Na téma ekonomiky pastování medu.
Loni jsme bezprostředně po vytočení (tzn. bez rozpouštění zkrystalizovaného medu!!!!!) zpastovali zhuba 600 kg. Cena, za kterou jej nabízíme je o cca 27 Kč/kg vyšší, než tekutý květový. Očekávaný profit je tedy 16.200,- Kč. Vzhledem k tomu, že pořizovací cena pastovače z produkce PV kovo Havlíčkova Borová byla 15.500,- Kč (pohonnou jednotku jsme dodávali vlastní - cena cca 10.00- Kč), bude tato investice za 1 rok zaplacená. A to neuvažuji 50% EURO dotaci. Není sice prodáno vše, ale snad zbývajících asi 100 kg do další snůšky zlikvidujeme. PV kovo - dobrá práce, děkujeme.
iRP
Dobrý den p. Říha prodává kontiunální pastovač medu ,nemáte skušenost a na jakém to funguje? děkuji dědek
chybí principu
Pastovaný med jako beton
Zaznělo to tady již vícekrát, ale pořád z odpovědí nechápu, co s tím, tak doufám, že někdo poradí
Míchám med asi 3 dny. Když už se mi zdá, že ještě trochu teče, ale za chvíli už by se nedalo nabrat do sklenic, tak s tím přestanu a naberu do sklenic. Zavřu sklenice, dám do skladu (+-18-20 stupňů). No jo, ale za pár dní je tvrdý jako beton. Takže jsem to nechal odstát ještě další asi tři týdny a med opět trochu změknul, takže se dá nabral nožem na chleba. Ale není ták vláčný a měkký, jak bych si představoval (a dříve kupoval od jiných včelařů). Nevíte, co dělám blbě? Díky moc...
já při pastování v kýblu 30 kg jsem do toho vrtulkou od sapáka vháněl i vzduch - pastování trvalo sice déle , ale med je jako když nabíráš sádlo z kastrolu a na rohlíku nebo chlebu drží a nikam neutíká
To je docela běžná záležitost, když se to uspěchá a mícháš li tam, kde je dost chladno. To u mě v medálně je a tak pastuji také asi 3 dny samozřejmě naočkovaný med a pak si dám 3 dny pauzu. Pak med nahřeji na 30 st. a pastuji znova. Někdy stačí když tam vrazím pastovací hranol/stojící/ a kýváním tu masu rozpohybuju a pak pustím otáčky. Med dávám do lahví až když mám jistotu, že neztuhne a není trupelnatý. Ale před tím opět nahřeji a naposled dokonale ukvrdlám. Možná je to zbytečně pracné, ale už hodně lidí chce pouze pastovaný med a když náhodou není, raději si počkají. Takže si nemohu dobvolit ten luxus dávat do lahví něco co není na 100%. Proto jsem se také vrátil k rukám a dřevěnému hranolu. Zdraví R. Stonjek
Díky za rady, budu to zkoušet dál
To tommie24 - pravděpodobně nejsou dostatečně obroušené hrany glukozy a fruktozy a med ti pravděpodobně zkrystalizuje, to by znamenalo lépe pastovat.
Jak říkám svým známým - jsem lenivý včelař a zásadně všechny operace s medem po vytočení medu - chci vše dostat do konečných balení (1kg - 0.5kg). Má to samozřejmě i vliv na vyšší kvalitu medu, což vždy vzápětí dodávám. Protože krystalizace medu není ono, tak už před lety jsem se rozhodl vše pastovat. V nynější době pastuji vše od 600 po 900kg medu z mé produkce.
K pastování medu používám jednoduchý postup. Je založen na principu obroušení krystalů a ten probíhá pomocí pohybu kapaliny. Dá se provést různými způsoby... Po naočkování medu, což dělám zásadně hned po vytáčení jednoduše přepouštím med přes ventil. Med stáčím do umělohmotných 40kg nádob a jednu mám s ventilem. A tak jednoduše 1x až 2x za den je přeliju přes tuto nádobu. Funguje to výtečně.
Těsně před ztuhnutím nalévám do sklenic. Tak mívám už na začátku srpna vše v konečném balení pro spotřebitele.
Luma
Včelařím sice už 3 roky, ale vloni jsem převzal 1 včelstvo od otce a další jsem si založil. Pastoval jsem asi 10 kg medu řepkového a květového. Nalil jsem ho do 1 kg sklenic nechal asi 10 dní stát a pastoval jsem ho ručně vyrobeným švrlákem z nerezi, který dám do vrtačky (otec to už v minulosti tak pastoval). Jelikož včely nemám u domu, ale na zahradě u rodičů, pastoval jsem 1x denně asi 3 minuty celý týden. Med je bilý, lahodný a dobře roztíratelný.
(11.02.2012 18:49)LumaB napsal(a): [ -> ]To tommie24 - pravděpodobně nejsou dostatečně obroušené hrany glukozy a fruktozy a med ti pravděpodobně zkrystalizuje, to by znamenalo lépe pastovat.
Jak říkám svým známým - jsem lenivý včelař a zásadně všechny operace s medem po vytočení medu - chci vše dostat do konečných balení (1kg - 0.5kg). Má to samozřejmě i vliv na vyšší kvalitu medu, což vždy vzápětí dodávám. Protože krystalizace medu není ono, tak už před lety jsem se rozhodl vše pastovat. V nynější době pastuji vše od 600 po 900kg medu z mé produkce.
