Já na tuto informaci párkrát v narazil.
Ovšem přebral jsem si to tak, že nejhodnotnější je med-nektar a čím víc jej odpařují včely nebo "sucho" nad medem, tím je pravděpodobnější že o ty látky přichází, pokud mají nižší bod varu. Nevím jak u sušičky,ale večer kolem úlů to asi cítím - to je to co voní.
Takže pro mě je je med s hodně vody z hlediska obsahu těch láte nejlepší. .-)
Ovšem jak jej uchovat - v chladu a pro sebe, do cizích rukou nedávat.
Á, rychle pryč. Rozjíždí se nekonečná diskuse.
Dneska jsem měřil u kámoše med. Staré baterie ve voze 14,5! dadant 17,5 - 19 %.
Já mám v dadantech pod víčky i 20%.
(29.05.2016 20:24)jjvcela napsal(a): [ -> ]Jiří mám tě rád, ale tohle není pravda. Použiji-li tvá slova "Můžeš doložit nějaká měření?" Moje zkušenost je taková, že vysoušením odebírám čistou vodu která prošla fází odpaření a kondenzací. Je senzoricky naprosto bez vůně a chutě - kam tedy mizí zmíněné aromatické látky. A jak to, proboha, dělají špatně včely, že med přenášejí při vysoušení.
Mohlo by se polemizovat pouze při předčasném vytáčení tím, že včely nestihly med obohatit všemi enzymy. Ale odebírám, pokud možno, z většiny zavíčkovaný med, pak ani tento agrument není opodstatněný.
Jasně, Honzo, nevím, jak by se aromatické látky udržely v odpařené odebrané vodě, ale nejsem na toto vzdělán. Vycházím z přednášek Ing. Lstibůrka (vloni v září v Brně na hruschkovské konferenci a letos v březnu na Jarním semináři v Nepomuku), kde mluvil o možnostech a způsobech poškození či degradace medu a jak se jim bránit).
Těžko srovnávat přenášení medu v úlu s vytáčením v medometu nebo s točením medu v sušičce ...
Za podstatné považoval, pokud si pamatuju, řadu faktorů. Včetně samotného vytáčení, kdy kapky medu vysokou rychlostí létají a narážejí na stěny medometu a pak dlouho stékají dolů. Kontakt se vzduchem ... m. j. Něco podobného se děje i při vysoušení s mícháním. Nebo ne?
Těžko měřit něco jako aromatické látky.
Med je výsledkem složité a velice koordinované činnosti včelstva. Není tedy med jako med, závisí na řadě faktorů, včetně zdrojů snůšky.
Dlouhodobé skladování umožňuje pouze vlhkost pod 18%.
Viskozita je ovlivněna hlavně obsahem vody a teplotou.
Při vytáčení jsou důležité dostatečná teplota plástů, vyhřátá medárna a nízká vlhkost vzduchu. Dostatečná teplota v medometu, která m. j. umožní vytáčení na nižší počet otáček, tedy t. zv. šetrné vytáčení, protože vlastně primárně tam med přichází o řadu cenných předností.
Kvalita medometu. Dlouhodobé skladování při co nejnižších teplotách (pod 10°C, bez cizích vůní a pachů, v suchu, dobré uzavření nádob).
Osobně jsem vloni část medu nechával vykapat. Nejsem sommelier, ale i já cítil, že je to něco jiného.
Jen bokem: tentýž med – vytočený – už dávno zkrystalizoval, tenhle vykapaný ne ...
Přizpůsobím tomu svou další praxi. Chci nabízet jen to nejlepší.
Osobně jsem ale problém s vyšším obsahem vody v medu neměl. Jen jsem to podotkl jako poznámku, již jsem chtěl říci. Je na každém, jakou cestu si zvolí. Ano, diskuse o tom by mohla být nekonečná, ale tak to u diskusí bývá ...
Jiří
Já to senzoricky nejsem schopen rozlišit. Možná někdo ano, ale běžný zákazník asi ne. A neříkal pan Lstibůrek jestli má své poznatky doložené nějakým objektivním měřením, nebo přednášel o svých dojmech? Pomalost otáčení "bubnu" v sušičce se s rychlostí medometu vůbec nedá srovnat.
(30.05.2016 6:52)MartinH napsal(a): [ -> ]........ Pomalost otáčení "bubnu" v sušičce se s rychlostí medometu vůbec nedá srovnat.
Dlouhá doba v sušičce a pár minut v medometu se vůbec nedá srovnat.
Tak jsem dnes chtěla vytáčet med, včera jsem jej šla změřit a má pořád kolem 20 % vody. Už tak neteče, jako minulý týden, ale pořád je to moc. Řepka odkvetla ve středu a asi to ještě nestihly zahustit. Přínosy sladiny byly obrovské, plná plodiště a odtočit nejde. Má to tak taky někdo, nebo dělám něco blbě? Ve dně mám podložku, očka otevřená jenom první dvě odspodu, medníky obsazené včelami a pořád nic. Víčkovat se jim nechce a nechce.
Buďte klidná, já nemám ani síta ve dnech a ani očka (natož abych je měl otevřená, prostě díry v nástavcích nemám) a sice to nemám na 20% ale méně, ale pořád nevíčkují a med "nevypadá" dobře.
A jestli chcete, aby to mělo míň, zavřete i ta očka, která ještě máte otevřená. Vemte rozum do hrsti, představte si toto. Máte automatickou klimatizaci, která umí už miliony let udržovat v "baráku" přesně ty vlhkostní a teplotní poměry, jaké jsou třeba. Jenže vám nějaký padouch furt někde otevírá okna! Ta klimoška to prostě nestíhá!
Navíc, už jsem to tu psal a nemám to z netu, ale je to povědomost starší, než PC a tak zdroj fakt nevím. My jsme těm zdrojům říkali vzdělání, prostě jsme TO museli umět a ne jako dnes umějí jen hledat na netu.
A k té informaci, co jí neumím doložit. Včely než med zavíčkují, tak do buňky něco přidají a to "něco" účinně brání kvašení i medu, který má víc vody než 18,6%. A ne že, jak tu někde píše nějaký mladý, že si to ohlídají. Nic nemusejí hlídat (taky jak by to dělaly), prostě mají "něco" v mikromnožství, ale natolik účinného, že klidně víčkují i med, který se nám po vytočení kazí a jim se nekazí...
Je vidět že každý má nato jiný názor já mám také svůj na každém úle mám folii nástavky na med mám z 12mm vodovzdorné překližky. Nejdříve se musím rozhodnout, jak budu včelařit, zda jako včelař většího počtu včelstev tedy i větším počtem nástavků kterému v podstatě nezáleží, kdy med odebere. Pokud včelařím s menším počtem jsem rozhodnut odebírat med dříve pak tolik nerozšiřuji a není na co čekat včelstvo má med zpracován do rána čím dříve se zralý odebere tím méně problémů se včelstvem je. Není to pouze o zralosti medu všechno souvisí se vším rojení i roztoč.
Dejte jim čas, musí to zavíčkovat! Nemá smysl točit nezralý med. Když rámek máte vodorovně a trhnete s ním, vykápne to ven? Jestli ne, měří Vám to dobře? Pokud to kape, nechte je to dosušit. Žádná magie zde nepomůže, chce to jen čas.
Častá chyba je převěšování rámků z plodiště do medníku. Včelař si tak nanosí hodně řídké sladiny do medníku, kde vůbec nemá být. Včely si ji normálně nosí do plodiště, kde je největší teplo a nízká RELATIVNÍ vlhkost, aby z ní dostaly vodu.
Jestli u Vás byla velká snůžka a končila teprve ve středu, pak není kam spěchat.
Nenechte se rozhodit tím, že zde někteří píší, že vytočili XY kg medu. Mají jiné podmínky, počasí, technologie, zkušenosti..
(30.05.2016 6:52)MartinH napsal(a): [ -> ]Já to senzoricky nejsem schopen rozlišit. Možná někdo ano, ale běžný zákazník asi ne. A neříkal pan Lstibůrek jestli má své poznatky doložené nějakým objektivním měřením, nebo přednášel o svých dojmech? Pomalost otáčení "bubnu" v sušičce se s rychlostí medometu vůbec nedá srovnat.
Rozumím, Martine, ani já nemám to nadání smyslů, dokonce jsem nevěřil těm, kteří tohle už léta tvrdí. Ale když jsem si to sám vyzkoušel, rozdíl tam byl. Ve vůni, v chuti, v barvě či v pohledu ... Nevím, mohlo to být přání, zatím jsem takový med nijak nedistribuoval, ale zkusím to, jestli získám nějakou zpětnou vazbu ...
