Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Úplná verze: Jen tak
Prohlížíte si holou variantu vašeho obsahu. Prohlédněte si úplnou verzi s příslušným formátováním.
Stran: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743
pane Štefane

Vy za diskuzi považujete jen to, že se smí papouškovat jen co říkáte vy? V čem by potom spočívala diskuze? Nehledáte spíš nějaké souvěrce, kteří smýšlejí stejně jako vy?

Poučte se co je diskuze

https://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.p...ani=prefix

Co je zákeřného na argumentech? Vy tu fakt hledáte poučení?
Poučení tu hledám ve včelařině a musím říci, že se mi i dostalo Smile

Diskusi já rozumím zcela ve smyslu Vašeho odkazu.

Zákeřné je například to, že někomu podsouváte něco co nesdělil - např. "Vy za diskuzi považujete jen to, že se smí papouškovat jen co říkáte vy?" nebo "Nehledáte spíš nějaké souvěrce, kteří smýšlejí stejně jako vy?"
Věta má na konci otazník, ale asi nečekáte odpověď, má to pouze cíl toho druhého shodit.

Každý, kdo Vám oponuje si může dosadit to své.
Pak ale vemte jako chlap, že s vámi někdo bude i nesouhlasit.

Možná by vám měl někdo vysvětlit co je zákeřnost. Já se jen dohaduju jak asi smýšlíte když jen plácáte bez argumentů.
Už jste odpověděl na moje otázky dokonale. Ano byly řečnické.
(25.01.2021 15:27)tom.50 napsal(a): [ -> ]Žížaly v lese?

Já si jich z dětství pamatuju za šestiradličným pluhem místního JZD tisíce a stovky kavek, vran, racků, čejek a dalšího ptactva (taky volavek, ale ty spíš chytaly myši) co se rvaly o ty žížaly (ale asi i slimáky a jistě i myši a myší holátka). Dnes za pluhem není jediný pták. Ne proto, že by nebylo dost vran, kavek a jiné škodné. Prostě nejsou tam ty žížaly.




tož nedonde tam hnůj, nejsů tam žížale. a je zajímavé, že na dvoře se u nás vlní 4G a wi-fi dohromady a v hnoju je žížal mraky. apak aj na polu, kam ten hnůj donde

PS: nemám rád výrazy, aj dyž maskované - debilové, arogantně tupej atd., to by sem fakt nemělo patřit
(25.01.2021 15:27)tom.50 napsal(a): [ -> ]Dnes za pluhem není jediný pták.
Jasně, že dnes za pluhem ptáci nejsou, dnes pluhy stojí ve stodole.
Ale na podzim, když se oralo, za pluhem lovili racci a byly tam i ty volavky.

Furt (jakože pořád) jedna demagogogie za druhou.

(Jdu raději poslouchtat co dělají včely.)
V jednom má Tom pravdu, že na humózní půdě rostou dřeviny rychleji a tím je dřevo řidčí a náchylnější na hnilobu. Je méně kvalitní.
(23.01.2021 18:09)tom.50 napsal(a): [ -> ]A nebo jinak. Něco se děje a je to špatné, aspoň na tom se shodnem? No a co jediné je jinak než před 30 a předtím asi 10.000 lety?

Jiné je klima neboli podnebí.

Podnebí jako půdotvorný faktor.
Z klimatických prvků se přímo uplatňují srážky, teplota a výpar. Dále se uplatňuje například vítr nebo sluneční svit.

Srážky společně s výparem ovlivňují stav půdní vláhy. Pokud srážky nad výparem převládají, dochází k přenosu látek z půdního profilu do větších hloubek, naopak při převaze výparu nad srážkami dochází k vzlínání vody s rozpuštěnými látkami z hloubky do svrchních částí půdního profilu. Dlouhodobý nedostatek srážek, resp. jejich přebytek společně s množstvím podzemní vody vede ke vzniku aridních, resp. zamokřených půd. Kromě množství srážek je důležitým faktorem jejich intenzita a skupenství.

Teplota vzduchu ovlivňuje skupenství srážek, teplota půdy má přímý vliv na rychlost půdních procesů (humifikace, dekompozice, aj.). Teplota vzduchu společně s rychlostí větru a slunečním svitem ovlivňuje výpar.

