tak dnes z jedné včelnice cca 250 kg 17,5% a opět 3 rámky zavíčkované-zkašelé s pěnou a kyslé......
předevčírem na jiné včelnici to samé.
Naštěstí můj stroj na odvíčkování to dokázal odhalit po prvním zapíchnutí do víček.
Není nad šikovnou manželku
No, je nutné si jí dobře vybrat, bohužel se skutečné vlastnosti některých mašin projeví až po několika letech používání.
(30.05.2016 21:45)tom.50 napsal(a): [ -> ]Někdo tu někde v posledních dnech napsal jinou zajímavou myšlenku a sice, že jestli nedáváme včelstvům až moc prostoru, ony ho pak nezvládají tak, jak by měly a výsledkem je vlhký med.
Tak tohle jsem zkoušela letos. I když jsem si nemyslela, že mám v úlech málo včel, zkusila jsem nepřidat 7, někde 8 NN. Výsledek: 3 týden včely v podmetu, teď o víkendu zakladly misky. Doufám, že stihnu projít všechna včelstva než vyletí. Jestli se to nepovede, budou to moje první roje.
Citace:7.1 Zrání medu v plástech
Jak je uvedeno v předchozí podkapitole, nektar před uložením do plástů včely zpracovávají ve svém trávicím ústrojí. Tento mezistupeň tzv. sladina, již není nektarem, ale ještě není ani medem jako takovým, na to je velmi řídká a čeká na další zrání a zbavování vody. Američan A. I. Root prováděl série pokusů, při kterých zjišťoval, za jak dlouho je med schopný bez dalšího zásahu včely dozrát, kde bylo prokázáno, že nově uložený med ztrácel v úlu vlhkost i v zasíťovaných plástech (včely k němu neměly přístup) velice rychle a během tří dnů dozrál. To odpovídá obecně přijímanému názoru na dobu potřebnou pro přeměnu sladiny ve zralý a hotový produkt, samozřejmě bráno za běžných okolních podmínek. Další Rootovy pokusy ukázaly, že pokud je medu v buňkách uložena pouze jedna čtvrtina, zraje zhruba třikrát rychleji než med v buňkách naplněných do tří čtvrtin. Pouhým pozorováním je možno se přesvědčit, že přesto, že včely mají k dispozici odpovídající množství plástů na samém začátku dne, a je bohatá snůška, je koncem dne naplněna jen velmi malá část více jak do poloviny, ne-li výrazně méně než by mohlo být. Manipulace s takovýmto plástem musí být velice opatrná a rozhodně ne trhaná, protože kropenina z buněk může volně vytékat, avšak tento stav netrvá dlouho, jelikož jak už bylo zmíněno, je tím proces zrání značně urychlen, takže již následujícího rána jsou pozorovatelné změny. Široké okrsky buněk, jež dříve obsahovaly jen trochu medu, jsou nyní prázdné, zatímco okrsky plástu, v nichž buňky byly téměř plné, jsou zaplněny zcela. Buňky v sousedních okrscích jsou plnější, než byly večer. Z plástu lze nyní vytřepat jen tu a tam kapku. Z uvedeného vyplývá, že dostatek plástů má podstatný význam pro usnadnění procesu dozrávání medu. Za bohaté snůšky mohou včely rozmístit ve vícero plástech větší podíl medu v menších porcích, které ztrácejí vodu několikrát rychleji než porce větší. Tím se do příštího dne uvolní více místa pro novou snůšku, než by tomu bylo, kdyby buňky byly naplněny více. Jde o důležitý poznatek také z hlediska udržení morálky včelstva (Root, 1959). 18 V procesu zrání medu hraje významnou roli také ventilace úlů. V tomto směru provedl cílené pokusy Reinhard (1939), který zjistil, že: 1) dodatečná horní ventilace úlů usnadňuje proces zrání medu za silné snůšky a při vlahém počasí; 2) taková ventilace má však jen malý význam za horkého počasí, kdy vzduch je suchý, a při slabé snůšce; 3) rozhodující vlivy na proces zrání medu mají teplota, vlhkost a povaha snůšky. Ty rozhodují, zda je zvláštní opatření v oblasti ventilace vhodné či nikoli. Z toho lze usuzovat, že rozhodující pro výnos je nejen množství včel, ale i možnost umístit dostatek medu v menších porcích v plástech tak, aby zrál rychleji a celý proces byl efektivnější. Ke spokojenosti jak včelstva, které tak znovu nabije ztracenou morálku (nespěchá do rojení a opouštění úlu), ale v neposlední řadě i ke spokojenosti včelaře (Ptáček, 2007).