Těžko objektivně měřit některé položky, aromata a pod.
J. Lstibůrek uvádí řadu srovnání a měření v grafech, mluví např. o souvislosti enzymatické aktivity na teplotě či na intenzitě snůšky (menší snůška = více enzymů např.), o vztazích teploty a HMF, o srovnání faktorů, jež ovlivňují viskozitu medu, o vlivu teploty na proces krystalizace a o tomto procesu podrobně (polyfaktoriální proces, na který má vliv více faktorů, mimochodem např. vytočený med krystalizuje rychleji než med vykapávaný či plástečkový). O vztazích a funkci enzymů, aminokyselin, organických kyselin, tuků, vitaminů ...
Doporučuje, aby se všechny nezbytné operace (např. vyčeření, odstranění nukleačních center, odvzdušnění ...) udělaly pokud možno rychle a najednou, aby se minimalizovaly všechny negativní dopady.
Do toho spadá kromě medometu i pohyb medu v sušičce. Samozřejmě, že je jiný než vtom medometu, ale určité věci jsou srovnatelné, nevím, zda měřitelné ... Měřit lze dobu kontaktu se vzduchem ...
Sušička je nouzové řešení pro minimalizaci rizika, když hrozí krize. Nic proti ní nemám.
Když jsme se na konci PVS ptali přítomných, koho by rádi příště (bude-li příště) slyšeli, padlo právě jméno Ing. Lstibůrka ...
Jiří
(30.05.2016 10:10)MartinF napsal(a): [ -> ]... Nenechte se rozhodit tím, že zde někteří píší, že vytočili XY kg medu. Mají jiné podmínky, počasí, technologie, zkušenosti..
Děkuji, tohle bude přesně ono, tady včelaři na 39x24 už točí potřetí a taky sbírají roje jeden za druhým. Já je rozšiřovala a zatím bez roje, jenže vidím, že to má tu nevýhodu, že díky velkému prostoru trvá dýl, než med zpracují. Nedělá mi problém počkat. Jen jsem znejistěla, protože jak píšete, všichni okolo už vytáčí...
2 včelstva se mi vyrojily, takže špatně obsedají prostor a tím pádem není med úplně ideální k vytáčení. Mají 2 téměř plné medníky 39x24, ale bojím se, že po tom vyrojení ho špatně dosuší.
Co myslíte, když celý medník (nástavek) dám do jiného silného včelstva, kterému jsem o víkendu vytočil med, aby ho "dodělali", je to dobrý nápad?
Pokud je to dobrý nápad, je nutné včely ometat? Nebo můžu vyměnit medníkové nástavky i se včelama? U přeletáku se to dělá, ne?
Pokud už je část rámku zavíčkovaná je nutno změřit hustotu pod víčky, včely pokud nejsou schopny vytvořit potřebnou teplotu, / kterou jim ne každý včelař umožní / zavíčkují i řídký med. / K pocení vosku je potřeba také teplo/ Po odvíčkování by nastal další problém.
Mám tu zkušenost, že problém medařův je v tom, že stlačí včely do malého plodiště a pak točí, co vytlačily nahoru. Prsí se vytočenými kily a za chvíli sbírá roje ...
Problém těch, kteří věří na větší plodiště nebo na mednou komoru, je v tom, že je třeba počkat, až to včelky začnou tlačit nahoru, na to je ale potřeba souhra řady příznivých okolností. A trpělivost ...
Je to otázka - řekněme - dosti zásadní...
V jistých ale ohledech i komická ...
Jiří
(30.05.2016 2:43)Jiří Matl napsal(a): [ -> ] (29.05.2016 20:24)jjvcela napsal(a): [ -> ]Jiří mám tě rád, ale tohle není pravda. .......
Mohlo by se polemizovat pouze při předčasném vytáčení tím, že včely nestihly med obohatit všemi enzymy. Ale odebírám, pokud možno, z většiny zavíčkovaný med, pak ani tento agrument není opodstatněný.
Jasně, Honzo, nevím, jak by se aromatické látky udržely v odpařené odebrané vodě, ale nejsem na toto vzdělán. Vycházím z přednášek Ing. Lstibůrka (vloni v září v Brně na hruschkovské konferenci a letos v březnu na Jarním semináři v Nepomuku), kde mluvil o možnostech a způsobech poškození či degradace medu a jak se jim bránit).
Těžko srovnávat přenášení medu v úlu s vytáčením v medometu nebo s točením medu v sušičce ...
