Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Úplná verze: Residua rozličných látek ve včelích produktech, zejména ve vosku a medu
Prohlížíte si holou variantu vašeho obsahu. Prohlédněte si úplnou verzi s příslušným formátováním.
Stran: 1 2 3 4
(02.11.2013 23:54)JKL napsal(a): [ -> ]Pssss, o tom se nesmí mluvit : podezdření na karcinogenitu
"Effects of amitraz on cytochrome P450-dependent monooxygenases and estrogenic activity in MCF-7 human breast cancer cells" - to se nás chlapů netýká - jde o rakovinu prsů.
To víte, kdyby se jen šustlo, že nás veterináři nutí do včel cpát látku, jejíž rezidua mohou způsobit rakovinu prsu aneb Bez medu to nejde (přijít o prsa) - vzala by tato kampaň za své a Dol by přišel o kšeftík.



Teď nevím zda již nebyl v EU Amitraz zakázán : http://edexim.jrc.ec.europa.eu/list_anne...&id_part=1

No, údajne údeniny majú podstate vyššiu "karciogenitu" ako samotný Amitraz. Amitraz sa desaťročia používa u zvierat a aj u ľudí proti blchám a všiam. Aplikácia na rastliny bola zakázaná. Ale je zaujímavé, že "ekologická likvidácia" roztoku s Amitrazom prebieha vyliatim do zeme. Ale pozor, nesmie sa dostať vo vodných tokov a vodných plôch. A moja vlastná skúsenosť s Amitrazom v Avartine B (slovenský prípravok) - po polročnej oxidácii (otvorené balenie) je totálne neúčinný.

Mimochodom, rakovina pŕs sa týka aj chlapov!
Vliv těchto látek na člověka je jedna věc. Druhá věc je vliv těchto látek na včelu.
Jedna věc jsou rezidua amitrázu (googlete amitraz residues), tam je to celkem příznivé, protože se rychle rozkládá. Kromě toho tedy, že šlechtíme odolnějšího roztoče a ne včelu.
Poněkud jiná věc jsou rozkladné produkty amitrazu (googlete amitraz degradation products) a tam dostanete jaksi jiné výsledky. Kdyby to někdo chtěl zpracovat, ozvěte se, bude to zajímavé pro všechny.

Ivan Černý
(03.11.2013 8:39)Jiří Matl napsal(a): [ -> ]
(02.11.2013 23:31)kamproch napsal(a): [ -> ]... ve zdravotnictví funguje SUKL na léky a varidol aj. léky tohoto rázu u povoluje kdo ?
http://www.uskvbl.cz/
Jiří

Je to ten samý ústav co nepovolil třeba Mitegone?
2,4-Dimetylanilín
http://translate.google.sk/translate?hl=...EF_skSK352
Skrátene:
mierne rozpustný vo vode a ľahko rozpustný v éteri a alkohole. To spôsobuje závažné priemyselné otravy. Látka môže mať vplyv na krv, čo vedie k tvorbe methemoglobínu. Opakovaná alebo predĺžená expozícia môže byť karcinogénna.
http://eagri.cz/public/web/file/3717/Zpr...dua_1_.pdf
(03.11.2013 13:03)Ivan Černý napsal(a): [ -> ]Jedna věc jsou rezidua amitrázu (googlete amitraz residues), tam je to celkem příznivé, protože se rychle rozkládá. Kromě toho tedy, že šlechtíme odolnějšího roztoče a ne včelu.
Poněkud jiná věc jsou rozkladné produkty amitrazu (googlete amitraz degradation products) a tam dostanete jaksi jiné výsledky. Kdyby to někdo chtěl zpracovat, ozvěte se, bude to zajímavé pro všechny.

Ivan Černý

V tomhle mi přijde trochu zakopaný pes. Z toho co jsem vyčetl a doslechl se, mi vychází, že se kontroluje jestli je v medu amitraz, jelikož ten se rychle rozpadá, tak tam asi opravdu není a nic dalšího hledat netřeba.
Třeba tato odpověď tomu také nasvědčuje. Koncentrace čeho?

