Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Strop mám palubkový s 5cm lněnou izolací a navrch zase palubka. Rozdíl v medu byl 1,5% oproti skupině, kde byl igelit. Ale po dvou letech provozu už začinají být strůpky dost zapropolisované a zavoskované.

MatesP

Tak z dětství si pamatuju, že někteří včelaři měli místo stropu slaměnou rohož, tlustou asi 5 cm, možná víc, která se dávala rovnou na rámky. Jenže jak přišly kombajny, kombajnem rozmlácená sláma se už nedala použít a úplně to upadlo do zapomnění. Lepšího nic ale nebylo. Izolace srovnatelná s polystyrenem, ale prvky v úle z těch rohoží prodyšné. Dělaly se i stěny úlů ze slámy a v ničem se nedařilo včelám tak skvěle. Táta to tvrdošíjně dělal do konce šedesátek, dokud byli sedláci, co sklízeli žito ještě klasicky.

A tak asi máte pravdu vy a já to nějak vymyslím a vyzkouším. Nejblíž bude asi hobra, snad se ještě vyrábí a byl to skvělý materiál, jen to vykusovaly. Muselo se to natřít stříbřenkou v mnoha vrstvách, pak to ale asi už nebylo prodyšné, nevím. Mám z hobry dva úly a nějak se jich neumím vzdát přesto, že je táta vyrobil někdy když jsem se narodil, v půli padesátek. Blbé na nich je, že kde přilepí rámek ke stěně a vytrhne se ostrůvek toho nátěru a tím se obnaží hobra, začnou to v tom místě vykusovat. Jsou stokrát spravované, ale včelám se v nich neskutečně daří.

Téma je obsah vody v medu a mě díky vám něco napadlo. Mám staré úly se slámou a hoblovačkami ve stěnách, pak hobrové a pak stejné konstrukce, ale s polystyrenem, zavádím jen z PS a samosebou většinu mám tenkostěnných a začnu sledovat vlhkost medu podle typu izolace. Možná pravdu s miliony let starou klimatizací nemám a prodyšný strop do sebe něco má, tím spíš, když to říkáte a máte vyzkoušené. Díky.

Jen dotaz, nemáte v těch deklech jen mezi palubkami skelnou vatu (nebo jinou minerální), že ne. Ta se běžnou manipulací i mezi sendvičovými stěnami (jen otřesy pokaždé, když to vemete do ruky) naláme na malinké mikroúlomky a v lidském těle pak funguje jako asbest. Tyto materiály v žádné podobě do potravinářství nepatří. Píšu to proto, že vím tady z VF, že to někdo dává a dokonce i bez těch palubek rovnou na úl! A na jaře si strašně stěžoval, že je ta deska Orsilu nebo podobné hmoty násobbně těžší kvůli nacucané vodě.

Jo a z výrobků s obsahem asbestu se taky nic viditelně neuvolňuje a přesto jsou zakázané a všude likvidované s maximální opatrností a důsledností. Vadí i na střeše kde se ani nehnou!

Přehlédl jsem slůvko LNĚNÁ izolace, omlouvám se. Přesto svoje tvrzení o minerálních vlnách tady nechám, myslím, že je to důležité varování a někdo si to neuvědomí.

NA youtube jsem viděl pár videí z Ruska a Ukrajiny, kde mají velké včelnice plné těchto úlů. Myslím, že včelám musí být v těchto úlech krásně, jak v zimě, tak v létě.

(18.06.2019 21:45)tom.50 napsal(a): [ -> ]Nezapomeňte, prosím, pak dát vědět. Já mám taky pevná dna a v létě 405x18 a nemám nikdy nikde očka.

tak som dnes vytočil, celozasieťované dno, celoročne otvorené (okrem monitoringu spadu a liečenia) spodné dve očká v sezóne otvorené, hore fólia a plechová strecha s polystyrénom, niektoré rámiky neboli vôbec zaviečkované a obsah vody 16,5%

Prodyšné neznamená automaticky deravé...slamene veci su top pre včely,stropy aj bočné uteplenia bežne robia poliaci a kupujem ich od nich .krasne voňajú.. Dokonca bývaju z bio ražnej slamy..

