Tak nevím.... všude se uvádí, že jíva se z odnože nevypěstuje, jedině ze semen. Tedy buď v tom článku měli křížence nebo se v knihách opisuje lež.... Má někdo zkušenost? Jinak budu muset najít letos čisté jívy bez příměsí a ty se pokusím zakořenit, abych měl jistotu, jestli to jde nebo ne...
(07.03.2016 14:00)Heteropteryx napsal(a): [ -> ]Tak nevím.... všude se uvádí, že jíva se z odnože nevypěstuje, jedině ze semen.
A skúsil niekto zakorenenie potápaním?
TJ: že sa z rastúceho stromu skloní konár k zemi , a zafixuje sa k pôde , následne prihrnie zeminou, a v tomto mieste vytvorí korene , náasledním odelením zakorenenej odnože by vznikla nová rastlina.
A jíva se skutečně pomocí "řízků, množit nedá (možná pomocí nějakého stimulátoru, to nevím) a křížence jívy taky neznám. To ale neznamená, že neexistují, jen to asi už není jíva.
Jo a něco přidám. Kdysi jsem si na zahradu vysadil semenáče jív. Jde to snadno, kořenů to nemusí mít moc a korunku žádnou, pořád je to vrba. Jen pohlaví se v lednu nepozná.
Jeden stromek, byla to holka, která měla korunku jakoby dvoják, jsem další rok narouboval klukem. Půlku "korunky" jsem odstranil a narouboval kluka. Ujmulo se to perfektně (je to plevel) a stromek působil docela exoticky, nebo jak to říct, v době květu ihned na první pohled upoutal.
První roky stromek rostl normálně, souměrně. Po několika letech ale začínal být znát rozdíl. Původní holka rostla víc a bujněji a kluk zaostával. Po asi 25 letech byl kluk zakrnělý a ta větev, původně půlka koruny, uhynula. Příroda se ošálit opět nedala.
Některé Jívy z přírody opravdu špatně koření, záleží také na způsobu a podmínkách v kterých se o to snažíme. Nasadil jsem velkou spoustu silných řízků přímo do přírody a když to teď pozoruji, tak mi rostou pouze z jednoho druhu který neroste tak bujně a tyto jsem nařezal z výsadby u dálnice. Takže doporučuji buďto mít lidmi odskoušené které dobře koření a nebo najít semenáče v přírodě a pokud z nich vyrostou samice, tak jako radí ,, tom" tak přeroubovat.
VašekB.
Je to samozřejmě dobré, ale může to být ještě lepší.
Pro mně je důležitější v tuto dobu pyl, zásob mají dost a žluté jehnědy, to je nádhera. Mám samici Jívy na zahradě, tak nějak to není ono. VašekB.
Když víte, vy ty včely a jejich potřeby vnímáte a hodnotíte lidskýma a ne včelíma očima. Já vím jistě, že ani tuna pylu nevybudí (chtěl jsem nepsat nevybejkuje) včelstvo tak moc, jako právě snůška nektaru z jív a nebo pak později z něčeho jiného.
Taky vím o jedné samičí jívě která když kvete tak je šíleně obsypaná včelami. Určitě ne méně jak samčí vrby. Ono nektar dávají i samčí vrby , ale asi ne tak moc.
Řekl bych že je to nějaký podvod, včely jdou na marihuanu pouze na samčí rostliny a sbírají z nich pyl. Musely je natřít medem, nebo něčím sladkým, ale jinak super video.
Proč proboha chcete vysévat jívu, když můžete ušetřit až 5 a i mnohem víc let? Prostě si najděte nějaké rumiště, nějakou rekultivovanou skládku, okraj pískovny nebo lomu, či jinou obnaženou plochu a tam najdete náletových semenáčů spousty spoust!
Píšu někde výš. Stačí u stromku hrábnout krumpáčem nebo rýčem (podle jestli je to v kamení nebo v hlíně) a useknout v zemi tak, aby bylo na "klacku" co nejvíc kořínků. V písku či škváře to jde vytrhnout snadno i s velkými kořeny.
Vyzvednuté "sazenice" zakrátíte odhadem podle bohatosti kořenů. Když ponecháte moc velkou nadzemní část a kořeny jí "neutáhnou", pak zaschne sama ta nadbytečná část, ale stromek se chytí. Polopatě. U klacku silného asi jako násada od koštěte stačí dva-tři kořínky tlusté i dlouhé jako tužka s těmi tenkými vlásečnicemi, které jsou na nich a délku nechte bez větviček asi tak 1 - 1,5 metru.
Ale jedno důležité upozornění. Jíva je stále vrba a jako jiné vrby je PŘÍSNĚ SVĚTLOMILNÁ a to tak, že ve stínu se nechytne a nebo se chytne, ale nebude prospívat, neporoste a bude živořit. Na druhou stranu vůbec nepotřebuje být u vodoteče či v močále, velmi dobře roste všude kromě vyložených stepí a pouští.
Vydatná zálivka po vysazení je nutná jako u výsadby jakéhokoli jiného stromku.
Ať se daří!
Semeno jívy je zralé většinou koncem května. Zralost se pozná podle vypadávajících chomáčku ( vaty) na stromě samičí jívy. ( pod lupou najdeš v těchto vatových shlucích drobné olejové barvy semínka )
Semeno má krátkou životnost nejde skladovat. ( snad v ledničce či mrazáku ?) Nejlépe ihned vyset na zahradnický substrát zabalit do folie (pozor na přímé slunce a vyschnutí substrátu ) a po vyklíčení začít větrat. Ve fázi 3 pravých listu přepíchat do sponu 15 x15 cm. nebo jednotlivě do květináče. Do podzimu dorostou do výšky 30 až 60 cm. První "kočičky" se objeví ve třetím roce kdy je možno vyselektovat podle pohlaví stromku. Samčí stromky můžeš přeroubovat.
Josef
:
