Antone, můj dotaz byl obecný. Jestli to tak někdo dělá ? To by přece mohlo být i preventivní opaření při dlouhodobém skladování a třeba i drobným netěsnostem víka u skladovacích nádob.
(27.10.2012 11:20)Pavel Hanuška napsal(a): [ -> ].........na víko zevnitř připevnit větší sáček se silikagelem ?
Pokud bude silikagel určen pro styk s potravinami v tom je odpověď jestli ano nebo ne. Je určitě lepší mít takové skladovací podmínky, aby vyhovovaly skladování medu a nevytáčet med s vysokým obsahem vody.
(27.10.2012 17:16)Pavel Hanuška napsal(a): [ -> ]Antone, můj dotaz byl obecný. Jestli to tak někdo dělá ? To by přece mohlo být i preventivní opaření při dlouhodobém skladování a třeba i drobným netěsnostem víka u skladovacích nádob.
Pavel, moje osobné skúsenosti sú iné, nestalo sa mi, aby med aj v odkrytých nádobách pribral
do seba vzdušnú vlhkosť. Med neraz držím dlhodobo ( a nie malé množstvá) vo väčších nádobách (280 kg sudy a 45 kg plast. nádoby) a sudy mám len ledabolo prekryté až do jari budúceho roku a nikdy som nič také nepostrehol. Výkupca nemal nikdy výhrady proti jeho kvalite.
Možno dvakrát sa mi stalo, že som vytáčal repkový med, do ktorého včely začali prinášať agátový nektár. Nečakal som (chcel som mať agát čistý) na koniec znášky, všetko som vytočil (cca 310 kg) a dal do plast. nádob v medárni, ktoré som prikryl záclonovinou a vplyvom teplých dní so slniečkom, sa prebytočná voda odparila.
A kde ho konkrétně skladuješ ? Jak už tady někdo psal, v suchém panelákovém bytě určitě žádnou vlhkost nevezme. Ale třeba takový vlhký sklep v rodinném domku ...
Do sklepa bych si med nedal, právě kvůli vlhkosti. Já mám zahradní domek, kde vytáčím, rozpouštím, stáčím apod. a v jednom rohu mám naskládané 40Kg nádoby a ve skříni sklenice. Mám je tak, aby slunce přes okno nesvítilo na ty nádoby, jinak by med začal kvasit. Na med to chce nadzemní sklad.
Pavel, na včelnici mám medáreň z Unimo bunky, takže istotne nemám mokrú podlahu, ale v rodinných domoch sa už dávno nebudujú pivničné miestnosti s vlhkými podlahami. Takže to nemôže byť prekážka a samozrejme pre nejaké tie kilá, keď sa už tak stane, sa miesto musí nájsť aj v suchej izbe. Môj priateľ, vyniesol taký med v nádobách na včelnicu a dobre ho chránil okennou záclonou, ktorú mu podarovala manželka. Možnosti sú, len ich treba vedieť využiť, ale najlepšie je vytáčať med dobre vyzretý.
Ikskrát som vytáčal med na tretí deň po skončení znášky, pretože bol vyzretý, obyčajne je to agátový med a prispieva k tomu dobré počasie.
Vlani som vytáčal niečo medu, ktorý bol v plástoch 2 mesiace (bolo ho pomenej) a bol riedky. To že bol riedky nepripisujem viac vody v ňom, jednoducho to bol atypický med.
Takže abych si to ujasnil. Nemám poslouchat rady v knihách a filmech, že med se může vytáčet ve chvíli, kdy je alespoň 1/3 plástu zavíčkovaná ale chce to počkat, až bude zavíčkován komplet, protože pak je prostě větší jistota, že bude med v pořádku. Je to tak ?
Záleží na více faktorech, např. intenzitě snůšky, počasí, síle včelstva... . Ideální je mít refraktometr a vzít vzorek z několika plástů, zejména krajních, kde mívá med vyšší obsah vody.
Stupeň zavíčkování není vždy spolehlivý, mnohdy při silné snůšce a vlhkém počasí je i v zavíčkovaných plástech med s vlhkostí kolem 20% a naopak při slabší snůšce a suchém počasí mívá i nezavíčkovaný med třeba 17 %.
