Včelařské fórum – o včelách a včelaření

To o těch dýchacích průduších směrem nahoru říká kdo

je to v né jedné publikaci o chovu matek,vždy jsem toto měl na paměti,relita už je jiná?

Je možné že to bylo ve starší publikaci každopádně mi to utkvělo v paměti.

Ptal jsem se proto, že jsem mluvil se včelařem, který to praktikuje a ten tvrdil, že se na to ptal přímo ve VÚV Dol a tam o průduších směrem nahoru nic nevěděli. Tak jsem se chtěl zeptat toho, kdo o průduších nahoru něco řekl, nebo napsal.
I tak díky.

Něco se dá vygooglit : http://www.google.cz/search?ix=acb&sourc...%AD+otvory

Také jsem kdysi tuto eventualitu někde četl.Nikdy jsem tomu ovšem nepřikládel větší význam.Praxe ukazuje něco jiného,zcela běžně přelarvuji vyplavené larvičky a ůspěšnost přijetí je velmi dobrá.Nakonec i larvičky přelarvené z buněk lžičkou jsou velmi často usazeny troch jinak než byli v původní buňce.Ono to přelarvení na obrázku vypadá moc hezky realita je ovšem jiná ona ta mrňavá larvička má snahu se při přelarvení ještě zmenšit a určitě si nebude hovět na lžičce jako jitrnice s lžičky se jí taky příliš nechce velmi snadno dojde i k pootočení larvičky.

Tak dneska jsem prvně zkusil přelarvování. Použil jsem mateří mísky (od p. Mately co se umisťují do drážky v rámku), nechal je cca 24 hod. ovonět v úle. Poté jsem špejlí dal na dno každé misky trochu čerstvé sladiny přímo z rámku, z kterého jsem chtěl larvit. Jako lžičku k larvení jsem použil plastovou čínskou s vysouváním pro smetení larvičky z jazýčku. Prvního červíka jsem nabral hned napoprvé a stejně tak ho položil doprostřed misky. To byl bohužel první a zároveň poslední úspěšný pokus , pak už se mi žádná další larva nabrat nepovedla, navíc při třetím pokusu se mi larvící lžička rozpadla. Moje první larvení skončilo úplným fiaskem. Lžička putovala do popelnice (jedna její část se mi nepovedla najít) a příští pokus zkusím raději z kovovou. Misky šly docela dobře umít (od vosku) pod horkou vodou z bojleru.

Pokud přelarvuji rovnou z buňky tak nejlépe z čerstvě vystavěné mezistěny kde se líhnou larvičky .Buňky je potřeba teplím nožem snížit u mezistěny to jde dobře protože je ještě měká ,pozor při tomto zákroku ať nepřijdou larvičky k úlmě od příliš teplého nože pak už stačí přiříznutá sirka-zápalka a už to frčí.Musí se pracovat svižně jelikož se larvičky budou snažit skrouti a pak se hůře nabírají.Než na sladinu je lépe larvit pokud není kašička na vodu opět musí být vlažná.Co nemají larvičky vůbec rádi je přímé sluneční světlo.Podstatou přijetí larviček je především správně utvořený starter či sádka a bůh ví jak se všem těm způsobům které se používají říká.

Ja už prelarvujem tretí deň a akosi je to poslabšie.Čo deň to prijaté 3 larvičky.Bode to asi tým,že som sa rozhodol chovať pri matke.Aké máte skúsenosti s vyletením roja pri tejto metóde?

Tak ani letos mi to přelarvování moc nejde
Po loňské zkušenosti, že v sádce nesmí být otevřený plod - loni jsem si to neuvědomil a ony si vystavěly své matečníky a na mé misky z vysoka kašlaly, jsem hned po prvním vyčistění série věděl, co hledat. A také, že jsem našel - asi 8 naražených matečníků na jednom rámku - ostatní byly se zavíčkovaným plodem nebo zásobami a tedy v pohodě.
Matečníky jsem zrušil a zkontroloval rámek - už tam žádné další larvičky ani vajíčka neměly.
Druhý den jsem přelarvil podruhé. Při kontrole po dvou dnech byla série opět vymydlená. Ale nikde v úle ani náznak matečníku. Předpokládám, že

1. byly málo osiřelé nebo
2. neměly chovnou náladu.
   

Dnes jsem přelarvil potřetí, tak jim snad už ta matka bude chybět a narazí matečníky.

Zároveň jsem si udělal další osobní zkušenost - při výběru plemeniva jsem si vyhlídl krásný plást ze stavebního rámku. Byla to dělničina a krásná bílá, prvně zakladená. A v tom byl ten zádrhel - na tom krásně bílém vosku nebyly ty larvičky skoro vůbec vidět. Ponaučení pro příště - vybrat si raději tmavší plást.

