Včelařské fórum – o včelách a včelaření

tady jsou fotky jak to mám já

[attachment=734] [attachment=735] [attachment=736] [attachment=737] [attachment=738]

Je to pěkné! Udělal bych ale větší větrání. Možná celé dno. On je to stran teploty a vzduchu někdy docela šrumec ...
Jiří

tak jsem vycvaknul i strany s větráním - česno je na té straně pod kulatým větráním
celkově je ta bedýnka velká asi tak 40*30*25 cca
a pohotovostně mám vevnitř hozený nůžky na větvičky a skládací pilku ( není nic blbějšího když potřebuješ ustřihnout větev s rojem a nemáš čím

[attachment=741] [attachment=740] [attachment=739]

Na jednotnom type sa asi ťažko dohodneme, ľudová tvorivosť má neomedzené možnosti.
Ja so si pri robení rojnici stanovil priority:

• musí byť ultra ľahká-to sa mi podarilo. Dvíhať ťažkú rojnicu k roju sadnutému na strome dá zabrať, halvnme keď rojnicu dávame na zem.
• musí byť na 5 rámikov miery B- pretože v v nadstavkoch mám 10 plástov do dvoch rúk-urobil som si hneď dve do dvoch rúk. Dĺžka rojnici musí umožniť vložiť rámik, takže taká dlhá ako je horná latka rámika.
• musí byť univerzálna, musí mať vetranie, otvor na veku na zasunutie smyku a musí mať na užšej strane dvierka so sitom, aby pri strasení roja na rojnicu a na zem, mohli včely do zakrytej rojnici vpochodovať cezeň.
• musí byť pevná, aby vydržala aj v horších situáciách (náhodné upadnutie na zem).
• na rojnicu som použil drevené hranolky 20x20 mm, steny smrekolit-sololit 3mm, dno a vrchnák hliníkový plech 0,5 mm. Výstuž stien-hranolky sú z vonkajšej strany, robil som najskôr panely keď som presne narezané sololitové steny pribil na hranolky, jednu predná stena je len polovičná, lebo do otvoru prídu dvierka so sieťou na vetranie. Nakoniec som dal na dno Al plech, ktorý som posilnil hranolkami. Vrchnák z Al plechu (krytý otvor na smyk)bol na krajoch sformovaný na stranách do "L", aby sa dal nasunúť na steny rojnici.
• veľkosť rojnici si musí každý prispôsobiť rámikovej miere,ktorú na včelnici používa, na kratších stranách pribijeme latku, na ktorej budú rámika uložené. Čo je veľmi dôležité, nemôžeme zabudnúť traky, aby sme mohli rojnicu prenášať v jednej ruke, dĺžku si prispôsobíme k svojej výške.
• dvierka na rojnici so sieťou pripevníme k dolnému okraju, závesmi, precíznosť je namieste, aby nám z rojnice nevyletovali včely. Vetranie postačuje npr. pre zmetanec, v tmavšej miestnosti sa včely na sieťku netlačia, otvor na veku slúži i na kŕmenie uväznených včiel, pomocou presakovacieho kŕmidla.
• pevnosť rojnici je potrebné (moje mám už 25 rokov), lebo neraz mi pri zberaní spadla na zem. K rojnici patrí i zberacia tyč, na ktorú sa dá priviazať rojnica a rojnici priložiť k roju. Takú tyč má Míra Pelikan, je hliníková predlžovacia.

Anton

Pokračovanie na budúce.

Ku obrázku prikladám pár slov. Predstavujem Vám rojnicu.ktoré dlhodobo používam. Po strasení roja na a ku ronici som rojnicu s včelami položil na nábeh, po ktorom roj osadil tretí nadstavok, ktorý je oddelený od včelstva medzidnom. Takto využívam roje na získanie medu v agátovej znáške. Matka ide do IZO. Väčšinou sa to vyplatí




Pre predstavu ako je rojnica konštruovaná tento obrázok vám to umožní, Na otvore na jednej kratšej chýbajú dvierka na uzavretie rojnici. Za toľké roky niečo muselo "pustiť". Rozmery rojnici si každý musí prispôsobiť na svoju rámikovú mieru. Anton.

Já jsem si udělal radost a pořídil si ještě další roják na devět rámků.Bude sloužit i na dočasné osazení pro oddělek a převážení rámků.
Další fotky s popisem najdete zde-http://pupek73.blog.cz/1112/novej-rojak

Je to sice "macek" jako ten s číslem jedna ale nedovedu si představit cpát větší roj do bedýnky na čtyři rámky.

