Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Díky Ivane, máš pravdu, já jsem ale slepýš je to nakonci toho 1. textu...

(26.09.2013 11:00)Tomáš Plevan napsal(a): [ -> ]

(26.09.2013 9:28)PavelN napsal(a): [ -> ]Bobře, jsi si jistý, že bys mohl Formidlol použít třeba v příštím týdnu, pro takové malé podzimní přeléčení, v souladu s návodem? Malá nápověda - denní teploty budou mezi 10°C - 15°C.

Už se tu podzimní ošetření KM někde probíralo, viz Jiří Vítámvás z Ivančic.
Na stránce http://www.vcelarstvi-vitamvas.cz/rocnik-2013.html dole je víc o podzimním ošetření KM na podzim za nižších teplot. Když mu to funguje u jeho odpařovače, měl by fungovat i Formidol při dodržení správného odparu a umístění.
Problém bych viděl v krátkodobém účinku Formidolu, ale to lze myslím nahradit jeho výměnou za nový (což ale vychází přece jenom poněkud draho)...
Nejlepší je to asi vyzkoušet a vzít si ponaučení. Letos jsem to pro zábavu zkusil taky, ale výsledky ještě nemám kompletní (na to padne celý podzim). Zatím jenom vím, že roztoči padají, i když předtím přirozený spad byl doslova zanedbatelný.
V každém případě je dlouhodobý odpařovač (byť třeba i jenom Formidol Forte) úplně jiná liga. Ale pokud chceme dostat dikci MVO, pak i ten Formidol asi může být řešením při (ne)použití aerosolu (a fumigace).
Ale jsme asi trochu mimo správné vlákno

Nechci tady rozebírat podzimní léčení KM, ani se vyjadřivat k formidolu. Jen jsem chtěl Bobrovi ukázat, že návod Formidolu podzimní ošetření nevylučuje přímo, ale nepřímo požadovanou venkovní teplotou.

(25.09.2013 22:31)Jiří Matl napsal(a): [ -> ]To je, Bobře, pravda a je dobře, že jsi to připomněl, určitě se i pro podzimní aplikaci dá najít možnost, jak aplikovat Formidol, ale není to prostě dlouhodobý odpařovač, který by v této době měl, myslím, lepší účinnost. Myslím tím třeba na možnosti dlouhodobých odpařovačů typu Liebiga horem, či Yannicka horem i spodem s koncentrací 85 %. Etc. ...
Jiří

Jiří nechtěl jsem Vám pro citovaný příspěvek dát kladný bod ( i když jinde určině ano), jen citovat.
Protože je třeba ocenit připomenutí, jak se dá splnit nařízení veteriny pro nářízené podzimní ošetření bez porušení předpisu.

---

(26.09.2013 9:28)PavelN napsal(a): [ -> ]Bobře, jsi si jistý, že bys mohl Formidlol použít třeba v příštím týdnu, pro takové malé podzimní přeléčení, v souladu s návodem? Malá nápověda - denní teploty budou mezi 10°C - 15°C.

Já jsem si jistý, že by to šlo.

(26.09.2013 12:55)PavelN napsal(a): [ -> ]...Jen jsem chtěl Bobrovi ukázat, že návod Formidolu podzimní ošetření nevylučuje přímo, ale nepřímo požadovanou venkovní teplotou.

No, v návodu se uvádí: "Pravidelný odpar zaručují nejvyšší denní teploty nad 20 o C, pokud rozdíly mezi denní a noční teplotou nejsou extrémně vysoké. Vysoká vzdušná vlhkost snižuje odpar." Ne, že "prostředek lze aplikovat pouze při teplotách nad..." Jedná se zde pouze o konstatování, nikoli o hraniční teplotu použití, jak je tomu třeba v návodu pro fumigaci Varidolem, kde je vyloženě uvedeno: "Fumigace se provádí při venkovní teplotě nad..."
Myslím tedy, že pokud dokážu zajistit požadovaný odpar (např. vhodným umístěním), pak použití při nižší teplotě je v souladu s návodem.
Ale uznávám, že je to trochu o slovíčkaření...

(26.09.2013 12:55)PavelN napsal(a): [ -> ]Nechci tady rozebírat podzimní léčení KM, ani se vyjadřivat k formidolu. Jen jsem chtěl Bobrovi ukázat, že návod Formidolu podzimní ošetření nevylučuje přímo, ale nepřímo požadovanou venkovní teplotou.

Můžu vědět jakou teplotu poruším při použití Formidolu při venkovních tgeplotách 10-15°C nebo třeba 5-10°C ? Asi jsem značně nechápavý nebo každý máme jiný návod na použití uvedeného přípravku

Včera jsem udělal 1.fumigaci....Po 12ti hodinách spad 60 a 84 ks u dvou včelstev, 238, 265 a 292 u tří, a o 480 do 1120 ks! u zbytku......Na to, že jsem dával Km a Gabon mi to přijde docela děsivý. Loni jen Km a při fumugacích spady do 120 ks... Teď to musím nějak dát dohromady, jakébyly spady při jednotlivých léčbách....a pak se nad tím zastavit....a popřemýšket, co bylo špatně...