Provádím následovně:

1. sádku (sběrný oddělek) naplním plásty převážně zavíčkovaným plodem a včelami
2. po 7 - 9-ti dnech vylámu matečníky a vložím mateří misky na ovonění do druhého dne
3. další den provedu přelarvení
4. je-li počet přijatých larviček malý, přijaté larvičky vyházím, provedu kontrolu na "neobjevený" vlastní matečník, opět nechám misky do druhého dne vyčistit a ovonět
5. druhého dne provedu opětovné přelarvení - zde již bývá počet přijatých larviček dostatečný
6. NESPĚCHAT!!
7. o přelarvení z panenské mezistěny psal výše Rosťa
8. pozor na sluneční záření - přímé slunce poškozuje larvičky
9. zapoměl jsem na něco??

JK

7-9 dní - to bude ono, já tam vkládal první sérii druhý den po vytvoření sádky.
Práce kvapná málo platná.

Panenská mezistěna - člověk to může číst 100x, ale dokud si to sám nevyzkouší, tak si to nezapamatuje

V tomro případě chvat neuškodí. Zkontroluješ přijetí, pokud by byl naplástu skrytý matečník z rojovky tak jej můžeš najít a zkusíš znova.

Níkde není řečeno že druhý den ti v sádce nepřijmou, nebo jen málo. Dva matečníky zužitkuješ a larvíš dál.
Ono je to i o praxi, a tu tím do těch devíti dnů získáš, a možná i pár matek o týden dřív - a to je v tuto dobu cítit

Nejaké skúsenosti mám aj ja, možno niekomu poslúžia.

1. Vyberiem darcovské včelstvo vhodných larvičiek a zároveň chovné včelstvo (CHV)
2. Pripravím si prelarvovací háčik z umelej hmoty (bežne v predaji), ktorý som upravil na tenšie zakončenie.
3. Taktiež rozriedenú mater. kašičku (MK), je dobrá, lebo larvičku z háčika strhne.
4. Chovný rámik s dvomi chovnými latkami s 10 mater. miskami (MM) s chvostíkom, ktorý nasuniem so 3 mm dierky.
5. malú klietočku na dočasné uzavretie M v chovnom včelstve.

Technologický postup prelarvovania"

• v CHV 6-12 hod. vychytím M a vložím do klietočky (u mňa vyrobenú z Ti tac), aby sa vo včelstve vytvorila strata matky, ale ten čas treba dodržať, aby nezačali ošetrovať vlastné larvičky.
• z darcovského včelstva vyberiem vhodný plást s larvičkami a MM a vložím do nich kvapku MK
• ny darcovskom pláste vyhľadám larvičky najlepšie 24 hodinové (asi 1,2-2 mm), ľahko sa na háčik naberajú a pri položení do MM ľahko skĺznu na MK. Keďže prelarvovací háčik je silný, nie problém si urobiť miesto pre ľahšiu manipuláciu pri odbere larvičky. Robím to tak (je jedno ako starý je plást) stenu bunky s larvičkou tlakom rozšírim smerom do prava, stena bunky sa pod tlakom podá a keď má miesto odoberiem larvičku podsunutím háčika pod larvičku. Pri odbere držím plást v ruke a proti svetlu a CHR mám položený pred sebou.
  CHovný rámik vkladám do chovnej uličky v chovnom včelstve, ktorú som si pripravil 12 hod večer pred pred týmto aktom.

Kontrolu prijatia larvičiek môžeme robiť už po 6 hodinách, ak je prijaté málo larvičiek, tak môžme prelarvovať znova, je tam malý rozdiel a matky sa budú liahnuť len s malým opozdením. Ešte k veku larvičiek, uviedol som, že použijem najradšej 24 hod. larvičky, nemajte z toho obavu, podľa jednej štúdii, včely až 36 hodín kŕmia lavičky budúcich matiek tou istou kŕmnou kašičkou ako včely. Materskou kašičkou kŕmia budúce matky až po tomto čase. Mám s tým dobrú skúsenosť. Viac ako vek larvičky je dôležitá hmotnosť vajíčka z ktorého sa vyliahla larvička, ale možno to až neskoršie.

Letos jsem se počal připravovat na budoucnost. Zkouším, vykrajování oček z plodových plástů. Až ruce budou breptavé a brýle se skly jako dna od štamprlat, mohlo by to ještě na pár roků pomoci. Ve staré literatuře je to i uvedeno. Protože jsem to však vložil včelám do stejné sádky jako jako přelarvené larvičky do umělých mateřích misek a ve stejný čas, nebyla úspěšnost nikterak vysoká. Ze sedmnácti byly nakonec využitelné pouze dva matečníky. Zatímco přelarvení do misek bylo ze třiceti larviček přijato dvacet tři larvičky avšak vystavěno devatenáct matečníků z nich využitelných sedmnáct. Čili, na přípravě materiálu očkováním dělničích buněk, budu muset ještě zapracovat a dotáhnout to do využitelných výsledků.


Vykrajování oček na panenském plástu bylo problematické. Bude nutno vytvořit ostřejší nástroj. Proto byl zatím použit starší (loňský) plást.



Toto je zhotovená série na chovné loučce před vložením do chovného včelstva (sádky).

