Nemyslete já měl polistirenovýh úlú asi 100 plodišť 42x36 3cm polistirenu.Medníky jsem mněl tenkostěnné 22mm. Krom ostatního byli obrovskou katastrofou datli. Díry jak pěst pokračující proklovanejma plástama hluboko do vnitř. Nadělal jsem pžepážek a piplal jsem žebráky. Jestli uteplení pomůže 20% tak to není základ včelaření.Podstata je jinde.
(29.01.2021 10:51)Kohout napsal(a): [ -> ]V Turecku je fabrika a ta chrlí plastové úly na běžících pásech.
Možná z podobného důvodu jak tu psal tom.50 že ropa na mezerníky je levnější než dřevo na hofmany. Moc stromů jsem v Turecku neviděl.
Tak snad se jednou dočkáme doby, že bude i v podobných případech zavedena povinnost zpětného odběru - z jedné strany bude fabrika chrlit plastové úly a z druhé bude odebírat nazpět svoje dříve vyrobené vyřazené, rozbité nebo nákazou kontaminované výrobky. Jako když si člověk jde koupit zářivku a může zde odevzdat zářivku rozbitou. Pak teprve by se ta cena dostala na pravdivou úroveň. Pokud fabrika pouze chrlí výrobky, tak
rovnice není celá. Přátelé, jak chcete tu horu plastů v budoucnu likvidovat? (Spíše jen povzdech, nebo snad řečnická otázka).
Já jsem v Turecku pracoval. S čistým svědomím a zcela při smyslech prohlašuji že vše co Turci vyrobí se dříve či později zlikviduje samo.
To nepochybuji. Ptal jsem se nedávno v této souvislosti likvidace použitého (a případně) kontaminovaného plastového materiálu přímo u odborníků na SVS. Pro zajímavost zde uvádím odpověď, třeba si někdo používání plastů ve včelařství, nebo uteplování polystyrenem rozmyslí.
Dotaz:
Dobrý den, dovolte mi prosím dotaz týkající se oboru včelařství.
Stále více se v nabídkách různých prodejců včelařského vybavení objevují nejen jednotlivé součásti (rámky, aj.), ale v poslední době i celé úlové sestavy vyrobené z různých plastů - tvrzených, různých forem polystyrenů atd. Jestli se nemýlím, ve smutném případě zjištění ohniska moru včelího plodu nebo hniloby včelího plodu u chovatele včel probíhá v současné praxi likvidace veškerého vybavení na včelnici tím způsobem, že se veškerý i jen potenciálně kontaminovaný materiál v místě stanoviště pálí na ohni. Není mi ale jasné, jak probíhá případná likvidace tohoto infikovaného materiálu v případě plastového vybavení. I plastové materiály bývají uváděny jako pórovité a proto jsou prý i tyto v běžných podmínkách nedezinfikovatelné. Je však z hlediska legislativy o ochraně ovzduší přípustné, aby byl tento plastový materiál pálen volně v přírodě někde na poli? Nebo v praxi probíhá likvidace jiným způsobem? A pokud likvidace probíhá finančně a logisticky náročnějším způsobem, jsou včelaři na likvidaci tohoto obtížně odstranitelného infekčního materiálu nějak finančně účastni oproti chovatelům s úly a rámky vyrobenými ze dřeva?
Vaši odpověď potřebuji pro to, abych mohl zodpovědět množící se dotazy členů naší Základní organizace včelařského spolku. Členové jsou vystaveni marketingovým kampaním výrobců těchto nových "moderních" materiálů, tak aby se před rozhodnutím o koupi mohli rozhodnout a zvážit všechna hlediska. Až se nám plastové úly rozšíří mezi většinu včelařů, nemůže to představovat další problém navíc? Je SVS připravena na tuto změnu a odrazilo se to již nějak konkrétně v metodických postupech předcházení a potlačování nebezpečných nákaz? Děkuji předem za odpověď.
Odpověď ÚVS SVS:
Vážený pane,
k Vašemu dotazu, který se týká využívání a případné likvidace plastových dílů nebo celých úlových sestav Vám sdělujeme následující.
Pro výrobu se obvykle používá materiál ABS (akrylonitril-butadien-styren). Jedná se o houževnatý odolný plast, jehož spalování je spojeno s rizikem intoxikace.
Hlavním problémem spolehlivé likvidace je dosažení odpovídající teploty (cca 900o C), což lze dosáhnout jen v průmyslových spalovnách.
Rozklad polybutadienu začíná při 340 °C a akrylonitrilu při 400 °C (běžné teploty hoření při otevřeném ohni jsou okolo 500 °C). Při tomto nedokonalém procesu spalování ABS plast degraduje za vzniku amoniaku a velmi toxického kyanovodíku, v plynné fázi a současně vznikají další uhlovodíky (zejména toluen, ethylbenzen, styren, isopropylbenzen, methylstyren). Dále se uvolňují dusíkaté sloučeniny, které se mohou dále rozkládat na jedovatý kyanovodík a jiné toxické sloučeniny.