(25.09.2013 22:28)Madra napsal(a): [ -> ]O KŠ jsou články jak aplikovat ve slovenském Včelárovy, je to tam povolená látka....

Nemám poznatky o tom, žeby bola kys. Šťaveľová povolená na SLovensku. Je povolený len jeden prípravok, ktorý ho obsahuje. - Beevitale Hi- cleine

Používať v zimnom období formidol?! A kedy? Od novembra do marca???Kedy sa má formidol použiť je popísané kde kade ale nikde nie je napísané, že je vhodný do chumáča...

Ad Milan Havelka....měl jsi nějakou představu o napadení ještě před léčbou?? Kontroloval jsi spad a tak??

V pátek jsem koukal když tady členové fasovali, že došlo k vylepšení. Varidol je v krabičce a buď bez nebo s pásky.
Takže za 8 let vylezla lahvička z asi 25Kč na dnešních 57. To až se zase nějaký funkcionář bude rozčilovat že dotace zvedly ceny medometů, tak tady má lepší důkaz o tom jak fungují dotace.

Takže to za chvíli bude lepší přemýšlet zda to tam cpát 1x, 2x nebo 3x. A nebo vůbec.

Takže to nakonec není špatný efekt. Třeba to prospěje stavu včel.

---

Ad Milan Havelka,
Bývaly časy kdy včely vydržely první spad v několika tisících a na jaře jsem je nerozeznal od jiných.
Pamětníci co to zkoumali dokonce mluví i k deseti tisícům. Taky je uváděno že včely kolabovaly po zanesení VD až třetí rok - viz literatura.
Ale asi nikdo neví, proč teď ty včely tak málo vydrží. A při současné metodice to ani nezjistí.

(06.10.2013 10:42)jirka.marx napsal(a): [ -> ]Ad Milan Havelka....měl jsi nějakou představu o napadení ještě před léčbou?? Kontroloval jsi spad a tak??

Jasně, že představu jsem měl, ale výsledek ji několikanásobně předčil.....zatím to vypadá, že nejlíp dopadla včelstva ošetřená vratičem....a jako druhé včelstva s dlouhodobým odpařovačem KM. Ty co měli Formidol....to vypadá, jako když tam nebyl.... A při Gabonu byly spady za měsíc u dvou včelstev asi 600 ks a u ostatních okolo 40 ks....
Zpracovávám teď ty výsledky do nějaké tabulky, co jsem slíbil Jirkovi Mátlovi.... Tak to sem pak šoupnu.

(06.10.2013 11:00)KaJi napsal(a): [ -> ]Bývaly časy kdy včely vydržely první spad v několika tisících a na jaře jsem je nerozeznal od jiných.
Pamětníci co to zkoumali dokonce mluví i k deseti tisícům. Taky je uváděno že včely kolabovaly po zanesení VD až třetí rok - viz literatura.
Ale asi nikdo neví, proč teď ty včely tak málo vydrží. A při současné metodice to ani nezjistí.

Ale víme, víme. Vtedy bol klieštik zdravý, teraz je zväčša nakazený vírusmi a aj inými pliagami. Pred tým neboli také veľké tlaky na včelstvo ako je to teraz. Suchoty, klimatcké zmeny, nozema cerana, pesticídy . neonicotnoidy atď. Už sa naučte, že včelstvo nepadá len na klieštika ale na súhrn vplyvov a preto sa to nazvalo CCD.

Bohužel, že by samotný VD byl nosičem virů jako třeba klíšťata se moc neprokázalo. Tady v lesích moc chemie z polí nepotkají, takže to taky padá. Nosema c. neprokázána. Jediné co je prokazatelné, že tady hynou plošně včely a nikoho to celkem nebolí. Chdí jen fámy kdo a kde je bez včel. Sucha tady u nás pod horama taky moc nemáme, spíš bylo dost vody.-)

A pak tady máme projevy jak máme silné a skvělé včely oproti světu.

Vraťme se zpátky k těm časům, kdy jsme sem do různých vláken psali, jak nám v červenci a srpnu roztoči přirozeně nepadají, a zkusme to znovu zpětně vše reflektovat ve vztahu k nynější zkušenosti a ev. přehodnotit stran metodiky monitoringu co poučení pro další naše konání ... Ale umístěme to do jednoho vlákna, páč takhle je v tom chaos. A víte, co vzniká z chaosu: jasně: paňyka ...
Jiří

U nás (Podkrkonoší) nepřežila zimu včelstva včelařům na varroa. Vloni byl u nás silný výskyt právě varroa. Jenže si myslím,že staří včelaři asi nesledují spad ani občas a nebo vůbec.Mnohdy na to nemají uzpůsobené úly.Jinak by to nebylo tak hrozné. Mě nezahynulo včelstvo ani jedno a to se kolem toho někdy plácám......Zkušený starý včelař,soused se včelstvy cca 500m vzdušnou čarou od mých, přišel o všechna. A bylo to na varroa. Žádné CCD,ale varroa normálně a prostě "sežral" larvy.....

