mezistěny pod plodovím tělesem jsou vždy stavěny s menší ochotou.Souhlasím s tím že pokud je matka uvězněna v prostoru na mezistěnách ,je to sice poměrně razantní krok , mezistěny jsou postaveny velmi rychle a zase vše probíhá lépe když k tomu má již zmíněné podmínky.