Není tak jednoznačné že med v dvouprostorovém úle bude lépe odpařen.Pokud bude jak je napsáno obsedat včelstvo prostor což by měl nemá smysl zvětšovat prostor pokud včelstvo není schopno ho z větší části obsednout tak nízké nástavky jsou výhodnější pro skladbu medu zde včelstvo zaplní nástavek zavíčkuje a přejde na další zatímco u dvouprostorů je jen velký medníkový prostor kam včely ukládají med až do samotného točení tedy se tam nachází medy s různým obsahem vody a včelař rozhoduje co je vhodné k vytáčení.Myslím že za normálního počasí je za větším obsahem vody spíše sám včelař který uspěchal jeho vytáčení než samotný úl.Pokud pak nastane extrém kdy je po delší dobu vysoká vzdušná vlhkost tak efekt je stejný ve všech typech úlu za dobu včelařské praxe jsem měl možnost porovnávat v úlech zateplených nezateplených dvoprostorovích i výceprostorovích o různých velikostech vždy lépe vycházel prostor pro med nízký (několik) a pro plod naopak vysoký.
Není nic těžkého za normálních podmínek točit medy s vodou do 19% a to udávám spíše vrchní hranici kdy medy s 16% jsou zcela běžné.Také tvrzení že zákazník pozná rozdíl co se týče obsahu vody v medu pouze podle chuti v rozmezí 0,5% pokud se jedná o medy s obsahem do 19%je hloupost teprve u vyšších hodnot je to rozpoznatelné.Přitom vše dokáže ovlivnit samotná chuť medu.
(30.01.2012 23:50)jdjd napsal(a): [ -> ]Mám minimálně dvě stanoviště na plném slunci - a nepozoruji tam rozdíl ve vlhkosti medu oproti stanovištím zastíněným či částečně zastíněným. Ale je to jen subjektivní dojem - refraktometrem med na stanovišti již nekontroluji.
Síťovaná dna, všechna očka jsou přes sezónu zavřena, NN L. Medy jsou "normálně" husté - tedy cca 18 % ±0,5 %.
Díky za poznatek, takže jako vždy, vím, že nic nevím, vše je lokální
(30.01.2012 23:23)Zdeněk Klíma napsal(a): [ -> ]Josefe, tipl bych si - prosím, kdyžtak mě oprav - že včelstva u Tebe nejsou vystavena hlavně odpolednímu prudkému sluníčku a jsou pěkně ve stínu borovic. Podle toho co mám vypozorováno já, je to velmi důležité. Včelstvo reguluje vysokou teplotu prostřednictvím odparu vody, je tedy nuceno zvýšit vzdušnou vlhkost - a tom může být v uričtých situacích a při určité snůšce problém. Včelstvo pak víčkuje med s vyšším obsahem vody. Poté co jsem zrušil očka, nechal je oběh vzduchu řídit po svém, dal včelstva tak, aby byla chráněna před přehřátím sluncem, aby na ně svítilo nejlépe jen dopoledne - je v posledních sezonách vlhkost v pohodě max.kolem 18%. Myslím, že by to mohli také ti, kdo mají potíže s vlhkostí, vzít do úvahy. Ale třeba se pletu, mám svoje zkušenosti jen ze tří stanovišť.
Ano, správný postřeh Zdeňku. Volba a zastínění (přiměřené zastínění) stanoviště je jedním z nejdůležitějších aspektů v chovu včel. Poetický názor Q. Sklanara, že "včely jsou děti slunce" zní velice hezky, nás ale často svádí k nesprávným závěrům, že stanoviště včelstev musí být přímo vystaveno slunečním paprskům. I já jsem v počátcích samostatného chovu včel, po přečtení publikace "Moje včelí matička" (z roku 1923), trpěl touto deformací. Teprve zkušenost mne naučila, že i
"děti slunce" potřebují svůj chládek pro tu správnou pohodu. Při tom snadněji ovládají i oběh vody ve včelstvu, tuto nemusí donášet z venčí v nadměrné míře a to má samozřejmě vliv i na obsah vody v medu. Z tohoto pohledu mají tepelně izolované úly (nesprávně uteplené) svůj význam tam, kde není možnost výběru stanoviště - např. při kočování na paletách.
