Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Mám to naředěné už tři 3 roky, plíseň to nechytlo, odpařit se to neodpařilo, tak asi dobrý...

Ok, dikas.
Me teda oddelky nepadly, ale relativne dost jsem toho musel resit. Takze zbabele pujdu jednodussi cestou - resit pricinu (par brouku) nez dusledek (pekny zbleseni v podleti). A vzhledem k me povesti chovatele VD ...
Chose

(14.01.2016 19:49)Radyn napsal(a): [ -> ]Na netu jsem narazil na zajímavou aplikaci kyseliny mléčné.Aplikuje se pomocí vyviječe aerosolu vat 1 http://www.agroscope.ch/imkerei/00316/00...ml?lang=de Je to sice staršího data,ale vypadá to zajimavě Nemá s tím někdo nějakou zkušenost.

Zkoušel jsem to jen jednou, takže to berte s rezervou. Je to tak 3 roky zpět, to už jsem běžně dělal šťavelku, ale tohle se mi líbilo, hlavně jako další možnost ošetření a pak samozřejmě šetrnost ke včelám i ke včelaři. Mám tak nějak nevyužitý vyvíječ, takže to nebyl problém.
Od nějakého roku to pro švýcary Dol vyrábí v odolnější variantě na kyseliny. Nevěděl jsem, jak starý mám, tak jsem ho hned po použití celý ponořil do soudku s vodou a pak doma pořádně profoukal zase vodou. To jen, kdyby to chtěl někdo zkoušet. Ošetření jsem ale udělal jen jednou (podzim) a to poujze u 5 včelstev, které předtím byly prohlédnuty na přítomnost plodu a v dadantech, bez podstaveného nástavku, aby byly spady co nejméně zkreslené. Pak samozřejmě kontroly spadů každý týden. Ačkoli jsem se snažil dodržet postup, výsledek nebyl nějak valný. Pak jsem u těchto udělal aerosol před vánoci, neví už přesně, ale zůstalo tam toho hodně, desítky určitě. (Jsem poprvé vytahoval, ověřoval a vymýval monstrum kvůli pěti včelám). Vím, že to dělají vícekrát, i v sezóně, ale to je zase při tak dlouhé aplikační době celkem nepoužitelné. Možná ještě někdy zkusím, každopádně nevýhody jsou jasné: dlouhá aplikační doba a složité zařízení. I kdyby byla účinnost 100%, nemůže konkurovat pokapu šťavelkou, kde je ošetření v mžiku a vystačíte s primitivním dávkovačem. Rovněž vzhledem k možnosti aplikace za nižších teplot překonává klasický aerosol. No, třeba ještě někdy vyzkouším lépe.

Moje zkušenosti s k. mléčnou.

K aplikaci používám zahradnický postřikovač 1,6 litru s tlakovou pumpičkou (natlakuji a nemusím stále mačkat pumpičku).

Ochranné pomůcky nepoužívám, pouze jenorázovou rukavici na ruce v které držím rámečky, není nutné, ale když ošetřuji více včelstev, za dva tři dny je to na kůži lehce znát. 15% k, mléčná je o něco agresivnější jak kuchyňský ocet.

Kdy používám: zásadně v období bez zavíčkovaného plodu. V praxi to znamená vždy 5 až 9 den po usazení roje, smetence, nebo přemetení včelstva. Počítám tak 3 dny než se včelstvo uklidní, rozdělí si úkoly, vystaví první plásty a rozvolní se. Další dva dny má matička na to aby začela klást. Po těch 5 dnech, když jdu do úlu mohu vše zkontrolovat, jak včelstvo staví, kde se usídlilo, jak klade matička. 9 den je ještě jistota, kdyby matička začala klást dříve, že nebude již první plod zavíčkovaný. Samozřejmě počítám dny uvážlivě, jinak to je když usadím roj s kladoucí matičkou nebo přemetu včelstvo s původní matkou, jinak počítám když přidávám do smetence matičku v klícce a nechávám ji vykousat. Úvaha je ale pořád stejná.

Vlastní provedení je jednoduché. Otevřu úl, oddělám krycí rámek (utvořím si prostor pro překládání rámků) a postupně beru rámek po rámku a každý obsazený zamlžím z obou stran tak, aby byla zasažena většina včel. Mlžení provádím mimo úl. (Kyselost je tak slabá, že trávu nepoškodí a přebytečná mlha neklesá na dno úlu.) Když zahlédnu matičku, vychytím ji klipsem rámeček ošetřím a matičku vrátím na původní místo. (Pokud ji nezahlédnu nic se neděje.) Práce je to většinou rychlá, v úle je stále většina rámečků neobsazena (neplatí to při přemetení celého včelstva nebo po usazení silného roje, o to je větší radost ze silného včelstva).

Takto ošetřená včelstva léčím většinou až těsně před zimním slunovratem sublimací kyseliny šťavelové (to ale záleží na každém z vás).

Jako hlavní léčba se mi jeví kyselina mléčná jako málo účinná. Ale v letním období při zakládání nových včelstev na mezistěnách je vynikající. Šetrná ke včelám, včelaři i přírodě. 99% účinnost.

