Proč zrovna 13 bodů?
12 bodů = 12 měsíců je jasných. Bude prý i 13. měsíc včel a Mezinárodní den včel.
Jsem poctěn tím, že to bude na moje narozeniny.
Komu se dostane takového uznání?
Je fakt, že nováčci by tu informaci o přípravě vzorku měli dostat. Je taky fakt, že při tom kvantu vzorků se s tím v laboratoři nepářou. A že se tak počet roztočů v protokolu většinou neshoduje s počtem roztočů, který si pečlivý chovatel poznamenal při odevzdávání. A to oběma směry. Je jedno, jestli v laborce sedí paní, která toho má moc, nebo brigádník, který na to kašle a mastí to hlava nehlava. Málokdo z nich zjistí, že většinou tak polovina roztočů nevyplave.
V našem spolku tu informaci v "komplexním formátu" dostali členové na
spolkovém webu i formou e-mailu, jenž byl na informace ještě o něco bohatší.
Je fakt, že zatím nikdo nic nenamítal. Tedy přesněji nikdo nereagoval ... Takže je zjevně vše všem jasné.
Jiří
(11.03.2016 14:44)Jiří V. napsal(a): [ -> ]Dobrý den,
Tak již také vím co mi v zimní měli objevili - 5 roztočů ze 168 včelstev. Mám však problém jak se k tomu postavit.
Já totiž sám toto neuznávám. Zkouším již delší dobu jinou variantu vyšetření, která jak se zdá je lepší a nepočítá se "sekundárním spadem".
Více na http://www.vcelarstvi-vitamvas.cz/news/k...padu-meli/
Možná dobrá metoda, Jirko.
Ale jak v létě? Určitě už ne 14 dní.
Takové zadání jsem si ještě nedal, popravdě nebylo to nutné. Vycházím již několik let z nejnižších jarních počtů VD, a tak do posledního vytáčení roztoče neřeším. Pak použiji tvoji metodu KŠ + THYMOL, abych věděl kde mám "přemnoženo". V tu dobu se na spad nedá spolehnout, protože včely mne určitě výsledek zkreslí. Moje filosofie je prostá nedovolit aby mi to přerostlo přes hlavu.
Tomu říkám slovo praktika.
Naprostý souhlas. Nedivím se pak Jirko, že ti to při 100%-nímu metodickému okolním úhynu 100%ně alternativně přežije
a nemusíš kolem úlů stepovat každý den.
- To, co hledáte flotací, jistě nebudou výkaly. To, co vy považujete za výkaly, to jsou pravděpodobně svlečky nebo nevyvinutí jedinci roztočů.
- Čekat, co bude po posledním vytáčení, je riziko, taky může být to vytáčení úplně poslední.
- Když se dělá monitoring spadu poctivě, nic se nezkresluje, jen se musí dělat celé léto. V podstatě se čeká na to, zda dojde či nedojde k invazi. O invazi jsem bezpečně informován buď bezprostředně (spad tmavých), nebo se 14ti denním zpožděním (spad i světlých), což není pozdě. I kdybych to věděl dříve, ošetření populační vlny může nastat právě v tento moment, předtím jsou pod víčky. Jakékoliv ošetřování před invazí je bezcenné, stejně tak, jako metodika Dolu. Přitom může dojít k ohrožující invazi už od začátku července ale také až koncem října. Bez monitoringu je to střelba do tmy. Vím, co všechno děláte a jak to děláte a v mnoha věcech mohu souhlasit.
Ve vašem případě při vašich možnostech a píli bych vám navrhnul pokus, pro který já nemám podmínky a tolik včelstev.
Nebrakujte ta nejhorší včelstva, naopak, v minimálním množství si je chovejte právě pro diagnostiku napadení včelnice. V podstatě jde o dobré zlodějky. Testujte spolehlivost diagnostických včelstev (senzitivních). Ty budou mít svou důležitou roli v dobré včelařské praxi.
To, co hledáte flotací, jistě nebudou výkaly. To, co vy považujete za výkaly, to jsou pravděpodobně svlečky nebo nevyvinutí jedinci roztočů.
Výkaly nebo svlečky či nevivinutí jedinci ukazují na přítomnost roztočů a jejich množení. V opačném případě na jejich minimální počty to mám odskoušeno.
Čekat, co bude po posledním vytáčení, je riziko, taky může být to vytáčení úplně poslední.
Kolik z vás jde cestou jakou jsem se vydal já? Já ji nikomu nevnucuji, ale z mé praxe to zatím nebylo třeba. A to proběhl v tomto režimu i úhynový rok. V ostatních poznámkách mohu souhlasit.