Při dominanci podnebí jako půdotvorného faktoru dochází ke vzniku klimatogenních (zonálních) půd.
Já jen přídám že u nás na horách ve smrkovém lese žížaly nenajdete prostě tam nejsou. Kolem Pastvinské překrady je smrkový lesejky a scháněli jsme na ryby žížaly a prostě nejsou.Mi asi tedy na horách nemáme humus když teda nemáme žížaly. A můžu hledat ve smrkovém lese žížaly 30km tam nebo na opačnou stranu a nejsou.
Už je to nuda - Laki 8. června 1783. Právě se příroda vrací k normálu. Žádné oteplování se nekoná, přesněji, ochlazení bylo nenormální. Klaus měl kdysi ve své knize pravdu. Nikdo se mu neomlouvá.

Před tím bylo "oteplení", tedy normální teplo v době, kdy gauner Erík Rudý musel prchat před šibenicí a protože neměl kam, objevil Zelenou zemi = Grönland. O 250 let později se tam tak ochladilo, že jeho lid vymřel, strádal, archeologové našli zakrslé rachitické kostry fatálně podvyživených lidí. Údajně zamrzalo moře a bylo čím dál obtížnější dovážet potraviny a taky Groňané neměli čím platit, mroží kly, kožešiny a další "komodity" došly. Z toho jasně vyplývá, že Evropa byla mnohem teplejší, před tisícem let určitě. Výkyvy v několikasetletém cyklu jsou normální, jen Laki to nějak umocnila a prodloužila období chladu.

Ale žádné zprávy o suchu ať v obdobích teplejších či chladnějších se nedochovaly.

Fakt už nuda. Ale zase je dobré si to oživit a taky se informace stále upřesňují.

Díval jsem se do Wiki a moje informace, co si pamatuju z mladých let, jsou poněkud jiné. Jo asi jsem měl napsat, že Erík Rudý žil v desátém století - měl jsem za to, že o generaci nebo dvě dřív než píše, určitě pravdivě, Wiki. Mám za to, že na tom zase až tak moc nezáleží.
Pro Zdeňka:
Nechci s tebou polemizovat,ale prosím oprav si pravopisné chyby,aby nedráždily zdejšího strážce jazykové čistoty.
Ví někdo, jaké bylo počasí v české kotlině v době Václava a jeho bratra Boleslava, co ho nechal zapíchnout aby na 100 let vysvětlil Němcům, že se do nás nemají s..t? A jak v letech až do Zlaté Buly Sicilské asi tak? Nebo spíš ke králi železnému a zlatému.

Jen výjimečně reaguju na hlupáky. Jasně jsem ale napsal, že některých lidí si lze vážit i přes to, že píší s pravopisnými chybami.
Ano, v jehličnatých lesích vážně žížaly nejsou a čistě listnaté (asi lužní) lesy neznám. Znám fotograficky dobře obrovský (78 ha, myslím, že nyní se uvádí 75 ha) zámecký park ve Vlašimi (kolem 350-400 mnm), což je vlastně smíšený velmi starý les. Vyrostl jsem tam. Na loukách žížaly ano, v zapojeném porostu ne.
Len tak na odlahcenie .Su hotove dalsie 4 ks spolu zatial 14 a ja som vyrobil dalsich 10 novych nadstavkov. Dnes som zlahka kontroloval podla spadu a zvuku 2 stanovista a zatial vsetko v poriadku. Dufam ze to tak bude aj po zime. Tak isto prajem aj Vam majstri.
Stefanos

Neptám se na to, co píšou nějaké kdo ví kým placené noviny, ptám se, kdo ví, jaké bylo počasí. Jaký důkaz kdo potřebuje, že před tisícem let bylo Grónsko zelené a obyvatelné?

Navíc. Že autoři báchorky o GO lhali se už ví a od té doby já nebudu věřit nikomu kdo se jakkoli ohání kimatem. Dnes je už pokoj snad i od té Gréty.

Proto se ptám na důvěryhodné zdroje informací a ne od těch, co je jejich živobytí klimatický alarmizmus.