JK
Chci se zeptat, dneska jsem otevřel sklenku medu, který byl cítit zkvašením a chutnal nakysele. Tak jsem otevřel další sklenky které jsem stáčel stejný den a ten samí problém. Zajímalo by mě čím to je? Před vytáčením byly plásty z větší poloviny zavíčkované, zkouška vystříknutím taky prošla, takže by med měl být zralý při vytáčení... po vytočení zřejmě nebyl důkladně zakrytý v kbelíku před stočením do sklenic. Můžu to byt tento problém? A co s medem který je zkvašený? napadlo mě roztopit med-třeba ztratí nakyslou chut. díky za rady
Ze zkvašeného medu udělat medovinu
Nebo udělat medocukrové těsto na krmení oddělků.
iRP
Orel, nechápem ako môže med skvasiť, za 54 rokov pri včelách som to nezažil, jednoducho neviem prečo sa ti to mohlo stať. Predsa vysoko nasýtený roztok cukrom nemôže začať kvasiť. Ani to, že med nebol dostatočne zakrytý v nádobe, nemôže byť príčinou jeho skysnutia, nezakryrý med (ak doňho nenaprší) skôr získa na kvalite. Uvediem príklad prečo, v mojej oblasti sa koniec repkovej znášky prekrýva znáškou z agátu. Vytáčam to trochu neskôr z dôvodu, aby sa repkový nektár nedostal do medu, ktorý agátový med znehodnotí tým, že agát po 2-3 mesiacoch skryštalizuje a nemôžem ho predať ako agátový. Naproti tomu časť vytočeného medu, ktorý je riedky (obsah vody je 21-23%) naplno otváram nádoby prekryjem záclonovinou a nechám otvorené aj 3-4 týždne, prebytočná voda sa odparí a med získa na kvalite. Musí sa to však robiť v čistej miestnosti, musí byť vetraná, aby do nej prúdil suchý a teplý vzduch a nasýtený vzduch vodou mohol odchádzať do vonkajšieho prostredia.
Asi bumusíš oželieť tento med.
B.Nytra, aká by to bola medovina? Medovina, tento kráľovský nápoj, musí byť vyrobený z kvalitných surovín! Možno tak na destilát Medovec, ale nie som si istý, či aj ten by bol kvalitný.
R.Pešek, neviem, či je to dobrá rada, veď dávať vedome včelám kvasinky v CMC, nemôže prospievať včelám.
A nemohlo byt v tom medu hodně pylu???
Orel napsal(a):...který byl cítit zkvašením a chutnal nakysele. Tak jsem otevřel další sklenky které jsem stáčel stejný den a ten samí problém
Na začátek první otázka. Kolik celkem máte takto postiženého medu?
Zkuste med rozehřát tak k 50 st a to i tehdy, když je tekutý. Druhý den seberte s povrchu pěnu, která tam vystoupá. Zakryjte medy papírovými ubrousky a za 2 týdny nám znovu napište, jak to vypadá.
Vyjimečně musím nesouhlasit s Antonem Turčánim. Pokud je med nakvašen, medovina je z něho výborná. Soused podtrhl med, začalo mu to kvasit a celou zimu jsme měli co popíjet - a neměli jsme jedinou kritiku široko daleko.
Ještě 2 otázky na závěr.
- Včelaříte v uteplených, nebo neuteplených úlech?
- Máte celozasíťované dno?
(05.02.2012 21:58)Anton Turčáni napsal(a): [ -> ]Orel, nechápem ako môže med skvasiť, za 54 rokov pri včelách som to nezažil, jednoducho neviem prečo sa ti to mohlo stať. Predsa vysoko nasýtený roztok cukrom nemôže začať kvasiť. Ani to, že med nebol dostatočne zakrytý v nádobe, nemôže byť príčinou jeho skysnutia, nezakryrý med (ak doňho nenaprší) skôr získa na kvalite.
... ... ...
Ale může... Naváže vodu ze vzduchu, která jej naředí a na to konto může začít kvasit. Co je na tom k nepochopení...?
Nevěřící Tomášové si mohou udělat jednoduchý pokus, kdy nalijí trochu kvalitního hustého medu na plech na pečení a dají jej na podlahu vlhké místnosti. Ani není potřeba refraktometr - pouhým nakloněním plechu a porovnáním rychlosti stékání bude vidět rozdíl den ode dne. A zkuste si totéž ve vysušeném panelákovém bytě...
Pyl v medu? Všechny plásty byli čistě zamedované, med jsem 2x procedil, takže si myslím že byl čistý.
Medu mám postiženého cca 15 sklenic, pouze ten jeden kbelík. Byl v místnosti která není odvětraná, sklepní místnost bez oken, pouze dveře. Úly mám nezateplené, šířka stěny 25mm. Zateplené víko 4 cm polystyren, celozasíťované dno.
To těsto pro oddělky z toho udělat mě celkem zajímá, neuškodí to včelám? Zkusím tedy med rozehřát a nechám zakryté pouze ubrouskem.
Tak mas z hladiska odvetrania asi najhorsiu kombinaciu ula - paronepriepustne zateplenie stropu a nezateplene ule.