---

To video znám, sledoval jsem ho s otevřenou hubou jako kdysi když jsem to našel. Jen to bohužel asi není celé. Díky za něj, už jsem na něj zapomněl.

Táta to ořezával kosou, ale ty rohy neměl takhle pěkně slaměné v úhlu. z venku v rozích byly takové dřevěné vingly (vystupovaly z obrysu) nebo jak to popsat a ty vingly jen začišťovaly ten roh. V rozích byly hranolky a ty nesly váhu medníku. Jiný typ měl mezi horním a dolním trámcem jakési tyčky asi centimetrového průměru, ty se musely zakomponovat do té rohože a váhu dalších nástavků nesly asi ty tyčky. Možná spolu s těmi rohovými vingly, to si už nepamatuju.

Včelař má pravdu, sláma je ve včelařině patrně dodneška nepřekonaný materiál. Myslím, že má stejnou izolaci jako PS, jen je dokonale prodyšná.

(20.06.2019 23:55)tom.50 napsal(a): [ -> ]Proč prodyšné stropy?

Za deň stropom odíde normálne 300 ml vody aj viacej. Je to lepšie než plné.

Refraktometr ukazoval velké procento vody i po přepracování medu včelami. Zakoupil jsem proto klasiku - ponorný plovákový hustoměr. Ten ukázal o téměř 2% vody v medu méně. Nedalo mi to a koupil jsem kalibrační kapalinu pro refraktometry, odzkoušel a měřák je "v pořádku". Čemu byste věřili? Kdosi psal, že mu DOL vždycky naměřil nižší vlhkost než si naměřil on sám, plovák je klasika, na které není (snad) co pokazit. Jak to jinak zkusit?

Čemu věřit nevím, uvažoval bych jinak.

My se budeme muset naučit zase(jako naši předkové) rozpoznávat med dobrý a blbý podle toho, jak teče z medometu. Značit si nástavky, ze kterých vč jsou vybrané, vytáčet jednotlivá vč postupně a včelstvům s "vlhkým" medem nemilosrdně měnit matku.

Nepoužívat úly s vychytávkami, o kterých je důvodné podezření, že k vyšší vlhkosti medu napomáhají.

Snažit se chovat vč specilaizovaná na sběr medovice - ta se nekazí ani když by byla nad 18,5% - a nehnat vč do co nejrychlejšího jarního rozvoje. A který med "vypadá" blbě (já refraktometr mám jen pro jistotu, zřídka se mýlím podle toho, jak med teče) tak dát "řídký" do výkupu. A protože je to prodělek, snažit se to dělat jak píšu výš. Při mém počtu chovaných vč už nedokážu stejně všechen med prodat ze dvora a tak já řešení mám vcelku jasné, jde jen o to, aby bylo medu, u kterého je výkup záchranou, minimum.

(21.06.2019 21:09)fofoja napsal(a): [ -> ]tak som dnes vytočil, celozasieťované dno, celoročne otvorené (okrem monitoringu spadu a liečenia) spodné dve očká v sezóne otvorené, hore fólia a plechová strecha s polystyrénom, niektoré rámiky neboli vôbec zaviečkované a obsah vody 16,5%

Přesně takhle mám úly taky

včera so točil druhú várku 15,5%

(04.07.2019 12:54)Kamik napsal(a): [ -> ]Refraktometr ukazoval velké procento vody i po přepracování medu včelami. Zakoupil jsem proto klasiku - ponorný plovákový hustoměr. Ten ukázal o téměř 2% vody v medu méně. Nedalo mi to a koupil jsem kalibrační kapalinu pro refraktometry, odzkoušel a měřák je "v pořádku". Čemu byste věřili? Kdosi psal, že mu DOL vždycky naměřil nižší vlhkost než si naměřil on sám, plovák je klasika, na které není (snad) co pokazit. Jak to jinak zkusit?

Navážu; po rozboru v Dole je jasno, refraktometr ukazuje dobře, stopkový plovák je aušus s 2% odchylkou....