Citace: Dobrý den pane doktore,
děkuji za věcné připomínky k publikovanému článku v Moderním včelaři.
Odpověď na Vaši otázku je velmi prostá: Pokud se dodrží léčebný postup a Varidol je aplikován ve správné dávce, pak jsou jeho koncentrace ve většině případů pod limitem detekce použité analytické metody (např. při použití kapalinové chromatografie s hmotnostním detektorem je limit detekce 1 ng/g)

Aby to nebylo jak s pálením uhlí se sírou, v kouři taky síru nenajdu, ale oxid siřičitý tam bude. Toto fakt nevím, jen nahlas přemýšlím.
Viděl jsem teď totiž DVD z 2009, Bez medu to nejde a pan Titěra tam jako všichni ostatní říká, že v medu rezidua prostě nejsou a basta. Jelikož jsou včely nachystané na zimu, tak mám čas přemýšlet nad blbostmi typu, A jak pečlivě je tam kdo hledá a co by se stalo, kdyby je tam našel?
Vždyť VÚ Dol je jejich monopolní výrobce a opravdu si neumím představit co by se dělo, kdyby se něco o jakýchkoliv reziduích způsobených amitrazem prokázalo.
(03.11.2013 13:16)DonPepe napsal(a): [ -> ]
(03.11.2013 8:39)Jiří Matl napsal(a): [ -> ]
(02.11.2013 23:31)kamproch napsal(a): [ -> ]... ve zdravotnictví funguje SUKL na léky a varidol aj. léky tohoto rázu u povoluje kdo ?

http://www.uskvbl.cz/
Jiří

Je to ten samý ústav co nepovolil třeba Mitegone?

To je jinak. Pokud vím, tak jej o to nikdo oficiálně nepožádal. Taková žádost není jednoduchá, takže se to kruhem vrací. Stejně jako u dalších typů odpařovačů a také u uznání KM jako biocidu, což by věc řešilo líp. Jenomže ...
A mimochodem: kdo dá těch několik desítek tisíc? Zatímco ostatní si počkají a pak to rozjedou ... Big Grin
Jiří
(03.11.2013 12:15)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]Vliv těchto látek na člověka je jedna věc. Druhá věc je vliv těchto látek na včelu.

I o tom se vede diskuze - co vlastně škodí víc



(03.11.2013 13:03)Ivan Černý napsal(a): [ -> ]Poněkud jiná věc jsou rozkladné produkty amitrazu (googlete amitraz degradation products) a tam dostanete jaksi jiné výsledky. ...

Tak jsem našel :
Citace:Under basic conditions (pH>6) amitraz is metabolized to 2,4-dimethylphenylformamide. Followed by hydrolysis to 2,4-dimethylaniline, which also benefits from a basic pH.[1][16] At very acidic pH (pH<3) 2,4-dimethylaniline has been observed as the main degradation product. Under less acidic conditions (pH 3–6) mainly N-(2,4-dimethylphenyl)-N′-methylformamidine and already amounts of 2,4-dimethylphenylformamide occur.[1]

O tom 2,4-dimethylanilinu již psal Albert :

(03.11.2013 13:47)Albert Gross napsal(a): [ -> ]2,4-Dimetylanilín
...To spôsobuje závažné priemyselné otravy. Látka môže mať vplyv na krv, čo vedie k tvorbe methemoglobínu. Opakovaná alebo predĺžená expozícia môže byť karcinogénna.

na to odkazu je klasifikace : H331: Toxický při vdechování.
H311: Toxický při styku s kůží.
H301: Toxický při požití.
H411: Toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky.
H373: Při prodloužené nebo opakované expozici požitím může způsobit poškození orgánů
Karcinogenní sloučeniny a hořlavé sloučeniny označené jako velmi toxické a toxické:kategorie F. Alkylsulfaty jsou karcinogenní. Je nutno zabránit inhalaci a kontaktu s pokožkou.

2,4-dimethylphenylformamide - takže studie na toxicitu nedokončena

N-2, 4-dimethylphenyl-N'-methylformamidine - je toxický pro larvy jinak jsem o něm víc nezjistil.

