(18.06.2013 10:58)janko216 napsal(a): [ -> ] (18.06.2013 8:43)PetrM napsal(a): [ -> ]Včely si udržují v úle potřebné mikroklima. Větrají tam, kde potřebují větrat a zahřívají tam, kde potřebují zahřívat.
Pokud jim aktivní včelař udělá průvan v úle, musí vynaložit více energie pro udržení optimálních podmínek. A ne vždy se jim to musí dobře dařit.
Průvan ještě nemusí znamenat nižší vlhkost.
jenomže to podle není vysvětlení 
rozuměl bych tomu, kdyby jim něco bránilo odvětrávat vodu z úlu (tedy opačná situace) a pak by med mě více vody. Ale když mají možnost větrat téměř ideální...?
pusti si v izbe odvlhčovač a otvor okná..včelám stačí malý otvor(letáč)nato aby odvetrali vodu..veľkým otvorom(zasieťované dno)im dnu ide množstvo vzduchu s ktorým si nevedia rady..v prípade že je vonku vlhkosť vzduchu pod 50%,tak samozrejme med vysušia aj pri otvorenom dne..ale ak vonkajšia vlhkosť je vyššia(často až k 90%),tak sa hustého medu pri otvorených sitách nedočkáš...sú aj iné doležité faktory,ale tento patrí medzi naj..
Můj názor (jistě, může být mylný):
Jak včely odvětrají úl, když je venku 90% vlhkost vzduchu nebo vyšší? Když budou "odvětrávat" jakýmkoli otvorem (česnem, očkem, se zasíťovaným dnem nebo bez něj), vyfoukají z úlu vlhký vzduch. Ale množství vzduchu, který odvedou, se jinudy musí zase do úlu vrátit, jinak by měly v úlu podtlak. A odkud se vzduch vrátí - jedině zvenku. Takže si myslím, že při vysoké venkovní vlhkosti toho moc neodvětrají s jakýmkoli dnem.
Když budu mít v medníkovém nástavku otevřené očko, tak tímto očkem mohou efektivně odvětrávat bez ohledu na typ dna.
Přirovnání s odvlhčovačem podle mě není korektní - obojí funguje na jiném principu.
taky bych řekl, že vzduch je pořád stejný, bez ohledu na to, jestli prochází sítem nebo česnem. Jediné co mě napadá, že při zavřených sítech mají včely možnost vlhký vzduch při deštivém počasí do úlu prakticky nepustit a tím bránit hydroskopickému medu absorbovat vzdušnou vlhkost. Vodu pak vyvětrají později, až když se vnější vlhkost sníží....(?)
(18.06.2013 11:01)Karel Novotný napsal(a): [ -> ]Voda v medu? ano s tím se potýkám stále. ještě nikdy jsem med neměl pod 19% vždy spíš 20% a je jedno jestli zasíťované nebo nezasíťované dno. A v úle zatepleném palubka 5 cm pol. nebo dřevěný úl stěna 25mm. Stanoviště proti jihu. Úly ve včelíně nebo venku. Vytáčení při víc jak polovina rámků mnohdy celé zavíčkované. Jednou jsem čekal a čekal a řepka v rámkách zcukernatěla. Tak co dělám blbě?
Možná, že ty nic, ale refraktometr. Porovnal jsi jej s jiným?
(18.06.2013 11:39)Boris napsal(a): [ -> ]...
Když budu mít v medníkovém nástavku otevřené očko, tak tímto očkem mohou efektivně odvětrávat bez ohledu na typ dna.
...
Na přiloženém obrázku je znázorněn princip větrání v létě a v zimě:
- V létě očky vhání čerstvý vzduch do úlu a česnem odvětrává teplý vzduch ven. Vytváří tak podtlak až 3 pa.
- V zimě probíhá přirozená cirkulace vzduchu.
[
attachment=1966]
(18.06.2013 11:39)Boris napsal(a): [ -> ]Můj názor (jistě, může být mylný):
Jak včely odvětrají úl, když je venku 90% vlhkost vzduchu nebo vyšší? Když budou "odvětrávat" jakýmkoli otvorem (česnem, očkem, se zasíťovaným dnem nebo bez něj), vyfoukají z úlu vlhký vzduch. Ale množství vzduchu, který odvedou, se jinudy musí zase do úlu vrátit, jinak by měly v úlu podtlak. A odkud se vzduch vrátí - jedině zvenku. Takže si myslím, že při vysoké venkovní vlhkosti toho moc neodvětrají s jakýmkoli dnem.