K pastování medu používám jednoduchý postup. Je založen na principu obroušení krystalů a ten probíhá pomocí pohybu kapaliny. Dá se provést různými způsoby... Po naočkování medu, což dělám zásadně hned po vytáčení jednoduše přepouštím med přes ventil. Med stáčím do umělohmotných 40kg nádob a jednu mám s ventilem. A tak jednoduše 1x až 2x za den je přeliju přes tuto nádobu. Funguje to výtečně.
Těsně před ztuhnutím nalévám do sklenic. Tak mívám už na začátku srpna vše v konečném balení pro spotřebitele.
Luma
Dobrý večer přeju, takže ty med v podstatě pastuješ přelíváním? Vůbec nemícháš?
Petr
Nemíchám.
Molekuly fruktozy a glukozy jsou hranaté v okamžiku zkrystalizování se do sebe zaklesnou a proto je med jako beton. Pastování je o tom, že se ty krystaly musí po hranách obrousit, když se tvoří (proces krystalizace). Někdo používá hranol, někdo pastovací zařízení, někdo pastovací měchadlo - všichni, ale uvádí med do pohybu! No a já používám přelévání.
Luma
Super! Tak to asi bude ono...
(11.02.2012 18:49)LumaB napsal(a): [ -> ]Po naočkování medu, což dělám zásadně hned po vytáčení jednoduše přepouštím med přes ventil.
Nevím, já jsem skeptický především k tomu, když je do pastovaného medu vháněn vzduch. K tomu asi bude i při tomto přepouštění nebo jiné formě přečerpávání docházet. Mám dojem, že pastovaný med pak má tendenci po nalití do konečného balení vytvářet na hladině bublinky a tato horní vrstva pak po nějaké době může dělat problém. Podle mých zkušeností je třeba provádět pastování co možná nejvíce bez přístupu vzduchu, tedy aby pastovací hranol či vrtule byly zcela ponořeny a nad povrch vystupovala jen kulatina. Když se provádí pravidelně několikrát denně, nepociťuji problém se zátěží vrtačky, a to ani na začátku při rozběhu, ani na konci pastování.
(11.02.2012 18:49)LumaB napsal(a): [ -> ]od 600 po 900kg medu z mé produkce ... jednoduše 1x až 2x za den je přeliju přes tuto nádobu.
Nevím jak dlouho tento proces pastování probíhá, denně po určité období (týden?) zvedneš 600-900kg po 40kg a přeléváš ... a to si říkáš lenivý včelař,
Ahoj, samozřejmě že špatné použití míchadla pak způsobuje problém s vmíchávání vzduchu do medu, čím hustší je tím horší je jeho uvolňování.
Musím ale říct, že problém se vzduchem s mým systémem nemám. Já jen uvedl můj způsob, mám s tím dobré zkušenosti, takže je na každém jak to dělá
Luma
To míchadlo uvádím jako doplnění v návaznosti na příspěvky, které hovoří o pastování vrtačkou a vnořování míchadla do medu až během roztočení vrtule nebo hranolu.
Ale zdá se mi málo uvěřitelné, že by při přelévání a přetáčení medu k tomuto problému nedocházelo. Mám zkušenost, že problematické množství vzduchu se dostává do sklenice i při finálním stáčení. Vždyť přeci i u tekutého medu dochází k přimíchání vzduchu a med se vyčeří až po několika hodinách. Zde se tento problém násobí i specifickým skládáním husté pasty.
pokud tomu tak je, pak není možné bez vzduchu naplnit ani sklenice s pastovaným medem z větší nadoby.
I v tom je problém, však to píšu. Částečně se to kompenzuje zahřátím medu před plněním. Každý asi má tu zkušenost, že pokud se tak neučiní, jsou ve sklenici zřetelně viditelné vzduchové kapsy (a tudíž je třeba vše pořešit ještě v té sklenici). Myslím, že u neustálého přelévání se tento efekt musí násobit a do medu se zákonitě musí dostávat množství vzduchu. I když nepochybně je to lepší způsob, než "šlehání" medu namísto jeho pastování.
jak mám pastovat když nemám pastovaný med na nastartování.Mám jenom lońský řepkový .
Na řepkový ani startér nepotřebujete. Rozehřejte jej (nepřehřát!), když se lehce zakalí, začněte jej pastovat a půjde to samo
(21.02.2012 15:26)architekt odpadu napsal(a): [ -> ]Nevím jak dlouho tento proces pastování probíhá, denně po určité období (týden?) zvedneš 600-900kg po 40kg a přeléváš ... a to si říkáš lenivý včelař,
teď si mě dostal. No je pravda, že je to fyzicky náročné, mně to ale nevadí, páč se při tom po práci vyčistím hlavu. A co je dobré nemusím za to platit v posilovně.
Ale teď vážně. Dělám to proto, abych nemusel dále s medem nic dělat. Po sezoně mám uklizeno, vše ve sklenicích... Tomu já říkám lenivý včelař. Nedovedu si představit to rozpouštění medu a následné nalévání a už nemluvím o zhoršené kvalitě.
to NitraM souhlasím, vždy je potřeba vše dělat s rozumem a já právě hledal jiný způsob než použití míchadla, kdy právě nešikovným mícháním jsem si toho vzduchu dodával do medu více, než je tomu teď. Je taky důležité v jaké konzistenci je pak med naléván do sklenic, protože čím hustší tím více vzduchu do medu dostaneš a to jen tím skládáním. Vždy se snažím nalévat do sklenic med mírně nahřátý v létě to není problém