(11.03.2016 16:55)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]- To, co hledáte flotací, jistě nebudou výkaly. To, co vy považujete za výkaly, to jsou pravděpodobně svlečky nebo nevyvinutí jedinci roztočů.
- Čekat, co bude po posledním vytáčení, je riziko, taky může být to vytáčení úplně poslední.
- Když se dělá monitoring spadu poctivě, nic se nezkresluje, jen se musí dělat celé léto. V podstatě se čeká na to, zda dojde či nedojde k invazi.
Nereju, ptám se.
Já jsem nepochopil proč takové kejkle děláte? Když budete dobrovolně (i když nemusíte) natírat zjara, v létě kyselinu a pak Gabon, pak dvě fumigace a nakonec aerosol, nemáte problém. Je to jednoduché, snadné, žádný celosezonní monitoring, hlídání atd. Opakuju, nereju, ale ptám se.
Předpokládám že to děláte proto, abyste nepoužívali tolik chemikálií. A to proč? Aby rezidua léčiv nebyla v medu? No a proč tedy nepoužíváte na med takové rámky, které nejsou v úle v okamžiku léčení? Je to pracnější? (já si nic jednoduššího neumím představit = to ale neznamená, že není) A ustavičné hlídání - monitoring - není pracné? A nebo to děláte proto, že vás baví to monitorování a baví vás dělat složitě to, co by šlo snadno a rychle a bez starostí? Je to možné, někteří rybáři například umějí tak chytat ryby, že si schválně komplikují chytání a záměrně to nedělají tím nejefektivnějším způsobem, to jim připadá moc snadné a nudné.
Opakuju potřetí, nereju, snažím se jasně ptát a prosím jasnou odpověď bez arogance a pohrdání.
Ve svém věku už hůř vidím a žasnu, že se zabýváte jakýmisi svlečky a výkaly roztočů a dalšími podivnostmi. Já rád včelařím, nerad léčím, to mě štve a tak to koukám mít co nejrychleji a nesnadněji hotové abych mohl dělat to, co mě baví.
Co když se jen snaží chovat ke včelǎm a potažmo k přírodě co nejšetrněji?
Ano, je to možné, proto se ptám. Zajímá mě podstata věcí a konání ostatních.
(11.03.2016 22:11)Vítězslav Richtr napsal(a): [ -> ]Co když se jen snaží chovat ke včelǎm a potažmo k přírodě co nejšetrněji?
Tak přestaň dýchat
Ono toto Time fungovalo a mnohde funguje, ALE jsou s tím spojené jistá rizika a nevýhody.
Riziko je, že na Gabon je místy rezistence a tedy bez následného monitoringu muze dojít k pohromě. Aerosol nakopnuté včelstva doráží.
Nevýhoda bez diagnostiky je někdy zbytečná léčba a zatěžování včel, když to není potřeba. Tedy zbytečné nadužívání VLP. A pak rozpad Amitrazu na stabilní látku podezřelou s možné karcinogenity také není nic moc.
Monitoring, resp. diagnostika po/při medobraní a cílená léčba přírodními látkami je dle mne šetrnější a při tom stejně účinná. Navíc je i proti nosemě, zvápenatění a některé studie naznačují, ze částečně i proti virům.
Ostatně praxe Jirky V. to jasně dokazuje když jemu to přežívá a těm co jedou klasiku to hyne. Já vlastně praktikuji velmi podobně a jsem
oproti sousedům. Takže - Kdo nevěří, ať tam běží.
Taky nereju, nevnucuji, jen dle dostupných informací a praxi vyjadřuji svůj názor.
Děkuju.
Můžete mi vysvětlit tuto vaši větu: Aerosol nakopnuté včelstva doráží.
Mě se totiž zdá, že jarní natírání plodu včelstva zdecimuje. Ona zjara zeslábnou vždy, ale po nátěru je to jakoby rychlejší nebo jak to říct.
Ano, ale nepřehlédnul jste že říkám, že nevytáčím nikdy rámky, které se zúčastnily léčení? (vyjma KM, o té se domnívám že je relativně lidem neškodná, tedy její případná rezidua v medu).
Ano, přírodními látkami rozumíte KM, kyselinu šťavelovou a jiné látky jako třeba thymol?
Neznám zvápenatění a připisuju to Formidolu. V jiné formě KM nepoužívám, protože je to pracné a riskantní. Konkrétně si můj kámoš v létě odpravil polovinu vč jen tím, že špatně odhadl nastavení odparu, odjel někam na pár dní a udeřila vedra a bylo vymalováno!
Tome, vás baví jiné podivnosti, jako je např. léčení zdravého pacienta, pak na pacienta kašlu a následně měl smůlu, chytnul lepru ve špatnou chvíli.