Učinil jsem drobný pokus na téma "obsah vody v medu a co dál".
První med u nás bývá tradičně řepkový. Vytáčím po pochopitelně až po odkvětu a i zavíčkovaný med mívá kolem 18 % vody.
Někdo tady tuším psal, že bezpečná hranice pro řepkový med je 18,6 % (možná to bylo mírně jinak).
Vlastní pokus: Vzal jsem několik sklenic stočených z nádoby bezprostředně po sobě, měly všechny 18,2 % vody.
Pár jsem jich dal do sklepa, kde je v zimě kolem 10 °C a v horkém létě 18-20 °C a pár jsem jich nechal ve spíži, kde je od podzimu do jara kolem 20 °C, v horkém létě víc, řekněme do 25 °C - tedy tak, jak to může být u zákazníků, kteří si můj med kupují.
A výsledek? Všechny medy ze sklepa jsou v pořádku, všechny medy ze spíže k dnešnímu dni mají nafouknuté víčko a po otevření charakteristický odér. Vše tuhé, krystalické.
Takže i 18,2 % je problematické.

A co víčka na sklenicích, nerezaví Ti ve sklepě?

(03.04.2020 23:25)Boris napsal(a): [ -> ]Učinil jsem drobný pokus na téma "obsah vody v medu a co dál".
První med u nás bývá tradičně řepkový. Vytáčím po pochopitelně až po odkvětu a i zavíčkovaný med mívá kolem 18 % vody.
Někdo tady tuším psal, že bezpečná hranice pro řepkový med je 18,6 % (možná to bylo mírně jinak).
Vlastní pokus: Vzal jsem několik sklenic stočených z nádoby bezprostředně po sobě, měly všechny 18,2 % vody.
Pár jsem jich dal do sklepa, kde je v zimě kolem 10 °C a v horkém létě 18-20 °C a pár jsem jich nechal ve spíži, kde je od podzimu do jara kolem 20 °C, v horkém létě víc, řekněme do 25 °C - tedy tak, jak to může být u zákazníků, kteří si můj med kupují.
A výsledek? Všechny medy ze sklepa jsou v pořádku, všechny medy ze spíže k dnešnímu dni mají nafouknuté víčko a po otevření charakteristický odér. Vše tuhé, krystalické.
Takže i 18,2 % je problematické.

Keby si mal včely v úloch Sovenské B alebo Čechoslovak bol by si zbadal aj rozdiel. ja mam vtedy med vysko nad 18 % hadam aj 22 - 24% len z toho dôvodu keď potrebujem pekný agát a vytočim jarný med riedky. Riedky med dám na medovinu.

(03.04.2020 23:25)Boris napsal(a): [ -> ]Učinil jsem drobný pokus na téma "obsah vody v medu a co dál".
První med u nás bývá tradičně řepkový. Vytáčím po pochopitelně až po odkvětu a i zavíčkovaný med mívá kolem 18 % vody.
Někdo tady tuším psal, že bezpečná hranice pro řepkový med je 18,6 % (možná to bylo mírně jinak).
Vlastní pokus: Vzal jsem několik sklenic stočených z nádoby bezprostředně po sobě, měly všechny 18,2 % vody.
Pár jsem jich dal do sklepa, kde je v zimě kolem 10 °C a v horkém létě 18-20 °C a pár jsem jich nechal ve spíži, kde je od podzimu do jara kolem 20 °C, v horkém létě víc, řekněme do 25 °C - tedy tak, jak to může být u zákazníků, kteří si můj med kupují.
A výsledek? Všechny medy ze sklepa jsou v pořádku, všechny medy ze spíže k dnešnímu dni mají nafouknuté víčko a po otevření charakteristický odér. Vše tuhé, krystalické.
Takže i 18,2 % je problematické.

Líbí se mi jak uvažujete a jak "pokusujete". Dám vám nevyžádanoiu radu, co ještě zkuste. Vysvětlím vám, jak to dělám já.

Vytáčím do okurkáčů, slévám do dvou konví, pod 18,2 a nad tuto hranici. Přesto, že knihy uvádějí 18,6, je třeba jít na těch 18,2 max, dostat se níž u řepkáče, nebo prostě prvního květového je kumšt. Proto okurkáče, že každou flašku měřím. Med nikdy nijak necedím.