Když budu mít v medníkovém nástavku otevřené očko, tak tímto očkem mohou efektivně odvětrávat bez ohledu na typ dna.
Přirovnání s odvlhčovačem podle mě není korektní - obojí funguje na jiném principu.
samozrejme,čím väčšia vonkajšia vlhkosť,tým viac práce pre včely..ale zvyčajne pri vyššej vlhkosti vonku býva nižšia teplota ako v úli..včely tento vzduch vnútri zahrejú atd atd.. sú tu lepší odborníci čo sa týka teórií o vzťahu teploty vzduchu k jeho schopnosti absorbovať vlhkosť,ja vychádzam skor z praktických skúseností,pozorovaní a meraní..z viacročných pozorovaní mi vychádza jednoznačne hustota obsadenia medníkov(teplota)včelami
ako najdoležitejší faktor čo sa týka kvality medu..druhý faktor sa mi začína javiť aj vzdialenosť medníka od letáča-čo má ale súvis s hustotou obsadenia..na veľké plodisko(kombisystém)dávam nízke medníky.ak dám rovnako silným včelstvám dva a tri,tak tie včelstvá s dvomi urobia med hustejší..další faktor je hustota vstupnej suroviny-riedky nektár(ovocné stromy,slnečnica po daždoch)včely nechcú spracúvať na med pod 18%..až som mal niekedy pocit,že zo všetkých prinášaných nektárov počas roka včely odstraňuju konštantne rovnaké množstvo vody a hustota medu nakoniec závisí skutočne len od hustoty prinesenej sladiny..otvorené očká a sitá na dnách mali buď neutrálny význam(v suchom počasí)alebo negatívny..nikdy sa mi nepodarilo namerať hustejší med v takto upravených úľoch oproti úľom s jedným letáčom..ono,takmer všetko tu už bolo spomenuté,tak treba prelistovať vlákno..ak sa vrátim na začiatok,najhoršia kombinácia je vonku 35'C a vlhkosť od 60% nahor..
(18.06.2013 8:04)Anton Turčáni napsal(a): [ -> ]nikdy som za 55 rokov pri včelách nebehal s refraktomerom... jednoducho to nepoznám, včely v plástoch skladujú len dobrý med a nie nejakú vodu .... Kto má však zasieťované dná na úľoch, ten nemôže čakať dobre spracovaný med. Včely majú na úľoch letáč, aby cezeň odchádzala prebytočná vlhkosť, preto som nepristúpil pre tento módny trend, ktorý sa rozšíril medzi včelármi a preto môj med je vždy O.K.
Něco na tom co Anton píše bude. Mám med v budečákách taky v pořádku, i když je nezavíčkovaný. Stačí použít sirku a zkusit pár buněk a hned vidím co v plástech je.
(18.06.2013 12:06)Havelka Jan napsal(a): [ -> ]
- V létě očky vhání čerstvý vzduch do úlu a česnem odvětrává teplý vzduch ven. Vytváří tak podtlak až 3 pa.
Neměl jsem na mysli podtlak, který zajišťuje větrání. Omlouvám se za nepřesné vyjádření. Opravuji tedy:
Množství vzduchu, který odvedou, se jinudy musí zase do úlu vrátit, jinak by měly v úlu
velký podtlak. Kdyby se vzduch zvenku nevracel dovnitř, vzniklo by v úlu časem vakuum.
