Moje letosni zkusenost,
konec cervna aplikace KM 65% 120ml. spad v prumeru do 30 ks /vcelstvo po lecebne kure. Na podlozkach prirozeny spad nula. V dobe krmeni srpen polovina aplikace kysel.stavelove. U vcelstev s prirozenym dennim spadem 1-1,5 roztoce za den - spady okolo 400 po preleceni !!!. Tam kde nebyl prirozeny spad zjisten tak po leceni do 100 ks. Takze jestli diky mravencum, nebo cemukoliv jinemu se 1,5 roztoce za den ztrati v obdobi po slunovratu, je zadelano na pruser. Po srpnovem preleceni byl pak klid a koncem zari zase zacli padat ( byl teply podzim na rabovani idealni). Po aplikaci KS opet spady u nekterych vcelstev v radu stovek a prave jen u nekterych a ne vzdy u tech, kde uz jednou v radu stovek padali. Nicmene vcely jsou v super kondici- velmi silne, i pres celkove spady po lecenich v nekterych pripadech az do hodnoty 2000 ks. Ted na schuzi mi jeden kolega rikal to same co postihlo mlhu, mel celkove 4 vcelstva z toho jeden oddelek tri produkcni, ted uz ma jen oddelek a jedno produkcni,dve nejsilnejsi produkcni uz to maji za sebou. Rikal, ze mu postupne vcelstva slably, az se ted ztratily uplne, ale narozdil od mlhy nedela monitoring. Monitoring je skvely a jedinecny, musi se vsak zajistit, aby po slunovratu byla jistota, ze se 1,5 roztoce za jeden den v prirozenem spadu neztrati. Pak uz je nutne jen ucinne zakrocit, coz pomoci kys. mravenci je mozne, lec chce to nemale zkusenosti.
Takze mlho hlavu vzhuru a jdeme do toho. Porazit se prece nenechame.
P.
Spady ve stovkách po ošetření jsou běžnou cifrou, žádná katastrofa.
To, jak se pochlubil kolega o problému, nemusel být sám, to klidně mohlo zásobit to včelstvo s 2000 za pár dnů.
Sledovat spad je velmi důležité, aby nedošlo k těm problémům jako u toho kolegy, tedy ke kolapsům. Když k nim dojde, sledování spadu může ukázat, že se v krátkém čase výrazně změní podíl tmavých a světlých (vysoký tmavých). 14 dnů po té už je vysoký i světlých, nejvyšší čas zasáhnout. To, co popisuji platí u včelstev s alespoň minimálním groomingem. Jsou včelstva, co o roztoče přímo pečují (nebo také tam, kde je intenzívnější vynášení), tam ty spady mohou být malé.
Píše se to tu stále dokola - jaká škoda včelstva, které podlehne, i když se mu pomáhá?
(03.12.2012 10:17)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]Píše se to tu stále dokola - jaká škoda včelstva, které podlehne, i když se mu pomáhá?
To je přesně ono.
Chce to dělat více oddělků a takových včelstev neželet.
Tohle si musíme teď srovnat v hlavě, vím, že je to těžké, je to jedna z věcí, proč tvrdím, že včelaření teď už není, co bylo ještě před pár lety.
Pracovat se včelami tak, abychom dobře znali jejich stav, zasahovat tam, kde to ještě lze a vidíme to jako pro budoucnost dobré, ale nebát se odepsat ta včelstva, kde jsou problémy, pokud je tedy vidíme a víme aspoň zhruba, co je působí.
Miloš byl ale vystaven situaci, která v sobě skrývá past a spadne do ní ještě mnoho z nás ... Jeho včelstvo i při v té chvíli a podle jeho mínění pečlivém monitoringu žádný problém nesignalizovalo ...
Pro nás z toho plyne to, co tu stále píší zkušení: stále pracovat na tom, abychom znali co nejpřesněji stav včelstva a mohli se rozhodnout, co uděláme. A pak oželet to, co nevidíme jako perspektivní a pracovat na tom, abychom měli zálohy ...