Jsem líný hledat, ale jak jsem dával klepšímu Krause, Jarda z vrátnice taky ví a 5 tisíc lidí to podporuje, že vědci vybádali, že je Země placatá.
No kdybyste se více namáhal a rozklikl třeba přiložený graf (kde jsou patrná klimatická optima za poslední dvě milénia), možná byste se i dozvěděl odpověď na Vaši otázku. Vy jste fakt nenapravitelný, lámu nad Vámi hůl. Adios...
Chlapci on si z nás dělá celou tu dobu srandu. Jinak to není možné.
(25.01.2021 20:33)tom.50 napsal(a): [ -> ]Už je to nuda - Laki 8. června 1783. Právě se příroda vrací k normálu. Žádné oteplování se nekoná, přesněji, ochlazení bylo nenormální.

Ano, Laki způsobila v Evropě významné ochlazení, které je zdokumentované. Nevím, jestli ten efekt byl celosvětový. Od poslední doby ledové teplota zřejmě převážně stoupá, hladina moří zároveň s tím a to o desítky metrů. https://www.osel.cz/5424-skotaceni-sveto...edove.html Nárůst, hladiny který je předvídán v blízké budoucnosti, asi nebude problém pro přírodu, ale jen pro člověka.

Osobně v posledních letech pozoruji oteplení v zimním období. Jako kluk jsem měl jednu prioritu, rybník, hokejku, puk, brusle. Loni nebo předloni poprvé za celý můj život rybníky nezamrzly do stavu, kdy můžete na led vstoupit. Ani na jediný den!
V minulosti nepředstavitelné. Oteplování pozoruji. Jestli se na něm znatelně podepsal člověk nebo se jedná o přirozený proces, to posoudit nedovedu. V celku to je tak složitá záležitost, kterou možná člověk zatím nedokáže správně pochopit. Vždyť údajně Měsíc známe lépe než hlubiny oceánů.

A proto si dovolím zpochybnit názor prezidenta Klause, podobně jako video Staňka, přesto, že jde o mnohem vzdělanější lidi než jsem já. Je to ode mě drzost?
Název Grónsko-Gronland je vlastně marketingové lákadlo, které sem mělo přitáhnout první usedlíky, když největší ostrov světa objevil po roce 982 Viking Erik Rudý. Navíc v té době byl název pravdivý, protože teploty vzduchu byly kdysi stejné, jaké se chystají v následujících desetiletích pro nás. Evropané tedy Grónsko znají už dlouho. Od roku 986 osídlil Erik Rudý okolí Brattahildu. Jednalo se asi o 700 kolonistů, takže reklama byla úspěšná. Na jihu Grónska zůstaly dodnes zachovány ruiny obydlí a kostelů. Roku 1000 Leif Eriksson, syn Erika Rudého, objevil Severní Ameriku (tzv. Vinland). Obchodní vztahy s Vinlandem trvaly až do 14. století, čímž je už dávno opouštěn stereotyp, že "Kolumbus objevil Ameriku". Sám jí sice oficiálně získal pro španělskou korunu, avšak Vikingové z Grónska už dávno před ním plavbami propojovali pozdější velmoci, dnešní USA a Rusko.

K úbytku kolonistů přispělo zhoršující se podnebí, docházelo totiž k postupnému globálnímu ochlazování. Roku 1350 islandský kněz Ivar Bardarsson tvrdil, že bylo osídlení v Grónsku ukončeno. Není jasné, zda Seveřané vyhynuli, či se smísili s Inuity. "Eskymáci" se už dávno předtím přestěhovali ze severní Kanady a vytvořili zde kulturu Thule. Roku 1721 však došlo k novému evropskému osídlení skrze norského misionáře Hanse Egedeho. O dvacet let později dokonce potomek českých vystěhovalců, Jakub Severin v Grónsku zakládá tři obchodní osady, jedna z nich se jmenuje i Jakobshaven-Jakubův přístav. Kielským mírem z roku 1814 se tak Grónsko dostává pod dánskou nadvládu. Během 18. a 19. století ledový ostrov opakovaně navštěvují holandští, dánští a němečtí velrybáři. V tu dobu je země i královstvím všech dobrodruhů, hlavně pro lovce a polárníky. Kromě Norů, Britů a Američanů se s Grónskem a Inuity seznámil i Moravan "Eskymo" Welzl, který bájil o severních krajích v době, kdy v českých kinech běžel film o eskymáckém náčelníku Nanukovi. Od té doby neřeknou Češi zmrzlině na dřívku stereotypně jinak než nanuk. Stejně nám zůstala představa o místních obyvatelích jako lidech v tuleních kožiších.