Může být tedy dobrým signálem zralosti medu, že při trhnutí plástem ve vodorovné poloze med zůstává v plástu? Při úlové teplotě.
jak píše Gusto
(18.06.2013 12:50)gusto napsal(a): [ -> ]... otvorené očká a sitá na dnách mali buď neutrálny význam(v suchom počasí)alebo negatívny..nikdy sa mi nepodarilo namerať hustejší med v takto upravených úľoch oproti úľom s jedným letáčom..ono,takmer všetko tu už bolo spomenuté,tak treba prelistovať vlákno..ak sa vrátim na začiatok,najhoršia kombinácia je vonku 35'C a vlhkosť od 60% nahor..
největší vliv má počet včel v medníku (které med zpracovávají) - což je hodně logické, samotný nektar, a podle mne také vnější faktory (aktuální teplota a vlhkost vzduchu). Jestli mám otevřené dno nebo ne - zatím mě nikdo tady nenapsal argument proč by tomu tak mělo být. Včely rozdíl mezi vnitřkem a vnějškem odvětrají česnem nebo sítem úplně stejně. Je to tedy můj skromný názor.
trhnutí plástem je určitě dobrý indikátor, je to dlouhodobá zkušenost (všude se o tom píše), já jsem si to měřil a zatím to vždycky platilo
(18.06.2013 11:06)Tom-Z napsal(a): [ -> ]Tak zatím mi to vychází 25kg na včelstvo, ale nechal jsem tam spoustu nezavíčkovaného. Neteče, nestříká při trhnutí, ale raději počkám až to zavřou.
Není potřeba čekat na zavíčkování. Med může být zralý i nezavíčkovaný.
Zavíčkování v tom případě přidělává práci včelám i včelaři.
(18.06.2013 10:58)zdviza napsal(a): [ -> ]Protože v půl sedmý když normálně vstávám a jdu se projít po zahradě tak tam již panuje normální letový den a to znamená že je již přínos sladiny a ta má větší podíl vody a proto stříká z rámků.
Já vloni a i letos vytáčel celý den a nepociťoval jsem že by med z toho dne nějak moc zvedl podíl vody. Jestli jsem správně četl tak jste vytočil z včelstva 15 kg a vtom se to projevit nemůže. Včelaři co mají 70 ... 100 včelstev by to takhle vytáčeli do vánoc. V pondělí jdu vytáčet Agát a to ze 7 včelstev. Ráno si klidně přispím a pustím se do toho. Skončím večer protože to budu dělat sám a v klidu a nemám žádný strach že by ty poslední co budu vytáčet měli víc vody jak ty první.
Možná jsem to špatně napsal,
ale bylo míněno, že je potřeba jim vzít rámky brzo ráno, když ještě není přínos sladiny. Jinak taky vytáčím až se na to dostanu, ale rámky projistotu kradu brzo ráno.
Letos je to oproti předchozím sezónám úplně něco jiného, tři dny usazený roj na 8 uličkách 2/3lang má již zanesený 2 souše sladinou. Prostě každé stanoviště má svá specifika a dokonce i včelstva vedle sebe.
Libor
Na točení jsem se chystal počátkem června, náhodně jsem zkontroloval medné zásoby, voda těsně nad 18 %. Za pár dní jsem se do to ho pustil, otevřel jiný úl a bylo to přes 22%. Tak jsem to zase zavřel a počkal 14 dnů. I přes deštivé období podle váhy med neubýval, ale ani nepřibýval. Co donesly spotřebovaly. Točil jsem o víkendu, odebíral jsem kolem 5:30, voda pod 19 %. Ale i tak jsem tam cca 1/4 zásob ponechal, evidentně nebyly zralé, při trhnutí rámkem pěkně stříkaly.
ahoj, každý se tu chválí, jak má málo vody...já to mám přesně obráceně....
jsem blb, ale netuším, kde jsem udělal chybu. Mám naměřeno refraktometrem 21% ...
rámky jsem vybíral v 5 hodin ráno, nebral jsem jiné než které byly zavíčkované z 1/3, ale těch byla většina, více než ta 1/3 se v úlech nenachází. Co bylo míň jsem nechal. Vždy jsem s plástem cuknul (netuším kolik moc) , ale když kápla i jedna kapička, nechal jsem to v úle. Vše jsou letošní postavené plásty, souše jsem neměl. Vytáčet jsem ale potřeboval, protože už jsem měl všude 4 nástavky - dvě plodiště mřížku a dva medníky...nahoře ty nejstarší a nejplnější. Kontroloval jsem včera spodní medník a ten už je také plný. Čili bych na svoje nástavky 37x30 musel dát pátý nástavek (třetí medník). To už bych tam fakt nedosáhnul ani ze židle....v tomto typu se má včelařit prý na jeden medník a dvě plodiště....tak nevím, kde je chyba....bráno ráno, nic necákalo a z jedné třetiny zavíčkované a stejně 21% vody....