Zaměřil jsem se na víka rojáku.Klasické víko je dost nepohodlné na druho stranu ja zase lepší při horším počasí.Víhodnější pro manipulaci ve výšce je lepší víko zasouvací.Pokusím se vložit obrázek obou variant sice ještě neůplných rojáků vyrobených z lipového dřeva.

Ať dáme do rojáku souš, nebo ne, včely za chvíli stejně udělají hrozen na víku. S klasického víka se dají snadno sklepnou přímo do úlu, nebo na náběh. V zasouvacím jsou "odškrábnuty" na dno rojáku Je jich víc zhmožděných a někdy se i trochu rozruší.
Výhodou zasouvacího je skutečně lepší práce vysoko na žebříku. U klasického víka se dá manipulace usnadnit tím, že na něj dáme krátký provázek s háčkem a před balancováním na žebříku ho pověsíme na větev, nebo na příčku žebříku. Sundání a nasazení na roják je pak stejně snadné, jako by bylo zašoupnutí.

Z jakéhokoliv víka včely sklepneš tak, že s celým rojáčkem bouchneš o zem, samozřejmě s rozumem , a pak můžeš včely pěkně nasypat tam, kam potřebuješ.

Osobně sice před usazováním roje mírně klepnu rojáčkem abych dostal včely na dno rojáčku a pak teprve vyklopím na náběh ,ona včela ač křehce vypadající stvoření je poměrně odolná a při sběru roje taky pokud to jde je roj do rojáčku střesen.Rada s pověšením na háček ať se zdá sebejednoduší je k nezaplacení ocení především ti kdo po pádu víka na zem balancovali s plným rojáčkem třeba z pětimetrové výšky aby dole zjistili že mezitím matka foukla spátky na strom.

Zdravím všechny,
má cenu dělat roják aby zároveň pojmul 5rámků 2/3 Lang, který je vysoký o něco málo více než nástavek, dejme tomu nástavek je 168, roják by byl 178 (aby byla zachována všude včlí mezera). provizorně by takovýto roják šel použít jako malý úl na oddělek Byl by to ještě použitelný roják, nebo je lepší jej udělat hlubší?

Myslím, že u rojáku by dno mělo být vyšší, protože když se tam sklepne větší roj, tak tam nezasuneš rámky, aniž bys pohmoždil včely. Já mám rojáky na 39x24, ty na pět rámků jsou sotva dostatečné, jeden roj jsem dokonce dělil do dvou (to bylo šou při nabíhání do úlu!) a to mají cca 6-7 cm prostoru ode dna, na šest rámků mi zatím vždy stačil. Dodržovat včelí mezeru ode dna podle mne nemá smysl.

Dobrý den, docela by mě zajímalo jak s rojákem řeší majitele Langstrothů? Mám Langstroth 2/3 a rojáček mám ještě jako pozůstatek z dob zašlé slávy 39*24. Když jsem se ptal po rojáčku na Langstrothovskou míru, tak mi většina včelařů říkalo že ho nemá, či nepotřebuje, že používá jiná udělávátka a pak roj rovnou usazuje.

Víš, oni ho nemají zcela logicky. Stejně jako my s OPTIMALY. Proč bych pracně vyráběl další harapák, který budu (možná) potřebovat pouze několik hodin nebo málo dnů v roce a pak ho budu muset celý rok někde skladovat. Rozměrově bude muset být nakonec stejný, jak nástavek, snad jen na méně rámků. Navíc roj se na 5 rámků stejně nevejde.
Takže vezmi 1 standartní nástavek, 4 - mi menšími hřebíčky nebo vruty připevni dno např. ze sololitu a podobně si připrav víko. Pokud má nástavek očko,je to nejlepší roják, jaký můžeš mít.
Roj v něm totiž může bydlet i 14 dnů, než ho přendáš do nového úlu. Pak odklepneš dno a nástavek můžeš znovu použít, třeba jako medník.
iRP