Jen bych k tomu dodal, že nesmíte dělat chybu jako já kdysi, že jsem si myslel, že očka a ventilace horem urychlí a usnadní práci včelám.
Včely musí mít proudění vzduchu v úle pod kontrolou a myslím, že i teplotu. Tady je otázka zda izolace, neizolace, oslunění a okolní vlhkost
Taktéž přemýšlím, zda dělám dobře, když jim podstrkuji nové medníky, pod nezavíčkované. Je to zřejmě protirojové, ale z hlediska vlhkosti prvního medu asi ne nejlepší.
ALe jak se nyní oteplí, a bude přínos hustší medovice bude po problémech.
Je to z nějaké bakalářské práce.
(07.06.2016 8:27)KaJi napsal(a): [ -> ]Tady je otázka zda izolace, neizolace, oslunění a okolní vlhkost
Izolace - co se týče tohodle problému - tak dle mě jednoznačně ano. Páč jestliže včely nemaj problém s temperací prostoru tak se pak můžou plně věnovat větrání a jelikož absolutní vlhkost venkovního vzduchu je dycky menší (až na extrémy) než v oule, tak potom už asi ani nehraje tolik roli oslunění a vlhkost a teplota okolí. Idelální situace pro sušení medu by byla když mrzne.
Co znamená problém s temperací prostoru?
No čim budou mít víc izolace - tim míň energie budou vydávat na to aby prostor uchladily nebo utopily.
Včelky topí pouze v plodišti. Pokud je nad plodištěm komín nástavků medu, tak je potíž (v noci) s temperací a permanentně s ventilací. Pokud ten med cestou dolů nestačily zahustit, už ho nezahustí. Prostor pro plod musí vznikat pod tlakem na hraně vyrojení, aby včely byly donuceny nacpat co nejvíce medu do co nejmenšího prostoru nad plodištěm..
Ta izolace je právě k debatě na oslunění. Jakmile sluníčko prohřeje stěny úlu víc, houstne to skoro samo.
Nemusí tolik topit jako když jde o izolovaný úl. Včely potřebují dodat energii k odparu, pokud není sluneční musí topit ony.
A navíc nejde o prostor úlu ale o prostor uličky/uliček v medníku. A v kolika uličkách se včely rozhodnou že budou pracovat.
Velice poučné bylo pro mne už podruhé sledovat jak včely přenášejí med z medníků v podletí a na podzim, musely jej ztekutit než jej přenesly. Vzhledem k izolační schopnosti medu a prázdných plástů jim je možná izolace putna. Jim jde o to, aby jim teplo neutíkalo z uličky.
No a když bude už moc velkej tepelnej zisk z oslunění, nebude to spíše tak že včely začnou chladit/větrat prostor plodiště a na medník se vykašlou?
Problém s vodou - co vím, tak je pouze u jarních medů. Velký přínos, slabší včely a řídký nektar. Rozředěný úl mezistěnami a nástavky z obav o rojení. A málo prodejný med ke všemu.
Červnový med a pozdější - když jsou vedra - nějaké problémy?
Já o žádných nevím, ani na osluněných a a ani u neosluněných úlů.