Dále jsem již snímky nepořizoval, nebylo zatím čím se chlubit. Jen se ptám, "kdeže to udělali ti soudruzi z NDR chybu"? Ale, včelaři chovali tak matky před dvěmasty roky, proč bychom to nedokázali i my? Vždyť, "kdo si hraje nezlobí"...
JK

(29.05.2012 19:47)PetrM napsal(a): [ -> ]7-9 dní - to bude ono, já tam vkládal první sérii druhý den po vytvoření sádky.
Práce kvapná málo platná.

Panenská mezistěna - člověk to může číst 100x, ale dokud si to sám nevyzkouší, tak si to nezapamatuje

Petře, s tím odkladem to není tak žhavé. Berou i jen hodinku po vytvoření - bez ohledu na to jestli při chovu v osiřelci/startéru nebo při matce. Chyba bude nejspíš někde jinde (manipulace s larvičkami, nevoní jim misky, ...).

(29.05.2012 22:37)Josef Křapka napsal(a): [ -> ]Vykrajování oček na panenském plástu bylo problematické. Bude nutno vytvořit ostřejší nástroj. Proto byl zatím použit starší (loňský) plást.

Letos zkouším stejný způsob, na vykrajování jsem použil starou teleskop. anténu z rádia.

(30.05.2012 5:56)jdjd napsal(a): [ -> ]Petře, s tím odkladem to není tak žhavé. Berou i jen hodinku po vytvoření - bez ohledu na to jestli při chovu v osiřelci/startéru nebo při matce. Chyba bude nejspíš někde jinde (manipulace s larvičkami, nevoní jim misky, ...).

Jsem zvědavý, jak to dopadne. Po prvních dvou vyčistěních byly misky absolutně čisté bez kousíčku vosku.
Včera ale už na nich dělaly voskové okraje, tak mi to přišlo, že už mají zájem

No tak mám za sebou první pokus o chov matek, tak nějak dopadl dle očekávání - nepřijaly ani jeden matečník Prosím zkušenější aby mě poradily, kde jsem udělal chybu. Takže vybral jsem si nejsilnější včelstvo kde jsem chtěl matky chovat a z kterého jsem bral i larvičky. Vložil jsem rámeček den předem na ovonění a vychytl matku a vložil ji do spodního nástavku a oddělil MM od druhého, nad druhým nástavkem jsem nechal taky MM mezi třetím, medníkovým. Druhý den, vytahnu rámeček ovoněný, a jeden s larvičkami. Odnesl do sklepa, vybral 10 nejlepších kandidátek a vložil do matečníků, do kterých jsem dal kapičku medu aby larvička držela. Vrátil do včel, za 3 dny kontrola, misky všechny čisté Tak nevím co se nepovedlo...

Musíš u nich nejdřív nastartovat náladu pro to aby chtěly chovat nové matky. Když použiješ pouze mateří mřížku tak to nestačí. je třeba včelstvo rozdělit tak aby k sobě nemohly a nepředávali si mateří látku. Použij mezidno, včely pocítí osiřelost a pak narazí matečníky. Ty pak můžeš dochovat nad včelstvem v medníku odděleném mateří mřížkou. Zkoušej to dál, určitě se ti to povede.

Pokud jsem to dobře pochopil, tak jsi předložené larvičky vložil do včelstva, kde je matka. Anebo otevřený plod, ze kterého mohou včely narazit vlastní matečníky, takže Ti na ty Tvoje zvysoka.... I kdyby byly ze zlata.
Starter je nejlépe vytvořit tak, aby tam byly pouze (co nejmladší) včely a NEBYL TAM VůBEC ŽÁDNÝ PLOD!!!!! Protože tam tak nebude konkurence ve formě jejich vlastního plodu. Přijetí je v tomto případě takřka jisté a to v docela vysokém procentu.

Nám se letos docela daří následující způsob.

Jedním z největších "vynálezů" jednotlivých dílů nástavkových úlů je plná přepážka, tedy např. dřevotřísková deska.
Tuto desku vložíme na mateří mřížku, čímž rozdělíme včelstvo na dva díly a z medníku tak vytvoříme osiřelec. Jako vyšší dívčí u nízkonástavkového systému pak tvoříme jako osiřelec každý nástavek zvlášť, desek máme dost. Očka uzavřeme nejlépe trávou a necháme min. 1 - 2 hodiny osiřet. Mezitím si připravíme chovnou lištu z horní loučky. V ní máme vyvrtáno 25 děr, do kterých vložíme plastové misky. Přelarvíme. Po uplynutí uvedené doby vložíme tuto lištu do každého osiřelce a znovu uzavřeme. Lépe je, když vložíme mezi 2 rámky vybíhajícího plodu, např. z převěšování. Takto necháme cca 24 hodin. Druhý den zkontrolujeme přijetí, odstraníme pevnou DTD desku a otevřeme očka. Dochov může proběhnout v tomto včelstvu, nebo dáme dochovat jinam, to už záleží podle okolností.
Jsem přesvědčen, že pro včelínový chov, který nepotřebuje velká množství matek je tento způsob velmi rychlý a málo pracný. Výhodou je jednoduchost s poměrně velmi dobrým efektem.
Bohužel - čím je pokročilejší čas, tím více se stahuje do medníku více starších včel a efekt pak není takový. Např. koncem června je už tato metoda prakticky nepoužitelná.
iRP