No ono záleží kde ten roj "lovíš" a jestli ho pak potřebuješ někam přenést třeba na delší vzdálenost atd.Pak je ten roják možná praktičtější. Pokud to řešíš jako já jen na své zahradě ,kde si sednou většinou na nějaký strom a to hned poblíž úlů, tak to lze dělat rovnou s nástavkem. Mám dno a nástavek,do něho nějaké souše,jeden rámek se zásobami a do něho je sklepnu rovnou z ušmiknuté větve,kterou i s rojem přinesu opatrně až na místo kde jsem postavil nástavek.Tedy pokud to lze.Počkám pár vteřin až "protečou" mezi rámky,dám strůp.folii a přiklopím víko.Jednou jsem je měl na 150 cm vysoké thuji.Připravil jsem nástavek a dno.To jsem postavil k thujce,kterou jsem pak ohnul tak,aby sedicí roj byl nad nástavkem,zaklepal s ní a včely spadly do nástavku.Pomalejší to je,když sedí třeba na kmeni stromu,nebo jsem je měl jednou v trávě. To je pak dobré mít souše,které k nim postupně jednu po druhé přikládáš a ony na ně pomalu nalezou.Souše pak rovnou se včelami dáváš do připraveného nástavku.Ještě si dovolím připomenout,že je samozřejmě nutné určitý čas nechat ten nástavek či roják tam kde probíhala celá " náročná operace" ,aby byla jistota,že máti je uvnitř.Také mám zkušenost tu,to mi moudré knihy také neporadily,že jak matka blbě létá,tak sedne a pak hned třeba popoletí a zase sedne jinam,takže je někdy roj třeba na dva nebo tři hrozny poblíž. Jeden včelař mi řekl,že jak matka někam sedne,tak ji tam pak včely cítí a seskupí se na tom místě.To jen,že se nejedná o víc rojů,ale o jeden.Mě se toto stalo u mého prvního roje,kde se milostivá rozhodla sednout na drátěný plot. To jen něco z mála z mého "rojobraní"

(03.01.2012 9:51)ing. Rostislav Pešek napsal(a): [ -> ]Takže vezmi 1 standartní nástavek, 4 - mi menšími hřebíčky nebo vruty připevni dno např. ze sololitu a podobně si připrav víko.

Největší vychytávkou tenkostěnných nástavkových úlů je právě možnost použití takovéto tenkostěnné dělící přepážky. Vezmu nástavek, položím ho na tuto přepážku, utvořím oddělek, dám dovnitř 2 - 3 sklenice krmení, položím strůkovou fólii, víko (leckdy je to tatáž deska) a je hotovo. A když to potřebuji zužitkovat, vezmu těch několik rámků se zásobami, včelami, plodem a kladoucí matkou a pohodlně zužitkuji. Např jako výměnu nevyhovující matky pomocí oddělku.
Protože jsem poblíž firmy, která s tenkými DTD deskami pracuje, máme jich několik desítek. Natřené 3 x latexem vydrží i několik let. Pokud se jakkoliv poškodí, končí v kamnech. Snad jen o trochu později, než měly původně.
Pro ty, kteří nevědí kde sehnat tloušťku 6 - 8 mm. mám tip. Obraťte se na některého z prodejců plošných deskových materiálů. Právě tyto desky jsou v balíku vždy první a poslední jako ochrana proti poškrábáním např. vidlemi ještěrkou. No a firma se jich mnohdy potřebuje zbavit. Za kilo medu Vám je i nařežou a Vy tak získáte velikou a dosud nedoceněnou pomůcku.
iRP

Dobrý den, chtěl bych si vyrobit roják ale nikde nemůžu najít plánky na výrobu nemáte ňáké nebo internetový odkaz? děkuji za odpovědi

Asi plánek nebude potřeba, stačí se mrknou na toto téma a inspirace jistě bude stačit.

Někde se tu psalo o použití síťovaného koše na papír jako rojáčku. Koupil jsem tenhle http://www.papirshop.cz/kos-na-papir-dra...2/d-71645/



Je to lehoučké, mám v úmyslu na to přidělat rukovítko na 3m teleskopickou hůl, udělat tomu víko s otvorem atd.
V obchodě se mi zdál velký, až doma jsem zhruba spočítal, a pak ověřil na netu, že má objem jen asi 19 l (je to přibližně čtvrtkruh r 25 cm, výška cca 38 cm).
Bude to stačit? Že by se v tom zadusily asi nehrozí, spíš jestli se tam vůbec na objem průměrný nebo i větší roj vejde... Větší jsem stejně na internetu nenašel. Máte prosím někdo podobný, máte někdo zkušenost, jaký objem zabere roj? Zatím jsem chytal do docela prostorných beden, abych jim právě dopřál vzduch, jenže balancovat na stromě s velkou bednou už mě moc nebere. A tohle mi přijde jako elegantní řešení. Ale nerad bych na to vymýšlel a vyráběl další díly, abych pak zjistil, že to není k ničemu... Díky,
H.

Ten koš mám a je to naprd. je moc hrubý a včely se ho moc drží. šly mě z toho blbě vyklepnout. vzduchu je tam až moc A vemeš jej do ruky a hned několik žihadel.. Takže zpátky ke rojáku klasik, a nebo jej mám ze 40kg nádobyna med. Do boku vyřízlé okenká a zalepené mřížkou. Z toho se včely doslova vylejvaj ven .-)