Za podstatné považoval, pokud si pamatuju, řadu faktorů. Včetně samotného vytáčení, kdy kapky medu vysokou rychlostí létají a narážejí na stěny medometu a pak dlouho stékají dolů. Kontakt se vzduchem ... m. j. Něco podobného se děje i při vysoušení s mícháním. Nebo ne?
Těžko měřit něco jako aromatické látky.
Med je výsledkem složité a velice koordinované činnosti včelstva. Není tedy med jako med, závisí na řadě faktorů, včetně zdrojů snůšky.
Dlouhodobé skladování umožňuje pouze vlhkost pod 18%.
Viskozita je ovlivněna hlavně obsahem vody a teplotou.
Při vytáčení jsou důležité dostatečná teplota plástů, vyhřátá medárna a nízká vlhkost vzduchu. Dostatečná teplota v medometu, která m. j. umožní vytáčení na nižší počet otáček, tedy t. zv. šetrné vytáčení, protože vlastně primárně tam med přichází o řadu cenných předností.
Kvalita medometu. Dlouhodobé skladování při co nejnižších teplotách (pod 10°C, bez cizích vůní a pachů, v suchu, dobré uzavření nádob).
Osobně jsem vloni část medu nechával vykapat. Nejsem sommelier, ale i já cítil, že je to něco jiného.
Jen bokem: tentýž med – vytočený – už dávno zkrystalizoval, tenhle vykapaný ne ...
Přizpůsobím tomu svou další praxi. Chci nabízet jen to nejlepší.
Osobně jsem ale problém s vyšším obsahem vody v medu neměl. Jen jsem to podotkl jako poznámku, již jsem chtěl říci. Je na každém, jakou cestu si zvolí. Ano, diskuse o tom by mohla být nekonečná, ale tak to u diskusí bývá ...
Jiří
ahoj jiří, zkusím také oponovat jako Honza....není právě ten pravý med ten který je vysušený? a ne ten, který při létání z medometu a nekonečném stékání po stěně na sebe váže vodu? Já jsem na panu Lstibůrkovi také párkrát byl, ale je to všechno věc názoru...ono jiný med je na šumavě a jiný mezi řepkou....každý musí dělat s tím co má...proto třeba my ve středních čechách máme ten problém s vodou....Já osobně si myslím, že ten med který je v plástech je jiný, než ten který vyteče z medometu a naváže na sebe cestou po stěně vodu....každopádně ale ač nerad, lépe mi tu u mně funguje 2/3 lang než 37x30....je to až o dvě procenta....není to pro mne potěšující, že musím vše vyměnit...ale je to zábava, ne boj o život...
Nezkoušel jste někdo med vytočit a znova jim ho tam zakrmit? Jestli to nevysuší? Mám v plánu to vyzkoušet. Nyní co mám osmi rámkový automat, tak to není zase tolik práce.
Nejlepší med je ten, který udělají včely. To ostatní je pak už jen o tom, abychom jej poškodili co nejméně ...
Jiří
Jsou zahlceny řídkým nektarem, který nedokáží zpracovat nelze ho odebrat matka je omezována v kladení až dojde k vyrojení anebo zeslábnutí včelstva že je do další snůšky pomalu nepotřebné. Proto je pro mne důležité odebrání zralého medu a uvolnění prostoru. Ještě jsem roj letos neměl ani 2 roky předtím, nástavky nekontroluji pouze někde naleznu vykousaný matečník při odběru medu. 4 bedny 39-24 jsou pro mne dostačující.
(30.05.2016 12:35)Boris napsal(a): [ -> ]2 včelstva se mi vyrojily, takže špatně obsedají prostor a tím pádem není med úplně ideální k vytáčení. Mají 2 téměř plné medníky 39x24, ale bojím se, že po tom vyrojení ho špatně dosuší.
Co myslíte, když celý medník (nástavek) dám do jiného silného včelstva, kterému jsem o víkendu vytočil med, aby ho "dodělali", je to dobrý nápad?
Pokud je to dobrý nápad, je nutné včely ometat? Nebo můžu vyměnit medníkové nástavky i se včelama? U přeletáku se to dělá, ne?
jedny se mi vyrojily a rázem jak nemuseli topit plodu a strat se o něj, tak za týden celej medník zavíčkovanej jak hrom.......tak jsem ho vytočil a ejhle......voda 19.....