(27.10.2012 21:15)Pavel Hanuška napsal(a): [ -> ]A kde ho konkrétně skladuješ ? Jak už tady někdo psal, v suchém panelákovém bytě určitě žádnou vlhkost nevezme. Ale třeba takový vlhký sklep v rodinném domku ...
Čo sa týka skladovania za situácie že med sa Ti vidí riedky a nádoby máš otvorené, pričom očakávaš že voda pôjde dole,tak v miestnosti pre kontrolu by som mal radšej vlhkomer.Ak je v miestnosti vlhkosť vzduchu pod 50%,tak med Ti zvrchu zasychá a tým sa vysušuje,občasné premiešanie pomôže.Ak sa vlhkosť vzduchu ale pohybuje nad 6O%,tak med veľmi ochotne vodu znova naberá.Daj si na to pozor.
(27.10.2012 22:09)Pavel Hanuška napsal(a): [ -> ]... chce to počkat, až bude zavíčkován komplet, protože pak je prostě větší jistota, že bude med v pořádku. Je to tak ?
Toho se v některých letech jako letos ale nedočkáš - musí mít dostatek nektaru aby bylo co zavíčkovávat.
Jozef, ak vychádzam zo svojich skúseností, tak ti musím oponovať. Nikdy sa mi nestalo, aby sa vonkajšia vlhkosť preniesla do medu a to aj keď je ledabolo otvorený.
Aj nezaviečkované bunky s medom môžu byť tak zrelé ako aj pri jeho zaviečkovaní. To, že včely nenosia ukáže aj úľová váha, aj sama včelárova skúsenosť, vie určiť či včely nosia alebo nenosia. V normálnom počasí, včely, ale i vonkajšia teplota napomáha odpareniu vody, takže po 3-5 dňoch ho môžeme vytáčať.
Včely otvorené bunky s medom neviečkujú preto, že je že je v ňom nejaká vody, ale preto, že je ho málo v bunke, niekedy ho postupne prenesú a niekedy akoby čakali na ďalšiu znášku. Ja osobne som nikdy na takýmto plástom nešpekuloval, čo s níma s čistým svedomím som ho vytočil. Asi sa riadim porekadlom, že so "suchým zhorí aj mokré" .
(28.10.2012 18:09)Anton Turčáni napsal(a): [ -> ]Jozef, ak vychádzam zo svojich skúseností, tak ti musím oponovať. Nikdy sa mi nestalo, aby sa vonkajšia vlhkosť preniesla do medu a to aj keď je ledabolo otvorený...
Anton,tak to musíš točit veľmi riedke medy,ak nezbadáš zmeny pri zle zatvorených nádobách..Existuje taký pomer,volá sa to rovnovážny stav vzdusnej vlhkosti a obsahu vody v mede..v knižke Získavání a zpracování včelích produktú/Kamler,Titěra,Veselý/ na strane 5,je taká malá tabuľka..Aj bez nej vidím,že pohár s otvoreným medom mi doma v letnom období navrchu veľmi ochotne redne,a naopak v zimnom mierne zasychá,alebo zostáva nezmenený..hovorím o mede 16-17%..samozrejme sa inak bude chovať"med"s obsahom vody 19-20%..podľa tej tabuľky je pekne vidieť kde končí hygroskopicita medu v závislosti od relatívnej vzdušnej vlhkosti...
(28.10.2012 18:09)Anton Turčáni napsal(a): [ -> ]Včely otvorené bunky s medom neviečkujú preto, že je že je v ňom nejaká vody, ale preto, že je ho málo v bunke, niekedy ho postupne prenesú a niekedy akoby čakali na ďalšiu znášku.
S týmto tvrdením súhlasím
Dle mích zkušenností je med schopný jak vlhkost ztratit tak ji z ovzduší přijmout .Čím větší plocha medu která přichází do styku z ovzduším tím větší rozdíl v příjmu či odpaření vlhkosti.Pokud již při vytáčení dbám na co nejmenší procento vody pak není tento efekt zas až tak zásadní samozřejmě pokud nepostavím otevřený hrnec z medem ven a ponechám ho jeho osudu.Hodně se tu o vodě psalo v době vytáčení kdy někteří včelaři chvátali aby byl med co nejdřív v hrnci tady bych viděl prvotní a zásadní příčinu kdy med obsahuje nepřijatelné % vody a bezradného včelaře nad jen buď velmi složitě řešitelným či dokonce neřešitelným problémem.Musím ale souhlasit že včela za nepříznivého počasí víčkuje i medy z vyšším obsahem vody včely si následně s tímto problémem poradí ví přesně kolik vody je schopna uhlídat,nakonec si dělá med pro sebe a né pro hospodáře včelaře. Osobně jsem se nesetkal při uskladnění medu v buňce v úlu ze skvašeným medem přímo v plástu.Jiné je to pokud takoví med vytočím do nádoby a čím větší nádoba tím větší riziko zkvašení.
