Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Úplná verze: Obsah vody v medu
Prohlížíte si holou variantu vašeho obsahu. Prohlédněte si úplnou verzi s příslušným formátováním.
No loni jsem měl stejnou r.m.
Stejné dna i střechy.
Jedinný rozdíl počasí a hlavně obrovský náraz snůšky.
V některých úlech mám mezerníky,ale ve většině hofmany je to stejné s obsahem vody,jen ty hofmany musím furt čistit od propolisu,ale když je očistím dělá se snima líp.
Jediné co mě napadá-ještě jeden medník,aby se zvětšila plocha,ten přínos před tímto ochlazením byl obrovský.
Vyrábím si všechno sám a nestíhám,rozšiřuju stanoviště a počet včelstev na 3 medníky to prostě nedávám.
(24.05.2021 23:19)Pavel-T64 napsal(a): [ -> ]Včel mám dost,ale nevíčkují.
Sušení jim moc nejde.
Stav je stejný už deset dní.

Tak to jsme na tom stejně, mne také nechtějí víčkovat, přitom plásty se zdají být plné. Confused
Hustotu jsem zatím neměřil, ale při trhnutí se zdá, že nic necáká. Medníky mám po dvou nástavkách 39 x 24, a včelami jsou doslova nabité. Asi to bude chtít vytočit vzorek a změřit vodu...
ja meril vcera na nazavickovanych plastech a ukazalo mi to mezi 16.5 a 18.
v zavickovanych jsem to nemeril, nechtel jsem v tom vrtat.
loni kdyz sem vytacel tak z bunek pod vicky jsem u nekterych plastu nameril vic vody nez u nezavickovane bunky na tomtez plastu. hidnoty si nepamatuji, mam to nekde napsane, ale prekvapilo me to. vcelarim druhou celou sezonu, takze letos budu vytacet teprv potreti (loni 2x).
Pro milovníky dogmat. Letos se mi vůbec nepotvrzuje teorie, že by pevné dno a česno bez oček měly mít vliv na vlhkost medu. Zatím překvapivě nižší vlhkost v úlech se zasíťovaným dnem.
Mám zasíťované dno, zavřená očka (včelín), malé česno - a pod víčky 18,8 až 19,2 %! Nezavíčkovaný jsem neměřil.
Tak dnes jsem zkoušel v 5 včelstvech, zavíčkovaný i otevřený a je to horší než průměr květového - ten byl 18.5-19.5 a tedˇ, mix akátu, lípy a trochu medovicového mi ukazoval 19.5-22 na cca 10 měřeních. Ještě pro jistotu zjistím jak kalibrovat refraktometr a raději se ujistím, že měří správně. Každopádně odkládám druhé medobraní.
ja mám vo včelách čo výčkujú hlboko pod 17 % vody a také ako 22% som mal vtedy keď som točil repku lebo už začal Agát a to bolo veľmi veľmi dávno. Dnes už tak repky dokvitnú že Agát zaačne kvitnúť o 10 dni a zatial to stihnem vytočiť.
Rád bych se podělil o své zkušenosti s refraktometrem, třeba to někomu pomůže.

Refraktometr s tepelnou kompenzací jsem sehnal na Aliexpresu za cca 270 KČ i s poštovným (třístupnicový: Ba, Brix, % vody). Když přišel, hledal jsem způsob, jak ho nakalibrovat, aniž bych musel kupovat kalibrační roztok (stál by pomalu víc jak ten refraktometr). Vlastní kalibrační roztok se mi míchat nechtělo. Našel jsem však googlem zmínku o lomu světla panenského olivového oleje. Že se dá v pohodě použít na kalibraci. Panenský olivový olej láme světlo tak, že při měření oleje refraktometrem by měla být teoretická hodnota měření v rozmezí intervalu Brix 71 a 72. Od toho je samozřejmě odvozená i vlhkost, o kterou včelařům převážně jde. Takže, nakalibroval jsem pomocí panenského oliváče, který máme doma, doprostřed intervalu na hodnotu Brix 71,5.

A protože jsem člověk nevěřící a ověřující, tak jsem si, po jednom dni přemlouvání se, namíchal kalibrační roztok o hodnotě Brix 60. Rozdíl v reálné hodnotě měření a teoretické hodnotě kalibrace oliváčem byl 0,5 Brix. Takže můj oliváč měl lom odpovídající Brix 71.

