Ve vlákně
Kulatý stůl jsme narazili také na léčebný přípravek Bayvarol. Rozpoutala se tam okolo něho debata, ale došlo mi, že vlastně o něm moc nevíme.
Bayvarol, pásky, účinná látka flumethrin (
http://www.dave-cushman.net/bee/bayvarol.html)
(24.12.2012 16:56)Vojtech Langer napsal(a): [ -> ]Náhodou som natrafil na zaujímavý dokument v nemčine Varroa pod kontrolou.
Když Vojtěch upozornil na tuhle příručku, tak jsem se na ni hned podíval. A v ní (s. 19) Bayvarol zrovna moc dobře nevyšel, spolu s ostatními sysntetickými akaricidy.
Jiří
Bayvarol se používá formou umělohmotných proužků napuštěných účinnou látkou (flumethrinem) opatřených oušky, která se ohýbají a zahakují za rámek. Při činnosti se používají tenké rukavice na jedno použití. Vkládají se do plodiště (foto před a po vložení). Jsou v balení po 4 ks, což je počet na přeléčení jednoho nástavku jedničkového Langa. Doba léčení 6 týdnů. Udávaná účinnost je 95-99%. Narozdíl od kyseliny mravenčí ve vyšších koncetracích na něj včely nijak prudce neragují ani se nosiči nevyhýbají. Jak jsem psal, výkupce vosku z Japonska jej preferoval před léčivy s amitrazem. Co zanechává v plodišti však nevím.
Při rezistenci na Gabon, jej u nás lze nahradit Bayvarolem. Gabonem jsem nikdy neléčil, vždy šla použít kyselina mravenčí. Proto si myslím, že je to trochu z bláta do louže.
[
attachment=1515][
attachment=1516]
Aby nedošlo k nedorozumění...: Gabon je nosič účinné látky (ještě přesněji gabonová dýha). Podstatná jsou ta písmena za ním:
PA či
PF, která říkají co je v pásku napuštěno (acrinathrin, resp. tau-fluvalinat). Tudíž v Gabonu může být teoreticky napuštěn i flumethrin, ale vypadat to bude na pohled stejně.
Literatura často uvádí, že na kleštíky rezistentní na fluvalinát nefunguje ani flumethrin (křížová rezistence - ty látky jsou si blízké). Ale praxe je často asi jiná a není to nejspíš automatické.
Rezidua flumethrinu (ve vosku; po použití Bayvarolu) nejsou takový problém (na rozdíl třeba od fluvalinátu).
Pro celkové pochopení je potřeba ještě mít na mysli, že v zahraničí se amitraz aplikuje ve formě dlouhodobého nosiče (tedy jako u nás Gabony, ale na 6 týdnů) - obchodní název je Apivar. Je to plastový proužek, podobně jako u Bayvarolu. Jen je v něm 500 mg amitrazu oproti 3,6 mg flumethrinu v Bayvarolu.
Původní smysl té débaty byl, že by Bayvarol mohl být alternativou při resistenci na látky, které do včel jdou s gabonem. Pokud by byla ale křížová rezistence s fluvalinátem, pak ...
Ví se, jak je to s acrinathrinem? Vzhledem k tomu, že křížová rezistence je i mezi acrinathrinem a fluvalinátem ..., tak asi podobně, že?
Jiří
Zdravím, alternativou by nebyl. Jedná se o stejnou skupinu účinných látek, u které je křížová rezistence. Laicky řečeno, enzym, který si samičky roztočů vytvoří "štípe" molekuly těchto látek ve stejném místě..ty se následně stávají neúčinnými, neplní již funkci nervového jedu. Je ale z praxe známo - a to i té české - že pokud použijete byť látku ze stejné skupiny, ale s vyšším dávkováním, nebo nosič s vyšším obsahem účinné látky, ještě chvíli se daří roztoče držet na uzdě efektem vyšší dávky. To je příklad toho, proč na stanovišti, kde je účinnost u Gabonu PA kolem 30-40% při použití Gabonu PF s 90 mg tau-fluvalinátu se daří účinnost ošetření držet kolem 70-80%. Zkušenosti ze zahraničí (zejména pro mě ústní sdělení kolegy veterináře z Holandska) ale ukazují, že je to na pár let a šlus. Fluvalinát je např. ve většině lokalit Holandska nepoužitelný pro nízkou účinnost od roku 2007.