Není to jednoduché, ale je to zajímavá výzva, ne?
Jiří
Je fakt, že už si skoro nedovedeme dneska představit, jak krásné muselo být včelaření v době před zavlečením varroázy na naše území. U sebe to vidím tak, že dobrá polovina všech prací (a také problémů, přímých i nepřímých) ve včelstvech je nějak spojena se snahou udržet činnost kleštíka na uzdě. Musela být paráda v podletí zakrmit a mít do jara pokoj... Nyní jsme ale nuceni včelky vyrušovat léčebnými zásahy a navíc se obávat, abychom jim naší dobře míněnou snahou ještě více neublížili.
Před Varroa destruktor tu zase řádil Acarapis woodi. Ale to nepamatuji, takže nemohu posoudit změnu úrovně léčení.
(29.11.2012 14:00)Mlha_cz napsal(a): [ -> ]Bohužel na podzim se něco zvrtlo a při krmení začaly být docela ostré, jakmile jsem zvednul fólii už startovaly (na rozdíl od Singerek).
Chtěl bych jen takový info (jen pro mojí potřebu), můžeš pls mi říct odkdy dokdy krmíš? Dík!
P.S.: I u mně jsou v době krmení včely ostřejší než jindy.
Nechci stál kverulovat, není ale lepší, než abych ze dvou včelstev udělal pět oddělků a do nich dal "svoje" matky, které stejně nalarvím z jednoho plástu, abych do těch oddělků dal matky (nebo alespoň zralé matečníky) z několika nezávislých stanic, popř. vyzkoušel různé linie a pak se držel toho co se osvědčí nejlépe? Dále opět připomínám, že je těžké dělat závěry z jednoho úĺu. Ještě před měsícem jsem Pradědky chválil do nebes, dnes nevím co se stalo, ale aby se dal udělat závěr musel bych mít na tom samém stanovišti padesát úlů po dobu řekněme deseti let a pak bych mohl shrnout nějaký rozumný, statisticky podložitelný závěr. Tedy já bych se při tvorbě oddělků nedržel jedné chovné stanice, ale zkusil diverzifikovat plemenný materiál.
Misoka: no krmil jsem tak trochu chaoticky, protože jsem neměl dostatek kapsových krmítek a ty byly v oddělcích, pak jsem si je z oddělků "vypůjčil" pro krmení produkčních včel, mezitím mi přišly objednaná plastová krmítka od Mately... tedy krmil jsem asi měsíc a půl... vím není to ideální, zakrmit se má naráz co nejrychleji, já dal krmítko (asi 3kg cukru), když ho včely vzaly tak další várku dostaly třeba za 10 dní... Vím, že to nebylo ideální ale včely vzaly asi 18kg (u odělků to radši nepočítám, ale tam jsem krmil od července
) Zajímavé je, že ke změně chování došlo jen u těchto jedněch včel, ostatní byly v pohodě. Každopádně pro příští rok plánuji kapsová krmítka nechat jen pro oddělky a produkční včelstva krmit
těmito krmítky. Problém je že vše se musí objednávat přes Internet, bohužel v Praze není jeden jediný rozumný obchod, kam bych přišel a koupil blbé krmítko.
(02.12.2012 14:38)Mlha_cz napsal(a): [ -> ]Každopádně mi stále nikdo nevysvětlil, proč padlo nejsilnější a VD nejméně zamořené včelstvo. Očekával bych že adepty na loupež či virózu budou slabé oddělky, které nota bene byly více zamořeny VD než produkční včelstva.