Při výkupu se dost setkávám s míchanými medy kdy při měření je u hladiny med i o 2% s menším obsahem vody než po jeho odstátí a vystoupení vody k hladině.Tedy v případě míchání medů s vyšším obsahem vody se jen mírně oddálí jeho kvašení,proto také pastové medy květové mimo jiné tak rádi zakvasí,přičemž kvalitní květový pastoví med při dobrém skladování vydrží i více jak tři roky beze změny.Pokud je med míchán pro takzvané doběhnutí výkupce tak jen troch zkušenný výkupce to velmi rychle pozná a pochybuji že by případný včelař uspěl.Také jednoduší odpařovací metody bez narušení kvality snižují procento vody jen mírně.Nejlepší je nechat až problém z vodou vyřeší včela a teprv pak točit.
Aj napriek všetkým Vašim skúsenostiam med je určite hygroskopický, čiže prijíma vlhkosť z okolia.
Omlouvám se, pokud to již bylo řečeno.
Při současném dlouhodobě deštivém a chladném počasí je možné, že včely zavíčkují med, který má přes 20 % vody?
Pokud ano, dá se s tím něco dělat?
Moje skušenost je,že naopak vytočíš i 16%, kdy při točení ani nemůžeš použít jemné síto a do sklenic přelít po pročištění již za dva dny,neboť potom může nastat,že nestačí utéct všechen vzduch.
Myslim, ze pri zavickovanom mede nepusti fyzika. Vcely vickuju az ked je bunka plna a bunka nejde naplnit medom s obsahom vody nad 22% (inak by vytiekol skor ako sa naplni).
30.5. jsem zkusmo vytočil jedno včelstvo (jediné zavíčkované ze všech) výnos cca 10kg, nechal jsem si 4 kg do čaje a do perníčků, zbytek jsem jim nalil zpátky, protože to byla řídká břečka....
nejsem si jistý, jestli řidčí med z buňky vyteče, protože buňky nejsou v pravém úhlu k ose plástu (možná právě proto je včely takhle nestaví)
(03.06.2013 10:21)Scipio napsal(a): [ -> ]Myslim, ze pri zavickovanom mede nepusti fyzika. Vcely vickuju az ked je bunka plna a bunka nejde naplnit medom s obsahom vody nad 22% (inak by vytiekol skor ako sa naplni).
Buňka je uzpůsobena tak aby med nevytékal ani při vyším obsahu vody.Stačí jednoduchý pokus v silné snůšce právě přinesená sladina začne vytékat až po překlopení rámku téměř do vodorovné polohy,o tom kolik obsahuje tato sladina vody není třeba diskutovat.Včely přesně ví kde je hranice aby buňka nepřetékala a taky přesně ví kolik vody v medu může být aby jim nezkvasil pod víčky.Přičemž v malém množství které obsahuje buňka může být obsah vody pod víčky klidně vyší jak 20%.Dlohodobá vyší vlhkost vzduch jako je nyní určitě ovlivní med ve včelstvech.Aspoň já si s tím hlavu prozatím nelámu stejně většinu naneseného medu už včely spotřebovaly.Už 6 dní s malímy přestávkami stále prší a je zima ani před tím to nebylo zrovna ideální.Ještě tak týden by to včely usály pak se bude muset začít krmit.Také už je jisté že matky omezily kladení.Nevím jak jinde ale u mne je realita takováto.
Ja hovorim o zavickovanej bunke, nie o zaplnenej na 50%. Ked je bunka zavickovana tak bola naplnena doplna a to nefunguje pri obsahu vody nad 22%. Teda med v zavickovanych bunkach je 100% ok.
Kazdopadne pri agate, malinach ci medovici nehrozi skazenie ani pri nieco vyssom obsahu vody. Rizikova je najme repka, tu treba radsej nechat poriadne prepracovat/zavickovat.