Z výše uvedených důvodů se proto doporučuje zabezpečit likvidaci plastových materiálů pouze ve spalovnách nebezpečných odpadů a toxických látek.
Jen jsem se tedy nedozvěděl, jak to prakticky probíhá, když se při likvidaci narazí na tyto plastové úly a jestli a jak se to odrazí v metodice. Nějak se to ovšem řešit musí, tak aby lidé nebyli překvapení, až si likvidaci budou muset platit ze svého.
S tím vznikl problém u Vrchlábí. Plastové vybavení mělo jít do spalovny z důvodů kontaminace hnilobou plodu. Materiál byl zabalený do plastových pytlů a odvezen do sběrného dvora. Tam došlo k poškození obalů a následnému zavlečení choroby do dalších stanovišť. Tak jsem to alespoň slyšel, proč se tato choroba rozšířila do většího okolí....
A přitom by SVS měla trvat na likvidaci ve spalovně,faktura ze spalovny by měla být součástí žádosti o náhradu.Problem je,že při likvidaci ulu,by to musel vcelar spalovně zaplatit a cca az rok cekat na úhradu škody. Tohle ale majitelé plastových vcelnic nedomyšleji.
To je jen takový plkání. Kdyby bylo v plastu o 60% více medu než je ve dřevě ,byly by plasové úly všude v milionech.Likvidace by se následně průmyslově vyřešila.
Ruda píše o Francii a Kyjevě, já o Turecku. Pochybuji že by turecká, ukrajinská nebo nějaká jiná veterinární správa ve světě nařizovala pálení úlů. Jistý si nejsem.
Otázka na JosPr nebo někoho kdo to ví přesně.
Když je nařízeno spálení stanoviště, je nařízeno kdo ho provede?
Konkrétně kdyby byla nařízena likvidace mého stanoviště. Musím ho zlikvidovat osobně, nebo mi bude zlikvidováno určenou osobou, institucí, úřadem?
Opravdu musí včelař za nařízenou likvidaci úlů platit? Pokud ano, v jakém závazném předpisu je to uvedeno?
Otázka na Zdenka, o jaké zemi konkrétně se tu plká?
(29.01.2021 10:18)Rudolf Stonjek napsal(a): [ -> ]Jestli zateplené úly, nebo úly z masivu to zde asi nevyřešíme zrovna tak jako teplou nebo studenou stavbu a nelze také pominout rámkové míry. Těžké rozhodování! Já jsem udělal pokus a zateplení vyhrálo. Kolomý - zateplené úly, Sedláček vše předělává na zateplené a tak bych mohl pokračovat. Výstava v Kyjevě 50% úlů z plastu. Den otevřených dveří u Icko v jižní Francii téměř vše z plastu a tak bych mohl pokračovat. Tam rovněž nízký nástavek na Dadant z pěny pevností možná víc jak dřevo 6 euro zimní ceny. Neumíte si představit jak tato světová firma svoje zákazníky rozmazluje. ˇAle jak jsem řekl, zde se to určitě nerozhodne. R. S.
Trošku mě mrzí, že jsi mě nezmínil....ale nebudu si to brát osobně
(29.01.2021 18:37)Zdeněk Barnat napsal(a): [ -> ]To je jen takový plkání. Kdyby bylo v plastu o 60% více medu než je ve dřevě ,byly by plasové úly všude v milionech.Likvidace by se následně průmyslově vyřešila.
Kdyby, kdyby...já o tolik větší výnosy mám......a ty tomu nevěříš a proto je nemáš......takhle funguje svět.....kdyby byly všichni jako já, tak budou mít polystyrény všichni, když budou všichni jako ty, tak je nebude mít nikdo.....zkus někdy koukat na věci očima jiných lidí a né jen já já já já....
Louky, myslím, že Zdeněk zateplené úle mal
No jo Louky ale ty mas sice polystyreny ale pomahas si jeste k tomu susickou medu
.
Lonskou zimu jsem mel jedno vcelstvo v XPS 60mm, ale pouze jedno, takze to neni extra prukazny. Nicmene bylo zajimavy videt na podlozce v lednu (2020) vicka z trubciny a oproti ostatnim vcelstvum tak o 30% vic zasob. Matka OK, nebyla to trubcina z nouze.
No ale na druhou stranu - vicka z trubciny jsem letos objevil i v jinym ulu, klasika palubkac s 2cm polystyrenu. Jenze to je vcelstvo na 7 ulickach ted v zime...
Chose
(29.01.2021 18:37)Zdeněk Barnat napsal(a): [ -> ]Kdyby bylo v plastu o 60% více medu než je ve dřevě ,byly by plasové úly všude v milionech.
Každý věří tomu co sám vidí. Tys na vlastní oči viděl že ve světě nejsou miliony plastových úlů. Možná jsi jen procestoval země kde je snadnější vyrábět ze dřeva.
Přehlédl jsem (nenašel jsem) kde jsi vzal těch 60% medu navíc.
