Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Proč vlastně bráníme rojení? Chápu to u komerčního včelaře, který je finančně závislý na produkci medu. Ale proč to dělají i zájmoví včelaři?

Napadá mě několik výhod, proč neprovádět protirojová opatření:

• protirojová opatření jsou jedním z nejčastějších (nebo nejrozsáhlejších) zásahů na jaře. Snížením počtu zásahů by se umožnl přirozenější rozvoj včelstva.
• bývají i nejkomplikovanějším zásahem - tím se komplikuje včelaření
• u vyrojených včelstev i rojů dochází k snížení počtu varroa roztočů, alespoň podle mé zkušenosti - roje jsou přirozeným prostředkem boje proti varroa
• rámečky s matečníky jsou vynikajícím základem pro tvorbu oddělků
• poslední důvod je poněkud neexaktní, ale rojení je přirozený pud včel. Každý, kdo rojení zažil (nebo se sám rozmnožoval), ví, jak povznášející pocit to je i pro včelaře. Myslím, že jeho omezováním přispíváme ke frustraci včelstev.
  

Díky předem za vaše názory.

ja branim rojeniu preto aby som mal viac medu

protoze roj a vyrojene včelstvo ti nedaji med, a pak me nebavi litat po švestkach a sbirat roje....

Přikláním se ke gusto. Navíc se mi nechce lézt za za včelami po stromech, nebo do křoví, zejména když bych zrovna nutně potřeboval odjet.
Co se týče toho povznášejícího pocitu, je to jako se sexem. Ze začátku je to povznášející pocit, po dvaceti letech manželství spíše nevyhnutelná
povinnost.
Někdy skutečně dochází k frustraci, ne včel, ale manžela,zvlášť když právě dávají v televizi utkání jeho oblíbeného týmu.

Keď spojíte rojenie s tvorbou odložencov, neprídete o medný výnos.
http://www.nasapravda.blogspot.com/2012/...enych.html

Proč bránit rojení?Podstatou rojení je sice rozmnožování včel a samozřejmě mu stoprocentně nijak nezabráním ale jako včelař chci mimo jiné i nějaký ten med.Pokud nechám vše na přírodě a nechám včelstva rojit podle libosti tak v lepším případě pokud by se včelstvo vyrojilo jen jednou sice nějaký med bude ale žádná velká sláva. Včelstvo se po většinu případů rojí několikrát a to mnohdy tak že kmenové včelstvo prakticky zanikne.
Při každém rojení odlétne z rojem i část létavek tedy je včelstvo připraveno o přinašeče zásob a jelikož sebou roj odnesl část zásob a zásobování je ochuzeno o včely které se starali o přínos začne být spotřeba zásob v kmenovém včelstvu větší než je přínos tím nastane další úbytek medu.
Tedy chovám včely především pro jejich produkt tedy med proto chci rojů co nejméně.

Aby som mal ja vcelstva a nie sused moje roje. Samozrejme kvoli medu, a aj kvoli oddelkom, ktore mi pomozu v pripade nudze nahradit pochybne matky a na dalsi rok predam zbytok oddelkov.

Aj ked sa snažím zastaviť rojovú náladu, každý rok si pustím nejaký ten roj. Je to pre mňa stále fascinujúce divadlo a pri 30-40 rodinách sa dá strata oželieť. Stojí to za to...

Janda: Je tady dost napsáno. Já jen přidám ještě ze své skromné zkušenosti. S těmi body co píšeš se dá samozřejmě souhlasit. Já nevím jak dlouho včelaříš,ale když se ti to všechno rojí tak je to na palici. Co s tím? Vracíš je zpátky?Nebo rozšiřuješ počet včelstev? Ony taky když se chystají rojit,tak ustává snůška. Já nevím,mě se zatím rojila včelstva o sto šest,protože jsem to s nimi dělal blbě. Ano,zážitek je to zajímavý,akorát že z medu máš houby.Máš z jednoho včelstva dvě.Zjednodušeně řečeno jedno jede jak drak a druhé čeká až se nová matinka pomiluje a obě mají prd.
V knize Ekologický chov včel C.Bentzien píše: "Jestliže včelstvo už je v rojové náladě a nechceme,aby se vyrojilo,můžeme rojení předejít.Včelstvo je připraveno v okamžiku,kdy zavíčkuje první matečník.V tom případě se opatrně odeberou rojové matečníky i plod a rozdělí se,podle počtu matečníků,do dvou nebo tří nástavků.V jednom oddělku klidně může být víc buněk.Nejlepší matka se prosadí. Oddělky na místě rozdělíme.Stará matka zůstane s nějakými včelami,zásobami a rámky s počátečními proužky na původním místě. Létavky se k ní vrátí a vytvoří nové včelstvo.Tím,že ve včelstvu není plod,je matka povzbuzena k velké aktivitě a včely ke stavbě voskového díla.Panuje prakticky totéž,co by se odehrálo při vyrojení."