Zvycajne kazdy kvetovy med obsahuje aj pel. Asi najviac ho je v repkovom a v mede z ovocnych stromov. Tieto su potom aj najnachylnejsie na skysnutie.
(06.02.2012 12:29)Scipio napsal(a): [ -> ]Tak mas z hladiska odvetrania asi najhorsiu kombinaciu ula - paronepriepustne zateplenie stropu a nezateplene ule.
Teď nechápu o co tady jde. Já mám to samé a nemám problém. A proč tedy jen ten kbelík?
Ještě pro Orla. Zajímavé by bylo, kdybyste si mohl u někoho, kdo má refraktometr, změřit obsah vody v tom postiženém medu.
- no tímto stylem má u nás v okolí řešené úly většina včelařů co znám (zateplené víko a celosíťované dno), dokonce i jeden velkovčelař s kterým jsem několikrát byl má takto přes 100 včelstev a bez problémů. Nejvíc tepla uteče přes strop tak proto zatepluje jen strop. A v létě to tlumí sluníčko když peče... ale samozdřejmě rád si poslechnu názory sám jsem včelař teprve druhým rokem, každou radu uvítám.
- refraktometr bohužel nikdo co znám nemá
Zateplit strop treba, ale niecim paropriepustnym. Najnovsia moda su polystyrenove gulickami naplneny "vankus" z paropriepustnej folie.
(30.01.2012 12:20)Ivík napsal(a): [ -> ]Pridam zkusenost z N. Zelandu. Polovinu stanovist mame v polopoustnich podminkach ve stredu ostrova, ve srazkovem stinu. Kdyz dlouho neprsi, mame problem (konkretne cerpadlo) s prilisnou hustotou medu. Ve vytaceni se musi delat pauzy. Staci trosku deste a hustota je ok. Druhou polovinu ulu mame v oblasti destnych pralesu na Vychodnim pobrezi s extremni srazkovou cinnosti a tam se prilisna hustota medu nikdy neprojevila. Z toho soudim, ze hlavni roli hraje podnebi, nikoli typ ulu.
Predstavuji si velkovcelare v USA, kteri maji treba 50 000 vcelstev na Langstrotech, jak jim to kvasi a bubla, popr. nevedomky meni na jisty druh alkoholu 
Rad bych opravil svuj prispevek. Na primou otazku, dostalo se mi prime odpovedi. Takze tady jsou medy vetsinou kolem 15, podnebi mirne ovlivnuje odchylky od teto hodnoty. Pokud se medy dostanou do extremne vyssich hodnot (kolem 20), duvodem je velka narazova snuska, kdy vcely nestihaji odparovat prineseny nektar. Jeste dodam, ze palety stoji jak na primem slunci, tak i ve stinu.
(06.02.2012 12:04)Orel napsal(a): [ -> ]Pyl v medu? Všechny plásty byli čistě zamedované, med jsem 2x procedil, takže si myslím že byl čistý.
Medu mám postiženého cca 15 sklenic, pouze ten jeden kbelík. Byl v místnosti která není odvětraná, sklepní místnost bez oken, pouze dveře. Úly mám nezateplené, šířka stěny 25mm. Zateplené víko 4 cm polystyren, celozasíťované dno.
To těsto pro oddělky z toho udělat mě celkem zajímá, neuškodí to včelám? Zkusím tedy med rozehřát a nechám zakryté pouze ubrouskem.
Dovolím si tvrdit že chyba nastala hned v prvopočátku prostě jsi vytočil med který obsahoval více vody než je zdrávo.Samotný úl s tím nemá nic společného.Určitě si to neber stává se to nejednomu včelaři.Pokud vytočíš med v kterém je obsaženo 20% a méně což je žádoucí nejlépe do 18% a skladuješ ho v dobře uzavřené nádobě při skladovacích teplotách pro med tak určitě neskvasí.Také je dobré investovat do refraktometru právě těch 15 sklenic by na něj jistě stačilo a máš výborného pomocníka.Také následné odpařování vody z vytočeného medu ať už použiješ jakoukoli metodu je práce na víc z nejistým výsledkem.Lépe je si počkat až jí vykonají včely a pokud není extrémní počasí je jen otázka času kdy se jim to podaří.
Tak jsem med roztopil a nechal ve větrané místnosti, pořád má stejnou-nakváslou chuť. Dal jsem na rady a koupil jsem refraktometr aby se daná situace neopakovala, poškozený med jsem samozdřejmě změřil a ejhle - 20,1% vody. takže příčina je jasná. Tak jsem přemýšlel co s tím medem, a nejlepší řešení se zdá medovina. Tu jsem taky nedělal snad najdu nějaký návod.
Tak jsem dnes velice narychlo kouknul jak je na tom medík, a udělal takový menší vzorek, a výsledek viz foto::
[
attachment=1113]