Po druhé světové válce v Grónsku zřizují svou leteckou základnu (Thule Air Base) Spojené státy americké. Byla totiž uzavřena smlouva mezi Dánskem a USA o společné obraně ostrova v době studené války. Roku 1953 se Grónsko stává vnitřní součástí Dánska, ale roku 1979 znovu dostává autonomii, s vlastní vládou a parlamentem. Roku 1985 se Grónsko dokonce dopustilo "drzosti", které asi můžeme litovat. Jako jediné území v historii vystupuje z EU, avšak ponechává si i nadále statut zámořského teritoria EU s výhodami celní unie. Nedávno se v referendu 75,5% grónských voličů vyslovilo pro větší autonomii Grónska, které má od Dánska postupně přebírat kontrolu nad soudnictvím, policií, vězeňstvím a přírodními zdroji. To se týká hlavně ropy, která se může stát tím největším bohatstvím, co vytvoří zmrzlé "grónské emiráty". Nebo rozmoklé? Zatím Inuité, připravení o tradiční způsob života propadají často laxnosti a nezaměstnaností i alkoholismu, brzy však můžou těžit ropu a už nyní zde dokonce pěstují brambory. Aspoň někdo tedy má z globálního oteplování výhody.

Seriál Stereotypy vysíláme v magazínu o světě, jeho rozmanitosti a problémech Sedmý světadíl.

autor:
David Ašenbryl

Když sopka mění klima…
Oxid siřičitý se společně s vodou v atmosféře může během několika týdnů přeměnit v kapičky kyseliny sírové. Tyto kapičky se následně přemění v sulfátové aerosolové částice, které jsou důležitým činitelem ve změnách klimatu. Dokážou totiž měnit teplotu v atmosféře. A to buď jejím ohříváním, nebo ochlazováním. Záleží totiž na tom, kde se aerosol nachází. Pokud je v troposféře, je schopen zachytávat teplo vyzařované z povrchu Země. Ve stratosféře je naopak schopen odrážet sluneční záření dopadající ze Slunce na Zem, a tím planetu ochlazovat.

Zda se vyvržený sopečný materiál dokáže dostat až do stratosféry, je přitom závislé na výšce, do které hustý oblak sopečných plynů vystoupá. V případě Laki se odhaduje, že se popel dostal do výšky minimálně 9 kilometrů, ale nejspíše až 13 kilometrů. V oblasti rovníku se hranice troposféry a stratosféry, tzv. tropopauza, nachází ve výšce okolo 18 kilometrů, tedy výše, než mračno vystoupalo. Nicméně v případě Laki vstoupil do hry ještě druhý faktor. Tropopauza není všude stejně vysoko. Vlivem množství dopadajícího slunečního záření je troposféra mocnější v oblasti rovníků a slabší v oblasti pólů. Tam je tropopauza ve výšce přibližně 8 kilometrů. Laki leží okolo 64° severní šířky, hranice stratosféry je proto relativně nízko a 13 kilometrů vysoké sopečné mračno stratosféry dosáhlo. A to mělo dalekosáhlé následky.


Satelitní fotografie pořízená v roce 2010 ukazuje šíření sopečného oblaku vzniklého erupcí islandské sopky Eyjafjallajökull. Sopečný prach se vlivem atmosférického proudění rozšířil nad Britské ostrovy i kontinentální Evropu a zablokoval leteckou dopravu. Podobný obrázek by se nám naskytl i v roce 1783, kdy se nad Evropu začalo šířit mračno spojené s erupcí sopky Lakagígar. Snímek byl otočen, sever je vlevo.
Snímek NASA, Volné dílo, CC0 1.0
Zatímco materiál vznášející se v troposféře je převážně deštěm poměrně rychle odstraněn (zpravidla v řádu dnů, tedy pokud není neustále obnovován), ze stratosféry se jednoduše nedostane. Materiál se tam může vznášet po několik let. Navíc může být vzdušným prouděním rychle rozprostřen nad celou planetu. Vzdušné proudění v nižších vrstvách atmosféry proto přineslo tyto aerosoly do Evropy záhy po erupci, velké množství jich ale nad celou severní polokoulí zůstalo ve stratosféře po několik let.