Děkuji všem za názory. Popravdě jsem doufal, že se ozve někdo, kdo cílevědomě pracuje s rojovým pudem včelstva. Bylo mi přitom předem jasné, že včelař, který od jara provádí protirojová opatření, musí nutně chápat rojení jako ztrátu. Proto si vážím příspěvku pana Bencúra, který ukázal, jak lze rojení včelstva využít ve svůj prospěch a přitom zachovat výnos medu.

Využití rojového pudu by podle mě vyžadovalo spíše celkovou změnu pohledu na včely a důvody jejich chovu. Je to podobné, jako když kouříte, pijete a žijete sedavým životem, berete prášky na choroby s tím spojené a někdo z alternativní medicíny vám řekne, ať léky vyněcháte, protože jsou škodlivé. Bez celkové změny přístupu vám tento opodstatněný názor může uškodit. Stejně tak bez celkové změny nelze očekávat, že přestanete dělat protirojová opatření a včely se vám přestanou rojit.

Otázka zněla, zda mají tato opatření vůbec smysl. Při mém úhlu pohledu nikoliv. Myslím, že čas věnovaný těmto opatřením lze využít pro aktivní rozšiřování chovu pomocí oddělků. Tyto oddělky lze z mé zkušenosti výborně dělat pomocí rámků s naraženými matečníky. Naopak nemám zkušenosti s cíleným lákáním včel do prázdných úlů, ale vím, že někteří včelaři je úspěšně používají (stejně tak vím o včelařích, kteří říkají, že vůbec nefungují ) Při rozumném počtu včelstev lze dosáhnout rovnováhy, kdy vám nějaký ten ulítlý roj nemusí vadit, protože i tak máte medu dost pro svoji spotřebu. Vzhledem k tomu, že jste se těm včelám věnovali minimálně, tak to není taková ztráta. Další výhoda je přirozené potírání varroa roztočů. Ti v roce vyrojení jsou prakticky na 0, v 2 roce je jejich počet minimální. V dalším roce, kdy je prakticky jisté vyrojení, vás už nemusí tak zajímat, protože dojde k obnově včelstva pomocí rojení. I v tom je velká úspora času.

Asi mě speskujete, ale líbí se mi i představa, že vyrojené včely se mohou volně usazovat v krajině a tak přispějí k obnově volně žijících včel.

Spíš než sisifovské bojování proti přirozenému pudu, mi přijde proto zajímavější využít tento přirozený pud ve svůj prospěch a mít včely, které jsou přirozeně zdravé, nestresované a v plném rozvoji.

A taky Vás určitě bude těšit, že do okolí vysíláte roje, které třeba budou slabé a neubrání se loupežím (případně slabá včelstva) a díky tomu se budou do ostatních včelstev šířit kleštíci, kteří se budou moct křížit s geneticky nepříbuznýma, tudíž vznik odolnějších, roztočů, kteří se budou díky cizím genům množit daleko rychleji...



Tuto větu zkuste pronést někde v ochranném pásmu včelího moru, určitě Vás ostatní včelaři pochválí...

(19.04.2012 21:44)janda napsal(a): [ -> ]Asi mě speskujete, ale líbí se mi i představa, že vyrojené včely se mohou volně usazovat v krajině a tak přispějí k obnově volně žijících včel.

... ale jinak je pravda, že toto budou jediné včely, kde se snad časem objeví přirozená odolnost proti nemocem

Ve Vašem příspěvku je řada věcí, se kterými nemohu, nežli nesouhlasit. Mimo bodu, na který kriticky odpovídá RadimŠ je to i tato citovaná věta

janda napsal(a):Ti v roce vyrojení jsou prakticky na 0, v 2 roce je jejich počet minimální. V dalším roce, kdy je prakticky jisté vyrojení, vás už nemusí tak zajímat, protože dojde k obnově včelstva pomocí rojení. I v tom je velká úspora času.

Kde že je ta 0 roztočů? Je pravda, že se v roji, zejména pozdějším, nepomnoží většinou VD tak, aby včelstvo ten rok uhynulo. Ale že by nebyli rozdoči ani v tom včelstvu vyrojeném?
Podle toho, co tady píšete, se Vám rojí každý rok polovina včelstev !!! Spočítejte si to: 1. rok rojení, ve 2. roce...minimální počet v dalším roce opět...prakticky jisté rojení. Tedy: včely se Vám rojí každý druhý rok.
Tak to Vám tedy děkuji za návod k ulehčení práce.

(19.04.2012 21:44)janda napsal(a): [ -> ]........
Asi mě speskujete, ale líbí se mi i představa, že vyrojené včely se mohou volně usazovat v krajině a tak přispějí k obnově volně žijících včel.
.......