Nevím jestli tady nebo na jiném fóru, už se to loni taky řešilo. Jedna z hypotéz (nevím už kdo to psal), byla, že spíš silné včelstvo než slabé si natahá kleštíky z jiných úlů, díky slídění / zalítávání. To aby člověk měl strach chovat tolik doporučovaná silná včelstva
Mlha,osobne by som nikdy nečakal na objednané kŕmitká a kŕmil vtedy, keď treba.Včelár by si mal vedieť za takejto situácie poradiť a zvoliť iný spôsob podávania zásob.Najlepšie je podávať zásoby všetkým včelstvám v jednom termíne.Včelstvá sa orientujú pri podávaní zásob podľa vône a presne vedia v ktorom úle,v ktorom nadstavku je kŕmitko zo sirupom a podľa toho sa správajú,čo mohlo vyprovokovať zmenu správania u postihnutej rodiny.Včelstvo ktoré sa takto dostalo do stresu mohlo reagovať tým,že potravu sa snažilo zohnať tam,kde mu to daný stav zvyčajne u slabých virózami postihnutých včelstiev dovolil.I to by mohla byť hypotetická príčina kolapsu včelstva.
Myslím si,že preniesť časť zodpovednosti na chovateľov matiek,pričom tento názor sa tu podsúva,podľa mňa vôbec nie je šťastný.
Príčinu ale treba hľadať ako poučenie do budúcna,pretože toto čo sa ti stalo, sa môže opakovať aj v budúcej sezóne,no ty môžeš tomu predísť.
Ako? Já osobne by som pre pokoj mojej duše dal vzorky z tohoto včelstva na rozbor a na základe výsledku by som vedel zaujať stanovisko ako ďalej.Keď mám povedať pravdu,tak já by som z tohoto včelstva nepoužil ani jeden jediný plást či rámik a ani dokonca úl, pre osadenie nového včelstva.Všetko by som nemilosrdne spálil.Zmeniť by to mohol len výsledok rozboru.Nemienil by som riskovať kvôli jednému včelstvu osud ostatných rodín,ten plod čo som videl na rámikoch ,by mi nedal spokojne spávať.Pre pokoj duše by som situáciu určite riešil takto, mi včelári sem môžeme môžme napísať hocičo,môže to znieť presvedčivo a dôveryhodne,no realita môže byť iná.Uvažuj a rozhodni ako ďalej.
Teď nevím, do jakého téma následovat, nechám na adminovi.
Silné včelstvo má význam na časnou snůšku. Mimo toto období je zbytečné se prát s obrovským včelstvem a strachovat se o to, že se vyrojí. Optimální z pohledu varroózy jsou menší včelstva, úsporná včelstva. Pokus chci využívat jarní snůšku, prvního dubna včelstva spojím a prvního května je zase rozdělím. Udělám oddělek se starou matkou a s otevřeným plodem. Do úlu dám matečník před vylíhnutím. Zabráním vyrojení, nemusím používat mřížku, včelstvo má plodovou vynechávku, včelstvo dostane novou matku. Do druhé snůšky jsou včelstva dvě. Prostě tady se stalo módou mít vysoké komíny, dokonce dvoumatečná včelstva. To je pro roztoče rajská zahrada.
Další věc. Mnozí si z úlu dělají skladiště rámků a otevřou všechna očka. Stačí posun rámků jednou doleva jednou doprava a na dno už nespadne nic. Včelky do podmetu nejdou. Pak se nemohu divit tomu, že není spad. Já včelařím bez oček.
Misoka, ono sa toho nahovorilo, no nemôžeme brať za bernú mincu, pretože sú len tak vystrelené guľky bez mierenia, ten čo strelil nemá dlhodobé vyhodnocované a pozorovania. Moje sledovanie včiel ich spolužitia s klieštikom mi to nepotvrdzuje. Chovám všeobecne silné včelstvá, ktoré mám na podstavci v jednej skupine po 5, ak by platilo také silné zalietavanie a prínos na klieštika zvonku, tak by na tom podstavci museli byť zaplavené všetkých 5 úľov a v 1-2 úľov je ich odpadnuté 150 v ostatných troch len od 40 do 80 ks a takto je to už posledných 12 rokov. Ja všeobecne neverím na tak silné zalietavanie včiel do cudzích úľoch, už aj preto, že včelári, ktorí ostali pri včelách sa za 26 rokov života s klieštikom, niečo naučili, tak nech mi nik nevykladá nevykladá, že všade okolo mňa včelária nezodpovední jedinci.
