Ne nečtu...Mělo tam ještě být...Na světlém díle a protože ta druhá fotka není ostrá
Ne nejsem rád,že nosej...Zas to budu muset vytáčet a to mně absolutně NEBAVÍ.......
Nejde o neúplnost věty ale o to, že v první půlce jedné věty (v závorce) něco tvrdíš a v druhé půlce té závorky popíráš
Zlobím tě, přečti si to po sobě, to se nedalo "nevytěžit"
samosebou ti rozumím
(25.05.2019 12:08)KTM napsal(a): [ -> ].Tak je to fajne(na té jedné straně je líp vidět že jsou larvičky až ke spodní loučce ale je to hůře vidět.
Čo je tu zle on to vidi ale my ktorý pozeráme fotku to nevidíme.
No jedna je rozmazaná ale na ty druhy když si ji zvetsis tak to vidět je...pokud to nevidíš neumím ti poradit ...(koho všeho tím myslíš nás??).
Takový možná kacířský dotaz: Jak hodně "špatné" je vytvářet oddělky (vč. matek) prostým odebráním plodových plástů (všeho stáří) a mladušek s tím, že si matku vychovají samy? Tedy bez přelarvení, v podstatě osiřením, kdy si včely samy narazí matečníky, jak včelaři říkají "nouzové".
Pokud takový způsob akceptujeme (jakkoli jej mnozí mohou označit za špatný, nevhodný apod.), co je potřeba dodržet, resp. čemu se vyhnout apod.?
Žádný problém v temto způsobu nevidím. Akorát první matečníky zruším. A když majů matečníků dost, eště jich využiju v dalších oddělkách
Dělám to taky z nouzáků a nic neruším. Jen kontroluji jestli matka už klade. Občas i přelarvuji a letos budu zkoušet štěp z vajíček.
U nouzaku nemas jistotu z jak stare larvicky matecnik narazi. Rovnez zahyne spousta nezavickovaneho plodu a v dobe, kdy se ti matka rozklade budes mit poloprazdny oddelek bez vcel. Kdyz oplozeni nevyjde brzy se rozjedou trubcice. Hardware mas blokovany 2x delsi dobu.. Za me same nevyhody.
(27.05.2019 14:33)Frey napsal(a): [ -> ]Rovnez zahyne spousta nezavickovaneho plodu a v dobe, kdy se ti matka rozklade budes mit poloprazdny oddelek bez vcel. Kdyz oplozeni nevyjde brzy se rozjedou trubcice.
Samozrejme je rozdiel ked sa prida zrely matecnik ci rovno matka a ked sa pouziju nudzove, no az tak tragicky to nevidim - bezne robim odlozence na nudzove matecniky a nikdy som k poloprazdnemu odlozencu bez vciel nedospel
Oplodnenie nemusi vyjst aj v inych pripadoch.
Prepacte, ak je to zjavne kazdemu okrem mna: Preco zahynie nezavieckovany plod?
(27.05.2019 11:27)Student napsal(a): [ -> ]Takový možná kacířský dotaz: Jak hodně "špatné" je vytvářet oddělky (vč. matek) prostým odebráním plodových plástů (všeho stáří) a mladušek s tím, že si matku vychovají samy? Tedy bez přelarvení, v podstatě osiřením, kdy si včely samy narazí matečníky, jak včelaři říkají "nouzové".
Pokud takový způsob akceptujeme (jakkoli jej mnozí mohou označit za špatný, nevhodný apod.), co je potřeba dodržet, resp. čemu se vyhnout apod.?
Pan Petřík je strašně stručný a pochybuju, že jste pochopil co přesně říká.
Včely, nevíme proč, narazí první nouzáky na dvoudenních larvách i když mají k dispozici mladší larvičky i vajíčka. Z těch narazí matečníky taky, mají prostě několik "věkových kategorií" nouzáků. No a my máme za to, že matka z vajíčka či půldenní larvy je lepší a tak si to včelař přesně spočítá a v určitý den zlikviduje zavíčkované matečníky a nechá otevřené - to myslí pan Petřík tím "první matečníky".
Dělám to taky tak, když už z nějakého důvodu dělám odd bez matečníku z chovu.
Snad se pan Petřík nenahněvá za toto doplnění. Já hyperstručnost moc nemusím a jestli jste pana Petříka pochopil na "první dobrou", omlouvám se vám.
