Tak u mňa sú 2 z 13 fuč. Po kyseline mravčej 85%-nej začiatkom augusta a fumignáciou Varidolom v októbri mali tieto dve rodiny najmenší spád (po cca 20 ks). Teraz som pozeral spády po aerosole a tie dve včelstvá sú prázdne. U ostatných spády s max. 150 ks (1 včelstvo) po 5 ks u 4 včelstiev.
Asi budem musieť použiť kyselinu aj medzi znáškami, čo som doteraz nerobil a po zimnom aerosolovaní som liečil až v lete po ostatnom vytáčaní. V znáške som cca 2x vyrezával zaplodované stavebné rámiky, ale nie som presvedčený o účinnosti tohto biotechnického opatrenia.
Tohle je zajímavé:
Padnou 2 včelstva, které evidentně neměly problém s VD (spad po léčení 20 ks). Ostatní vč. nemají prakticky žádný nález po léčení (5 ks)
A závěr?
Je potřeba přitvrdit chemii proti VD, protože mi padla 2 včelstva. A nic jiného za to zcela logicky nemůže než Varoa.
Opravdu zajímavé.
Hmm, ale ja tam nevidím, že by chcel použiť kyselinu práve na klieštika.
Ten spád uvedený v príspevku je spád klieštika, takže spád po liečení aerosolom v tomto týždni - 150 klieštikov u jedného včelstva (viac ich malo okolo 50) je neúnosný. To svedčí o tom, že v účinnosti liečenia nebolo niečo v poriadku.
Plánované budúcoročné pridanie jedného liečenia kyselinou mravčou po prvom vytáčaní (včely pár dní bez medníkov) nehodnotím ako pritvrdenie chémie, ale ako prijateľný krok na zníženie tlaku klieštika na včelstvo.
Viem, že v lete a na jeseň niektorí včelári fumignujú amitrazom aj 4x, čo je pre mňa už príliš veľa chémie. Kyselinu mravčiu nepovažujem za chémiu.
Zvazil jsi moznost,ze v techle 2 vcelstvech mohla propuknout viroza diky prinosu zasob i roztocu z nekde kolabujicich vcelstev a zadnym lecenim i kdyby jsi to do nich lil tyden co tyden,to nemas sanci ovlivnit?Ne vzdy je to o broucich,promenych v case je daleko vic.
Neni nad to,mit roztoce zdrave,pak je klid a bez uhynu.
(09.12.2018 21:45)Frank napsal(a): [ -> ]Ten spád uvedený v príspevku je spád klieštika, takže spád po liečení aerosolom v tomto týždni - 150 klieštikov u jedného včelstva (viac ich malo okolo 50) je neúnosný. To svedčí o tom, že v účinnosti liečenia nebolo niečo v poriadku.
Plánované budúcoročné pridanie jedného liečenia kyselinou mravčou po prvom vytáčaní (včely pár dní bez medníkov) nehodnotím ako pritvrdenie chémie, ale ako prijateľný krok na zníženie tlaku klieštika na včelstvo.
Viem, že v lete a na jeseň niektorí včelári fumignujú amitrazom aj 4x, čo je pre mňa už príliš veľa chémie. Kyselinu mravčiu nepovažujem za chémiu.
Stále trváš na tom že za ta 2 padnutá včelstvo může Varoáza?
Opravdu?
Ono vlastně co jiného by za to mohlo..
Koukám že dol se ve své propagandě proti varoáze po celý rok učil od těch nejlepších zřejmě od samotného dr. Paola Josepha, že to zanechává na lidech takový dopad.
Já bych chtěl být prodejcem produktů z dolu.
(09.12.2018 20:08)Frank napsal(a): [ -> ]Tak u mňa sú 2 z 13 fuč. Po kyseline mravčej 85%-nej začiatkom augusta a fumignáciou Varidolom v októbri mali tieto dve rodiny najmenší spád (po cca 20 ks).
(09.12.2018 20:25)Tomáš Madar napsal(a): [ -> ]Tohle je zajímavé:
Padnou 2 včelstva, které evidentně neměly problém s VD (spad po léčení 20 ks).
Zas tak
evidentně bych to neviděl. Spad 20 ks ze dvou uhynulých včelstev lze vysvětlit i jinak. Například , když je málo včel, padá i málo kleštíka. Prostě, když děláte fumigaci úlu bez včel, nic napadá.