Mám pocit že pre prežitie je rovnako dôležité mať aj zásoby, aj plod.
Ide iba o vyvážený pomer. V prírode by prebytok zásob riešili vyrojením.
Teraz trochu úvahy. Načo by boli včelstvu veľké zásoby, keby nemali možnosť ich "zužitkovať" na vyrojenie (rozmnoženie)? Zrejme teda by sa včely naozaj vykašlali na prebytočné zásoby... Podobne to včely riešia aj s "prebytočným" plodom. Ak nemajú šancu pre ten plod zohnať zásoby, tak ho jednoducho zlikvidujú (vycucajú) a vyletia ako hladový roj. Plod bez zásob a aj zásoby bez plodu (bez matky) znamenajú koniec.
Len tak okrajom. Mnoho zvierat sa v krízovej situácií chová podobne, že odloží graviditu... alebo sa dá na kanibalizmus vlastného potomstva.
A kdesi som čítal že človek tiež v krízovej situácií najprv sa zbaví starcov a keď to nestačí tak aj deti... Deti sa dajú urobiť, ale deti bez rodičov by neprežili. Taká je príroda krutá aby prežila.
No já to celé považuji za pěknou pitomost. Autor nám zřejmě nějakou tu zásadní informaci dluží. Když včela něco zavíčkuje, med se nekazí i když ve výjimečných případech může mít nad 20%. Aby pod víčky byl kyselý med, nevěřím tomu. Na to mám hodně velkou praxi poměrně dost včel a kamarádím s několika farmáři. Nesetkali jsme se. Jarní med je prostě prevít, chce to na něj nespěchat a být připraven na řešení problémů. /Vysoušení, skladovací prostory apod./Zdraví R. S.
Také jsem neveřil vlastním očím,čichu ,chuti a zraku .....a je to tak. Nevím proč kvasící a plný bublinek (asi jak plyn vzniklý kvašením neměl kam unikat-protože to včelky zavíčkovaly) .
Nenechte se zblbnout tím, že jiní už točí a plní vlákno s názvem Kolik jste vytočili ...
Tenhle jarní med je fakt prevít, jak píše Ruda, a chce speciální zacházení. Ale hlavně trpělivost a pokoru.
Já ho buď nechávám na zimování, nebo dávám do oddělků. Vytáčím jen to, čím jsem si naprosto jist.
I když furt někdo kolem pábí, kolik už vytočil, a zákazníci prudí, kdy už to konečně bude ... Už jsem si je ale vycvičil. Konec července ... Jarní med v podstatě patří včelám a ony vědí to, o čem modří vědí prdlajs ...
Jiří
(07.06.2016 15:54)Rudolf Stonjek napsal(a): [ -> ].... ve výjimečných případech může mít nad 20%. Aby pod víčky byl kyselý med, nevěřím tomu. Na to mám hodně velkou praxi poměrně dost včel a kamarádím s několika farmáři. Nesetkali jsme se. Jarní med je prostě prevít, chce to na něj nespěchat a být připraven na řešení problémů. /Vysoušení, skladovací prostory apod./Zdraví R. S.
to je ono...vysoušení...SUŠIČKA...
))
díky, konečně někdo, kdo mi potvrdil, že je potřeba i sušit....
Jarní med a čím světlejší je každým rokem u mých zákazníků oblíbenější a oblíbenější.
Vůně medů z třešní,trnek je úžasná a prakticky každý zákazník ,který ochutnal bere část medu květového a část medovice.V případě nutnosti je to o vysoušení.
Taková malá vychytávka -vysoušeč fouká vysušený vzduch na nerezovou desku po které pomalu stéká med z nádoby do nádoby pod ní.Na desce se rozlije v tenké vrstvě a vzduch odebere vlhkost až o 1,5% na jedno přetečení.Dělal jsem to jednou jinak byl jarní vždy pod 18%.