V konvi vystoupají všechny nečitoty na hladinu, soustředí se díky kónicitě hrdla do malého prostoru, kde je seberu (je třeba konev naplnit o něco víc, nad značku). Nejlépe je to sbírat po částečném (i úplném) ztuhnutí. První kvěťák obyčejne ztuhne rychle, řepka za 3 dny.

Po úplném ztuhnutí a sebrání nečistot z hladiny konev rozpustím v boxu na ztekucování. Na hladinu opět vystoupají zbylé nečistoty, ale hlavně taková jakoby hustá pěnka, cosi, neumím to pojmenovat. Seberu to, konev nechám ztuhnout a je "bezpečná" a už ten povrch nezkvasí a odér se nedostaví. "Řidší" med prodám do výkupu, aby si ho zpracovatelé zahustili sami a nějak si zasloužili svojí, dle mého názoru přemrštěnou marži.

Teoreticky to zdůvodnit neumím. Totéž jde i s těmi okurkáči. Proto nestáčím med do spotřebitelských obalů hned po sklizni, je tam nutné to druhé rozpouštění.

Tak máte inspiraci, zkuste to a třeba si vzpomenete nám sem napsat, zda vám to zafunguje tak, jak to dělám já. Měl jsem stejný problém, skok do tmy, některý med udělal co píšete, jiný byl ok. Takto se mi to podařilo, náhodně, vychytat, že je to ok vždy.

Ještě doplním. Když by se "čerstvý" kvěťák zabalil do kilovek, ztuhne a protože to lidi chtějí tekuté, tak se pak při rozpouštění v kilovkách na hladině udělá ta nepěkná pěna. Při naklonění flašky se ulempá zespoda víčko, vypadá to strašně nevzhledně, tím spíš, že ještě vyplavou nějaké mikronečistoty, které jsou v té bílé pěně dobře vidět.

Včelařská smetana říká Kamler tomu bílému jakoby hustému nepěknému. První medy mívám kolem 16.

Dřív jsem to dělal trošku na způsob Toma, ty kýble co měli kolem 18 jsem nechal ztuhnout a tu pěnu jsem sebral z vrchu, ale bez rozpouštění, ona se dá krásně i na stuhlem poznat a pak to bylo vždy ok....jakmile se tam ta pěna nechá, tak sem tam nějakej kýbl prostě nakysne, né nějak extrémně moc, někdo by to možná ani nepoznal, ale já to poznám a pak v teple ve skle, by to udělalo asi ještě větší neplechu.

Co je ale věc druhá, prodávat lidem med s takovou hustotou. Jelikož jsem si pořídil sušičku medu, tak mám ted srovnání jaký je med, který má 15%, 16%, 17% a 18% a ten rozdíl je tam obrovský. Obecně květový světlý med jsem nikdy moc neprodával, né že bych nechtěl, ale lidi ho prostě nechtěli, protože to teče i při těch 18% jak voda. Letos jsem prodával se 14% a to byste koukali jak najednou vzrostla poptávka po květovém medu, dokonce ho mám už vyprodanej, což se mi asi 4 roky nestalo, abych někomu musel říkat, sorry už mám jen medovicovej. A med s takovýmhle obsahem vody pomalu z chleba neteče, když si ho nabíráš do čaje, tak ti taky ze lžičky jen tak nesteče atd....můžu říct, že díky sušičce jsem posunul kvalitu uplně někam jinam a i lidi si toho všímaj a říkaj, že takhle hustej med nikdo nikde nemá a že to je paráda.

Takže kdo váhá nad sušičkou, tak můžu vřele doporučit a žádný takový ty řeči, že to kazí med apod nejsou pravda, vždyt v té sušičce to funguje uplně stejně jako v úle, takže se tomu logicky ani nic stát nemůže, samozřejmě musí nektar nechat člověk včelám zpracovat a netočit sladinu s 30%, ale to by snad ani nikoho nenapadlo.

Tak už tomu konečně rozumím. Jde o to rozházet plásty v úlu do pěti/šesti nástavků aby se to nerojilo a potom ten řídký med vysušit v sušičce, aby si zákazníci na bazoši nestěžovali.