Ještě jsem našel tento článek a z něj cituji :

Citace:Amitraz degrades rapidly because of exposure
to sunlight (UV), low pH, metabolism by bacteria and
solution properties. Degradation usually occurs within
two to three weeks, and is not very stable in honey, which
is good news. The bad news is the break down products
or metabolites which form are 2, 4-dimethylaniline (2, 4-
DMA) and 2, 4- dimethyl phenyl formamide (2, 4-DMPF).
These products are apparently more environmentally
stable, plus the 2, 4-DMA has mutagenic (causes changes
to DNA), oncogenic (malignant transformation – tumors)
and genotoxic properties (genetic mutations) (Osano
et al., 2002). Of course this is dependent on the levels
present.
V tomto vlákně se už vedlo mnoho polemik o tom, zda v medu zůstávají rezidua amitrazu (Varidolu) nebo jeho zplodin a zda tyto zbytky mohou způsobit člověku rakovinu. Závažnost této problematiky bych vyjádřil takto:

Opečeme li si na ohníčku jednoho buřta, vpravíme s ním do těla více rakovinotvorných látek, nežli celoživotním pojídáním medu od včel léčených amitrazem.

Protože očekávám otázku: A můžete to dokázat?, přidávám hned odpověď:
A může někdo dokázat, že to není pravda?
Není to pravda. Pokud bych ale toho buřta snědl, mohla by být.
Je pravda, že i v kouři z kuřáku, ve kterém se spaluje od nepaměti vše možné a fouká se to do včel, bude těch karcinogenů taky dost a diky schopnosti medu vázat různé pachy, tak se musíme smířit s tím, že nic není dokonalé a s nějakým tím svinstvem v řadu ppm si tělo poradí.
(03.11.2013 18:03)MUDr.Vladimír Šumera napsal(a): [ -> ]V tomto vlákně se už vedlo mnoho polemik o tom, zda v medu zůstávají rezidua amitrazu (Varidolu) nebo jeho zplodin a zda tyto zbytky mohou způsobit člověku rakovinu. Závažnost této problematiky bych vyjádřil takto:

Opečeme li si na ohníčku jednoho buřta, vpravíme s ním do těla více rakovinotvorných látek, nežli celoživotním pojídáním medu od včel léčených amitrazem.

Protože očekávám otázku: A můžete to dokázat?, přidávám hned odpověď:
A může někdo dokázat, že to není pravda?

To není stejné.
Člověčí imunitní systém je na vše spálené adaptován od dob, kdy byl schopen založit oheň. Tedy ta škála uhlovodíků takto vznikající není pro člověčí organizmus nic překvapujícího (ale víme, že taky škodí).
Látky syntetické příroda zatím nepotkala a ani náš imunitní systém. Těch látek je poslední dobou tolik, že absolutně ztrácíme přehled o jejich vlivu na náš organizmus, nelze vypátrat, která látka způsobuje co konkrétního. Navíc mohou spolupůsobit. Zkoumá se toxicita, genotoxicita, karcenogenita, vliv na reprodukci ale alergické projevy na tyto látky už ne. To se odbude poznámkou, že citlivé osoby mohou mít alergické projevy. Tím tyto osoby odepíšou jako nevhodné, nepohodlné, nežádoucí hmyz.
Ten, kdo přehlíží alergie jako něco, s čím se normálně žije, přál bych mu aby měl možnost si na rok vyzkoušet být tou citlivou osobou, která má třeba atopický ekzém, celiakii nebo astma.
Přibývá diabetes 1. typu, roztroušené sklerózy, což postihuje hlavně mladé lidi. Naši včelí výzkumníci došli pouze do fáze akutní toxicity. Irituje mne, když se začne argumentovat akutní toxicitou, prosím, až do konce tohoto vlákna, se nikdo nezmiňujte o LD50.
Pri každej rakovine je štartovné len pár drobných ppm. Svojho "biobuřta" môžeme zjesť aj bez opečenia /napr. utopenec/, ale pri kontaminovanom mede sme sa o takúto možnosť dobrovoľne pripravili. Ale máte pravdu, každý rakovinu nedostane a ak áno, tak nevie, ktoré ppm ju spôsobili. Ale toho medu je aj tak škoda...
Kdybych měl uvažovat o tom, kde se všude setkám s kancerogeny, nemohl bych jíst prakticky nic z obchodu a musel bych se živit jen vlastníma rukama vypěstovanými bioprodukty. Při práci bych musel být zcela zahalen, abych se nevystavoval kancerogennímu slunečnímu záření.
Trochu by mi při práci vadily i filtry, které by zabraňovaly vdechování závadného vzduchu.
Nakonec by mě to stejně nebylo nic platné, protože kancerogenní chemický spad přilétne na mé biohospodářstvíčko třeba i z tisíce kilometrů vzdáleného zdroje.
Takže si myslím, že raději budu žít dál svůj dosavadní život a budu si ho oslazovat třeba i medem od včel léčených amitrazem.
OK, prajem Vám veľa zdravia Wink
Myslím, že následující názor, který jsem dostal v poště, odpovídá jak na otázku Reziduí, tak i na otázku GMO.
Redaktor New York Times se zeptal indiánskeho náčelníka Dva tesáky: "Je Vám přes 90 let, celou tu dobu pozorujete bělochy - jakých úspěchů dosáhli a jaké šk ody napáchali? Když to vše zvážíte, kde podle vás běloši udělali chybu?"
Indián se zamyslí a praví: "Když bílí muži přijít, Indiáni být vládci země. Žádná daně, žádná dluhy. Bizonů hodně, bobrů hodně, voda čistá. Ženy udělat všechna práce. Šaman léčit zadarmo. Indiáni muži celý den lovit a ryby chytat. Večer zazpívat, zatančit, zakouřit si, pak celou noc šukat." Potom se náčelník trpce pousmál... "Bílý muž dost kretén, když myslet, že taková systém se dát vylepšit
JK