Včera 30.7. jsem při posledním vytáčení medu objevil padlý oddělek, všechny včely na dně bez známky nějaké nemoci a dílo už značně napadené zavíječem, byl to jediný oddělek, který jsem zkusmo ošetřil 15% kyselinou mléčnou, bylo to v posledním červnovém týdnu, značil jsem tam matku, a tak když matka byla mimo v klícce, provedl jsem postřik kyselinou mléčnou (80% KML a voda v poměru 25g KML a 108g vody), vzhledem k tomu v jakém stádiu to bylo napadeno tím zavíječem, je mi jasné, že ten oddělek padl hned po tom ošetření tj. před měsícem. Ten poměr 80%KML a vody jsem si znovu ověřil v online chem. kalkulačce na mísení kapalin a sedí to. Kapaliny byly váženy přenosnou labor. váhou, tak nevím, kde se mohla stát chyba. Stalo se to už někomu? Pro mě je to poprvé, co jsem KML použil na včely, což není zrovna dobrá zkušenost pro začátek. KML byla 80% v čistotě p.a. (Mach Chemikálie Ostrava)

Ošetřoval jsem včera 6 oddělků KML a zatím OK

Nevadí, že postrek /aerosol/ Kml nepokryje včely, ktoré sú mimo plástov v čase aplikácie / odhadujem 20%/ ? Predpokladá sa účinok priameho kotaktného jedu ?

Tie úhyny môžu byť spôsobené aj nedokonalým premiešaním vody a kyseliny pred použitím - Kml má vyššiu hustotu a v dolnej časti nádoby môže byť koncentrácia vyššia - ! úvaha bez overenia !

Alberte, kyselina mléčná je velmi dobře rozpustná, většinou je dostupná v kapalné podobě. Pokud budeš dodržovat základní bezpečnostní pravidlo - kyselina do vody a ne naopak - tak není šance, aby se kyselina s vodou nepromísila a vytvořila vrstvy. Navíc každý většinou ředí v jiné nádobě, než v aplikátoru, takže při přelévání dochází k dalšímu míchání a homogenizaci...
Kyselina mléčná působí do doby, než se odpaří a včely ji odvětrají. Hypoteticky tedy je možné, že nebudou ošetřeny všechny včely ve včelstvu. Kolik ale bude roztočů na včelách mimo úl v době ošetření? Dovolím si tvrdit, že naprosto zanedbatelné procento. Tedy spíš promile, než procento...

Nikde nemohu najít za jak dlouho a jestli kyselina mléčná nějak degraduje. Mám ještě nějakou zakoupenou před 3 roky. Nevíte o tom někdo něco víc?

(29.05.2023 12:24)#beekeeper napsal(a): [ -> ]Alberte, kyselina mléčná je velmi dobře rozpustná, většinou je dostupná v kapalné podobě. Pokud budeš dodržovat základní bezpečnostní pravidlo - kyselina do vody a ne naopak - tak není šance, aby se kyselina s vodou nepromísila a vytvořila vrstvy. Navíc každý většinou ředí v jiné nádobě, než v aplikátoru, takže při přelévání dochází k dalšímu míchání a homogenizaci...
Kyselina mléčná působí do doby, než se odpaří a včely ji odvětrají. Hypoteticky tedy je možné, že nebudou ošetřeny všechny včely ve včelstvu. Kolik ale bude roztočů na včelách mimo úl v době ošetření? Dovolím si tvrdit, že naprosto zanedbatelné procento. Tedy spíš promile, než procento...

No neviem, ale po otvorení úľa sú na plástoch len úľové včely=60-70%

Ja tam mavam aj kopu lietaviek ,podla pelovych obnozok sudiac,a ked nieje znaska ,tak este viac..

Alberte, nechci tvrdit, že nějaký ten roztoč nevycestuje ven z úlu na nějaké té létavce - mám na mysli při běžném provozu, ne při rabovačce. Nicméně z hlediska zvládání napadení VD je to myslím naprosto zanedbatelný a bezvýznamný počet... Další otázkou je, jak dlouho je včela mimo úl a jaká je pravděpodobnost, že se se včelou zase vrátí či nikoliv.
Pokud by to ale bylo jinak a ten podíl cestujících roztočů byl významný, tak v tom případě by byla naprosto nevypovídající diagnostika smyvem či C0₂, nemyslíš?
Pokud se tím chceš zabývat, prosím, proč ne, já to ale považuji za naprosto bezpředmětné.

---

@Roman J
Proč by měla být kyselina mléčná nestabilní a měla by degradovat? Pokud ji uchováváš v uzavřeném obalu, tak co by se s ní asi tak mělo dít? Nehledal bych problém tam, kde není

(29.05.2023 22:11)#beekeeper napsal(a): [ -> ]

---

@Roman J
Proč by měla být kyselina mléčná nestabilní a měla by degradovat? Pokud ji uchováváš v uzavřeném obalu, tak co by se s ní asi tak mělo dít? Nehledal bych problém tam, kde není

Určitě nehledám problém, ale když se v něčem nevyznám, tak se radši zeptám. Chemie je mimo mou odbornost či okruh mých hobby zájmů. Problém ovšem může být v tom, že se musím ptát jinde než tady, budu si to pamatovat a už tu chybu neudělám, slibuji