Je to hold přirozený vývoj šlehtitelského programu o nejlepšího roztoče na světě. ČR je jednou z mála zemí světa, která ještě na tento program uvolňuje dotace a trvale ho podporuje....
Teoreticky máte jistě pravdu, pane Klíma. Od teorie k praxi však bývá ještě poměrně daleko.
Přidám tedy pár praktických poznatků. Včelařím v místě, kde jsou oba gabony PA i PF již prakticky neúčinné (méně než 50% úč.). Přesto je fumigace přípravkem MP10 (s fluvalinátem) na foretické roztoče účinná na 96%. Také gabonové pásky s flumetrinem (4 mg) jsou téměř stoprocentně účinné již po první periodě zavíčkovaného plodu (14 dní). Všechny mechanismy rezistence ještě nejsou jasné a populace roztočů bez léčení pyretroidy má tendenci se vracet k původní "citlivé" formě.
Je však pravda, že bez poctivého podzimního ošetření amitrazem (není prokázána křížová rezistence) lze očekávat rychlý pokles účinnosti flumetrinu- není totiž účinný stoprocentně, a proto bude přežívat stále větší počet rezistentních roztočů.
Bez důslednosti tedy opravdu není flumetrin řešením.
http://naldc.nal.usda.gov/download/39440/PDF
In colonies where we were able to test mites more than one time, we found mites susceptible in the spring but by late summer the mites became resistant to all three acaricides (Amitraz, Coumaphos, Fluvalinate), despite not being treated with amitraz.
Rezistence roztočů na amitraz byla po krátkém čase zjištěna všude tam, kde byl použit jako dlouhodobě působící kontaktní akaricid ve formě pásků (USA, Francie..), společně se stejným způsobem používanými pyrethroidy.
Jak jsem již uvedl v předchozím příspěvku na příkladu MP10, tak možnost vzniku křížové rezistence má smysl posuzovat pouze ve vztahu k používané aplikační formě. Vzhledem ke zvolené krátkodobé aplikaci amitrazu formou fumigace nebo aerosolu u nás křížová rezistence pyrethroidy x amitraz skutečně nevznikla. Pokud vím, tak ani jinde ve světě. Možná mi však něco uniklo ?!....
Ale vždyť jen každý říkáme jinými slovy
totéž...
Jde ale o to, co se z toho vyvodí. Fumigace/aerosol amitrazem nám bude k ničemu, když se jí včely nedožijí. A aby se jí včely dožily, potřebujeme něco na léto. Ale většina z věcí, které se do úlu věší jako dlouhodobé podletní aplikace, to má "za pár". Téma je Bavyarol, zjednodušme si jej na flumethrin - ale troufám si odhadnout, že výsledek se dostaví velmi podobný, jako u fluvalinátu. Tedy rezistence kleštíků. Jen je otázka za jak dlouho...
O čem je téma jsem pochopil a věty o amitrazu byly v odpovědi na křížovou rezistenci. Nejsem si proto jistý, že říkáme totéž ve stejné souvislosti.
Pro mne včelařský rok začíná na podzim, ne v létě. Včely se zpravidla dožijí dalšího podzimu, pokud předchozí podzimní ošetření provedu důsledně. V létě je pak jedno, zda použiji kyselinu mravenčí, dlouhodobé nosiče nebo cokoliv jiného. Tolik k moji zkušenosti- ale to už je obehrané a opravdu mimo téma.
(26.12.2012 20:43)František Kašpar napsal(a): [ -> ]Rezistence roztočů na amitraz byla po krátkém čase zjištěna všude tam, kde byl použit jako dlouhodobě působící kontaktní akaricid ve formě pásků (USA, Francie..), společně se stejným způsobem používanými pyrethroidy.
Toho se děsím, že se najde pitomec zlepšovatel co mu nefunguje gabon a ....
A jsme všichni u kyselin a budeme rádi že je máme.
AMitráz je asi naše poslední spolehlivá zbraň ze "starého" arzenálu.