Zažili jste varoázu,kdy jste na podzim vymetalui včely z podmetu? A to tady vloni prý vymetali. Já měl spoustu včel mrtvých v krajních uličkách a to mám očka, takže pokud by normálně chtěly jít uhynout ven, můžou na podzim v pohodě vyletět.

Jinak teoreticky, pokud by byl aersol účinný tak jak se říká, mělo by podle varoa kallkulačky stačit to jedno ošetření aeroslome co se skoro všude dělá. Ale nějak mi to nesedí. Nebo špatně počítám?

Předloni co tady OV rozhodl o nekakoupení Gabonů jsem tam ty Gabony měl a včely stejně šly do kytek.

Letos jsem zvědav, já měl při kontrole vidličkou minimální napadení, za měsíc uvidím jkaé buodu spad.
Zatím jsou produkční částečně, ale je dost vyjímek, bez plodu, oddělky mají ještě zavíčkovaný co jsem tak viděl.

Jiak zatém ztráty na 3% a to jedno bez nějakého VD.

Takže to nehodlám uspěchat, i když už se tady fasovalo a lidi na to zbrkle půjdou.

Znovu a znovu: ten problém je třeba řešit v červnu a v červenci. Reinvaze a horizontální přenosy jsou možné, ale klíč k většině problémů bude v létě ... Tyhle podzimní manévry jsou už stejně o včelách, na nichž se roztoč vyřádil, takže veškeré závěry jsou problematické.
Jiří

Jen na okraj: v příštím roce by varoóza dle mých informací měla být vyňata z MVO.

Konečně. Varroáza svoji mimořádnostní překonala pověstnou dočasnost. ( Pro mladší - Dohoda o dočasném pobytu vojsk CCCP. )

Jak říkali někteří co je na tom každý rok vydávat mimořádné opatření mimořádného? Je vidět že SVS už generační obměna "postihla".

---

Teď ještě včelaře.

Jo Jirko - u toho jednoho včelstva VD nespatřeni. Pokud znáte kolaps na varoázu kde na zavíčkovaném plodu není VD tak pak je to možné. Ale znáte a je to pak varoáza? Tohle jsem viděl už před dvěma lety, ale to tady byly plošné kolapsy a těžko soudit co a jak se šířilo. Letos průkazněji bez úhynů v okolí.

Osobně si myslím, že máme včelstva nabouchané viry a pár VD jim otevře cestu. Je třeba šlechtit na odolnost proti virům. Pak zase když včelstvo vydrží 5kVD, pak bude pohoda a bude stačit jedna zimní kampaň

Vzpomínám si jak jsem ještě v 2006 v únoru tleskal ve stoje ing. Vesleému který přednášel m.j. jak na západě mají probklémy s viry on jim radil aby vyhubili roztoče jako my u nás a budou mít taky po problému.

Asi věc není tak jednoduchá.

Osobně na spady už moc nevěřím, tdy jako prevenci úhynu. Je to diagnoza mrtvoly - dvojitá.
Jednak mrtvých VD jednak nikdy nevíme co vydrží včelstvo. Jednou v pohodě 20 denně přirozených a jindy ani nezačnou padat a padne včelstvo. Nebo si dokážete vy monitorující všechny úhyny vysvětlit?

Já to zas tak beznadějně nevidím. Jde jen o to monitorovat jak spad, tak kolapsy. V tom druhém je problém. Včelaři přejdou vyloupení slabého včelstva bez povšimnutí. To jsou s velkou pravděpodobností ta včelstva, co mají potíže ne jen s varroózou ale hlavně s viry či nosemou. Tam to začíná a při této události by měl být včelař sdílným a zároveň být ve střehu, co bude dál. Projeví-li se to v náhlém nárůstu spadu u zdravých včelstev, okamžitě to řešit KM.
Ono není jiné volby mimo toho, že budu celé léto ošetřovat a v zimě taky a tudíž celý rok. Pak je opravdu na pořadu dne začít dělat šlechtitelskou práci. Přerovnat si v hlavách priority vlastností včelstev. Dost důrazně nás situace upozorňuje, že trend vysoké produktivity jednotlivého včelstva je v tomto smyslu kontraproduktivní. Nadměrná včelstva prokazatelně více trpí napadením varroa. Šlechtitelé žijí ve své ulitě, o kvalitách materiálu se vyjadřují jen na úrovni přívlastků a starají se hlavně o dotace.

Pořád se to točí o tom, že se hubí roztoč. Tedy příčina. Navíc příčina, která funguje na základě přirozeného výběru v přírodě. Svými zásahy střesujeme včely jako organismus a děláme s nich včely oslabené, ať už děláním oddělků, točení medu a pak cpaní cukru. Roztoč tu byl a bude, tak proč ho hubit místo abychom se s ním my a včely naučili žít? ... Mám pocit, že za druhé světové války se už o něco podobného někdo pokoušel, ale na lidech ... Tož tak