Nyní vážněji.
Preventivní ošetřování parazitózy ve fázi, kdy není je nesmysl. Preventivní ošetřování před tím, než dojde k masivní infestaci je také nesmysl. Když zaúřaduje náhoda, nic zvláštního se nestane. Když přijde ten správný rok a v terénu se to nachystá, je malér a všichni se diví.
Totiž, kdyby nedocházelo k externí infestaci, stačilo by pouhé jedno ošetření za rok pro snížení populace roztoče ve včelstvu, aniž by došlo k jeho přemnožení.
Nyní je otázka, kde se ti roztoči berou?
Na to maj v K8 jasno, u nás nestraníků. My to namnožíme, a jim padají včelstva.
Skutečnost je jiná.
- Producety roztočů jsou ti, co stále kupují oddělky a oni na tom dobře rýžují.
- Producenty jsou ti, co nezvládají svá včelstva, která se jim tiše vyrojí a ty roje se už následně postarají.
Pavel Holub napsal(a):1) Producety roztočů jsou ti, co stále kupují oddělky a oni na tom dobře rýžují.
2) Preventivní ošetřování před tím, než dojde k masivní infestaci je také nesmysl.
To jsou dvě věty u kterých nevím, jak jste to myslel.
K té první. Jak na tom rýžuje ten, kdo si kupuje oddělky???
Ke druhé: Co myslíte pojmem ,,
preventivní ošetřování před tím, než dojde k masivní infekci."
Preventivní ošetření znamená ošetření dříve, než se projeví infekce. Ale to jste už napsal v předcházející větě Vašeho příspěvku.
Pokud ale preventivním ošetřením myslíte léčení při nálezu takového množství roztočů, které ještě neznamená masivní infekci, pak
nesouhlasím s Vaším tvrzením, že toto léčení je nesmysl.
(11.03.2016 21:58)tom.50 napsal(a): [ -> ]Když budete dobrovolně (i když nemusíte) natírat zjara, v létě kyselinu a pak Gabon, pak dvě fumigace a nakonec aerosol, nemáte problém.
To je jak citace z přednášky Dr. Kamlera ("výrobce" těch přípravků) když vysvětloval způsob šlechtění na ně odolných roztočů. Ještě ji mám snad někde nahranou.
Tady vidíte, že chytří nakonec dojdou ke stejným výsledkům, o přednášce dr. Kamlea nemám ani tušení.
Ale nejste Kohoute sám, chápu, s těmi, co odmítají očkování, odmítají účinné léky, odmítají maso, odmítají lepek a odmítají všechno se rozrthnul pytel. Moje moudrá babička by řekla, že" někerý lidi už nevědí roupama co by vymejšleli za kraviny a bídu na vás, d..tku nevděčnej! A já se nemůžu než s babičkou opět ztotožnit.
sdělení chápu jen...
...když "odmítají maso" ....jestli tím náhodou nenaznačují, že nechtějí takovou "masovost" a "masy"...
...něco jako masové vyšetření zimní měli, masové léčení,apod....
Dr. Kamler je jistě dost chytrý, aby dokázal manipulovat masy, když je výrobce.
No a masy natřou i když nemusí, a dr. je spokojen.
Pokud vezmeme v úvahu, že se populace roztoče ve včelstvech vyvíjí podle populační rovnice (úročení 2% denně) a pokud je výchozí bod po ošetření (jednotky plodných roztočů), v žádném ze včelstev nemůže dojít k takovému přemnožení, aby včelstvo kolabovalo (při výchozích 10 je na konci 500).
Tedy jakékoliv snižování úrovně roztočů během sezóny je zbytečné, neboť ke kolapsům nedojde a stejně bude pak provedeno zimní ošetření.
Praxe ale ukazuje, že ta letní ošetřování jsou pro přežití nutná. Kde se tedy ti roztoči berou? Jediným možným zdrojem jsou kolabující včelstva. Tento zdroj je natolik intenzívní, že výchozí populace ve včelstvu je nepodstatná, tudíž "preventivní zásahy" vůči ní také bezcenné.
Z toho plyne, že prevence v tomto smyslu je na kočku, zbytečné týrání včel a včelařů. Smysl má jen přesný zásah. Tedy při kolapsech a 14 dnů po invazi. Kdo to nesleduje, je OUT, hraje ruskou ruletu. Včelstvo je schopné vstřebat klidně 1000 imigrantů během dne a za 17 dnů jich bude celkem 2000. To už začíná být vážné. Kdo nezasáhne, za dalších 17 dnů, může u něho nastat kolaps (slabší včelstva napadená navíc virózou 4000 položí).