Moja skúsenosť je taká, že aj včelári starnú a stane sa, že výskyt varroa v jeho včelstvách je vyšší, ak to nezvládne, do dvoch rokoch s úľov nevyletuje ani jedno včelstvo. Sama príroda sa postará o to, že klieštik hynie svojím premnožením vo včelstve. Najväčším nebezpečenstvo pre včelstvá sú nedostatočné zásahy tesne pred zimou. Včelstvo musí ísť do novej sezóne čisté, aby klieštik nemal možnosť sa rozmnožiť hneď z jari, ak to tak nie je, vždy sa rozmnoží ešte v prvých letných mesiacov (jún, júl). To zasiahne negatívne do života včelstva a včely sa vytratia v dobe, keď ho kŕmime alebo sa premnoží do obrovských rozmerov, samozrejme, že dlhoveké včely sú poškodené a tie všetky uhynú .
Ta ostrost toho zkolabovaneho vcelstva mohla byt teoreticky zpusobena jiz probihajici naznaky loupeze, cizi vcely vyciti slabsi vcelstvo, byt mohlo byt kmenove a silne a branici se kratkove letni vcely mohly byt ostrejsi.
P.
V podstatě to, co píše Pavel Holub, doporučuje také F. Pohl v nové knize
Úspěšné včelaření.
Rozděl a pečuj tomu vtipně říká ... Tím se vyřeší řada věcí najednou. Mimo jiné si také chovatel může "pohrát" s roztoči ... No a 2 matky pak udělají víc, než jedna, byť v super komínu, a když se to pak na podzim spojí, jde do zimy silné, ale hlavně vitální včelstvo s mladou matkou, které má šanci dobře vyzimovat a využít časnou snůšku, pokud jsou k ní podmínky.
I to je jeden z aspektů toho "nového" včelaření. Oni to ale věděli už staří včelaři, to jenom současná doba udělala takovou divnou odbočku ...
Jiří
(03.12.2012 20:16)Anton Turčáni napsal(a): [ -> ]... Včelstvo musí ísť do novej sezóne čisté, aby klieštik nemal možnosť sa rozmnožiť hneď z jari, ak to tak nie je, vždy sa rozmnoží ešte v prvých letných mesiacov (jún, júl). To zasiahne negatívne do života včelstva a včely sa vytratia v dobe, keď ho kŕmime alebo sa premnoží do obrovských rozmerov, samozrejme, že dlhoveké včely sú poškodené a tie všetky uhynú .
Tu je, Antone, ještě řada otazníků ... Např. proč na jaře, kdy je ve včelstvu tolik plodu, na němž by se kleštík mohl krásně množit, je jeho nárůst minimální ...
Jiří
Ale on se ten kleštík množí Jiří. Množí se co mu síly stačí. Ale kde podzimní léčení přežije kleštíků málo, není to množení tak patrné. Těch několik přeživších samiček to zatím nestíhá. Jó to v podletí, to již je jiné kafe. Kleštík se již stačil namnožit a pak je to i znát na spadu na podložce, poškozených včelách ... Letos mne zavolali někteří kolegové včelaři, že mají ticho v úlech. Plásty jako na snímcích výše. Jediný rozdíl, že ti moji kolegové nedělají monitoring a tak včas nepoznali nebezpečí. Mám však pocit, že by si s tím stejně sami nedokázali neporadit. Bastlíři v elektrotechnice tvrdili: "měřit znamená vědět". U nás včelařů platí to samé.
JK
A nemohlo sa stať, že zlyhala niektorá metóda liečenia? Mne takto padli včelstvá, keď som dostal zvetraný Avartin (balenie bolo zle zavrené, nastala oxidácia amitrazu. A poviem vám, bol som nadšený, lebo som "nemal" klieštika. )
Pri liečbe kys. mravčou vadí otvorené spodné vetranie, veľké letáčové otvory, prípadne zalepia otvory na sáčkoch atď. A človek, v dobrej viere, že lieči, nevenuje potom možným problémom takú pozornosť.
