25.11.2012, 2:16
Už se zapomnělo:
Čech Aadamec v r 1904 přišel s nápadem nové rámkové míry. Velmi rozšířeným úlem té doby s rozběrným dílem byl zadovák s mírou 24x24 + v medníku malé rámečky 24x15. Adamec "spojil" rámky vysoké 24 a 15 (ignoroval včelí mezeru mezi nimi) a "položil myšlený rámek na bok" a tím vznila míra 39x24. http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A...mec_(1866)
Jak říká Wikipedie, Adamec navrhnul úl horem přístupný a je dnes asi doce fuk zda znal Lang či ne. Že se pak, navzdory Adamcovi, na dlouho ujal zadovák Budečák je smutnou skutečností. Už tehdy působila hloupá a nekritická reklama jako dnes v případě Langstrothu...
Dle tvrzení skalních langařů byl Langstroth v té době již dávno známým úlem. Já tvrdím, že naprostá shoda plástové plochy 10 rámků langa 448x232 a 11 rámků Adamce 390x240 není náhoda a tvrdím, že Adamec je se svojí čtvercovostí půdorysu pro včely (i včelaře a pro něj obzvlášť) přirozenější a lepší a sofistikovanější, než v té době už zastaralý Langstroth. V té souvislosti je nutné připomenout, že Lorenzo Langstroth jen využil nějaké obalové bedny (nebyl vynalezen vlnitý karton a vše se balilo /jako dnes banány a jiné ovoce do papírových krabic/ do unifikovaných dřevěných beden) a tak někde získat "krabice" zadarmo fakt nebyl problém stejně, jako dnes získat banánovky.
LL tedy nevymyslel nějak biologicky a technologicky vhodný úl. Čirou náhodou trefil obalovou bednu, co mu vyhovovala a beden daného rozměru byl nadbytek. Uspěl v konkurenci jen tím, že v začátcích nevyráběl úly, měl bedny zadarmo. To je celý zázrak langa!!
Jestli dnes někdo něco uvede do života v banánovce, snad ho v budoucnu nebudou nekriticky obdivovat jako vynálezce optimálních rozměrů nečeho, co dnes ještě neznáme stejně, jako tvůrci bedny co použil LL na úl taky nevěděli, že vlastně vytvořili nejprodávanější úl na světě.
Z uvedeného jasně vyplývá, že zavedení langa u nás bylo naprosto zbytečné a doslova krokem zpět. Co vy na to včelaři?
Čech Aadamec v r 1904 přišel s nápadem nové rámkové míry. Velmi rozšířeným úlem té doby s rozběrným dílem byl zadovák s mírou 24x24 + v medníku malé rámečky 24x15. Adamec "spojil" rámky vysoké 24 a 15 (ignoroval včelí mezeru mezi nimi) a "položil myšlený rámek na bok" a tím vznila míra 39x24. http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A...mec_(1866)
Jak říká Wikipedie, Adamec navrhnul úl horem přístupný a je dnes asi doce fuk zda znal Lang či ne. Že se pak, navzdory Adamcovi, na dlouho ujal zadovák Budečák je smutnou skutečností. Už tehdy působila hloupá a nekritická reklama jako dnes v případě Langstrothu...
Dle tvrzení skalních langařů byl Langstroth v té době již dávno známým úlem. Já tvrdím, že naprostá shoda plástové plochy 10 rámků langa 448x232 a 11 rámků Adamce 390x240 není náhoda a tvrdím, že Adamec je se svojí čtvercovostí půdorysu pro včely (i včelaře a pro něj obzvlášť) přirozenější a lepší a sofistikovanější, než v té době už zastaralý Langstroth. V té souvislosti je nutné připomenout, že Lorenzo Langstroth jen využil nějaké obalové bedny (nebyl vynalezen vlnitý karton a vše se balilo /jako dnes banány a jiné ovoce do papírových krabic/ do unifikovaných dřevěných beden) a tak někde získat "krabice" zadarmo fakt nebyl problém stejně, jako dnes získat banánovky.
LL tedy nevymyslel nějak biologicky a technologicky vhodný úl. Čirou náhodou trefil obalovou bednu, co mu vyhovovala a beden daného rozměru byl nadbytek. Uspěl v konkurenci jen tím, že v začátcích nevyráběl úly, měl bedny zadarmo. To je celý zázrak langa!!
Jestli dnes někdo něco uvede do života v banánovce, snad ho v budoucnu nebudou nekriticky obdivovat jako vynálezce optimálních rozměrů nečeho, co dnes ještě neznáme stejně, jako tvůrci bedny co použil LL na úl taky nevěděli, že vlastně vytvořili nejprodávanější úl na světě.
Z uvedeného jasně vyplývá, že zavedení langa u nás bylo naprosto zbytečné a doslova krokem zpět. Co vy na to včelaři?