Koukám, že těch skálopevných názorů, že za úhyn ve včelstvu, ze kterého spadlo při prvním podzimním "přeléčení" celých hrozivých 20 ks VD, může Varoáza je více.
No jako bych nic neřekl. Nechci vám rozkopat bábovičku.
A to jsem myslel, že jsem to prve trochu přehnal s tvrdostí svého příspěvku a chtěl jsem ho později editovat (ale kupodivu to nešlo).
Takže dobrá, může za to varoáza (ostatně jako vždy) a je nutno přitvrdit v chemickém boji nejlépe už od jara....
Clovek se uci porad, tak se treba ostani taky pouci
.
Jenze kde je rozumna hranice klestiku v zime ??? Hlavne nekterymu vcelstvu jeden pocet nedela problemy, ale druhymu jo ...
V německu se hranicí VD pro přezimování dosti zabývají, stejně tak bojem s ním (ne jako v našem Vú Dol, kde na to úplně pečou, jen prodávájí stále větší množství "léčiv" a víc je nezajímá)
Např. v Hohenheimu, Kirchhainu, Celle atd.
A Vyzkoumali, že bezpečná a bezproblémová hranice kleštíka pro včelstvo o běžné zimní síle je 1000 živých VD na včelstvo. Tahle tisícovka včelstvu nevadí a během další sezóny se rozmnoží na nějakých 4 až 6 tisíc kousků, které se koncem léta opět zredukuje (buď chemicky, nebo biotechnickým zákrokem) na počet do 1000 ks.
Takže asi tak.
(10.12.2018 12:31)Tomáš Madar napsal(a): [ -> ]Takže dobrá, může za to varoáza (ostatně jako vždy)
Nikdo tu nepíše, že za to může Varroáza. Já si to nemyslím.
Jen tu někdo dělá závěry, aniž by znal podrobnosti.
Jen to jsem chtěl upozornit.
Tady je naprosto jisté, že za to nemůže varoáza. Někteří jsou ale opačného názoru.
(10.12.2018 13:08)Tomáš Madar napsal(a): [ -> ]V německu se hranicí VD pro přezimování dosti zabývají, stejně tak bojem s ním (ne jako v našem Vú Dol, kde na to úplně pečou, jen prodávájí stále větší množství "léčiv" a víc je nezajímá)
Např. v Hohenheimu, Kirchhainu, Celle atd.
A Vyzkoumali, že bezpečná a bezproblémová hranice kleštíka pro včelstvo o běžné zimní síle je 1000 živých VD na včelstvo. Tahle tisícovka včelstvu nevadí a během další sezóny se rozmnoží na nějakých 4 až 6 tisíc kousků, které se koncem léta opět zredukuje (buď chemicky, nebo biotechnickým zákrokem) na počet do 1000 ks.
Takže asi tak.
No konecne nejaka informace
Jo a snad pri kazdy zmince o lecbe vmete soudruh tajemnik do xichtu, ze jsem mel nejvetsi spad VD u nas v ZO
Zatím se holky drží.
Po třetí léčbě spad za 24 hod. průměr 6 ks.
Výjimka jedno včelstvo 160!!!! Krajní úl !!!!