A proč to píšu? Protože když si někdo nechce kupovat standard na kalibraci refraktometru a nemá možnost standart namíchat v laboratoři, jako já, tak může s klidným svědomím použít panenský oliváč. Nebude to mít absolutně přesné (protože logicky nezná přesnou hodnotu lomu svého oliváče), ale k orientaci zralý/nezralý med to stačí více než bohatě.
Tomáš Chrudimský
Co znamená s tepelnou kompenzací?
Dík.
Refraktometr umí zohlednit rozdíly teploty. Zřejmě je stupnice na bimetalu, ale to už jdu na tenký led.
Důležité je, že nemusíš měřit v přesně stanovené teplotě.
(09.07.2021 10:13)Tomáš Chrudimský napsal(a): [ -> ]Rád bych se podělil o své zkušenosti s refraktometrem, třeba to někomu pomůže.
..........
A proč to píšu? Protože když si někdo nechce kupovat standard na kalibraci refraktometru a nemá možnost standart namíchat v laboratoři, jako já, tak může s klidným svědomím použít panenský oliváč. Nebude to mít absolutně přesné (protože logicky nezná přesnou hodnotu lomu svého oliváče), ale k orientaci zralý/nezralý med to stačí více než bohatě.

Vřelé díky, naprosto ukázkový příspěvek, který mnohým pomůže, vážím si toho a děkuji za čas s tímto návodem. Jdu na to Smile
(09.07.2021 11:14)Pavel-T64 napsal(a): [ -> ]Tomáš Chrudimský
Co znamená s tepelnou kompenzací?
Dík.

některé refraktometry mají ATC - což je sice anglická zkratka ale v češtině je to skoro to samé. Automatická Teplotní Kompenzace

Jelikož se lom vlivem teploty mění, je nutné změny teplot kompenzovat. Jednou nakalibruješ a refraktometr už se pak sám přenastavuje podle okolní teploty.

Na jakém principu to přesně funguje netuším. Jen musíš po nanesení vzorku asi půl minuty počkat, až se vzorek vytemperuje na teplotu okolí (na tu je logicky samonastavený refraktometr). Z toho vyplývá i to, že refraktometru taky bude nějakou chvíli trvat, když se přenese do prostředí s jinou okolní teplotou, aby se přenastavil.



Roman....Díky Blush
Dík Tomáši.
Refraktometr mám,ale obyčejný a nedovedu si představit jak by mohlo fungovat to ATC.
Snad jak píše Jan Havelka bimetal,ale přenos teploty medu přes sklíčko ap to asi nebude.
Dovedl bych si představit elektroniku.
Osobně měřím teplotu medu (Vzorku) infra teploměrem a měřím klasickým refraktometrem.
Za každý stupeň teploty nad 20⁰C odečítám 0,1% vody.
Vlastně stejně jako u klasického hustoměru.
Ten olivový olej jako kalibrace je zajímavý,ale může to zkreslovat opět teplota,sedimentace,zralost výchozí suroviny a nebo prostě jen norma výrobce.
Vzorek medu je tak malý, že se teplota refraktometru prakticky nezmění. Změní se tedy teplota toho nepatrného vzorku na úroveň teploty toho refraktometru. Proto je nejlépe měřit tam, kde je refraktometr trvale uložený. Jeho teplotu může dost ovlivnit mytí, proto je lépe u více vzorků čistit nasucho a hranol moc nebrat do rukou. ATC teplotu na vzorku kompenzovat neumí.
Při jakém obsahu vody v medu začíná kvasit med.
ako ktorý, na toto nie je jednoznačná odpoveď, bez analýzy nepoznáš nikdy presné zloženie medu z čoho je
Podlee mých zkušeností řepka nad 18 a zbytek bych se nebál mít do 20.
Mám zkušenost, že i lípa začne kvasit. Ono taky záleží, v jakém je med stav - krystalický anebo tekutý. 17,5 % se dá považovat za jistotu.
Před třemi lety se to tu vehementně řešilo, tak jsem oddělal dva směsné malé vzorky, jeden 18,8 a druhý 19,7. Teď jsem je šel zkontrolovat, oba jsou ok. Jen oddělená tekutá část od krystalické. Jsou v pokojové teplotě ve spíži, potmě.
(22.08.2021 10:42)Ali napsal(a): [ -> ]Před třemi lety se to tu vehementně řešilo, tak jsem oddělal dva směsné malé vzorky, jeden 18,8 a druhý 19,7. Teď jsem je šel zkontrolovat, oba jsou ok. Jen oddělená tekutá část od krystalické. Jsou v pokojové teplotě ve spíži, potmě.

ten med vo vzorkách bol dekryštalizovaný v termokomore alebo priamo po vytočení ??
Referenční URL's