nastiňuji k debatě problém statutarních orgánů, jsou to všichni členové výboru spolku.
Poslední mě daná smysluplná rada je vyzvat RV k sepsání výkladu stanov a v tom jasně definovat odpovědnost všech statutárních orgánu ČSV.
Právní úprava spolků nedisponuje vlastní úpravou odpovědnosti členů volených orgánů, je tedy nutné vycházet z obecné úpravy právnických osob.
Odpovědnost členů volených orgánů spolků vyplývá z jejich povinnosti počínat si při výkonu své funkce s "péčí řádného hospodáře". K tomu konkrétně § 159 NOZ stanovuje: " Kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky."
Člen voleného orgánu má tedy povinnost jednat s péčí řádného hospodáře a samozřejmě dodržovat své právní povinnosti, pokud tak nečiní a spolku v důsledku tohoto jednání vznikne škoda, je tento člen voleného orgánu spolku za tuto škodu odpovědný. K vymožení škody bude ovšem samozřejmě potřeba prokázat porušení právní povinnosti člena voleného orgánu.
Vedle odpovědnosti za škodu způsobenou spolku porušením svých právních povinností se může člen voleného orgánu stát dále i ručitelem závazků spolku, a to v situaci, kdy svým jednáním způsobí vznik škody třetí osobě (sám nebo spolu s jinými členy voleného orgánu). Uvedená třetí osoba se bude primárně hojit na spolku, pokud ovšem spolek tuto škodu neuhradí, může se jí poškozená osoba domáhat na voleném orgánu, a to v rozsahu v jakém ji tento způsobil.Jinak řečeno odpovědnost přímo vůči třetím osobám bude dána , pokud člen voleného orgánu (i) byl povinen nahradit škodu spolku vzniklou v souvislosti s výkonem funkce, (ii) škodu spolku nenahradil a (iii) třetí osoba (věřitel) se nedomůže plnění závazku na spolku. V takovém případě příslušný člen voleného orgánubude věřitelům spolku ručit celým svým majetkem za splnění jejích závazků.
Významná je i otázka odpovědnosti v souvislosti s insolvenčním řízením. Tato oblast (na rozdíl od obchodních korporací) není v zákoně výslovně upravena. Komentář k ní ale uvádí následující: "Statutární orgán je povinen podat bez zbytečného odkladu insolvenční návrh, je-li právnická osoba ve stavu úpadku podle § 3 insolvenčního zákona. Pokud statutární orgán tuto povinnost nesplní, odpovídá věřitelům za škodu, která jim tím vznikla, ledaže prokáže, že škodu nezavinil."
Pro úplnost dodávám, že podle §215 NOZ odst.2 "členové spolku neručí za jeho dluhy".
Dále pro lepší informaci v příloze ještě přikládám příslušné paragrafy a komentář k zákonu.
Zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník
• § 159 NOZ
(1) Kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky.
(2) Člen voleného orgánu vykonává funkci osobně; to však nebrání tomu, aby člen zmocnil pro jednotlivý případ jiného člena téhož orgánu, aby za něho při jeho neúčasti hlasoval.
(3) Nenahradil-li člen voleného orgánu právnické osobě škodu, kterou jí způsobil porušením povinnosti při výkonu funkce, ačkoli byl povinen škodu nahradit, ručí věřiteli právnické osoby za její dluh v rozsahu, v jakém škodu nenahradil, pokud se věřitel plnění na právnické osobě nemůže domoci.
Komentář k §159
K odst. 1
Výkon funkce s péčí řádného hospodáře
- Volený orgán právnické osoby nebo jeho každý člen je povinen při výkonu funkce si počínat diligentia diligentis patris familias, tedy s péčí řádného hospodáře. Zákon tu vytváří princip profesionální správy a řízení právnické osoby. Volený orgán nebo jeho člen má při výkonu funkce jistý, zákonem stanovený rozsah povinností, který lze označit jako souhrn povinností vztahujících se ke správě cizího majetku. Volenému orgánu nebo jeho členovi je proto uloženo:
- vykonávat práva a povinnosti voleného orgánu nebo člena s péčí řádného hospodáře,
- zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo právnické osobě přivodit škodu,
- respektovat zákonem a zakladatelským právním jednáním stanovený zákaz konkurence,
- dodržovat a provádět (pro něj závazná) rozhodnutí orgánů nebo osob, jež jsou oprávněné tato rozhodnutí v rámci interní organizace právnické osoby a tvorby její vůle pro právnickou osobu a její orgány přijímat,
- respektovat meze svých kompetencí a kompetenční vztahy uvnitř právnické osoby.
- Pojem péče řádného hospodáře lze vymezit jakožto výkon vědomé rozhodovací činnosti na základě dostatečných informací, konané v dobré víře ve prospěch právnické osoby bez preferování vlastních soukromých zájmů, opírající se o racionální základy, vykonávané odborně, po všech stránkách profesionálně, při zachování povinné mlčenlivosti, zejména pak dodržení obchodního tajemství, popř. i jiné zákonem stanovené nebo smluvně převzaté povinnosti mlčenlivosti, ale i zachování dobré pověsti právnické osoby a nevyzrazení jakýchkoliv jiných neveřejných informací. Za závažné porušení povinností voleného orgánu nebo jeho člena lze považovat např. předání dokumentů obsahujících obchodní tajemství právnické osoby třetí, nepovolané osobě.