V týhle době ještě narážení matečníků nad starší larvu není tak časté jako po polovině června. Včely tím chtějí ušetřit čas!
Každopádně.... standartní výživa larev ovlivňuje množství vaječných rourek ve vaječnících matky, kde rojová nebo matka z vajíček jich má asi 300. Pokud je vylíhnutá larvička krmena mk pro dělnice( která obsahuje látky zamezující vývoji vaječníků) počet rourek se snižuje a tím i výkon budoucí matky.(Nehledě na způsob výběru genetiky pro nouzovou matku ve včelstvu) Proto matky z přelarvování - pokud se nevyberou opravdu nejmladší larvičky (cca do 6hodin stáří) - nemají ten výkon jako rojové, kde se včely už k vajíčka chovají jako ke královně a od začátku vývoje má larva tu správnou kašičku.
Samozřejmě, že exístují i vyjímky, kdy rojová matka nebo i matka z vajíčka jsou nevhodné pro produkční včelstva - malá matka, špatné kladení, nedostatečný výkon.... ale to připisuju spíš působení patogenů nebo následkům chemické ochrany rostlin, než tomu, že by si včely spletly výživu pro budoucí matku.
Ono poslední dobou vyplouvá spousta nových poznatků z genetiky včel - třeba že včely dokáží složením mk pozměnit RNA. Nebo že mytochndriální DNA nemusí být jen po matce.
(28.05.2019 0:37)Milan Havelka napsal(a): [ -> ]Ono poslední dobou vyplouvá spousta nových poznatků z genetiky včel - třeba že včely dokáží složením mk pozměnit RNA. Nebo že mytochndriální DNA nemusí být jen po matce.
Milane toto jsem pochopil jinak: přítomností RNA (Ribonukleová kyselina) v mateří kašičce mohou krmičky trvale ovlivnit činnost genů u krmené larvičky. Brzy o tom vyjde článek od Jaroslava Petra v MV.
Nezavickovany plod z prumerne obsedleho odlozeneho otevreneho plastu 39*24 bude osetrovan dle sily noveho oddelku. Zejmena ted, kdy jsou v noci teploty pod 10st, se osazenstvo stahne do nejvetsi plochy, kterou je schopno uhrat, nasledne dojde k redukci otevreneho plodu.
(28.05.2019 0:37)Milan Havelka napsal(a): [ -> ]standartní výživa larev ovlivňuje množství vaječných rourek ve vaječnících matky, kde rojová nebo matka z vajíček jich má asi 300.
Tak mě napadá, jestli by za tímhle nemohlo být, třeba i jen zčásti, to "předávání rojivých genů" při používání rojových matečníků, kterému se řada včelařů obloukem vyhýbá. Matka s hodně rourkami hodně klade, vytváří silná včelstva, ta mají větší náchylnost (rychleji k tomu dozrají) k rojení, ... namísto vlivu samotné čisté genetiky.
Aha. Ja som mal v hlave predstavu, ze aby oddelok vychoval slusnu matku, mal by byt z tych silnejsich, nie z tych mensich.
přijmou trubčice v oddělku kde se nevrátila matka matečník těsně před vylíhnutím?
Z nouzáků už jsem dost matek odchoval a raději už ty pitomosti o nekvalitě ani nečtu. Ostatně při BT, alespoň ze začátku, matky ani jinak chovat nelze. Takže když se dá do oddělku plást z nejml. plodem, z nejlepšího včelstva co máte, máte většinou kvalitnější matku než ta, co vám přijde poštou. Když ale zužitkujete všechny naražené matečníky, cca polovina matek téhle kvality nedosáhne a matečníky vizuálně jdou roztřídit nic moc. Proto dávám vaj. štěpy, z nich se vylíhne cca 4 . 6 matek, nevraždí se a včely si vyberou. To asi umí daleko lépe než já. Takže kdo chce chovat z nouzáků musí mít jistotu přítomnosti vajíček a počká si až za měsíc klade nádherná dlouhá a štíhlá matka. Velice dobře létá a prakticky nikdy se nevrátí. Takže značkování raději později. Jinak doporučuji ke samostudiu článek Prof. Petra, vyšel asi před 1/2 rokem v MV o královských klonech u náhradních matek. To by mohlo vysvětlovat mnohé, včetně naší spokojenosti s nimi! Zdraví R. S.
Na 90% nepřijmou.rado by matku už maj
Matečník přijmou a nejlépe ještě otevřený