Ne Vojtěchu. V těchto případech neselhala žádná metoda léčení. Oni v podletí neléčili. Ani nenamáhali si desky Formidolu vyzvednout. A že by věděli co se ve včelstvech děje? Ani náhodou. Prostě selhali "dlouholetí včelaři". Nejsou to začátečníci. Je to rukama (leností) a ničím jiným. Ale i to je k něčemu dobré. Buď si uvědomí chybu, nebo skončí.
JK
(03.12.2012 21:49)Josef Křapka napsal(a): [ -> ]... Letos mne zavolali někteří kolegové včelaři, že mají ticho v úlech. Plásty jako na snímcích výše. Jediný rozdíl, že ti moji kolegové nedělají monitoring a tak včas nepoznali nebezpečí. Mám však pocit, že by si s tím stejně sami nedokázali neporadit. Bastlíři v elektrotechnice tvrdili: "měřit znamená vědět". U nás včelařů platí to samé.
JK
Co k tomu dodat, mám podobný poznatek. V polovině října mi volal zájemce o oddělky (cca 15 ks). Zeptal jsem se ho, kolik má včelstev, chtěl jsem se ujistit, zda je při smyslech - oddělky v říjnu!!!!! Odpověděl, že ze 100 včelstev má "zatím" 15 křížků, že by potřeboval na jaře nahradit ztráty. Jsou všechny, nebo ještě něco bude?
To Pepovo tvrzení zkusím malinko poopravit - "Myslet znamená h....o vědět".
Tím si i já dovolím říci, že ne vše vím nebo máme "změřeno". Ani omylem.
Zatímní informace po 1. aerosolu ale je, že zatím vše žije, resp. je u nich takový normální spad.
Do budoucna je asi potřeba počítat s tím, že procentuální ztáty se globálně budou přes zimu zvyšovat a boj s kleštíkem nabývat na intenzitě. A budou docela legální všechny metody, které pomohou úroveň napadení kleštíkem snížit a pomohou včelám přežít.
Kdysi jsem se účastnil jakéhosi školení, kde jsme probírali m.j. i první pomoc při dopr. nehodách, resp. obecně při úrazech. A tamní instruktor - lékař pronesl pro mne tehdy kacířskou myšlenku. Volně přeloženo - když budete ovazovat krvácející ránu u zraněného a hledat sterilní obvaz, klidně se může stát, že Vám zraněný mezitím "odejde". Řekl - "Mně nevadí, že to zavážete hadrem od oleje, ale Vaším úkolem je dostat ke mně pacienta ŽIVÉHO!!!!. Já už si s tím poradím, ale mrtvé léčit neumím".
Myslím si že Mlhovi i ostatním podobně postiženým by nyní bylo úplně jedno, zda by to léčili kys. mravenčí, kys. šťavelovou nebo tvrdou chemií. Ale měli by včely. Nezlobte se na mne, ale mám v tuto chvíli na tendence některých včelařů na vysazení "tvrdé chemie" stejný úhel pohledu jako na požadavek přestat v humánní medicíně používat antibiotika.
Obojí do určité úrovně pomáhá a léčí, nad ni je pro postiženého jedem. Podobně jako např. použití chloru jako bojového jedu a chlorování pitné vody.
O to větší je ale zodpovědnost nejen jednotlivých chovatelů, ale především výzkumných ústavů a to na celém světě. Nebýt hommo sapiens, tak varroa prakticky nikdo, alespoň takto masově neznal.
A teď do mne, něco taky snesu.
iRP
(04.12.2012 0:16)ing. Rostislav Pešek napsal(a): [ -> ]O to větší je ale zodpovědnost nejen jednotlivých chovatelů, ale především výzkumných ústavů a to na celém světě. Nebýt hommo sapiens, tak varroa prakticky nikdo, alespoň takto masově neznal.