Na celou problematiku úhynu včelstev je třeba se dívat širším pohledem.Osobně zastávám názor že za kolapsem u většiny včelstev nestojí varroaza spíše více faktorů.Viděl jsem zdecimované včelstva varroazou tisíce broučků poškození mladušek markantní nepřehlédnutelné.Na samotné matce jezdilo klidně pět a více červených jezdců.Ano pak byl kolaps zapříčiněn především varoázou.U většiny dnes padlích včelstev by se měl včelař mimo jiné zamyslet nad tím jak vlastně vedl toto včelstvo.Stačí si pročíst některé příspěvky někteří by nejraději včelařili i v zimě,další navštěvuje včelstvo jako WC i několikrát za den jiní zase mění matky v září kdy pokud matka není přijmuta není cesty k nápravě,samotné matky pro kmenová včelstva se dělají ještě dlouho po letním slunovratu pak scházejí včely všeho věku a hlavně ty dlouhověké.I samotná technologie včelaření kdy se například nakrmí jednorázově 15 kg na včelstvo aniž by se zjistilo zda je to vhodné.Matka nemá kam klást včelstvo se zrojí nebo matka přestane klást a opět chybí jedna generace včel a včelař pak žasne jak rychle mu včelstvo zesláblo a kam že se ty včely vlastně poděly.Další co považuji za prohřešek jsou poloprázdné věže kdy včelstva sporadicky obsedají pět a více nástavků tady se sice hezky včelaří co n tom že schází včely k plodu.Je třeba si uvědomit že pokud chci zdárně včelařit tak musím ke včele pořád přistupovat jak k teplomilnému hmyzu.Naši otcové včelaři včelařili jiným způsobem řeklo by se zastarale, samozřejmě přesto bychom se od nich měli stále co učit pamatuji si jak krmili v menších dávkách,zužovali z dvanácti rámků na osm,zateplovali stropy,drželi se pořekadla v září úl zavři a spoustu dalších zákonitostí.Samozřejmě že i samotné včelaření pokročilo matky jsou výkonější ale na druhou stranu také rychleji opotřebované.O velko - včelařích rychlokvaškách se ani zmiňovat nebudu tady říkám každý svého štěstí strůjce V poslední řadě dává včelám zabrat chemie pole se stříkají prakticky neustále a opatření?Hlavně dejte vědět všem včelařům v okolí stříkaného pole a toď vše ti slušnější pak stříkají po nocích ovšem tu chemickou sračku včely stejně nasosaj.Pokud tedy shrnu všechny faktory tak ta varroaza má sice své zastoupení v kolapsu včelstev ovšem nebude to zřejmě ten hlavní faktor obzvláště pokud se drží prakticky pořád v nějakých mezích.Toď můj skromný názor.
Není rychlokvaška jako rychlokvaška, je to spíše o přístupu každého jednotlivce a věřím že v tomto není rozdílu mezi starým a novým včelařem. V každé skupině jsou zastoupeni ti, kteří dělají to, co se jim řekne, aniž by nad tím přemýšleli a něco si o tom i přečetli.
vidím to tak, příroda se brání... tam kde schází normální selský rozum, tam to musíme dostat od přírody sežrat....
je fakt, že ti kteří stojí dnes u kormidel to pocítí nejméně....
když srovnám hospodaření před padesáti lety? kdo by dnes vzal do ruky motyku... kdo vidle a opratě u koní... člověk chce víc a víc a nakonec nebude mít nic...
(10.12.2018 15:23)Josef Skala napsal(a): [ -> ]Naši otcové, drželi se pořekadla v září úl zavři a spoustu dalších zákonitostí.
no len oni nemávali v októbri 30°C a celé leto sucho
zaujímavé informácie
video:
To že je sucho a 30stupňů na tom že hrabat se ve včelstvu ještě v řínu a později není asi pro včely to pravé ořechové.Včelstva v této době by měla být připravena na zimu a včelař by měl vědět jak na tom včelstvo zhruba je tím že ho ze zvědavosti rozhrabu a začnu vylepšovat mu moc nepomůžu.Dny se krátí a to je podstata věci né to že je sucho a nezvyklé teplo.Ať si klidně lítají nosí pokud je co.Pokud je ve včelstvu něco špatně tak se to velmi špatně napravuje a většinou to už stejně není tak jak by to mělo být.Sám také v září dokrmuji oddělky ze záložní matkou jelikož jsou na šesti rámkách a mladé matky kladou poměrně dlouho a je nutností je dokrmit.Ale nemám potřebu je prohlížet.
Zmínil jsem též o včelaři kterého jsem nazval rychlokvaškou nazývám tak ty co už nevčelaří. I v mém okolí se našli tací co si mysleli že za ně bude pracovat včela proč ne vždyť ta je od přírody pracovitá.Ale z třiceti letních oddělků bylo na jaře deset a další rok už jen hodně housenek a stesk jaké že ta varoáza je mrcha že jim zničila celou živnost.Bohužel těch zkrachovalých velko-včelařů bylo docela dost stačila reportáž v televizi jak je med atraktivní sortiment a bylo.
Referenční URL's
- Včelařské fórum – o včelách a včelaření: https://www.vcelarskeforum.cz/index.php
- :