Plastový nástavek pevnější než dřevo za 160 korun je výhodnější než dřevěný za 360i kdyby dal medu stejně.
O tvojich taraninách pochybujem v množstve medu!
Mal som polisterenové úle a medu v nich viac nebolo oproti dreveným. Medu bolo len tolko kolko lietavky doniesly, nič viac. Na množstvo medu musia biť aj lietavky. Jedine viac medu je keď zaklietkuješ matky lebo mesto plodových plástov sú len medové ale to nemôže bit stále že len med. Voladedy boli aj iné znáškky a vytočiť nebolo kde akému dedovi 140 kg z úlu problém nakolko sa toho pestovalo pre včely hodne na poliach a nepotreboval zo včelami kočovat. Naše družstvo malo 50% pôdy na ktoréj sa pestovalo na osivá medonosné rastliny ako vika, lucerka, vičenec, bôb, tabák, slnečnica, redkovka, cibula, ľan a 130 ha ovocných stromov.
Kohoute nevím jak to probíhá jinde, já jsem viděl jak to probíhalo kousek ode mě. Pracovník SVS provedl vyšetření a po domluvě s chovatelem i určení data likvidace s tím že majitel si má zajistit dozor hasičů. Daný den se sjel veterinář SVS, předseda ZO pod kterou spadá chovatel, hasiči a majitel. Majitel si udělá ohýnek a pálí, veterinář provádí kontrolu a soupis věcí s předsedou ZO a hasiči provádí dozor. Za spálené věci a zařízení dostane majitel kompenzace. Většinou hasiči mají tímto splněný zásah a jakožto dobrovolníci nechtějí nic, maximálně dostanou něco tekutého či sponzorský dárek od včelaře
. Předseda to má v rámci povinností a veterinář v rámci pracovních povinností. Majitel dostane soupis zlikvidovaného materiálu a požádá stát a svépomocný fond ČSV o kompenzaci.
Z čoho je vyrobený polystyrén, ako sa likviduje? Je neškodný? Odparuje niečo do okolia? Ak mám rád túto planétu,
tak z princípu do neho nedám včely, hoci by som mal viac medu. A som si istý, že z polystyrénu do neho nič nepreniklo? To ma nezaujíma, len nech sa sypú peniažky. Určite je pre včely prívetivejšie drevo ako polystyrén.
Louky, myslíš, že na grafu v tomhle měřítku něco srovnáš? Co to je za nápad měřit váhu a teplotu na jedné ose v stejném měřítku?
(29.01.2021 21:40)Peter Veliky napsal(a): [ -> ]Z čoho je vyrobený polystyrén, ako sa likviduje?
No Lysoň by měl být podle mého názoru povinný své výrobky jako odpad zpětně odebrat a na své náklady recyklovat.
Firmy co na trh dodávají své zboží co vím platí výpalné a při nákupu takového zboží se platí a je zahrnuto v ceně něco jako recyklační poplatek. U úlu který by měl mít také znaky spotřebního zboží by to mělo být na výrobci jak prohlašuje že řeší své odpadní hospodářství a zpětný odběr.
Likvidaci plastu se zárodky MVP bych u sebe řešil spálením dřevité hmoty a plasty ošetřil elektrolytickým způsobem ze solankou. Na Ukrajině jsem četl, že je to běžná věc např takto profylakticky čistit a ošetřovat proti nákazám včelařské vybavení a úly a to dokonce i se včelama a včely samotné. Odolnost spor MVP proti elektrolýze slané vody nikdo z našich moudrých Dolských inženýrů a doktorů určitě netestoval. Otom bych se dlouho nehádal.
(29.01.2021 21:49)marek. napsal(a): [ -> ]Louky, myslíš, že na grafu v tomhle měřítku něco srovnáš? Co to je za nápad měřit váhu a teplotu na jedné ose v stejném měřítku?
to se můžeš zkusit zeptat výrobce, proč to tak má....nicméně co jsem tim chtěl říct je to, že spotřeba zásob stojí....což ve dřevě bude určitě jiné....píšu to tu každý jaro a nikdo mi to nevěří....tak jen tak pro zajímavost to sem dávám i letos....možná se tu najde někdo soudnej, kdo to pochopí
Louky, mohly by jsi sem dat graf za obdobi treba uz od zacatku prosince, nebo proste od data kdy teplota zacla byt treba kolem 5 stupnu a niz? tohle je fakt zajomavy ze za 20 dni se ta vaha prakticky nehne.
no ted jeste koukam na to meritmo na ose hmotnosti a tam ty carky skacou po dvou kilech. a za 20 dni se to furt drzi v tom intervalu jednoho stupne na ose...tj. v v rozmezi 2 kil za 20 dni...takze jestli to je kolem 1kg ubytek za 20 dni, coz se v to meritku ztrati a na grafu to neni poznat, tak bych rek ze je to skoro normalni spotreba...zalezi na. mnozstvi vcel.
![[Obrázky: graf-0ct.jpg]](https://i.postimg.cc/McQksQyR/graf-0ct.jpg)