jen tak mimochodem, za jak douho mám čekat, že mi to začne kvasit? mám toho 50 kg....je lepší to dát do sklenic a do lednice? většinu rozdám po rodině, ale co zbyde, co s tím....? děkuji
Já jsem točil 15.6.2013, moc toho nebylo a také jsem to pořád měřil refraktometrem a voda kolem 21%, nedalo mi to a tak jsem vyzkoušel překalibrovat refraktometr a zjistil jsem, že mi ukazuje o 2% vody více. Med jsem vytočil a po vytočení změřil a měl 19%. Poslal jsem vzorek na rozbor do Dolu a uvidím co mi přijde za výsledek. Nevím proč je letos v medu takové velké procento vody. Možná je to i tím že snůška byla ve velmi dlouhém a vlhkém období a byla-li v té době nějaká sladina tak možná byla nějak ovlivněna tím vlhkým obdobím. Skutečně nevím proč to tak letos je a proč převážná většina plástů ani není zavíčkována. Co bych za to dal, kdyby mi to včeličky řekli
(20.06.2013 12:37)karelretik napsal(a): [ -> ]jen tak mimochodem, za jak douho mám čekat, že mi to začne kvasit? mám toho 50 kg....je lepší to dát do sklenic a do lednice? většinu rozdám po rodině, ale co zbyde, co s tím....? děkuji
Já počkám na výsledek rozboru, kde voda bude určitě změřena přesně a pak to budu hlídat a kdyby se mi náhodou stalo, že to začne kvasit, jsem připraven to zpracovat na medovinu
. Také toho moc nemám.
Kosťa, myslíš, že skazený med je tá najlepšia surovina? Nekaz s tým cech poctivým medovinárom. keď je obsah vo vytočenom mede nad 18%, je lepšie nádoby s medom prekryť npr. vyradenou oknovým závesom a vyložiť do tieňa stromu, určité percento sa z medu sa odparí a k jeho kvaseniu nedôjde.
Díky za radu, nedělám medovinu na kšeft, ale jen pro vlastní potřebu a potěšení
ale ještě jednou díky za radu, není to špatná myšlenka a určitě to vyzkouším.
Ještě k otázce obsahu vody v medu. Samozřejmě souhlasím s tím, že med by se měl vytáčet zralý, s co nejmenším obsahem vody. Nicméně jistou útěchou pro ty, kdo mají vodu "na hranici" může být skutečnost, že i po stočení do sklenic med zraje, tedy enzym invertáza štěpí sacharózu na glukózu a fruktózu, přičemž tato chemická reakce spotřebuje jednu molekulu vody. Med se tak může dodatečně vysušit zhruba o jeden procentní bod, tedy např. z 20 % vody na 19 %.
Zdroj: Včelí produkty na SOUV nebo
http://is.muni.cz/th/380905/fsps_b/finalni_verze_bp.txt.
Samotným vytáčanim klesne voda v mede tak o 0.5%.Ak pri vytáčaní požijem fén k ohrevu medometu,tak voda klesá približne o 1%.Ak dám med do termokomory pri otvorenej nádobe,voda ide dole približne o O.5% a v zimnom období kedy sa vytvára silnejší kondenz aj viac.Pri otvorených nádobach v suchom prostredí do 50% vzdušnej vlhkosti voda v mede behom dvoch týždňov klesne približne o 1%.Takže med okolo 20% vody nemusí skončiť v medovine.Med ktorý má niečo nad 18% ale rozhodne zákazníkovi neponúkam a do pohárov neplním.
(20.06.2013 17:20)Anton Turčáni napsal(a): [ -> ]Kosťa, myslíš, že skazený med je tá najlepšia surovina? Nekaz s tým cech poctivým medovinárom. keď je obsah vo vytočenom mede nad 18%, je lepšie nádoby s medom prekryť npr. vyradenou oknovým závesom a vyložiť do tieňa stromu, určité percento sa z medu sa odparí a k jeho kvaseniu nedôjde.
Prosím a může to být na balkóně na sluníčku? Nemám totiž nikde strom, kam bych viděl...
Ještě se zeptám...co když takový med napastuji?
Další dotaz ....kde jsem udělal chybu?