Zatímco v Evropě způsobily tyto aerosoly nesnesitelná horka a ničivé letní bouřky, celkově jejich přítomnost ve vyšších částech atmosféry způsobila ochlazení na celé planetě. Odhaduje se, že vlivem exploze Laki poklesly průměrné teploty na severní polokouli o 1,3 °C a nižší teploty vydržely po několik let.

Po letních vlnách veder roku 1783 přišla do Evropy tuhá zima, která byla jedna z nejhorších za posledních 250 let. Lidé po celém kontinentu umrzali na ulicích měst, například ve Vídni na následky mrazů umíralo 15 až 25 lidí denně. V okolí Holandska zamrzlo Severní moře tak, že dvojice bruslařů byla schopna urazit 25 kilometrů podél pobřeží. Ve Stockholmu naměřili v březnu teplotu -33,7 °C, nejnižší teplotu, která tam byla kdy v tuto roční dobu naměřena. Labe a Dunaj zcela zamrzly, což zablokovalo říční dopravu na těchto významných evropských dopravních tepnách. V horách se nahromadily obrovské zásoby sněhu, které začaly významně tát s nečekaně rychlým příchodem jarních teplot.

Na jaře 1784 proto postihly rozsáhlé oblasti Evropy devastující povodně. Dotkly se i Prahy. Hladina Vltavy se za 12 hodin zvedla o čtyři metry. Vzedmutí hladiny společně s plovoucími krami ledu zapříčinilo poničení Karlova mostu. Z mostu se přitom zřítila do vody socha anděla, kterou potápěči vylovili až během oprav mostu v roce 2004.


Na jaře 1784 se rozvodnila i řeka Mohan v německém městě Würzburg, rozsah zkázy je zachycen na dobovém obrazu. Umělecká díla s tématikou záplav jsou v tomto roce napříč Evropou častá. Spekuluje se, že erupce Laki se podepsala i na vzhledu dalších děl. Řada maleb z roku 1783 například zachycuje neobvykle barevné západy Slunce.
Autor malby neznámý, volné dílo
Na základě výsledků klimatického modelování se navíc zdá, že ochlazení atmosféry bylo zodpovědné také za zastavení proudění monzunových větrů, které přináší vláhu nad africký kontinent. Značný rozdíl teplot mezi souší a oceánem dává vznik výraznému vzdušnému proudění, které přináší nad Afriku vláhu. Pokles teplot způsobil, že tento teplotní rozdíl nebyl tak silný, takže proudění v obvyklé síle nevzniklo. Monzun se tak v roce 1783 ani v následujících letech nad Afrikou neobjevil. Na kontinent proto nepřišly obvyklé srážky. Pokles hladiny Nilu a doprovodné sucho v deltě Nilu způsobily hladomor, šestina obyvatel Egypta zemřela nebo dočasně odešla ze země (asi 500 tisíc lidí).

Také v Severní Americe se zima 1783/1784 stala nejdelší a nejstudenější zimou, která byla kdy lidmi zaznamenána. V oblasti Nové Anglie se teplota pohybovala pod bodem mrazu nejdéle v historii, v New Jersey se potýkali s obrovskými přívaly sněhu. V oblasti přístavu Charleston v Jižní Karolíně panovaly takové mrazy, že bylo možné bruslit na zamrzlé hladině. Přístav v Baltimoru 2. ledna zamrzl a ledové sevření nepolevilo do 25. března. Řeka Mississippi zamrzla v New Orleans a ve vodách Mexického zálivu pluly ledové kry.

Nepřízeň počasí s následným hladomorem zasáhla i část Číny a Japonsko. Doposud zůstává předmětem diskuse, jestli i tyto jevy vzešly z důsledků sopky Lakagigár, či jestli byly zapříčiněny něčím jiným, například jevem El Niño ovlivňujícím počasí v oblasti Tichého oceánu. V dotčené době byl totiž vliv El Niña na počasí zrovna na vzestupu. A jelikož je klimatologie nesmírně komplexní věda, do níž vstupuje řada činitelů, je zpětně složité zjistit, jak který činitel ke změně klimatu přispěl.