Ale proč bych tě peskoval. Je to tvůj názor a určitá v zásadě vlastně dobrá představa.Jenže je třeba oddělovat představy od reality.Pokud se rojí někde v zástavbě či přímo ve městě,tak zalezou někam do prostoru,kde nejsou většinou vítány. V přírodě musí být zase dostatek přirozených dutin,ale mám obavu,že pokud nevčelaříš zrovna vedle "Boubínského pralesa",tak tam dutin moc nebude. Já mám část včel ve volné přírodě v lukách(rozsáhlé chráněné území).Kolem dokola,až na západní obzor, jsou lesy.Bohužel poslední roky se tady kácí hlava nehlava. Co jsem si všiml,většina smrků se nedožije ani stovky let(přestože se smrk může dožít klidně 400 let i více).Skácí i mnohem starší listnáče.Já tomu nerozumí,takže to nehodlám nějak komentovat.Asi vědí co dělají.Akorát mi je tak nějak trochu smutno,že už to tam u nás v lese vůbec nepoznávám. Nevím kde by se mé roje usazovaly. Asi by nakonec něco někde našly(spíše v domech ve vesnici),ale mám obavu,že bych se dlouho díval na to jak sedí poblíž úlů na větvi či se choulí v trávě a první bouřka či prudký déšť by to vyřešil za ně.

(20.04.2012 7:05)miko napsal(a): [ -> ]Bohužel poslední roky se tady kácí hlava nehlava. Co jsem si všiml,většina smrků se nedožije ani stovky let(přestože se smrk může dožít klidně 400 let i více).Skácí i mnohem starší listnáče.Já tomu nerozumí,takže to nehodlám nějak komentovat.Asi vědí co dělají.Akorát mi je tak nějak trochu smutno,že už to tam u nás v lese vůbec nepoznávám.

Sice odskočím od tématu, ale musím říct, že tohle je strašné. V posledních letech jsem taky zaznamenal zvýšenou aktivitu v lesích a horečné a nehospodárné odlesňování. Ve městech a při okrajích odstraňování zarostlých prostorů - ideálních míst pro ptactvo a drobnou zvěř.

Souhlasím s tím, že celkově asi nevytváříme prostor pro volný život včel. Na druhou stranu je otázka, jestli se stejně krátkozrace, jako se chováme k lesům, nechováme i my v malém měřítku ke včelám? Ono se to projevuje i na příspěvcích v této diskusi. Reakce typu - včely se vyrojí a já budu mít míň medu. Vždy jsem to bral tak, že med beru včelám já, nikoliv ony mně. Mám teď sice dost medu, ale za 10 - 20 let můžu mít včely (nebo už mám), které nepřežijí sezónu bez chemického léčení.

Otázka zněla, zda mají tato opatření vůbec smysl. Při mém úhlu pohledu nikoliv. Myslím, že čas věnovaný těmto opatřením lze využít pro aktivní rozšiřování chovu pomocí oddělků. Tyto oddělky lze z mé zkušenosti výborně dělat pomocí rámků s naraženými matečníky.

...lenze takto dosiahnes velmi rychlo pocet vcelstiev ktory uz nezvladnes obhospodarovat a potom co?

Pokud to janda chápe tak, že rojení se dá využít, ale přístup je potřeba zcela změnit tak nevidím problém. Mám před očima video, kde staří dědové bafají dýmky na včelnici plné košnic a chytí každý roj, který vyletí. Nasypou ho do košnice a zas jdou pokuřovat. Zkrátka idylka. Je jasné, že med získaný takovým způsobem je s cenou úplně někde jinde a samozřejmě výnosy také.

(20.04.2012 0:06)Vladimír Polyster napsal(a): [ -> ]Podle toho, co tady píšete, se Vám rojí každý rok polovina včelstev !!! Spočítejte si to: 1. rok rojení, ve 2. roce...minimální počet v dalším roce opět...prakticky jisté rojení. Tedy: včely se Vám rojí každý druhý rok.
Tak to Vám tedy děkuji za návod k ulehčení práce.

Promiňte mi, jestli jsem byl špatně pochopen. Já tu nedávám žádný návod ani rady. Já se jen ptám. Při svých omezených zkušenostech bych ani radit nemohl.

Pokud mi vaše odpovědi pomůžou, budu rád. Díky.

---

(20.04.2012 8:55)roslp napsal(a): [ -> ]Pokud to janda chápe tak, že rojení se dá využít, ale přístup je potřeba zcela změnit tak nevidím problém. Mám před očima video, kde staří dědové bafají dýmky na včelnici plné košnic a chytí každý roj, který vyletí. Nasypou ho do košnice a zas jdou pokuřovat. Zkrátka idylka. Je jasné, že med získaný takovým způsobem je s cenou úplně někde jinde a samozřejmě výnosy také.

Máte prosím odkaz na to video? Myslím, že by bylo pěknou ilustrací tohoto tématu. Myslím, že jste přesně vystihl to, o co mi jde. Jen bych se asi vyhnul slovu idylka. Ostatně ta ekonomická stránka je tu důležitá. Podle vzpomínek z konce 19. století byl takový med skutečně k nezaplacení

V sekci video to určitě bude
tady je zpracování medu