Admine, opět musím žádat o odpuštění.
Škoda Josef, že se nedá dát víc hlasů......Big Grin
(03.11.2013 21:08)MUDr.Vladimír Šumera napsal(a): [ -> ]Kdybych měl uvažovat o tom, kde se všude setkám s kancerogeny, nemohl bych jíst prakticky nic z obchodu a musel bych se živit jen vlastníma rukama vypěstovanými bioprodukty. Při práci bych musel být zcela zahalen, abych se nevystavoval kancerogennímu slunečnímu záření.
Trochu by mi při práci vadily i filtry, které by zabraňovaly vdechování závadného vzduchu.
Nakonec by mě to stejně nebylo nic platné, protože kancerogenní chemický spad přilétne na mé biohospodářstvíčko třeba i z tisíce kilometrů vzdáleného zdroje.
Takže si myslím, že raději budu žít dál svůj dosavadní život a budu si ho oslazovat třeba i medem od včel léčených amitrazem.

Pane doktore, to je rezignace na to, že se tu může aplikovat vesele a více, přesně tak, jak jsem uvedl "přecitlivělí lidé mohou mít problém", takže povoleno, vydán protokol, výroba, distribuce, prodej, aplikace, byznys. Protože to prošlo tu, projde to u další položky a tak dále. Protože žijeme ve smogu těchto výjimek, u případných problémů pak nelze původce prokázat. Mnoho kontaminantů, moc dlouhá doba a globální trh.
V našem případě nemohu ale souhlasit s tím, že povolím aplikaci jedu, který dosud lze nahrazovat z ekologického hlediska přirozenými látkami a o to hůře, že nařídím jejich povinnou aplikaci, dokonce například aerosolovou aplikaci 14 dnů před prvním vytáčením.
Amitraz je velmi účinný pesticid ale myslím si, že by měl být používán pouze výjimečně. Podobně by to mělo být v celém oboru zemědělství.
Ocitám se to v pozici bláznivého aktivisty, což mi není příjemné. Mou snahou je to, aby si to každý alespoň uvědomil. Pokud použiji syntetický pesticid, měl bych to činit s tímto vědomím.
Uvedl jste, že přecitlivělí lidé mohou mít problém.
Zřejmě častěji, než na amitraz, jsou někteří lidé přecitlivělí na včelí jed. To, že teoreticky může včela způsobit někomu anafylaktický šok, nebo dokonce smrt, neznamená, že by se včely měly přestat chovat.
Jinak souhlasím s tím, že pesticidy typu amitraz by měly být používány vždy jen po zralé úvaze.
Ľudia, a viete aký je kyslík jedovatý.... CoolBig GrinBlush ?!
Stran: 1 2 3 4
Referenční URL's