Bez ohledu na to, jak velkou část severní polokoule sopečná erupce ovlivnila, se v Evropě obyvatelé s jejími následky vyrovnávali dlouho. Nepředvídatelné počasí s poklesem průměrných teplot totiž zapříčinily opakovanou neúrodu a s tím spojené strádání obyvatelstva. Hladové bouře se proháněly kontinentem a strhávaly Evropu do revolučního vření. To v roce 1789 v tehdejší monarchistické Francii vyústilo v útok na Bastilu a zažehnutí Velké francouzské revoluce, jež navždy změnila osud kontinentu. Dnes se proto část vědců kloní k názoru, že mezi revolučními událostmi a islandskou sopkou existuje zřejmá souvislost. Je proto možné, že za jednu z největších změn v politickém uspořádání Evropy vděčíme málo známé islandské sopce.
zdroj:https://vesmir.cz/cz/on-line-clanky/2019/05/laki-sopka-ktera-pomohla-zazehnout-velkou-francouzskou-revoluci.html
(25.01.2021 15:27)tom.50 napsal(a): [ -> ]Přednášku jsem si nepustil. Zatím.
...

Dnes za pluhem není jediný pták. Ne proto, že by nebylo dost vran, kavek a jiné škodné. Prostě nejsou tam ty žížaly.


Bohužel taky časově nezvládám si to pustit, pravděpodobně tam na to jsou odpovědi a lepší a zevrubnější vysvětlení, ale nedá mi to se stručně nezapojit. Zemědělské půdy jsou těžce zničené dlouhodobým utužením technikou a nahrazením hnoje dodáváním anorganických hnojiv jak do nějaké hydroponie, a vedle toho i zalíváním cisternami pesticidů, aby byly kultury pěkně čisté a aby se ty přešlechtěné chcíplotiny vůbec dopěstování dožily. Taky bych tam jako žížala nechtěl žít a nepřežil, ty půdy jsou zubožené a z velké části mrtvé. Díky našemu stále bolševickému, ve své podstatě mamonářskému a přírodní podstatu těch zdrojů ignorujícímu způsobu hospodaření. Ne kvůli nějakému záření nebo globálnímu oteplování.

(25.01.2021 15:27)tom.50 napsal(a): [ -> ]Zopakuju vám otázku ano? Co ničí půdní mikrobiotu v lese ve smyslu, že lesní půda neudrží tolik vody jako ještě před 100 lety, ale jen čtvrtinu? A na jiných neobdělávaných plochách?


Opět důsledek našeho způsobu hospodaření, pěstování smrkových monokultur. Opad jehličí působí acidifikaci - okyselení půdy, dochází k vymývání živin ze svrchních horizontů půdy, uvolňování iontů hliníku a dalším nepěkným jevům, k podzolizaci. Podívejte se do podrostu běžného lesa v ČR - minimum bylinného patra, mocná vrstva kyselého, špatně se rozkládajícího jehličí. Po 200, 250 letech takové vegetace se to hodně projeví i na kvalitě a úrodnosti lesních půd. Opět žádná souvislost s nějakými zářeními nebo oteplováním, normálně jsme tu půdu vyčerpali, zničili, zprznili tím, že jsme k ní přistupovali jako k plantáži.

Ostatní neobdělávané plochy, pokud vynecháme průmyslové areály a staré zátěže nebo zmíněné vytrávené pešuňky, ale půdu nechanou ladem kvůli např. špatné přístupnosti apod., na tom zas tak zle být z tohoto pohledu nemusí. Spíš na tom neobdělávané půdy budou z pohledu bioty vůbec ze všech nejlíp.

(25.01.2021 15:27)tom.50 napsal(a): [ -> ]Humus v lesních půdách velmi škodí. Zalesňování někdy dříve obdělávaných pozemků nebo luk je špatné v tom smyslu, že nejméně první generace lesa (obmýtní doba je nejméně 80 let) vyroste uvnitř shnilá. Ano, navenek stromy vypadají normálně, ale uvnitř jsou do jednoho shnilé. Že jste to nevěděl? No, už to víte, ověřte si to (jestli je ještě naživu ve vašem okolí někdo, kdo to ví). [b]


Lidí ve vašem okolí, kteří to ví, je určitě celá řada, každý kdo zavadil o lesařinu, běžně známá věc.
Stran: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743
Referenční URL's