(04.04.2021 22:25)gupa napsal(a): [ -> ] (04.04.2021 14:54)Abaddón napsal(a): [ -> ]Zdravím, z jednoho úlu se občas ozývají divné zvuky zní to jako když vrní kočka, co to může způsobovat?
https://www.youtube.com/watch?v=KUFy_Cd9vW8
Polystyren funguje někdy jako ozvučná skříň a roznáší lépe zvuky, ten roznos je pro určité dělnice co ten zvuk vydávájí navykový a prostě tak činní. František Němec měl něco podobnýho.
https://www.youtube.com/watch?v=9ErFrGRhQis
Tak to bude jinak, našel jsem studii která se přímo tímto fenomenem zabývala.
Licencováno s uvedením zdroje, tak snad nebude problém s výstřižkem, když tak zkontrolujte.
http://creativecommons.org/licenses/by/4.0/
(překlad výstřižku beze úprav za pomocí google překladače)
Rozsáhlá vibrační charakteristika a dlouhodobé sledování dorzo-ventrálních abdominálních vibračních signálů včely medonosné
https://www.nature.com/articles/s41598-0...1-z#MOESM3
M. Ramsey, M. Bencsik & M. I. Newton
Abstrakt
Velmi častým signálem včely medonosné je dorso-ventrální břišní vibrační signál (DVAV), široce přijímaný jako modulační signál, což znamená: "připravuji se na větší aktivitu". V této studii pomocí ultracitlivé technologie akcelerometru zabudované do plástve vizuálně potvrzujeme vztah jeden k jednomu mezi produkovaným signálem DVAV a výsledným průběhem akcelerometru, což umožňuje měření signálů DVAV bez spoléhání se na vizuální kontrolu. Poté demonstrujeme novou metodu pro nepřetržité in-situ neinvazivní automatizované monitorování tohoto signálu včely medonosné, o kterém se dříve nevědělo, že by vyvolával vibrace do plástve, a nejčastěji neslyšitelný pro lidský sluch. Sledovali jsme celkem tři úly ve Velké Británii a Francii, což ukazuje, že signál je velmi častý, vysoce opakovatelný a vyskytuje se častěji v noci, vykazuje výrazný pokles instancí a zvýšení amplitudy v polovině odpoledne. Ukazujeme také bezprecedentní nárůst kumulativní amplitudy signálů DVAV, ke kterým dochází v hodinách před a po primárním roji. Dospěli jsme k závěru, že signály DVAV mohou mít další funkce nad rámec toho, že jsou pouze aktivačním signálem pro potravu, a že amplituda signálu může naznačovat přepnutí jeho účelu.
Úvod
Eusocialita je považována za nejsložitější formu sociální struktury a je definována jako kooperativní péče o potomky narozené z reprodukčních jedinců, ale chované nereprodukčními jedinci s překrývajícími se generacemi v rámci kolonie.1,2. Fascinujícím modelem je včela medonosná(Apis mellifera),u níž ekologický úspěch silně závisí na dělbě práce do specializovaných behaviorálních skupin (známých jako kasty).3 které interagují a tvoří superorganismus4,5. Například po návratu do úlu sběrači dodávají nektar shromážděný v poli nektarovým přijímačům ke zpracování a skladování6,7. Příjem nektaru je jedním z úkolů kasty středního věku, zatímco získávání nektaru je jedním z kast sběračů, tvořených nejzralejšími jedinci.8,9,10,11,12. Včely medonosné často přepínají mezi úkoly v rámci svého "úkolového repertoáru"8,11,12 v závislosti na specifických podmínkách v úlu (např. náhlý příliv nektaru). Koordinace těchto prostředků je zprostředkována mnoha podněty a signály produkovanými jednotlivci kolonie.7,10,13. Jedním ze základních signálů, které zkoumali četní minulí badatelé, je včelí Dorso-ventrální břišní vibrační signál (nebo signál DVAV).
Signál DVAV byl poprvé popsán Haydakem14 a od té doby byl označován pod mnoha různými názvy: "trhavý tanec"15, "vibrační signál", "vibrační tanec"16, "signál třesu"17, "Signál DVA-V"18. Pro účely tohoto příspěvku si však signál zachová název včelí dorso-ventrální břišní vibrační signál (nebo signál DVAV), protože jednoznačně ukazuje na signál, na který se zaměřujeme. Úplný seznam alternativních názvů naleznete v tématu Schneider a Lewis19.
Stejně jako u volby jména, funkce signálu DVAV také vyvolává debatu mezi vědci. Obecně se však uznává, že má modulační funkci20. Hölldobler a Wilson21 definovat modulační signály jako neefektivní komunikační cesty , které ovlivňují chování přijímačů , nikoli přímými pokyny, ale mírným posunem pravděpodobnosti výkonu jiného chování. Charakteristické behaviorální odezvy je obtížné stanovit v modulačních signálech, což ztěžuje jejich spojení s jakoukoli explicitní funkcí22. Vzhledem k jejich nespecifičnosti mohou modulační signály působit na mnoho různých jedinců; změna výkonu mnoha různých současných činností19.
Když včela provádí signál DVAV na jiné včele, dělá to tak, že uchopí hřeben svými metatorakálními nohami, přijímač s prothorakálními a mezotorakálními nohami a pak energicky a rytmicky třese břichem ve směru kolmém k rovině plástve.22,23 po dobu 0,9 až 1,5 sekundy, produkující vibrace při 10 až 22 Hz24. Během třesu zůstává včela přijímající signál na jednom místě na hřebenu, zdá se být přístupná a pohybuje tělem pouze v reakci na tělo třepačky22. Video signálu DVAV je k dispozici ve Video S1. V mnoha studiích bylo prokázáno, že (i) jedna daná včela medonosná bude produkovat tento signál na více jedincích současně a (ii) včela bude také často doručovat signály DVAV přímo na plástve. Kromě toho včely produkující signály DVAV tak často činí jako součást "třesoucích se běhů" (Video S2), ve kterých se potulují po velkých plochách úlu a produkují řadu těchto signálů (až 20 nebo více za minutu), které mohou trvat od několika minut do více než hodiny.16,19,22,23.
atd atd.
Zvukový záznam bubnování včel z daného výzkumu. (klepnout pravým tlačítkem myši a příkaz uložit jako a posléze otevřít)
to bych jim tam mohl dát z rozmaru i bubínek s trumpetkou a měl bych je jak orchestrion 