Informační povinnost
Statutární orgán korporace má povinnost informační, a to vůči členům korporace; jedná se přitom o jednu z jeho podstatných povinností. Její neplnění může vést k nástupu odpovědnosti za škodu tím vzniklou.
Povinnost podat insolvenční návrh
Statutární orgán je povinen podat bez zbytečného odkladu insolvenční návrh, je-li právnická osoba ve stavu úpadku podle § 3 insolvenčního zákona.
Pokud statutární orgán tuto povinnost nesplní, odpovídá věřitelům za škodu, která jim tím vznikla, ledaže prokáže, že škodu nezavinil. Porušili-li povinnost podat insolvenční návrh dva nebo více členů statutárního orgánu, pak za škodu způsobenou věřitelům tyto osoby odpovídají společně a nerozdílně (§ 98 odst. 2 insolvenčního zákona).
K odst. 2
Osobní výkon funkce
Volený orgán nebo jeho člen je povinen vykonávat svoji funkci (až na výjimku) osobně; tato zákonná norma je nepochybně kogentní povahy. To neznamená, že by např. nemohla být in concreto udělena plná moc advokátovi k zastupování právnické osoby před soudem. Je nepochybně dovoleno, aby právnická osoba zmocnila jiné osoby k určitým jednáním, avšak pokud se tak stane, nejedná se o zastoupení voleného orgánu nebo jeho člena, nýbrž o zastoupení právnické osoby. Je však zcela vyloučeno, aby volený orgán nebo jeho člen zmocnil jinou osobu k výkonu své funkce, a stal se tak pouze formálním, „papírovým“ voleným orgánem nebo jeho členem.
Odstavec 2 v části věty za středníkem připouští zvláštní výjimku z výše uvedené povinnosti osobního výkonu funkce, a to pouze pro okruh hlasování členů kolektivního voleného orgánu právnické osoby. Zde je nově zastoupení jednoho člena druhým členem téhož orgánu (ne však jakoukoliv jinou osobou) dovoleno. Postupy známé ze zahraničí, které připouštějí zastoupení při výkonu funkce v mnohem širším rozsahu, jsou však i nadále nepřípustné; ustanovení § 438 druhé věty se zde nepoužije.
Odpovědnost voleného orgánu nebo jeho členů
Odpovědnost voleného orgánu nebo jeho členů je třeba rozlišit na odpovědnost soukromoprávní a na odpovědnost veřejnoprávní.
Soukromoprávní odpovědnost voleného orgánu nebo jeho člena je konstruována jako odpovědnost za porušení právních povinností při výkonu funkce ve smyslu § 2910. Jestliže škodu spáchal volený orgán nebo jediný člen voleného orgánu, pak za ni odpovídá sám. Pokud škodu spáchalo vícero členů voleného orgánu, pak odpovídají právnické osobě za způsobenou škodu společně a nerozdílně; ustanovení § 2915 zde není dotčeno.
Volený orgán nebo jeho člen je odpovědný i trestněprávně a správněprávně, pokud při výkonu své funkce spáchá trestný čin, popř. přestupek nebo jiný správní delikt.
Odpovědnost vzniká okamžikem porušení právních povinností. Zánik odpovědnosti je však roztříštěn.
Trestněprávní a správněprávní odpovědnost voleného orgánu nebo jeho člena vždy zaniká smrtí fyzické osoby nebo zánikem právnické osoby bez univerzálního právního nástupce. Tím ovšem není vyloučen zánik odpovědnosti v důsledku promlčení. Pokud právnická osoba zanikla s univerzálním právním nástupcem, přechází trestní odpovědnost na jejího univerzálního právního nástupce za podmínek stanovených v § 32 odst. 2 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů. Přechod správněprávní odpovědnosti se řídí jednotlivými zvláštními zákony.
Soukromoprávní odpovědnost voleného orgánu nebo jeho člena zaniká pouze zánikem právnické osoby bez univerzálního právního nástupce. V ostatních případech však:
- dědicové fyzických osob odpovídají za podmínek stanovených dědickým právem za dluhy vzniklé z titulu soukromoprávní odpovědnosti zůstavitele, a
- univerzální právní nástupci právnických osob odpovídají za dluhy vzniklé z titulu soukromoprávní odpovědnosti jejich univerzálního právního předchůdce zcela neomezeně, celým svým majetkem.
Odpovědnost voleného orgánu nebo jeho člena nikdy nezaniká zánikem funkce.
K odst. 3
Ručení voleného orgánu nebo jeho člena za dluhy právnické osoby
Jestliže věřitel právnické osoby nemůže dosáhnout uspokojení svých pohledávek z majetku právnické osoby, pak volený orgán právnické osoby nebo jeho člen, který odpovídá právnické osobě za způsobenou škodu, kterou nenahradil, ručí omezeně věřiteli právnické osoby, a to v rozsahu, v jakém škodu nenahradil.
Tím nejsou dotčeny zvláštní předpisy o ručení volených orgánů obchodních korporací nebo jejich členů podle § 68 z. o. k.; tato úprava není speciální, nýbrž paralelní s odstavcem 3.
• §215 NOZ odst.2
- členové spolku neručí za jeho dluhy.