A teď do mne, něco taky snesu.
iRP
Ano, v případě varroázy je vliv globalizace a lidského faktoru nezpochybnitelný. A výzkumné ústavy (nejen u nás) nám mnoho nástrojů v boji s nemocemi neposkytují. Skoro už se zdráhám je nazývat "výzkumnými", protože si nemůžu vybavit, že by v poslední době přišly s něčím objevným. Vlastně nás dost nechávají na holičkách a není k vidění vůbec žádný progres. Neustále jen slyšíme, že schvalovací proces každé účinné látky a její uvádění do včelařské praxe je proces strašně složitý a nákladný. Takže se dál peníze utrácejí na vyšetřování nesmyslných vzorků měli, kdy se počítají "roztoči plavci" (kdy vlivem vzájemné rivality zpochybňují jednotlivá pracoviště kvalitu práce těch druhých) a o virech máme informací jak šafránu. Roztoče si každý, kdo má zájem, může spočítat sám, na to nikoho nepotřebujeme. Vloni v lednu ing. Titěra na přednášce v Praze sliboval aspoň vydání nové knihy o včelích nemocech, protože prý chybí a Veselého kniha je z tohoto hlediska nedostatečná. Není to sice to pravé, co bychom potřebovali, ale aspoň bychom se mohli dozvědět něco nového, mohla by nás seznámit se stavem poznání ve světě, apod. Uplynul další rok a ani zde nic nového. Ani na stránkách Včelařství se o virech mnoho nepíše, zato každý rok se znovu dozvíme, jakým způsobem vložit gabon do úlu. V úlech zbývají rámky bez včel, které by se teoreticky pokaždé měly posílat na vyšetření. Nevím, myslím ale že kdyby Vámi vzpomenutý včelař přispěchal patnáctkrát na veterinu a chtěl zjistit příčinu úhynu, aby měl jistotu, brzy by jej měli všichni v okolí za blázna. Spokojena by byla akorát veterinární pracoviště, která by měla práci. To nás ale nikam neposouvá, i když někomu by tento status quo nemusel být právě proto proti mysli. Rozhodně to není příliš motivující systém, který by podněcoval snahu o zlepšení.
Já to, Martine, posunu trochu jinam. Můžeme přece udělat něco sami. Třeba na olomoucké konferenci
Věda a výzkum včelařské praxi, kteru uspořádala v říjnu Mendelova společnost pro včelařský výzkum, přednášel o virech vynikající švédský odborník J. R. de Miranda. To byla zcela unikátní příležitost ... A byl plný sál ...
Vloni vyšla dobrá knížka F. Pohla
Varroáza v českém překladu. Sice v ní česká editor často dodává, že u nás je to holt jinak než v té "kletě organické" cizině, ale to se dá skousnout ...
Moderní včelař přinesl v posledních letech řadu cenných poznatků a výsledků i s odkazy na cenné zahraniční studie. Řada z nich se dá dohledat ... Zahraniční časopisy se tématům pravidelně věnují. Nečekejme, až nám Výzkumný ústav laskavě usype pár drobtů a laskavě uzná, že i my také smíme dostat nějakou informaci, pro ně jsme jen masa nesvéprávných individuí s nízkou rozlišovací schopností, kteří si ani neumí dát houbičku s KM do úlu (stejně si s prominutím neumím představit, že by z jeho produkce vzešla kniha pojednávající o tom, v jakém stavu je poznání těchto témat v zahraničí ...
).
Postarejme se sami ... hledejme, investujme do toho svůj čas i kapitál. Je to pro nás i pro naše včely. Není to tak dávno, co jsem moc rád slyšel, že např. MV zamýšlí otiskovat překlady zahraničních studií. Už teď se tam v cenných shrnutích můžeme dočíst o tom, co se píše třeba v American Bee Journal (mimochodem i díky tomu, že si jej jeden kolega platí a pak se podělí s ostatními). Nerad bych zapomněl na OVP, i tam se občas něco najde ... Je to na nás ...
Dodám trochu již zprofanované a proklatě aktivistické heslo politika, který si možná raději nepřeje být jmenován: Yes, we can ....
Jiří