to je docela vysoky procento, ale bylo by zajimavy vedet, kolik a jak ty uly meli na vcelnici usporadany.
a jestli to prave nebylo tim, ze ten ul, ze ktereho ty mladusky byly, nebyl právě barevne oznacen, moznq by si ho prave diky te barve lepe pamatovaly, respektive kombinaci barvy sveho ulu a barev dvou postrannich.
fakt nevim. ale prekvapilo mne, ze ten vynos byl tak vyrovnany.
Přečíst více dostupné literatury ,třeba i tuto rubriku ze začátku nebýt natrdlý a nevyjadřovat své pocity . Horší jak Tom50,ale ten aspoń o včelach něco věděl.
Ať se daří Zdeněk
medak, kdybys nebyl arogantni a povysenej a rovnou napsal konkretne co a jak, udelal bys lip.
zdar!
medaku, ted jsem si pročet toto vlákno.....z jediného příspěvku nevyplývá, že by někdo z přispívajících řešil či zjistil, zda a jak se létavky zalétavají mezi úly, pokud ty jsou / nejsou barevně rozlišené. odkazy na miliony let spokojeného života včel v brtích nejsou relevantní, neb ty brtě nebyly v řadě vedle sebe. asi jsi nepochopil, co jsem barevným rozlišením úlů sledoval a jaké výsledky jsem - v podobě vytočeného medu - zjistil vážením každého vytočeného rámku z jednotlivých úlů a nikoliv vyjadřoval své pocity. Natvrdlý seš spíše ty.
zdar!
Je třeba používat syté barvy, ve kterých je ideálně pouze příslušně barevný pigment.
Na našich včelách jsme tradičně používali červenou, žlutou, zelenou, modrou a bílou. S tím, že barvy, které jsou ve spektru vedle sebe se pokud možno nedávaly k sobě. Bílá se nedávala k modré, modrá k zelené, zelená ke žluté a žlutá k červené.
Včely mají posunuté vidění do ultrafialového spektra a tam je právě problém s dnešními barvami, které všechny při míchání krémových nesytých odstínů používají titanovou bělobu. Ta je právě bílá neboli odráží světlo v rozsahu člověku viditelného spektra, ale u UV záření už světlo neodráží a tudíž včely tuto bilou nevidí jako bílou, ale jako další barvu. Když se tedy namíchají měkké béžové odstíny, tak člověk je od sebe snadno rozezná, protože titanovou bělobu vidí jako bílou, ale včela ne, protože titanovou bělobu vidí jako další barvu a všechny ty různé odstíny jsou pro včelu barva titanové běloby trošičku odlišená malou příměsí jiné barvy.
Dříve, před 100 - 150 lety, kyd se česna včelstev ve včelínech začaly odlišovat barvami, se jako běloba do barev hodně používala olovnatá běloba, ta má odrážet i UV záření. Tudíž včela tuto bělobu vidí stejně jako člověk, jako bílou. Když člověk tehdy vzal barvy s olovnatou bělobou a s různými odstíny a natřel s nimi tehdy česna, tak včela ty barvy s olovnatou bělobou viděla taky jako odlišné a ty česna rozlišovala. Dneska se musí používat odstíny pokud možno bez přídavku běloby.
Jak to je se zinkovou bělobou přesně nevím.
(26.05.2012 8:32)Anton Turčáni napsal(a): [ -> ]Rôzne farby úľov na včelnici vytvára pekný kolorit, ľuďom sa to páči, ale nič viac. Istotne u teba týmto názorom vyvolám týmto názorov zmätok mysle, keď v literatúre sa podsúva ľuďom, že je to dôležité. Ja už 30 rokov natieram všetky úle jednotnou farbou, trávovo zelenou. Orientácia nie u včiel vyvinutá, predstav včely v prírode všetky stromy sú šedé a nevýrazné, žiadne červené a modré či žlté letáče a včely v lese žili a žijú až doteraz.
Včela má na orientáciu lepší mechanizmus, už po prvom výlete z úľa sa otočí a to každá mladá včely k letáču a ukladá si do pamäti všetky detaily,npr. výška letáča na zemou, výška úľa ale oveľa detailov ako ich ja uvádzam. Keď si to zapíše do "fotografickej" pamäti, vylieta vyššie a zhora to urobí isté a celé okolie včelnice z mapuje, nakoniec jej ostáva na orientáciu slnko, ktoré je umožňuje aj návrat do úľa.
Tak ak natrieš úle len jednou farbou aj bez zvýraznenia, včely dokážu si dokonale zapamätať svoj úľ na celý svoj pomerne krátky život. Za tých 30 som nezaznamenal žiaden zmätok na letáčoch, či zalietavanie do vedľajších úľov, žiadne rabovky včelstiev, jednoducho včelstvo dokonale funguje i pri jednofarebnom úli. Američania to už dávno pochopili a používajú taktiež jednu farby v ich prípade bielu. No ale nič ti nebráni, aby si mal svoje úle farebné
Tohle můžu i podepsat, to je přesné! Včela v lese žádný žlutý ani červený strom nepotřebuje, aby se vrátila. A že těch stejných stromů v lese je....
Jen si představte, když nad tím lesem letí , co vidí. Jen stejné špičky stromů. Nebo žlutou, bílou, modrou....špičku smrku....? Barev není potřeba.
Prikladám niektoré informácie o videní včiel vo vzťahu k zalietavaniu medzi úľmi.
(14.03.2025 13:53)Tom-Z napsal(a): [ -> ]Včela v lese žádný žlutý ani červený strom nepotřebuje, aby se vrátila. A že těch stejných stromů v lese je....
Pokud včela rozeznává tvary, tak v lese nejsou dva stejné stromy. Nejen jsou různě posunuté a pootočené, větve v různé výšce a různé druhy s různým habitusem, různý terén.
Až my jsme vytvořili nepřirozenou situaci, kdy jsou stejně velká česna, stejné úly, vedle sebe vzdálené 50 cm, ne kilometr. Těžko říci, jak moc jsou barvy při návratu podstatné. Záleží jak moc nám záleží aby se nezalétávaly a jakou námahu jsme ochotni vynaložit - zda zvolíme lehké pootočení čela úlu, jinou bavu letáku když už ho stejně natíráme, necháme různé křoví a maliní, jak moc a kde budeme sekat trávu atd. I prvňáčkům se první dny lépe orientuje ve vilové čtvrti než na sídlišti plném stejných šedivých paneláků.
Včela pri lete prepne na čiernobiele videnie, je lepšie a ostrejšie. Barevne videnie má pri dorazení na ciel a doma v úle.